Reklama

Březová šťáva - národní poklad Lotyšska

Když na jaře taje poslední sníh, narušuje klid nedozírných lesů v Lotyšsku téměř nepostřehnutelné kapání. Nastala sezóna březové mízy, která je ceněna pro své terapeutické vlastnosti.

Stromům se podle pradávné tradice “pouští žilou“ v době, kdy míza stoupá vzhůru, podobně jako u javorů. Do kmene statisíců bříz v zemi je ale třeba vyvrtat horizontální otvor dřív, než začne míza cirkulovat a objeví se první lístky.

    Na bělostné kůře jsou připevněny malé černé rourky, jimiž míza vytéká do plastových pytlů. Je to průzračná sladká tekutina, která je v této zemi jedním z nejpopulárnějších nápojů už stovky let. Jak píše agentura AFP, v době sezóny, která začíná koncem března a trvá do poloviny dubna, může jeden strom denně dávat jeden až dva litry mízy, kterou Lotyši považují za zázračný nápoj.

    Březová šťáva, bohatá na stopové prvky, se čím dál víc uplatňuje v přírodní medicíně a objevuje se na regálech v obchodech s biopotravinami v Evropě. V přírodním léčitelství je ceněna pro své očišťující a posilující účinky. Na jaře organismus zbavuje toxinů.

    Jestliže byla zima velmi krutá, je to pro březovou mízu jen dobře. “Čím je zima chladnější, tím je šťáva sladší,“ říká čtyřiatřicetiletý expert Linards Liberts. “Naše šťáva je tak specifická proto, že máme, na rozdíl od Francie či Itálie, zvláště ledové zimy,“ dodává.

Reklama

    A tak tedy letos je březová šťáva obzvláště sladká. Pro Libertse se březová šťáva stala hlavním produktem jeho malé ekologické farmy v Ikskile, městečku v centrálním Lotyšsku. “Piju březovou šťávu celý rok, ale tyhle dva tři týdny jí jsem úplně posedlý,“ směje se.

    V této době se jeho sklep téměř vyrovná sklepům na francouzských vinicích. Místo hroznové šťávy tu však fermentuje březová šťáva, která slouží jako základ vín, ať už perlivých či nikoli, sirupů, limonády a likérů. To vše se prodává dosti draho.

    “Mám jen asi 200 stromů. Ve srovnání s produkcí javorového sirupu v Kanadě jsme trpaslíci,“ říká Liberts, který už si získal i mezinárodní věhlas. Po prezentaci na jednom veletrhu bioproduktů v Německu letos v únoru musel odříct většinu zakázek, protože tolik šťávy zkrátka nemá. “Lidé byli překvapeni svěžestí a čistou chutí, zejména když předtím ochutnali slazené a pasterizované džusy populární v Bělorusku a Rusku,“ říká.

    Březová šťáva je rovněž velmi oblíbená v kosmetice. Výzkum účinků proti stárnutí, který uskutečnila Lotyšská univerzita v Rize, podnítil místní společnost Madara, aby loni uvedla na trh novou řadu produktů.

    “Březová šťáva stimuluje růst buněk a zpomaluje stárnutí,“ ujišťuje Lotte Tisenkopfaová-Iltnereová, zakladatelka Madary, která patří k nejvíce vzkvétajícím podnikům v Lotyšsku a má pobočky v 28 zemích.

    Studie vedené Janisem Ancansem z Rižské univerzity rovněž potvrdily antioxidační vlastnosti. “Šťáva z břízy nejen omlazuje, ale i chrání buňky před oxidačním stresem, před ultrafialovými paprsky a znečištěným ovzduším,“ uvádí se v jeho studii.

    Vzácná tekutina ale začíná být oblíbená také mezi novou generací šéfkuchařů. “Je obzvláště dobrá při vaření ryb, k přípravě sirupů a omáček,“ vysvětluje šéfkuchař Martins Sirmais, spoluvlastník několika oblíbených restaurací v lotyšské metropoli.

    Lotyšsko v posledních letech svůj národní poklad aktivně propaguje. Březová šťáva se například nedávno podávála u příležitosti návštěvy tureckého prezidenta Abdullaha Güla v Rize. Na tom není nic zvláštního, když si uvědomíme, že příjmení lotyšského prezidenta Andrise Bérziňše je odvozeno od lotyšského slova bérzs, které znamená břízu.

    “Ano, prezident Bérziňš sám na jaře sklízí a pije březovou šťávu,“ potvrzuje Elvira Stepanová z jeho úřadu.

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama