Fytoestrogeny

(osteoporózy) a srdečně-cévních chorob. V zemích východní Asie je výskyt těchto chorob mnohem nižší než v ze­mích s odlišným životním stylem (Evropa, Amerika) a jedním z důvodů je právě nesrovnatelně vyšší příjem fytoestrogenů. U mužů souvisí vyšší přísun fytoestrogenů s nižším rizikem rakoviny prostaty.

Izoflavony

Izoflavony jsou nejdůležitějšími zástupci skupiny fytoestrogenů. Existují v de­sítkách druhů, nejčastěji se však můžete setkat s pojmy daidzein nebo genistein. Jestliže je hladina estrogenů v krvi nízká (což připadá v úvahu u žen po klimak­teriu), začnou izoflavony působit stejně jako estrogeny. Pokud je ale hladina hormonů normální, působí tyto látky jako antiestrogeny. Tímto mechanismem se vysvětluje snížení rizika vzniku hormonálně vázaných nádorů (prsu). Příjem izoflavonů zvyšuje hustotu (denzitu) kostní hmoty, je tedy prevencí osteoporózy, ale zmírňuje i některé subjektivní obtíže, které provázejí klimakterium (návaly horka).

Pozitivní efekt izoflavonů se projeví zejména při jejich dlouhodobém a pra­videlném příjmu. Optimální příjem pro ženy v klimakteriu je 60 až 100 mg/den. Nejvyšší obsah izoflavonů mají sója a sójové produkty. V případě sójových izofla­vonů je efekt těchto látek na pokles hladiny cholesterolu v krvi posílen působe­ním sójových bílkovin, které samy o sobě hladinu cholesterolu v krvi snižují.

Obsah izoflavonů v potravinách (mg/100g):

-  Sójové boby

-  Texturovaná sójová bílkovina („sójové maso)

-   tofu

-  Sójové nápoje („mléko")

- Sójová mouka

Lignany

Lignany se vyskytují v čaji, jahodách, bezkonkurenčně nejvíce ale ve lněném semínku. Lněné semínko je kromě toho zdrojem velkého množství vlákniny, nenasycených mastných kyselin a kvalitní bílkoviny. Lněné semínko je možné přidávat do řady mléčných i zeleninových pokrmů. Pokud můžete, vybírejte si celozrnné pečivo s obsahem lněného semínka.

Stilbeny

Nejdůležitějším zástupcem stilbenů je resveratrol, látka, která se vyskytuje ve slupkách hroznového vína. Resveratrol je přítomen i ve víně - nápoji, ale jeho obsah bývá různě vysoký. Ve vínech z jižních oblastí bývá více resveratrolu v červených odrůdách vinné révy, u nás (díky drsnějšímu klimatu) naopak v od­růdách bílých. Antioxidační účinek resveratrolu je podstatnou součástí známého francouzského paradoxu (= při srovnávání skupin lidí se stejně vysokým pří­jmem nasycených tuků a cholesterolu je nižší úmrtnost na choroby srdce a cév v zemích s tradicí pití vína). Některé progresivní vinařské firmy obsah resveratrolu ve svých produktech sledují (nejvyšších hodnot dosahují u nás odrůdy Veltlínského zeleného).

Zdroj: Václava Kuncová - Zdravá výživa, Grada