RIVOTRIL

Alenko, ono se skoro...llonko,vůbec nevím jak mám reagovat.Vůbec jsem o tom neměla psát,protože se to nedá za těch pár řádek pochopit.Myslela jsem normální konverzaci.Je to dlouhodobá záležitost.To jenom,že sem se zmínila,že jsem na to sama a Helča se mi zeptala a já trubka nepochpila,že je to praticky dlouhý životní příběh.Už jsem o tom psala.To ostatní co jsem psala,bylo tady pro Vás.Je mi trapně.

Alenko, ono se skoro žádnému chlapovi nesmí říct, že nás něco bolí, trápí, že jsme nemocné. Kromě tady našich hochů, kteří vědí, co je to utrpení, Tardbase a Drevokocúra! A dělat, jako že nic, že fungujeme, nepostěžovat si, nesvěřit se, to je utrpení ještě silnější a stojí to moc sil, který nazbyt nemáme.

Zdravím, Helenko! Jak je dnes? U nás se malovalo, shánělo (úložná skříň do chodby, lednice, mikrovlnka). Koupila se jen konvice a objednali jsme tu skříň. Teď budu zase dva dny sama, tak se akce stěhování přeruší. Měj se fajn, Helenko!

Drevokocúre, ráda čtu, že je ti líp, že jsi zvládnul v práci a těšíš se na volno a jsi bez úzkosti! Jak jsi psal o vašem bydlení, nedovedu si představit, co jste se ženou museli zvládnout. Zařizovat prázdný kvartýr je určitě o moc lehčí. Myslím si, že jsi borec, když jsi se svým handicapem tohle všechno dokázal a ke všemu pracuješ. Klobouk dolů! A před tvou paní taky smekám. Asi jste mladí, tak aspoň nějaké "body navíc" máte k dobru :)

Tardbasi, jak je tobě? Jo a defobin jsem kdysi vyzkoušela a fungoval mi dobře. Asi taky ulítávám na benzodiazepinech (nebo, jak se to svinstvo jmenuje).

Jinak souhlasím s tím o té zadřené třísce. Smutný příběh, že naše zdravotnictví funguje zrovna takhle.

Helčo,ty se divíš,že jsem na to sama.Děti jsou z domova a nějak tak zapomněly,že mají mámu.Doma jsem zavřená a můj nechce slyšet ani slovo,at' to řeknu doktorům,že ho to nezajímá,Já sem nemůžu psát vše,asi by i ty stránky se nade mnou slitovaly.Jsem moc velký cít'a,každému bych pomáhala,ale když chci jenom promluvit tak na mě řve,když hraje televize tak nesmím mluvit.Bojím se vzít si i jídlo.Tak jsme to dopracovali.Nevím kde jsem vzala tu odvahu napsala jsem.Bojím se telefonovat.Já takový optimista,společenský člověk,kterého každý vyhledával jsem dnes uzlíček strachu.Napsala jsem toho tolik,že jsem to v životě nikomu neřekla.Doufám,že mi nikdo nepozná!Nejsem úplně sama,mám 2 kocoury a Ti za mnou chodí a léčí mě!

Tarbasíku,jsem si plně vědoma Tvých rad.Na jedné straně se budu rvát a na druhé mi to obourá.Já jsem si nikdy nedělala hlavu s Rivotrilem.Nejou to jediné léky které budu muset brát do konce života.Jako ten Jumex,to je na porkinsna a aizamra a psychiatři to rádi dávají na psychiku,ale vedlejší účinky jsou vředy.Ty se podařilo vytvořit opravdu zase až jsem málem vykrvácela a udusila se,lépe řečeno utopila na lžíci vody.To mi zachchránila 2x moje druhá polovička.Měla jsem zánět hltanu,žaludku,dvanácterníku a tam 2 velké krvácející vředy.Obvodní mi říkala,že v těch místech co říkám že mám velké bolesti nic není.Když to řekla paní doktorka tak to je asi pravda a dál jsem trpěla až už jsem nespolkla ani lžičku vody,musela jsem na gastroskopii a tam byli zděšeni a do nemocnice,kterou jsem odmítla.Nesměla jsem se ani předklonit,vše jsem jim slíbila a dostala se z toho,ale musím brát 4 prášky až do konce života.Tarbasíku samozřejmně,že chci poradit a povzbudit.Moc,moc díky lidičky.

Alenko : je to těžké...no...Alenko,Tardbasík má pravdu.Umí povzbudit i pomoci a poradit.Sama vím,že trpíš a jen mi je divné,že jsi na to tak sama?!Já v některých fázích vydržím hodně a někdy se sypu.celkově ale snižuju ten zatracený riv.Trošilinku se mi daří,ale nelámu to přes koleno.Depky mě taky často zaskočí,tak musím čekat,až to samo přejde i když je to hrůzný.Co naděláme?.....Tak ahojky dříči drevokocůre.To bych nedokázala co ty!Zdravím i ILi.

...Alenko : je to těžké...no co se týče celkového zdravotního stavu - moc držím palce-ať je aspoň relativně dobře :-)...stran rivotrilu :
-klidně Ti na mail mohu napsat, co a jak dopodrobna...někdy je ale rozumnější ten rivo brát již celý život...odvykání není jednoduché, ale jde to...např. Helence jsemdoporučil nic nelámat přes koleno...většinou se musí vysazovat přes jiné kompenzační léky - a někdy i substitucí - tj. přes benzodiazepiny s nejdelším poločasem odbourávání - připadají v úvahu diazepam případně chlordiazepoxid (na trhu myslím pod názvem defobin - ale nejsem si jist)...měj se pěkně - a všichni ostatní též..

Přátelé, je to zvlášní.....nedáváš si zrovna malé cíle:-))...nejsi na sebe moc přísný?

Alčo, soucítím s Tebou.......přeju Ti to drevoši :-))...dobrých zpráv a optimistimismu není nikdy dost :-)

Přátelé, je to zvlášní a velmi příjemné. Když vím, že zítra nemusím do práce, téměř všechny úzkosti se vytratily a já dnes večer nepotřebuji brát Xanax. Ta úleva, která dnes ve formě pracovního volna přišla, je tak osvěžující, že se těším ,že zítra bych chtěl něco začít dělat, abych opět byl pro rodinu užitečný. Mám z toho velkou radost.

Jak to tak vnímám, tak benzodiazepiny jsou něco jako brát Paralen na to, že mám v zadku zapíchnutou třísku. A pokud se mi podaří eliminovat příčinu, logicky odezní i následky. Samozřejmně nemohu to zobecňovat. Někdy problémy přicházejí bez ohlášení,...

Teď už jen odstranit finanční problémy, konsolidovat všechny závazky, vytvořit finanční rezervu, upevnit pozici v práci, shodit 10kg, dodělat koupelnu, postavit plot, splodit syna, zasadit strom... a a a a a spoustu dalšího a pak užívat klidu.

...Ali Ili drvoui a tardíku.Dnes jsem unavená,koukám zkrz televiz.Ali pržíváš peklo,vůbec ti nezávidím,ale nemůžu nijak pomoci.taky čtu všechny příspěvky a vždycky něco novýho najdu.Nemám síly nejak reagovat.To dědictví je dáno podílem péče o maminku v psledních létech.Už si s tím hlavu nelámu.jen je důležité aby se baráček prodal.!!!pa všichni.

Ilono, to bys teda koukala asi u nás. My jak koupili domek, tak byl neobyvatelný. Rekonstruujeme za pochodu, takže všude prach.. ale aspoň nespíme už na madraci mezi sutinama :-) I takhle lidi žijí. Je tomu 1,5 roku, co jsme se sem nastěhovali a teprv min. měsíc jsme dokončili kuchyně.. takže nemusíme vařit na plotně u WC... :D

Nojo, Heli, kdyby byla závěť, anebo ještě líp darovací smlouva, vše by bylo jasně dané. Takhle se asi postupuje podle nějakých pravidel v zákoně. Jste tři dědičky v přímé linii, asi máte všechny nárok na třetinu? Ale neznám situaci, tak jen tak uvažuju. Ideální by byla dohoda, ale kdo se v pohodě dohodne, když o něco jde, a to o peníze. Aspoň, že se sestřičkou, dvojčetem držíte spolu. Máš se o koho opřít, komu se svěřit. Nejen jí, manželovi také. Podrží tě. A my všichni tady ti taky přejeme a držíme palce!
My se konečně dohodli aspoň na termínu, kdy starý byt definitivně opustíme, a to v neděli (třeba to bude už v sobotu). Muž teď maluje a já skládám verky do krabic a pytlů. Energii nemám, sotva lezu, a to jdeme do třetího patra bez výtahu. Nemusím nic tahat, stejně bych na to neměla sílu a moc toho není. Horší je, že čekáme na skříně. Zatím ty věci nejsou kam ukládat. Taky proto se mi do toho nechce, protože netuším, kam se co vejde a uspořádá. A být v bytě plném pytlů a hromádek mi na duševní pohodě nepřidá. Další věc je nedodaná kuchyň. Netuším, jak dlouho nebudu moct vařit, ani kde si umýt hrneček od kávy, vyprat (pračka musí být vestavěná v lince, protože v koupelně se připojit nedá). Jinak, aby to nevypadalo úplně beznadějně, se mi tam začíná trošku líbit. V obýváku je červená sedačka a křesla, několik pěkných kytek a dekorativní kobereček, jinak jen parkety (budeme řešit průběžně). Postel čeká na dodání matrací. A pak už zbývají jen okna. Jak je zastínit a ozdobit. Jakou barvou vymalovat obývák a ložnici. Bude to ještě hodně práce a činností, ale to hlavní snad do neděle dopadne, abychom tam mohli začít vegetovat :)

Sluníčko svítí, hřeje, tak se všichni mějte krásně a pište!

Alčo, soucítím s Tebou.. Sic jsem nebyl v takové situaci jako Ty, ale před 5 lety, jak jsem mi vyhřezla páteř na dvou místech a zůstal jen 30% místa pro míchu, tak mi taky bylo ouvej. Hrozně ouvej. Chodil jsem s dívčinou mých snů (kterou mám teď za ženu) a já se nemohl hýbat, ani stát, ani sedět, ani ležet. V noci jsem se jak pružina v křečích zmítal bolestmi a i když bolesti v mnohém přetrvávají, je to únosné... Jak mi řekli, že ten můj problém by mohli operovat s 30% úspěšností, tak jsem to odmítl... a teď jsem se utvrdil proč..

Jinak přátelé, zázraky se dějí. Podařilo se mi dopsat program v práci, podařilo se mi jej úspěšně prezentovat před lidma, co byli na mě neoprávněně nabroušeni a umlčel jsem je tím, že jsem vše věděl a program splňuje všechny požadavky. V práci jsem na přesčasech strávil 20 hodin, tak si je teď mohu vybrat. Šéf je spokojený a teď díky Velikonocům si čtyři dny volna můžu vzít - čili do práce půjdu až příští středu :-) No není to skvělý? Mám bezva čas na rekonvalescenci a odpočinek. Krom toho pojedeme za rodinou od manželky na jih Čech, tak to budeme mít jako takovou "dovolenou" společně. Není nad dovolenou bez vybírání dovolenky :D A když nemusím doma smrdět na marodce :-))) Jsem opravdu spokojený a šťastný. I když mi ještě není úplně s nervama nejlíp, vím, že jsou teď ty nejlepší předpoklady k tomu, aby se to zlepšilo. Mějte se všici krásně a já se jdu chytat práce na autě, aby bylo připravené na 1000km štreku.

..neomlouvej se Aleno -...tardíku,Helčo,Ilono,drevokocúre a všicni ostaní,četla jsem do 4hod.ráno vaše příspěvky,abych byla v obraze.Jste znalí!To mně dali léky a já je dlabala a nezajímalo mi co jím.Šla jsem vždy jako akut'ák a to jsem se ještě bránila.Měla jsem se bránit víc.Dnes už umí operovat defomace obratlů a míšní stenozu.Dokáží vyměnit i obratle za titanové.To jsem byla optimista:-).Dnes jsem silný závislák.To jsem ještě prodělala 3x operaci žlučníku,z toho jednou klinickou smrt.Pořád mi říkali,že je to nervové.To jen tak na okraj,měla jsem 38kg.Ted' bojiji s kilogrami a depresemi.Koleno se také nepodařilo.Zlomila jsem si ho a lékař nepřišel na to,že mám přetržený vnitřní vaz a sešrouboval mi ho 13 cm nakřivo.Ležela jsem s tím 2 měsíce na ortopedii a 3 měsíce na LDN.Pochopitelně v hrozných depresích.90sáti letí lidé tam chodili a já na lůžku.Když jsem mohla začít zatěžovat nohu,vyvracela se mi 35 cm a nikdo na to nepřišel,aby mi udělali plastiku.Já jsem se vždy z toho vymotala bez větších zásahů medikamentů na depresi.Vlastně jsem to nikomu neřekla a jenom trpěla.Vůbec v noci nespím,je to šílené.Ted' na mně vyzkoušeli kvanta léků,které si vůbec nepamatuji.Byla jsem v tom šíleném abst'áku.Byla jsem najednou 3 týdny bez Rivotrilu.Lékařka na to přišla náhodou.Nevěděla co se mnou,tak řekla,že mi napíše Rivotril.Já jsem si vzpomněla,že jsem ho brala.Tak mi vrátila 3 mg.Dnes už mám šílený strach!!!Jestli znáte porad'te.Beru ještě Jumex,Deniban,Valdoxan,Stilnox někdy neurol.K tomu hafo léků na jiné nemoci,jako jsou vředy,otoky.Píši také z postele,protože nemůžu sedět,to aby toho nebylo málo.Ahoj všichni lidičky,kteří mi drží pěsti.Je to takové nakopnutí.Jsem tu pořád sama,jako ten Robinson.Já chci choditttt a makat do úmoru,mám bolesti jako svin'a,promin'te tu upřímnost.

Taky vás všechny zdravím!...Dnes už je mi líp.Mám ještě 2 sestry a ta jedna chce vyšší podíl než na který má nárok.Dědictví nás tím pádem rozdělilo.S dvojčetem jsem ve velmi dobrém vztahu,ale ta 3. s námi nemluví.Bude to tak asi napořád.Mrzí mě to,ale už si s tím dnes hlavu nelámu.Máš to Ili těžký s tím stěhováním.Lex.se taky nesmí vysadit najednou.Buď opatrná.Přeji všem hezkou náladu.Tady svítí sluníčko.Papa.

Taky vás všechny zdravím! Balím a mám z toho úzkost a dep. Včera jsem se vůbec nevyspala (hroznej den), večer jsem si dala lex., díky němuž jsem na dnes vyspalá.
Helenko, co ti provedli s dědictvím? Už je ti líp?
Jak vidím, všechny nás ničí stres, nemáme vůči němu odolnost a stres je vlastně všechno (aspoň pro mě). Někoho životní "hrůzy" nastartují k výkonu, když se dostane na dno, odrazí se a stoupá nahoru. Já teda ne.

..neomlouvej se Aleno -...Tak se nám tu pěkně rozrostla naše parta.Já musela vzít zas riv.protože mi bylo ouzko.Mám vždy výčitky,když musím vzít navíc.Nešlo to jinak.Zdravím Alenku,Ilonku Tardíka a Drevokoc.Lidičky držte se.Pa.H.

tardbasi ,díky za.....neomlouvej se Aleno - určitě je dobré se vypovídat...všichni jsme rádi za jakékoli byť velmi smutné životní prožitky :-)....v dnešní době je norma-být zdravý, úspěšný a bezohledný - bohužel...

Ahojte přátelé, tak v tom zase lítám. Další zob Xanaxu nastal, snad brzy zabere.. Alenko, fakt respekt nad tím, jak to zvládáš. Klobouk dolů.. Tardbasi já léky nekombinuju. Rivotril jsem měl naposledy před půl rokem, kdy mi ho vyměnili za Xanax. Od té doby tu mám jen lahvičky s nepoužitými..Držte se kamarádi.

tardbasi ,díky za...Ještě dodatek pro všechny,můj důchod je 5.718Kč.Je vypočítávaný z doby totáče,tak jsem závislá ještě na manželovi.Je to šílené,mám tak na léky.