JAK SBALIT MUŽE ve znamení PANNA a co na ně platí????

Každopádně je jedna...Nevím jak vy, ale já se ublíženě necítím. Pokud jde o výroky typu "Chlapi panny něco...", tak ty mne nechávají naprosto klidným, protože takováto hrubá zobecnění nemají absolutně žádnou relevanci...

Taky mám nechutnou zkušenost...vůbec se se mnou o ničem osobně nebavil, všechno o mně zjišťoval přes druhý...bylo jich kolem mě jak much, ani jsem nemohla vytáhnout zadek z domu, aby mě někdo nehlídal...ale dělal jakobysme se znali já nevím jak...jednal za mě, úplně do všeho se míchal, i do naší rodiny, kde jsme se nakonec obrátili všichni proti sobě...aby se zajímal o to co chci já, a jak to chci já...že mi chybí jeho blízkost, povídání s ním, že se jeho chováním trápím...že za to že někam třeba přijdu pozdě dostanu od něj trest, za každou savou chybu dostanu bolestný trest...že se bojím dalšího náznaku, který zas přijde od někoho, že zase někdo něco řekne, zavolá nebo napíše mi něco divného, že mě nechává hodiny přemýšlet o kravinách...že nechci náhražky v podobě armády cizích lidí...že se mi z toho všeho denně může hlava rozskočit, že mě to ubilo...to ne, já jsem přece o hodně mladší a hloupější, já nerozumím tomu, co je pro mě nejlepší a trápím se svou vinou, že nechápu, že tohle všechno co "pro mě udělal" je láska. Ne vztah muž-žena, ale muž-dítě, co se o sebe neumí v ničem postarat. :´-( Já chci buď čistotu lásku a opravdovou jeho osobní blízkost, nebo NIC!!! Chci klid, ode všech!!! Od všech přetvařujícíh se, od všech nadbíhajících, vyzvídajících. Já už nevím kam utéct.

Každopádně je jedna pravda- každý ublížený má tendenci tentokrát zase on dalším ubližovat. Chlapi panny mívají zkušenost s bolestným odmítnutím, pak vymýšlejí možné i nemožné..kdyby tomu sami nechali volný průběh a nesnažili se vymýšlet všechny možné taktiky, dopřáli těm dalším ženám lásku bez cukání a odmítání a bez těch problémů v začátku, měli by větší úspěch.

Nabízím služby erotického charakteru,věk nerozhoduje.Vykouřím a ještě zaplatím.Prosím dlouze zvonit.
Markéta Sommerová
Borovanského 2220
Praha - Stodůlky

Reagovala jsem na...Aha, tak to jste mě nepochopila. To, že to beru moc vážně jsem se dozvěděl já od ní. To ona si chtěla užívat a nevázat se. Já jsem to jen trošku vytušil už předem, a proto jsem se snažil ji příliš neomezovat, a dát jí čas, aby si to vyjasnila. Takže ta záloha byla mohla být jedině tak druhé straně. Asi jsem se vyjádřil příliš neutrálně - nechtěl jsem z ní dělat kvůli tomu nějakou potvoru... ;-)

Teď jsem to trochu nepobral....Reagovala jsem na tohle:"Osobně mám za sebou relativně nedávnou zkušenost, kdy jsem do toho úplně spadl, bylo to skvělé, ale po nějaké době jsem se dozvěděl, že sice super, ale beru to moc vážně, a že na to ještě není ta správná doba, je třeba si nejdříve užít - ještě vystřídat pár dalších. Přitom jsem se snažil, aby se necítila příliš vázaná nebo připoutaná. Užívat si, a pak uvidíme." Co jiného by to bylo, než záloha na potom, ona je tady ve hře, protože jste si s ní něco začal, ale chtěl jste to odložit, vy ji k sobě jistým způsobem vážete na "někdy později".. A to není hezky. Já když se dostanu do takové sitauce, prostě to musím risknout a nechat to být, buď to pak ještě půjde nebo to byl osud a nepůjde to. P.S. Já se tady nechci hádat.

Poslední věta se mi koukám trochu pomotala, takže pro jistotu ještě jednou:
"Do té doby mě to ani nenapadne a jen se dle svých možností snažím svému protějšku, resp. nám a našemu vztahu jakkoliv prospět..."

Zdravím Vás a chci se...Nemyslím si, že by v rozhodování o tom, zda s někým chodit, mělo hrát nějakou roli znamení. Všechnou je to velmi individuální. Obecně si myslím, že všechny ty různé charakteristiky (pokud v daném případě alespoň trochu odpovídají) mohou přinejlepším sloužit jako určitý prostředek k pochopení druhého a k přizpůsobení vlastního chování. Základem je vždy především oboustranná empatie. Bez té se vše dříve nebo později s jistotou rozpadne.
Že například po tom půl roce vztah skončí je možné, stejně jako u jiných znamení. Osobně se nemohu ztotožnit s tím výrazem "přestane bavit". Pokud s nějakou ženou chci být, tak to není pro zábavu. Dokážu si takový vztah představit, ale neláká mě to - ani bych v tom neuměl chodit. Je sice pravda, že pokud vztah opravdu funguje, tak je to i skvělá zábava - všechny věci jsou s vhodným protějškem tak nějak zábavnější a smysluplnější, ale rozpad vztahu není o tom, jetli baví nebo nebaví. Pokud vše ostatní funguje, tak se to vždy dá nějak zařídit, aby to i bavilo. Je celá řada jiných hodnot, které jsou daleko důležitější než zábava, a na kterých vztah zakládám. Nebudu je zde vypisovat - v dnešní hedonistické době to vždy vyzní poněkud podivně, takže ať si každý dosadí to své. Dokud jsou tyto vazby stále platné, tak drží i vztah. V mém případě už se musí stát opravdu něco hodně závažného, abych začal přehodnocovat své původní rozhodutí, se kterým jsem do vztahu vstupoval. Do té doby mě to ani nenapadne a jen se dle svých možností snažím svému nám a našemu vztahu jakkoliv prospět...
Přeji též pěkný víkend... :-)

Mě by teda moc zajímalo,......neboj, nejsi blbej...na těch chlapech ve znamení Panny není nic zvláštního, a balí se stejně lehce jako ostatní muži!...to jen některé "prdlé" holky si myslí,že je v tom nějaký zádrhel a kumšt...

...doma mám 17let jednu "Pannu" , a nemám na stěně žádný diplom za mimořádné zásluhy apod. za vším je jen trocha vzájemného pochopení...

PS:...lidičkové,přeci nebudete věřit takovým bludům,že náš život ovlivňují hvězdy,je 21.století

Teď jsem to trochu nepobral....Zdravím Vás a chci se zeptat...jaký je vlastně muž ve znamení Panny jako přítel?Zajímalo by mě,jaké je s mužem Pannou chodit-nikdy jsem s nikým v tomto znemení nebyla.Vím,že každý muž je asi trochu jiný,ale ráda bych znala Váš pohled na to.Mohlo by se třeba někdy stát,že ten vztah muž pannu třeba po půl roce přestane bavit?Já,když mám vztah,tak dávám do vztahu všechno a myslím to opravdu vážně.Mám ze vztahu s Pannou trochu strach-i když mě to hrozně láká... Vážím si toho,co sem píšete a přeji pěkný víkend :-)

Že by to tak nemělo...Teď jsem to trochu nepobral. Koho v záloze? Já to ze své strany beru vždy jako definitivní a žádné zálohy nemám, ani to neumím. Nikdy jsem nebyl s žádnou ženou jen pro zábavu. Sobec jsem byl maximálně v tom, že jsem ji chtěl pro sebe, a napořád. V tomto směru mám svědomí naprosto čisté.
Za jiné odpovědnost nenesu. Už tak mám dojem, že je můj hodnotový systém v dnešní době poněkud zastaralý, a že se na spoustu věcí už tak nějak "nehraje"...

Tak to mě opravdu mrzí....Že by to tak nemělo fungovat, hezké, ale jak vidíte, tak to tak u jiných funguje.
Měl jste jednu v záloze, že s ní chcete po "užití" s řadou jiných už zůstat, ale ona byla jen sběratelka zkušeností a vám zbyly oči pro pláč.. mými slovy-byl jste sobec, bavit se jak dlouho chcete, bez ohledu na to co chce ona sama! Ale protože ke svému štěstí byla trochu jiná, tak ta tíha padla na vás.:-)

Taky se připojím, když se...Tak to mě opravdu mrzí. Takhle by to rozhodně fungovat nemělo. Nevím jak jiné panny, ale tohle bych já rozhodně nezvládl. Pět let, to je pro mě nepředstavitelné. Jak už jsem psal, když se rozhodnu, že bych s ženou chtěl být, tak do toho jdu na sto procent, snažím se dávat vše, a na nic dalšího se neohlížím. K tomu rozhodnutí sice dospěju jednou za pár let, ale to je tím, že jednou z pár let tu správnou ženu potkám a ne tím, že bych snad několik let váhal. To bych psychicky nezvládl. U mě to trvá maximálně tak dva, tři měsíce, a to spíše méně, podle frekvence setkávání, a z té doby jsou maximálně tak dva týdny kritické období, kdy je to na hraně ano/ne. Pak už je to definitivní, buď ano nebo ne, a podle toho se chovám. Rozhodně pak nepřipouštím žádné pochyby o tom, jestli by to šlo a nebo ne. Žádné možná neexistuje. Všechno nebo nic. A nepřipustil bych, aby druhá strana nevěděla na čem je, protože by mě to samotného ničilo.
Osobně mám za sebou relativně nedávnou zkušenost, kdy jsem do toho úplně spadl, bylo to skvělé, ale po nějaké době jsem se dozvěděl, že sice super, ale beru to moc vážně, a že na to ještě není ta správná doba, je třeba si nejdříve užít - ještě vystřídat pár dalších. Přitom jsem se snažil, aby se necítila příliš vázaná nebo připoutaná. Užívat si, a pak uvidíme. Ale měl jsem to v sobě a asi to bylo znát. Ve skutečnosti to tak zřejmě měla v plánu od začátku - další zkušenost a jde se dál. To si pak i chlap rád popláče...
Obecně si myslím, že podobné havárie rozhodně nejsou výsadou nějakého znamení. Určité vlastnosti, které každé znamení charakterizují, mohou hrát roli, ale viděl bych to tak na 20% - záleží na milionech dalších věcí. Možná bych sem ani neměl psát, protože se příliš necítím typicou pannou (dle MBTI jsem INFJ, což je prý 0,5% mužů - jeden z dvou set), ale o to možná právě jde. Charakteristika znamení určuje nejvýše to, že se u určitého znamení vyskytují některé vlastnosti o něco častěji než u ostatních, což v žádném případě neznamená, že ty vlastnosti většina zrozenců opravdu má, nebo že by je nemohli mít zrozenci jiných znamení. Když budu pročítat ostatní charakteristiky, tak se dozajista najdu v dobré polovině z nich. Což může být samozřejmě dáno i postavením dalších planet. V mém případě například slunce v panně, měsíc v raku, merkur v panně, venuše ve lvu, mars v raku, jupiter v raku, saturn ve lvu, uran ve štíru. Pak všechny ty domy, konjunkce, sextily, kvadráty, trigony, atd. Nakonec z té původní zjednodušené charakteristiky nemusí zůstat kámen na kameni.

Taky se připojím, když se tady teď tak hojně píše.. Chtěla bych slyšet potom reakci od Kidda.
Existuje jeden muž tohoto znam., naše city byly oboustranné. Jen opravdu nechápu, proč to trvalo tak dlouho, že se mnou nechtěl nic více mít. Prošla jsem si jednou životní etapou, která vůbec nemusela nastat, nebýt toho jeho strašného chování, které popisuje Kidd. Promiňte, ale aby taková manipulace trvala třeba pět let a takto to dokáže podle zdejších výpovědí jistě každá panna, to vypovídá o nenormalitě! Nehledě na to, že z toho nic nekouká a nesmírně to ublíží oběma stranám, buď z toho žádný vztah nevznikne nebo si vymodelujete v ženě skrytý negativismus, díky kterému ona třeba i po delším čase ten vztah rozbije. Tohle je fakt! Já sama za sebe můžu říct, že je pro mě neuvěřitelný problém chovat se tak, jako před našim poznáním se, bohužel jsem neustále tváří v tvář tomu, že se mi rozbila celá moje osobnost. A prostě vím, že už to nikdy neposkládám jak to mělo být. Jsem v neuvěřitelném stresu, protože si teď hlídám každou maličkost, jestli ji nedělám zase špatně. Ale problém je, že se s tím poškozením nedokážu vyrovnat, proč, proč mi to udělal, ptám se proč zrovna mně? Byla to opravdu největší láska, kterou jsem cítila k muži opačného pohlaví, vyjma těch z rodiny a vím, že už nikdy nic takového nebude, on byl ten pravý pro mě. Ale posunula jsem se někam, kde mám jiné hodnoty a priority, pro plno lidí nepřijatelné, jiný styl života. O spoustu věcí jsem se připravila. Bezvýchodné. Ale ty dávné vzpomínky..na něj..vždycky na chvíli přijdou..a pak do toho vždycky vstoupí mé představy, jak ho s potěšením za to všechno(lásku ke mně i tresty) bolestivě ničím. Úmyslně mě zničil, tyran.

Díky moc Kidde.S těmi výčitkami o podvádění souhlasím.S tou pannou se známe rok,ale sblížili jsme se až toto léto,kdy už vážně uvažoval o rozchodu se svou partnerkou.Přesto měl obrovské výčitky a nevěděl,jak to ukončit,jak dál.Nejdřív jsem ho vůbec nechápala.A postupem času mi fakt dochází,že mu musím dát čas.Teď se nevidíme.Měl svátek, poslala jsem SMS,ale nereagoval na ni..dozvěděla jsem se,že se prý trápí.Tak ho prostě nechám být..Ale jsem strašně zamilovaná a čekám,i když se kvůli tomu na sebe zlobím.

ne,ne...Vaše postřehy a...Nejspíš mám zrovna nějaké sdílnější období. Obvykle by to, ani takto anonymně, moc nešlo. :)
Náhodou jsem do této diskuse zabrousil a trochu mě "překvapily" některé povrchní soudy, takže se to možná jen trochu snažím uvést na pravou míru.

Možná blábolím úplně z...ne,ne...Vaše postřehy a rady jsou velmi na místě.Před tím,než jsem si dovedla sama vyložit některé pozitivní i negativní reakce od mého kolegy,jsem se kvůli tomu velmi trápila.Pořád je to pro mě hodně složité,ale díky Vám mu alespoň trochu rozumím.Nevím,jestli je každý muž ve znamení Panny trochu jiný,ale to,co píšete,se velmi podobá povaze mého kolegy.Každopádně....ještě nikdy jsem se nesetkala u muže s něčím podobným....vždycky jsem dopředu věděla,jak si asi tak stojím.Vážím si toho,co jste sem napsal...málo který muž chce o svých pocitech psát.

Možná blábolím úplně z cesty, ale tak to prostě vidím já.
V každém případě je to strašně složité... ;-)

Moc Vám děkuji za Vaši...
Sudičko, to je těžká otázka. Mohu opět nabídnou pouze vlastní pohled. V mém případě by to asi moc nešlo. Psychicky bych to asi moc nezvládal. Prostě buď jedna nebo druhá. Vztah jen tak pro pobavení si sice představit dokážu, ale jen v situaci kdy žádné jiné závazky nemám, a to ještě jen v případě, že by na tom existovala určitá oboustranná dohoda. Ještě by možná mohla nastat varianta, že bych byl ze vztahu s dosavadní přítelkyní už citově vyvázaný, a že by držel pohromadě už jen díky nějakým vnějším okolnostem, nebo kvůli pocitu odpovědnosti a obavám, že na rozchod není vhodná doba, a že bych jí tím mohl příliš ublížit. V takovém případě bych možná byl schopen začít navazovat něco dalšího, ale opravdu jen začít, a určitě ne otevřeně - asi by o tom, že se něco rýsuje ta další ani nevěděla. To je přesně ten odstup "na veřejnosti", kde bych se choval dle dosavadního statusu. Dál by to mohlo jít až po skutečném ukončení předchozího vztahu. Do té doby bych se určitě držel hodně zpátky, protože ublížit se dá různým způsobem, ale tento je podle mě jeden z nejhorších a nesrovnal bych si to se svým svědomím.
Nejspíš tedy podobně jako v předchozích případech netlačit, chovat se příjemně, pohodově, sem tam něco jemně naznačit, a případně zkusit ve správné situaci nadhodit možnost nějaké společné mimopracovní aktivity, pokud možno odpovídající vašim obvyklým zájmům. To nadhození je důležité - neměla by to být přímá otázka, na níž se očekává okamžitá odpověď. Spíše něco ve smyslu: "To by mohlo být zajímavé...", "Ráda bych někdy...", "Koná se to a to, uvažuju...". Když se chytne, tak to s ním trochu rozvést, probrat to, a buď z toho něco bude nebo ne. Hlavně žádné tlaky - základem je pohoda, klid, bezpečí.

Ahoj Kidde,jsem ti moc...Ahoj Romano, hlavně momentálně už moc netlačit. Je dobře, že ví, že k němu něco cítíš, ale nechat to nějakou chvíli být. Konec by to být určitě neměl, ale hraje v tom velkou roli ten rozchod. Mě osobně trvá po rozchodu velmi dlouhou dobu než se dám zase dohromady, než se zacelí rány, než jsem schopen jít dál, a než se mohu znovu zamilovat. Řeším co bylo, proč to tak bylo, a jestli to mohlo být jinak. A pak to chce určité období odpočinku, klidu, pohody a větší volnosti. Mám rád, když i tomto období mám někoho na koho mohu myslet, ale po určitou dobu se snažím nic moc neřešit. Alespoň dokud neobnovím rovnováhu. Je to takové období smiřování se sám se sebou. Někdy to trvá delší, někdy kratší dobu, ale musím si tím projít a jinak to nejde. Chce to asi být v kontaktu a snažit se poskytovat určitou podporu, než to přejde a než se zase všechno ustálí.