Kdy jste se naposledy pokakali

Kájo tak to seš pěknej posera teda

Což o to u ženský, ale já se posral před svojí holkou, a to strachy...šli jsme z diskotéky a někajý frajeři na nás vyrukovali, ať navalíme mobily. Byli dva a o hlavu vyšší než já, což není problém, protože jsem prcek. Přítelkyně taky byla na s diskotévce na podpatcích o půl hlavy vyšší. Jenže já jsem se jich tak bál, že jsem to pustil do kalhot. Pochcal jsem se i posral. Vysmáli se mi a sebrali mobil. Přítelkyně jim pěkně nadávala, ta se absolutně nebála. Pak ještě seřvala mě, že jsem posera, že jí ani neubránim (naopak, já trochu couval, jak je větší, za ní) a že to prát nebude...hroznej trapas. Ale, co mám dělat, lekl jsem se a už to šlo.

to je pořádná kravina to co napsala Nikola

tak pohádka jo

Čau, to co se mi letos stalo, bych si předtím nedokázala ani v tom nejhorším snu. Podařilo se mi totiž třikrát se podělat. Mám z toho velké trauma. Poprvé se mi to stalo, když jsme jeli se třídou na hory, tak jsem si v autobuse uprdla a k tomu se vyvalily moje výkaly. Všichni začali větrat a učitelka se položila otázku: "Kdo se tady pokadil, to snad není ani možné". Nepřihlásila jsem se, pak začala procházet autobus a zavolal to nani vedle sedící spolužačka. Druhá nehoda se mi stala za pár dnů na horách, přímo na lyžích. Chtěla jsem si odskočit, ale už jsem měli vyjet naposled nahoru a pak se odjížělo do penzionu. Tak jsem musela jet s nima a modlila jsem se, abych vydržela až do penzionu. A nevydržela.´Úča říkala, že je to se mnou jak s dítětem ze školky. Jízda byla šílená, při očistě jsem si připadala jako batole. Učitelka poslala domů dopis. Hrůza. A včera, doufám, že to bylo naposled. Byli jsme nakupovat v hypermarketu s mamkou a s bráchou. Už jsme se chystali ke kase a já musela ještě pro něco zaběhnout a to se mi chtělo dost, už jsem měla vidinu oné místnůstky. Jak jsem se vracela, tak tlak se zvýšil tak, že si tělo samo prdlo a opět jsem cítila, že kadím. Mamča poznala podle výrazu, že se něco stalo. Začala čichat, a bylo ji to jasné. Mohla se hanbou za mne propadnout. Když jsme zaplatili, tak největší potupou bylo pro mne i to, že mne cpala do přebalovací místnosti. Vyřítil se nějaký zřízenec a říkal: "Tam rozhopdně ne." Lidi na mne koukali s odporem a já byla rudá jak rak. Potkali jsme dokonce i sousedy. V autě vytáhla mamča deku a já seděla v ní. Brácha to rozkecal ve škole, tak mám přišitou přezdívku posránek.

Když jsem jela s přítelem v kamionu a chtělo se mi kakat a nebylo kde zastavit.Tak jsem si vzala sáček a vyhodla to tam.Jenže byl díravý...

Mončo, já vím, že je to trapas, ale ať si přítel uvědomí, že se mu může stát něco podobného.Střeva v tomto případě ovládat nelze....
Haničko, jídlo se tráví určitý čas, asi Danča dotrávila až u domu...
Holky držme se, stane se to každému.Já jsem jednou měla velmi nemocnou nohu, zakopla jsem a bolestí mi polevily svěrače...sice doma, ale docela mě to rozhodilo a i ponížilo...a pak jsem si řekla "no a co, pokud nejde o život, jde doslova o H..."

Mončo, tohle se může stát každému. Měla jsi holt smůlu. Ale jestli se s tebou chce tvůj přítel rozejít jen kvůli tvé nehodě, tak tomu nerozumím.

Dančo, pokud Tě nikdo nepotkal, tak to jsi neměla až tak hrozný. Já jsem byla také na oslavě a zkonzumovala jsem toho docela dost a různorodost jídla byla jako u Tebe obrovská. Začalo se mi chtít již tam, tak jsem se zvedla a šla na wc, ale bylo obsazené, dokonce i pánské. Tak jsem se vrátila zasedla jsem ke stolu a pak jak jsem vytušila pohyb na wc, tak jsem se zvedla, ale jak jsem tak učinila, začala jsem nekontrolvatelně kadit a kalhotky byly hned k prasknutí a na zadku velká vyoulenina. Byla u toho kompletní rodina mého přítele, a tak se za to strašně stydím. Momentálně to vypadá na rozchod. Tak jsem šla domů asi tři kilometry pěšky, do veřejné dopravy jsem nenašla odvahu nastoupit.

Danču to jsi ale musela tušit že po takové kombinaci bude problém nechápu to proč jsi si nešla na WC ještě před cestou domů?

hele ty seš pěkný čuně tak všechno splácat dohromady, pak se nediv že se z toho po....

Ahoj já se pos.... před týdnem a řádně cestou z oslavy jedné kolegyně z práce, byla tam spousta sladkostí a já neodolala, pak několik likérů a káva a nakonec zmrzlinovej pohár a pivo nooo a....cestou domů se mi to začalo v břiše nějak bouřit a dopadlo to katesrofou kousek od domu... popisovat detaili raději nebudu

Když jsem byla mimino,ty trdlo a kakala na kazdem rohu.

No jo Zuzko, pokud si v tom nešla dlouho, tak máš s těma schodama nejspíš pravdu. Jenže já, když jsem tehdá zdolávala ty schody, tak už jsem za sebou měla poctivé dva kiláky chůze, během které se mi to tak dokonale rozmatlalo, že už to bylo jedno. Měla jsem to fakticky všude :-(.

Verčo, moc děkuji za podporu, dost mi to pomohlo. S tou kamarádkou jsem to asi nešikovně formulovala. Kamarádkou bylo do toho okamžiku pokadění. Podle prvních reakcí jsem tušila, že to rozkecá. Teď už to není kamarádka, jen spolužačka. A ty schody by byly hodně náročné. Než jsem se dostala k výtahu, cítila jsem, jak se špatně po schodech zvedají nohy, protože se mi všechno víc rozmazávalo pod zadkem - hrůza. A nejvíce jsem se bála, aby mi to, co už bylo mimo, nesjelo do nových kozaček. Ve výtahu jsem se přimáčkla k zadní stěně, ale "vůně" by mne stejně prozradila. Jedna osoba z domu mne viděla. Ještě tedy moc díky za podporu, pomohlo mi to. Cítím se o trochu lépe.

Zuzko, uklidni se a nestresuj se, protože tím to všechno můžeš leda tak zhoršit. Psychika umí dělat divy a to jak v dobrém tak i ve špatném směru. Prostě si se pokadila, nic víc a nic míň. Svět se kvůli tomu hnědému nadělení v Tvých gaťkách točit nepřestal a nepřestane, a chleba též nebude ani levnější ani dražší. Na diskusních fórech jako je toto a další podobné najdeš dost příspěvků o podobně potrefených. Někdy je z toho sice cítit spíš dílko nějakého pitomce, ale mnohdy jsou to docela drsné prožitky lidí, co se nemají komu svěřit a tak to dají alespoň na web. Ledaskdo na to kouká skrze prsty, ale pořád je to lepší než to sobě dusit a stresovat se. Tak mi to alespoň tvrdí má medicínská kámoška, která mi psychicky hodně pomohla po tom mém prvním maléru. Mimochodem patří taky mezi potrefené a taky to měla dost drsný. Náhodou jsme se teď o víkendu srazily a tak mi vysvětlila, že i Tvůj typ maléru je docela dobře možný, takže promiň, že jsem se nad tím pozastavovala.
Zkrátka tohle se může stát každému. Akorát někdo má při vší smůle alespoň to štěstí, že jej to potrefí beze svědků a tudíž je to i bez následné ostudy, zatímco někdo si to holt užije i s ostudou. Docela se ovšem divím, že tu holčinu, co s Tebou byla, stále označuješ za kamarádku, protože to jak se zachovala moc kamarádské není.
Jo a v čem byl takový problém se schodama? Já musela tehdy taky zdolat schody, když jsem nechtěla jít ještě delší oklikou a musím přiznat, že ve stavu v němž jsem se nacházela už to bylo celkem jedno jestli jdu po rovině nebo po schodech. Do výtahu bych se bála, že někdo přistoupí a nebo se s někým srazím při vystupování. V takové situaci by se to absolutně nedalo utajit. Kdežto na těch schodech máš při známé pohodlnosti českého národa přece jen šanci projít bez setkání. Záleží samozřejmě na typu domu a lidech v něm. Na každý pád držím palečky ať už tohle nikdy nemusíš řešit.

netušila jsem že bych někdy přispěla do této debaty. Ráno se vypouštění plynů změnilo bez varování v prudký případ. naštěstí doma.

Sorry za ty překlepy. Jsem z toho pořád v šoku, tak jsem se hůř soustředila na psaní. Stydím se jak za ty plný kalhoty, tak i za ty chyby.

Po mně jela mamka ve výtahu a něsousedka, ji pry říkala, že je tam smrad, jak kdyby se tam někdo pokadil. Chtěl jsem jít po schodech, ale skoro to bylo nemožný.

Verčo, malér to byl skutečně hrozný. A jak se mi to mohlo stát? Byla jsem z toho v šoku. Předtím se mi vůbec nechtělo na velkou, pouze jsem si chtěl prdnout, myslela jsem , že to bude potichu, ale byl to rachot, jako z kulometu a k tomu to podělání. Hrůza. A jak mi to říkala ta kamarádka, tak jsem si to začala uvědomovat - začala jsem cítit teplo a tíhu kalhotek a kalhot. Tím skončil náš rozhovor, teda tím, že s prasaty se nebaví. Já s brekem jsem šla domů, to mne viděla další kamarádka. A když jsem byla už skoro doma, tak na mne přišla další várka, tu jsem už pociťovala a snažila se vydržet, ale nezadařilo, a tak i kvůli tomu jsem byla regulérně pokaďená, ale to i v podstatě předtím, úprd to skutečně nebyl. Že se to do kalhotek nevlezlo a sjíždělo, jsem myslím, již psala Doma mi řekli, že jsem totalně podělaná. U té druhé várky, jsem to taky zuby nechty držela, ale záchodové prkénko bych asi docela zaneřádila. Musím říct, ze mne to opravdu vyděsilo a teď z toho mám i depku, ale čas snad pomůže. Předtím jsem s vylučováním od mala neměla problémy, jen se teď děsím, aby to kadění bez příznaku se neopakovalo. A spolužáků jsem pro srandu.