Kdy jste se naposledy pokakali
Já jsem se naposled posral asi před pěti tejdnama v Praze u Národního muzea. Bylo to ale brutálně zákeřný - to znamená, že se to nedalo čekat, a tudíž se na to člověk ani nemoh připravit.
Začlo to takle: celej den jsem nic nežral, večer jsem šel do hospody, sežral jsem tam dvojtou porci utopenýho gothaje s cibkou a voctem, pár krajíců chleba, pár piv, pak jsem se přesunul eště asi do štyr dalších putyk, tam jsem udělal pár panáků a ňáký jablečný a ananasový džusíky, pak jsem šel do bordelu, a když už se blížila zavírací doba, tak jsem se eště šel vysrat a pak jsem vodtamtud vypadnul. Šel jsem na Václavák a zalez jsem do toho sklepa, jak tam jezdí ta mašinka. No a ted' jsem začal zase cejtit křeče ve střevech a chtělo se mně zase brutálně srát - přestože jsem pět minut předtim dělal koblihy jak kůň... Vydržet se to fakt nedalo, tak jsem šel na hajzl neboli výsernici, jak tam je v tom vestibulu. Jenomže hajzlbába asi stávkovala, nebo tam votvíraj až dýl. Bylo teprv mezi půl šestou a šestou ráno a prostě bylo zavřeno. Tak jsem vylez ven z metra do Vinohradský ulice a chtěl jsem zalízt do tý WC buňky, kerou běžně zneužívaj i pouliční prostitutky se svejma klientama na kouření ptáka ve stoje a šoustačku na stojáka, protože k tý buňce jsem to měl jenom pár kroků. Jenže to by znamenalo další zdržování, než bych se dostal dovnitř - jestli bych se tam teda vůbec dostal...
Takže jsem to zakončil tim, že jsem hned vedle vlez do toho křoví podél tý zdi muzea, a tam jsem si částečně nasral do trenek a světlejch kalhot, protože už jsem je nezvládnul včas sundat, a zbytek sraček jsem pustil na zem. No a díru do prdele jsem si částečně votřel větvema z toho křoví.
Pak už jsem konečně moh jet metrem do prdele.
Bylo sice na píču, že tou dobou už bylo světlo a lidí už venku šmajdalo dost, ale nikdo mě tam neviděl srát. A ty posraný světlý kalhoty nakonec taky nebyly zasraný zase tolik, takže za posrálka jsem nemoh bejt.
Ale jak už jsem psal - nasrala mě hlavně ta zákeřnost a podlost toho sraní, protože podruhý už jsem to sraní v plánu neměl, když už jsem se jednou vysral v tom bordelu.
jiri: Plenky mě zajímaly od...Ahoj jana, mna pleinky tiez velmi zaujimaju, mozeme o tom pokecat, keby si chcela:)
dneska jsem se dvakrat...Ahoj, ja mam na toto riesenie, kludne mi napiste na [email protected] tu to nechcem rozoberat.
Du kakat do trenek cau!!!!!!!!!
Ahoj,me to je jedno,kdyz se pokakam proste sem u pocitace a hraju a najednou se mi chce kakat a ja to tak necham vsem to je jedno z rodiny mamka a tatka rikaji ze to je moje vec
ahoj,je mi 11 a pořád se pokakávám mimochodem jsem kluk!!!!je to krasne prijemne kdyz si na to sednete zkuste to
tak já se asi poseru brzu z vás a týhle praštěný debaty!
já kakám pořád... je mi...Fůůůj :D
já kakám pořád... je mi 21 a kakám dnem i nocí.. hezky to voní a baví me to! A dobře to někdy chutná! ochutnej!
Já jsem se pokakal jednou...Pro všechny takové případy je nejideálnější záležitost latexové kraťasy s piss sáčkem.Nikdo nemá šanci vůbec nic poznat a můžete čůrat a kakat jak se vám zachce.Sám je používám a ani když bude přímo u vás desítky lidí tak jsou mimo. Osobně odskoušeno a všem doporučuji.Tak a teď jen hurá do kina.
Já jsem se pokakal jednou když jsem dostával výprask.Naštěstí jsem měl na sobě pyžamo.Při jedné ráně jsem zatlačil a vylítlo to.
Včera, před katedrou, to se stává i těm nejlepším, natož volovi jako sem já.
Tak klidně piš Jano zajímá mě to.
jiri: Plenky mě zajímaly od mých čtyř let, když jsem záviděla mladšímu bráchovi péči. Dost dlouhé povídání.
Naposledy v 17ti, nic příjemného, prostě jsem nezvládla dojít a před vchodem mi to vjelo do kalhot jak malému děcku.
Jano a kde si se pokakala?
Pocit je takový, že z tebe...Ahoj Jano jak jsi přišla na to pokakat se do plenky?
Pocit je takový, že z tebe spadnou všechny problémy a deprese. Hlavně musíš upevnit plínky tak, aby ses cítila pohodlně. Pokud by ses chtěla pokakat, tak na nic nečekej a nech to plavat přirozeně. Nejlepší je, když půjdeš ven na procházku, v době, kdy začne zapadat slunce. Zní to jako blbost, ale účinek to má perfektní. Omládneš se na velkou chvíli tak jako batole. Naposledy jsem se pokakala v září, protože na to byla vhodná chvíle.
Já bych se chtěla pokakat do plínky,ale nevím jak to udělat chtěla bych se zeptat náký další holky jaký je to pocit?
Psát na toto téma je obšírné,ale někdy zajímavé.Já těchto nehod mám za svůj život
také několik a vždy to bylo ůplně nadoraz a kompletně s poděláním kdekoliv a za různých okolností.Jsou horší věci a pokud nejde o život,tak o nic nejde snad.Je to lidské a tak se to snad někdy bere i když jak kdo.Je to sice mimo téma,ale chci se zeptat prostřednictvím této rubriky.
Jsou tu pamětníci a případní vlastníci kteří by měli a našli někde doma ze 70-80
let dívčí a dámské světle bledě modré bavlněné trenýrky,co byly na tělocvik i běžné nošení i po venku.Měli vzadu kapsičku a všitou bílou vložku v rozkroku.
Dělali se i z materiálu bavlna polyester i jako plavkové tyrkysově modré světle modré.Vel.od 44-50 která náhodná čtenářka i čtenář ví oč běží a měl by je ještě,
tak rádi koupíme.Pište prosím na email
[email protected] děkujeme za případnou nabídku a pěkný den všem čtenářům.Věra S
- Odpovědět
Pošli odkaz