Kdy jste se naposledy pokakali

Teda Zuzko, to byl dost drsný malér. Ale jak se Ti to mohlo stát? Nejde o to, že jsi se pokadila, to se může stát každému. Ostatně tu "čest" mít plné kalhotky i kalhoty jsem měla bohužel také, ale než se to stalo, tak jsem s tím bojovala pěknou řádku minut, které byly skoro nekonečné. Vybavuji si, jak jsem se celá zpotila a i kousla do rtu, když jsem zoufale přemáhala svěrače a snažila se to udržet. To jsi vskutku vůbec nepociťovala potřebu na velkou, že se to z Tebe pak vyvalilo tak nečekaně. Stane se, že si člověk mokře uprdne, ale tohle bylo podle všeho rovnou regulerní pokadění.

A ty si z toho nic nedělej, at se klidně posmívájí, věř, to se může stát i jim.Jsou horší věci než to.....

Vy jste někteří fakt blázní!Myslím ty, kteří si tady dělají z takové závážné věci prdel! Vždyť je to lidské chtít na "potřebu" a bohužel se to stává, že z nějakých důvodů lidé neudrží onu potřebu a pak to tak dopadá.Mám pro to pochopení, mám 3 děti a vím, že když si někdy dáte někde v pařáku zmrzlinu a chytne Vás to, tak nemáte žádné šance sebevíc onu potřebu zadržet.Je to podstatně ostuda našich měst, ne lidí když přihlédnéte k tomu faktu, že je velmi/ téméř nikde/ málo sehnat ve městě WC. Kdyby bylo dostatek mobilních záchodů, neměli by lidé s tím problém a věděli, že v době , kdy to na ně přichází, měli šance s tihnout si odskočit na WC .Takže dle mě- je to chyba systému-ne lidského jedince! Zdar všem a nejbližší záchod přeji v každé takové situace.

Minulý čtvrtgek jsem byla s kamarádkou v hypermarketu. Začalo se mi chtít na malou, tak jsem začala být nervózní. Když jsme byly u pokladny, tak jsem trochu ucvrkla, v rozkroku se trochu udělal flek. Nevím, kolik lidí si toho všimlo. Kamarádka o tom nemluvila, tak si toho asi nevšimla. Pak jsem si odskočila a ntušila, že to nejhorší mne teprve čeká. Stály jsme na rohu dvou ulic, byly jsme v úžasným hovoru a do toho jsem začala pořádně prdět a ještě předtím, něž jsem si uvědomila, co se stalo, mi kamarádka řekla, fuuj, ty ses podělala. A já jsem začala pociťovat v kalhotkách teplo a jak jsou napěchovaný. Pak to na mě ještě přišlo těsne řed příchodem domů, tak to už bylo šílený, kalhotky to nepobraly a začalo mi to sjíždět po stehnech. Špinavá jsem už byla, tak jsem to už moc neřešila. Na zadku na světlých džínách se mi udělal maxi hnědý flek. A pěkně jsem smrděla. Doma na mne moc koukali. Kamarádka si to nenechala pro sebe, ve škole mne teď mají za prasisko, štíti se mne a i nejlepší kamarádky ai kamarádi se odtahují.

Asi před 6ti lety.Po návštěvě zoo.Byli jsme tam o prázdninách ve vedru a dali jsme si klobásu,což nebyl dobrý nápad.Dítě se po...už v metru a my ve výtahu.Ale fakt!

Teda jak jsem uviděl tuto diskusi,tak jsem sem musel napsat aktuální zprávu.Šel jsem ted spát jako vždy a čekal mě téměř šok.Představte si,že někdo u mě v pokoji zapomene zavřenou kočku a já měl od ní počůranou peřinu a pokakaný polštář i s postelí.No doted jsem to drhl a budu muset čekat až to uschne a při otevřeném okně vysmrádne.Hlavně,že kočka spinká ve svém pelíšku.Nevadí,i to je zážitek.

Evvulko, a co na to říkali potom doma?

Ahoj já se po... do kalhot letos na plese když jsem byla hodně opilá a na WC byla obrovská fronta.

Michale a to se ti stalo...Jirko, to se mi stalo v autobuse, ale naštěstí těsně před výstupem

Dobrý den. Rád bych reagoval na poslední příspěvek.
V žádném případě se nemusíte cítkt méněcenná, stát se to může. Není to o nezvládnutí situace, ale zkrátka tělu neporučíte. Nedivím se Vám, že se to stále vrací, mám podobnou zkušenost, stalo se mi to v pubertě a také to pro mne bylo dost silné.
Pokud si o tom budete chtít něco napsat soukromě, zde je moje adresa:
[email protected]

Nečetla jsem tuto rubriku celou, ale ráda bych jí využila a svěřila se. Stala se mi totiž taky nehoda, kdy jsem to neudržela a po cestě domů jsem se pokakala jako malé dítě. Pár lidí mě vidělo, ale nikdo známý. Jenže i tak mám velký problém. Nedokážu už si sebe sama vážit. Prošla jsem velmi přísnou výchovou a prostě mám pocit, že jsem naprosto selhala jako dospělý člověk. Na jednu stranu mám pocit, že by o tom měli všichni vědět, ať ví, že jsem nezvládla takovou základní věc jako jít na záchod, na druhou stranu, bych to nikdy nikomu neřekla a tady to píšu jen proto, že je to zde anonymní. Je to už dost dlouho, ale stále se s tím nedokážu vyrovnat, prostě to jen přejít a přestat na to myslet.

Nemá někdo podobnou zkušenost?

kakám každý den do rožku a nás v domečku a už tam mám pěknou hramádečku :DDDDDDD

kakám každý den do rožku a nás v domečku a už tam mám pěknou hramádečku :DDDDDDD

Kde se kupujou dětské plenky od 10 let,mamka a tatka me pak servou ze se se pokakal do trenek ale co jim mam rict??? me to proste bavi a nechce se mi chodit kakat na zachod tak mi prosim poradte kde se to kupuje

Mne sa na kupku stalo že som sa na deke posrala ale naschval potom som išla do vody a všedci sa mi smiali že som pustila skočila som dovody a padly mi plavky aj vrch aj spodok hovno vipadlo z plaviek a chalani mi zobrali plavky a teraz začal trapas ja som za nimi plavala hola z okakanym zadkom ale berem to z lesej strany aspon som si umila osranu rit

Je to zajímavá diskuse. Jen tak na okraj, je léto, zdali pak se někomu podařilo se pokadit do plavek?

Stalo sa mi to včera ráno, ked˘ som cestoval autobusom do práce, zrazu som pociťoval nutkanie na veľkú potrebu, no než autobus dorazil na zastávku, pokakal som sa do nohavíc aj s patričným zvukom, takže spolucestujúci okamžite vedeli, čo sa mi stalo. Cesta naspäť domov pešo bola hotovým utrpením. Ale malo to svoju výhodu, dnes ma kolegovia mierne "podpichujú", no našiel som si na stole kompletnu novú súpravu spodnej bielizne a dva balíky jednorázových plienok...

Mne sa to stalo pred týždňom, bol som s kamošom v jednej putike, kde maju otvorené do tretej hodiny rannnej a kedže sa nám nechcelo čakať na "nočák", tak sme išli pešo, domov to nemám daleko ale ani blízko, tak akutát, museli sme isť cez lúku povedľa kostola, aj pápež v ňom kázal, ked˘ tu bol, no ako na potvoru, to na mňa prišlo, aj som niečo spomenul kámošovi, ten sa iba zarehotal, no mne do smiechu práve nebolo lebo som to pustil do nohavíc s pekne s rozkročenými nohami, pochopiteľne som sa aj pocikal. Kedže nosím slipy, obsah zostal v nich pokiaľ sme neprišli ku mne a mne neostávalo nič iné, len sa zašiť do kúpeľne a dať sa do poriadku. Pochopiteľne, že kámoš mal s toho ohromnú zábavu, tak aby sa nenudil, nepozorovane som mu dal do vína tri tabletky Gutalaxu, po troch hodinách ked˘ bol on na ceste domov, chytili ho krče a ked˘ mi večer zavolal, bavil som sa ja...

Psát na toto téma je obšírné,ale někdy zajímavé.Já těchto nehod mám za svůj život
také několik a vždy to bylo ůplně nadoraz a kompletně s poděláním kdekoliv a za různých okolností.Jsou horší věci a pokud nejde o život,tak o nic nejde snad.Je to lidské a tak se to snad někdy bere i když jak kdo.Je to sice mimo téma,ale chci se zeptat prostřednictvím této rubriky.
Jsou tu pamětníci a případní vlastníci kteří by měli a našli někde doma ze 70-80
let dívčí a dámské světle bledě modré bavlněné trenýrky,co byly na tělocvik i běžné nošení i po venku.Měli vzadu kapsičku a všitou bílou vložku v rozkroku.
Dělali se i z materiálu bavlna polyester i jako plavkové tyrkysově modré světle modré.Vel.od 44-50 která náhodná čtenářka i čtenář ví oč běží a měl by je ještě,
tak rádi koupíme.Pište prosím na email
[email protected] děkujeme za případnou nabídku a pěkný den všem čtenářům.Věra S

Já jsem se naposled posral asi před pěti tejdnama v Praze u Národního muzea. Bylo to ale brutálně zákeřný - to znamená, že se to nedalo čekat, a tudíž se na to člověk ani nemoh připravit.

Začlo to takle: celej den jsem nic nežral, večer jsem šel do hospody, sežral jsem tam dvojtou porci utopenýho gothaje s cibkou a voctem, pár krajíců chleba, pár piv, pak jsem se přesunul eště asi do štyr dalších putyk, tam jsem udělal pár panáků a ňáký jablečný a ananasový džusíky, pak jsem šel do bordelu, a když už se blížila zavírací doba, tak jsem se eště šel vysrat a pak jsem vodtamtud vypadnul. Šel jsem na Václavák a zalez jsem do toho sklepa, jak tam jezdí ta mašinka. No a ted' jsem začal zase cejtit křeče ve střevech a chtělo se mně zase brutálně srát - přestože jsem pět minut předtim dělal koblihy jak kůň... Vydržet se to fakt nedalo, tak jsem šel na hajzl neboli výsernici, jak tam je v tom vestibulu. Jenomže hajzlbába asi stávkovala, nebo tam votvíraj až dýl. Bylo teprv mezi půl šestou a šestou ráno a prostě bylo zavřeno. Tak jsem vylez ven z metra do Vinohradský ulice a chtěl jsem zalízt do tý WC buňky, kerou běžně zneužívaj i pouliční prostitutky se svejma klientama na kouření ptáka ve stoje a šoustačku na stojáka, protože k tý buňce jsem to měl jenom pár kroků. Jenže to by znamenalo další zdržování, než bych se dostal dovnitř - jestli bych se tam teda vůbec dostal...

Takže jsem to zakončil tim, že jsem hned vedle vlez do toho křoví podél tý zdi muzea, a tam jsem si částečně nasral do trenek a světlejch kalhot, protože už jsem je nezvládnul včas sundat, a zbytek sraček jsem pustil na zem. No a díru do prdele jsem si částečně votřel větvema z toho křoví.

Pak už jsem konečně moh jet metrem do prdele.

Bylo sice na píču, že tou dobou už bylo světlo a lidí už venku šmajdalo dost, ale nikdo mě tam neviděl srát. A ty posraný světlý kalhoty nakonec taky nebyly zasraný zase tolik, takže za posrálka jsem nemoh bejt.

Ale jak už jsem psal - nasrala mě hlavně ta zákeřnost a podlost toho sraní, protože podruhý už jsem to sraní v plánu neměl, když už jsem se jednou vysral v tom bordelu.