Reklama

Úmrtí pejska

A nad (St, 2. 3. 2011 - 05:03)

to se podepsat nelze? Káčo...........

pod (Út, 1. 3. 2011 - 21:03)

Pro Janu64
Myslím na Tebe,...to se podepisuji........

Lina (Út, 1. 3. 2011 - 20:03)

Dnes je to třetí den, kdy...Pro Janu64
Myslím na Tebe, na tvou bolest,podobnou té, kterou jsem též prošla a i proto s tebou hluboce cítím. Ať je i tvému pejskovi země lehká a tobě přeju hodně síly.Nejsi sama, tvá slova musí rozechvět srdce těch, kteří je přečetli nebo teprve přečtou...

No,jen (Út, 1. 3. 2011 - 11:03)

doufám, že Ti to bude Lina a spol věřit........ oni hned tak něčemu nevěří a člověk si často může vyplakat né jenom oči, ale i duši!

Jana64 (Út, 1. 3. 2011 - 10:03)

Zdeni,děkuji-a ty ostatní...Dnes je to třetí den, kdy skoro v jednom kuse brečím. Před 3 dny jsme byli s naším psem na jeho posledním výletě, který si moc užil. Miloval les a výlety do hor, stejně jako my. Teď jsem pochopila, že jsem na ty výlety chodila ráda hlavně kvůli té jeho radosti. Nic nenasvědčovalo tomu, že to takhle skončí a navíc pro něj tak strašně těžce a pro nás bez možnosti mu ten odchod nějak ulehčit či zkrátit. Hrozná bezmoc. Byl to náš velký kámoš, i když svéhlavý, občas na nás i zavrčel, neuvěřitelně aktivní až mě to někdy dohánělo k šílenství. Odpočívá v místech, kam chodil rád, svíčky mu zapalovat nebudu.Taky dost dlouho to místo nenavštívím, nebudu schopná. Zatím si ještě ani nemůžu promítnout těch 12 let, co tu byl s námi, stále mám v hlavě ten jeho těžký odchod. Časem to otupí, vím, byl to náš první pes a hodně jsme na sebe byli fixovaný, což asi byla chyba, přece jen je to pes. Včera jsem přečetla od začátku celou diskuzi v domění, že mi to trochu uleví, přes slzy jsem neviděla, když jsem četla Vaše příspěvky Andreo. Vaše pocity jsou mi z celé diskuze nejbližší, líp bych to nevyjádřila. Jen je mi líto, že už se zde asi neobjevíte kvůli těn posledním několika desítkám příspěvků, které nemá cenu číst. Jsem moc ráda, že existují lidi jako Vy, přeji Vám hodně spokojenosti ve Vašem životě a pokud se tu ještě objevíte, budu ráda.

Anina pro Evu (Ne, 27. 2. 2011 - 15:02)

Evo Budinová, občas vzpomenu na tvůj příběh, ozvi se, jak je ti, je to lepší?
Anina.

Lina (Pá, 25. 2. 2011 - 17:02)

Karel Čapek:
Vzpomínat na každého dobrého tvora je povinnost....

jojo (Pá, 25. 2. 2011 - 14:02)

Píšu pouze pod jménem...Že to Šarí přizná, nikdo nečekal...

Šárí (Pá, 25. 2. 2011 - 14:02)

Píšu pouze pod jménem Šárí. Samozřejmě mi to každý nemusí věřit, když píšu bez registrace, ale to je jeho věc. A zatím na této diskusi ani nikdo jiný nepíše pod mým jménem, to jen tak pro úplnost.

Proč myslíš? (Pá, 25. 2. 2011 - 14:02)

Nezdá se vám, že Šárí...To jsi skutečně toho názoru, že gramaticky a stylisticky dobře se mimo okruh plaček vyjadřuje jen Šárí? Podceňuješ svět mimo vaši rezervaci!

jojo (Pá, 25. 2. 2011 - 13:02)

Nezdá se vám, že Šárí píše pod více jmény? Styl je podobný! To by na ni sedělo!

tak (Pá, 25. 2. 2011 - 09:02)

Já měl tři psy v řadě,...to jsme na tom stejně. Taky jsem měl tři psy. A teď už jen kočky. A román na pokračování v podobě této diskuse. Měly byste se stydět všichni. Myslím, že to přeháníte obě strany.

Nikdo z návštěv (Pá, 25. 2. 2011 - 08:02)

oko za oko, zub za zub,...smrt nepřál. Ani lidem, ani psům, na rozdíl od místních :-(

Šárí (Pá, 25. 2. 2011 - 08:02)

No to je snad jasné, že pokud jsem se nechala do té diskuse zatáhnout, stala jsem se její součástí a tedy i součástí panoptika.

ano (Pá, 25. 2. 2011 - 08:02)

Ale přát někomu za názor...oko za oko, zub za zub, přání smrti za přání smrti... Všem šmejdům!

No jo, je tu, v (Pá, 25. 2. 2011 - 08:02)

už taky patříš k...Já měl tři psy v řadě, dožili se požehnaného věku a obrečel jsem všechny. Ale ronit slzy ještě po letech a topit se v sebelítosti by mě tedy opravdu nenapadlo.
Teď mám jen kočky, velkého psa se mi už cvičit nechce a gaučáky nemusím. A plačky taky nemusím. Jen mě tak nejak s...u :-D

třeba (Pá, 25. 2. 2011 - 07:02)

Smutek svoje určité...už taky patříš k panoptiku. A lidé sem začínají chodit na vaše vzájemné hádky, které nabírají na síle.

Šárí (Pá, 25. 2. 2011 - 07:02)

Smutek svoje určité „normy“ skutečně má. Stejně jako složení krve se drží v určitém rozpětí a pokud je překročeno, člověk ztrácí zdraví, tak i smutek a jiné city, pokud překročí určité rozpětí, zbavují člověka emočního zdraví a leckdy následně i fyzického. A ty normy neurčujeme my zdejší rejpalové, ale byly určené přírodou nebo bohem, prostě tím stejným, kdo určil i to složení krve a všechny další přírodní zákonitosti.

A tady se ty přírodní normy smutku překračují opravdu velmi viditelně a o hodně. To je to, co sem pořád přitahuje mně. Čtu a žasnu a někdy si taky rejpnu, protože prostě neodolám. Ten přispěvatel výše, píšící o panoptiku zrůd, má pravdu s tou přitažlivostí abnormalit.

Včera jsem měla sepsaný i příspěvek k věci o psích hrobech, ke kterému mně inspiroval Mirek, ale nějak ho sem prostě nedokážu dát. Ta atmosféra tady prostě pro normální příspěvky moc není.

na (Pá, 25. 2. 2011 - 07:02)

že na pouti bychom za vstup...druhou stranu je třeba konstatovat, že když sem polezeš a budeš jim to tu rozbíjet, tak se těch literárních skvostů nedočkáme. Nebo budou velmi zkreslené. A to je škoda.

názore, (Čt, 24. 2. 2011 - 22:02)

píšeš, že je tu cítit nenormálnost. Co tě tedy vábí sem lézt?

Reklama

Přidat komentář