Dá se odpustit nevěra?

takovéto ženy jako jsi ty...tak to bychom si mohli vracet neveru neustale dokola podle miho to neni reseni a mimochodem moje zena o tom uvazuje ale ja ji to rozmlouvam a kdyz to udela tak ze to skoncuju ja protoze chci uz zit normalne a uz ji nechci ublizovat mozna sem sobecky ale mam ji rad budu cekat na odpovet zatim cau

takovéto ženy jako jsi ty...jseš chlap ? Asi jo, ne ...

takovéto ženy jako jsi ty...Nebudu brát dětem rodinné zázemí, proto. To je dost velká motivace. Jak kdo reaguje na nevěru je jeho věc, nikoho jiného -to není, že chlap může a žena ne. Prostě mi to vyřešilo problém a tím to končí. Bohužel nevěra je součást života, je mi to líto, bylo by tomu lépe, kdyby to tak nebylo, ale je to tak-věrnost je výsadou minimálního procenta vztahů, to snad víme.

takovéto ženy jako jsi ty jsou velice špatné!!
jedna jedna? to si snad děláš legraci ne? bud mu odpustíš a jste spolu dál a nebo ne, žádný podvádění jen aby se skore vyrovnalo,ty co takto reagují na nevěru, tak ti nejsou v pořádku.

a když mu už nevěříš, jak s ním můžeš dál žít? nejsi náhodou cyborg? (robot)

chtel bych napsat ze jsem...Martine, taky mně manžel podvedl a já jsem se rozhodla jít s ním životem dál. Ale nejprve jsem mu to oplatila. Když je to jedna jedna je to v poho. Buď oba nebo nikdo. Vztah k němu mám, ale důvěru ne a věřit už mu nikdy nebudu. Ale i s tím se dá žít. Milenec mi rozptýili spolehlivě paroháčskou depku.

ve 48letech poměr s 18letou není nevěra, to už je pro chlapa zdravotní terapie

cekam na tvou reakci a napise mi jeste nekdo???

diky za odpoved mary ale ja uz svoji zenu nikdy nepodvedu

chtel bych napsat ze jsem...Já myslím,že ti není pomoci. Když jsi podvedl párkrát, podvedeš kdykoliv. Źena ti možná odpustí, ale nezapomene. Tak s tím žij, rozsévači.

chtel bych napsat ze jsem nedavno podvedl svoji manzelku z 18 letou a me je 48 let predtim sem podvedl taky a chci se zmenit uz to nechci nikdy udelat ale manzelka mi uz neveri nevim jak bych ji presvedcil zijeme spolu mame se radi ale neni tam ta duvera muze mi prosim nekdo poadit co mam delat? mam svoji zenu moc rad a nechci ji uz ublizit dekuji za odpoved martin

Tak já hlavně nechápu, jak si někdo, kdo jedno cizí manželství rozbil může ztěžovat, že teď někdo rozbíjí vztah jemu.

Pro Lenik:
Stalo se mi něco...projevil jsi dobré srdce a že máš slabost pro svou současnou ženu no a toto se ti vrátí, tvoje současná žena se s největší pravděpodobností bezcharakterní už narodila a je jasné, že taková jednou i zemře i když se s tím smíříš stejně se ona nezmění, oplať ji stejnou mincí, to že je bezcharakterní neznamená že je bezcitná, ať pozná na vlastní kůži co dělá druhým a pak poznáš jestli nejsi třeba jen přecitlivělý, vpřípadě že jí to vadit nebude, tak už budeš vědět, že je to ta tvoje pravá a už to víckrát prostě neřeš, nevěra bude u vás tak běžná jak třeba nákup v Kauflandu

www.vykladkaretonline.estranky.cz

Ahojky,možná to nebude...Pro Lenik:
Stalo se mi něco podobného. S přítelkyní jsem 7 let. Oba jsme rozvedeni a rozvadeli jsme se oba dva rpo to, abychom mohli zit spolu. Náš rozvod a začátek nebyl vůbec jednoduchý, plný stresu a nechutností od jejího ex. Myslel jsem si, že se touto hroznou věcí poučila a nikdy by to nezopakovala.
Ona není moc výřečná, nikdy se mnou žádný problém neřešila. Postavili si dům, nastěhovali se a po půl roce mi oznámila, že už rok je mi nevěrná s kolegou z práce. Pro mne to byla neskutečná rána. Nechápu to co mi provedla. navíc, když už to provedla jednou. Já bych ji rád odpustil. Řekl jsem jí, že jí skutečně miluji, a že jí nabízím návrat. Slíbil jsem jí, že jí nikdy slovem nic nevyčtu, že začneme znova a lépe, pokud někde před tím byla chyba. Řekl jsem jí, že další život třeba nebude růžový, ale taky jsem jí ujistil, že černý nebude taky. A ona stále váhá. Stále neukončila vztah ani se mnou a ani s milencem. Za týden jdeme do poradny. Moje poslední naděje.
Já až nyní vím co to je milovat a vím, že odpustit nevěru není snadné, ale není to nemožné.

Edito, mam to prave ze docela...rozumím. Ale pokud to byl první úlet z jeho strany, dala bych tomu šanci. Nerýpala se v tom, snažila se mít pořád náplň a klidně v něm vzbuzovala malinko dojem, že o mně kdosi stojí, zdání flirtu-to nemůže škodit, trochu nejistoty pro něj. Jako utrápenou tě zpočátku bude těšit, konejšit, ale na dlouho, dlouho tohle chlapi bohužel nevydrží, oni chtějí pohodu a klid. Bez výjimky všichni. Že to rozesírají mnohdy jen oni sami, to jaksi nevidí, každý muž je sobec. Zamysli se nad tím, jak moc ho máš ráda a jak moc ho potřebuješ, jak moc stojíš o další život s ním ...

Eriko-vím, jaké to je....Edito, mam to prave ze docela jine. Nejsem po dvaceti letech, a spolecne dite spolu nemame. Ale to je jedno,urcity zvyk, propojeni rodin, spolecne veci atd., tak jako tak to boli. Je to pro me obrovske zklamani. Nemam chut znova palit mosty, ale nemyslim, ze v mem pripade to milenec vyresi. Ono to pomerne brzy skoncilo, ale duvera je naprosto zlomena. Znechucenost? ta je take pekne rozbehnuta...On se snazi vse zachranit, ale pocitat s tim, ze se to nekdy zopakuje, asi musim. Je to prave ten typ hrebce, a ty jsou nejhorsi! Sice tvrdi ze uz si sve uzil a nema to tedy zapotrebi...stejne umi bravurne lhat, to jsem ted poznala,a k cemu jsou ted jeho slova kdyz udelal to co udelal...

Ma smysl zase zacinat znova, kdyz to asi budu resit za cas mozna s nekym dalsim? Mam uz dite, a to je pak slozitejsi, clovek mu nesmi v zivote predvadet jen brajgl...ale pohhodu.
Je to fakt smutny, ze si clovek nevermny neuvedomuje, jak ublizi tomu druhemu. Jak ho zasahne primo do srdce, a jeste k tomu, kdyz si vybere nehoho, koho znate oba. To jsou ty predstavy jeste desivejsi.

No, dlouho jsem tady nebyla,...Eriko-vím, jaké to je. Měla jsem pocit, že mi z toho hrábne. Nemohla jsem se soustředit a myslela na to, kde je, co spolu dělají, co jí říká a jak je jistě jiný, milý, zábavný, pozorný, galantní, usměvaný-prostě jiný než doma se mnou po dvaceti letech manželství. Býval to ovšem fajn chlap pro rodinu, o to víc je to pak podpásovka, nečekáš to. Ale poslední dva roky-věčně unavaný, jen v práci ( asi pak už nejen v ní ), doma vleže, bedna, přestalo se kamkoli chodit, nekomunikativní, nudný, nezajímavý, v ušmudlaném triku a trenclích. Napadalo mně, že je něco jako Jekyll a Hyde, že žije dvojí život a hlavně se chová jako dva lidé-nemohl by být s milenkou takový jako doma s námi, se mnou, dětmi, to by ho žádná nechtěla. Paradoxně nemíval dobrou náladu, jakou bych čekala u chlapa, který si užívá s ženou podle svých snů to zakázané ovoce. Možná víš, o čem mluvím. Bolelo to nicméně moc a moc.
Řešila jsem to nakonec tak, abych neměla moc času pořád to šrotovat v hlavě a trápit se a otupila bolest a našla si milence, tedy spíše on mně, kouzelná náhoda a ten mně drží nad vodou. Trávíme spolu kradené chvilky, ale je to balzám na mou duši. Nevím, jak bych o jinak zvládala. Takto jsem už docela v pohodě. Přítel je o patnáct let starší než já a můj muž, ale mohl by si z něj vzít každý příklad - tak optimistický, radostně laděný, život milující, přátelský. Zažívám s ním věci, které nebyly s manželem ani v době chození s ním. Hlavně po sexuální stránce je to kouzelné a krásné a dává mi chvilky štěstí. Dokonce mně napadlo, že dostávám s jistotou víc než milenka mého muže, ten jí nabízí asi to, co jsem s ním poznala za ta léta, pochybuji, že by se někdo náhle ve 44 letech změnil v sexuálního borce, takže ....ilenec odkryje ženě, co manžel před ní skryl ? Nevím. Manžela mám pořád ráda. Ale za utrápení mi on ani jeho milenka nestojí. Mám jeden život a vyměřený a mám stejné právo na lásku jako ti dva a každý z nás. Drž se Eriko ...

No, dlouho jsem tady nebyla,...tak si taky vrzni nebo si nech vylízat kačenu od někoho jiného a bude po dušení,pálení a ničení..jak jednoduché co?

snažím na to zapomenout ale...No, dlouho jsem tady nebyla, žádné příspěvky k věci....zajímalo by mě jak to dopadlo s paní, co psala příspěvěk 24.6. ?
Jak to jde?
U mě nic moc po odhalení nevěry, sice nemluvím, nepředhazuji, to celé samozřejmě až po nějakém čase, protože určitá bolest a vztek napovrch vyjít museli........ale uvnitř mě to dusí, pálí a ničí...odpustit může člověk vlastně všechno, zapomenout se nedá...

...nechapu na co si stezujete ...kazdej brbla jakej je to hroznej osud a pritom nikdo neumite poslat toho druheho do prdele ..takovej divnej druh sebemrskacstvi ..