Dá se odpustit nevěra?

Nevěra se odpustit dá. Pomůže tomu někdy z mého pohledu odplata, oko za oko, zub za zub. Nemyslím tím cílenou pomstu. Ale je to o odvedení myšlenek, které ničí a deptají jinam, jiným směrem. Nicméně je moje zkušenost taková, že po nevěře, ať už neskórujete a zůstanete věrní nevěrníkovi, tedy ti lepší nebo sami pak zkusíte to tzv. zakázané ovoce, vztah po nevěře už nikdy nebude tím, čím býval. U vnitřně silných jedinců nemusí být ten vztah špatný, jen je jiný. Ale už nikdy nebudete mít plnou důvěru k němu nebo k ní, nikdy už nebudete cítit s ním nebo s ní tu tichou radost, spiklenectví dvou, pohodu, svobodu, štěstí, nad tím vším už bude ležet stín a jedině vnitřní síla to pomůže překonat a jít případně v tom vztahu dál. Vím hodně o čem píšu.

což je možné když chlap ujede jen proto že má nízké sebevědomí z různých důvodů a nemusí to být kvůli jeho manželce. Pak čapne první bytost která se mu připlete do cesty. Naroste mu hřebínek ale za čas se dostane zase nohama na zem. Ono ve většině případů to vedle není zdaleka tak dobré jako má doma. Nejenže není dobré ale v mnoha aspektech daleko horší. Pak je rád že ho žena nevykufrovala protože tam někde by byl velmi brzy jen trpěný návštěvník. A to je velký rozdíl mezi občasným svátečním návštěvníkem opuštěné dámy. My ženy máme své mindráky které naši muži před námi netaktně zveličují ale sami svoje mindráčky považují za své přednosti a přitom jsou zranitelní a to počád jako ptáčátka. Nevěra je chyba chybovat je lidské stejně tak jako je lidské odpustit nikoliv notoricky odpouštět.

Docela mě pobavil článek že si nějaká žena nazývejme jí pipkou chce po manželovo nevěře zvednout sebevědomí tím, že si dá udělat nová prsa. HAHAHAHA. Jináč souhlas s taky Janou. Nejlepší lék na nevěru manžela je milenec pro mě. Co budu doma sedět přemýšlet co kde s kterou dělá a plakat. Pěkně si užívat taky. Ale taková mrcha jsem nebyla. Můj milenec nebyl ženatý.

dobrý no chlap podvede a ženská má držet hubu chodit k holiči popřípadě dělat kotrmelce a co ještě? Nejlepší lék na tohle je najít si taky milence a hezky si okusit jak chutná manželská nevěra. Takže zub za zub a oko za oko. A chytrá ženská o manželových pletkách vždycky ví, ale svoji nevěru před ním utají. A kdyby na to přišel tak hezky na rovinku. Ty jsi začal a já chtěla zkusit také jaké to je. A nemůže říct ani ň. Mě to potkalo a udělala jsem to takhle i když mě to po zjištění jeho krkolomných záletů pořádně semlelo. Ale milenec byl lékem. Docela jsem to měla vymakané když v nějakou dobu byl on u ní tak já zase u svého milence. Nevěru jsem mu dávno odpustila proč se užírat když život je tak krátký a je třeba užívat si každý den protože nikdo neví, který den bude jeho poslední.

Katko muj názor je ,že věřit nikdy už nebudeš ,vždy tam bude to (ale )pujde za ní a co když tam budou něco dělat o to to je horší ,že tam je dítě které navštěvuje .Určitě bych chodila s ním za malou počkala venku .Pak s malou a sním šla někam na procházku nebo kam jí bere .Prostě bych ho nenechala jít k ní proboha však sní měl poměr a nějaké city určitě zustaly.Manežl mi taky říkal jak mě miluje a nechce nás opustit atd .nechápu proč to teda udělal, neřeknu nějaký úlet ,ale tohle byl vztah a taky jak se s ní měl rozejít dělal caviky, že jí nechce ublížit a mě neubížil snad :(.taky vím ,že si ještě psali a proto ta neduvěra je to skoro 2 roky a taky mě to žere .Hlavně nevičítat to vím ,že se nesmí ,ale si říkam chlap mě podvede a já mám držet hubu a krok divné přece .Zajdi si k holiči kup si nějaké pěkné prádlo a jak ti na něm záleží tak bud hodná na něho snad to bude dobré:)

ked máš nymfu tak nič meporiešiš.ja ked som moju prví krát pristihol mi len povedala"tak mi to vráť"a poojne predo mnou dalej trtkali kým sa nespravil.a bol to kamarát.po čase prišiel další že idú autom kamoške na svadbu.neboli od domu ani dva kilometre a už ju pretiahol.ked ju doviezol došikovala ho k nám ani sa nepresvedčila či spím len sa vyzliekli a začali.ked som počul vrnút dvere ta som sa šiel pozret či už prišla a ona už holá klačala na gauči,on stál za nou a práve spustil nohavice mna nevideli bol som im od chrbta

Jani, toho se taky bojím,...Chceš být singlovka? ... o tom je totiž ta otázka.
Potkáš někdy náhradu?
Bude to někdy lepší?

Myslím, že nemáš co řešit. Drž krok a buď ráda, že ho máš. Když krok neudrží on, tak až potom ho vykopni.

Nakonec nevím nakolik je ona potvora. On asi nebude hajzl, když cítí nějakou zodpovědnost. Já bych ji totiž jako chlap nakopal, jakmile by začala o dítěti, byť jen o nechání si pro sebe. (Měl být jen sex, taková byla dohoda. Nech si, ale beze mě. Nazdar bazar.)

Ahoj jsem vdaná manžel mi...Jani, toho se taky bojím, že už mu nikdy nebudu věřit. I když se manžel moc snaží, dává mi i číst sms, kde mu ona vyčítá, že jí nechal s dítětem samotnou atd., ale při tom jezdí za malou obden či dva. Jsou to 4 měsíce, co to vím a připadá mi, že to nezvládnu. Nejprve jsem asi byla v šoku a všechno si představovala jednoduše, ale postupně mě to začíná "sežírat za živa". Nechci se tomu poddávat,protože to jak se ke mě manžel teď chová,jak se snaží, je opravdu úžasný,ale zároveň cítí odpovědnost za to dítě a s tím já dost bojuju. Ty to máš možná jednodušší, že jí mohl vymazat ze života a zavřít za tím dveře, ale i tak ti rozumim, jak je to těžký.

Ahoj jsem vdaná manžel mi byl také nevěrný 2 roky .Přečetla jsem mu sms od ní nemohla jsem tomu uvěřit bylo to stašné . Dnes je to rok co sní není ,ale pořád mám podezření nevěřím mu ,taky nevím jak se s tím vyrovat mám to pořád v hlavě nemužu na to zapomenout .Děti máme dvě 8a 15 let.

ANO ale zapomenout NE!

Nu mám jednu zkušenost,jsme...každá rada drahá. Když hodně miluješ tak hodně odpustíš. Poslouchej svoje srdíčko.
Možná že ti bude bez něj lépe tedy s někým jiným. Ale možná že taky ne. Navíc nejste manželé. Máte děti? Jestli ne tak vás nic tak mimořádného neváže. Jestli chce jinou tak s tím nic nenaděláš.
Miluna

Nu mám jednu zkušenost,jsme s přítelem skoro tři roky jsme oba mladí.Ale už dva roky spolu bydlíme.Mě začalo hodně problém, který on nechápal. A místo toho aby mi pomohl tak si našel jinou. Podezdřívala jsem ho ale stále jsem si říkala že by mi to přeci neudělal.Přišla jsem na to.Nejdříve se vymlouval, že to byla jednorázová záležitost ale trvalo to tři měsíce pk jsem nato přišla.Snažím se mu to odpustit ale stále to nejde. Nechci o něj přijít ale ta holka bydlí dvě ulice od nás a teds i začal psát s další prej mu jen napsala a napsali si jen ahoj ale věřit?chová se ke mě moc hezky ale stále to nemůžu překonat rada?

Můj názor je, že si u vás nechává otevřeny zadní vrátka.

Taky teď řeším zda odpustit nevěru,která trvá 2 roky, bohužel je zde roční dítě. Manžel tvrdí,že mě moc miluje a nikdy mě nechtěl opustit, jí si našel kvůli sexu a nějak se to zvrtlo a ona si dítě chtěla nechat. Nevím co mám dělat, protože tohle se svazek s ní napořád a kdyby s ní nic už neměl bude se sní vídat už jen kvůli dítěti.Jsme spolu 20let, máme 18 a 13 let děti a manžel tvrdí,že nás miluje a nechce opustit, tak co mám dělat, protože vím, že i k ní jako matce svého dítěte něco cítí,možná míň než ke mně(tvrdí to), ale cit tu je...,tak já nevim, protože ho miluju a moje city se nezměnili.

Paní Ireno, vy to...Dušane, jistě máš pravdu v mnohém. Ale je dobré dopustit to co pan Josef vůči sobě samému? Trápit se 50 let života a zdevalvovat si jej? Vím, jaké to je, nad každou radostí jakoby ležel stín a nic už není jak bývalo. Jenže u mně platí, že čas zhojí každou, nebo téměř každou ránu v duši. Jizvy už pak nebolí a všechno zlé nás svým způsobem posiluje. Podvedený je přesvědčený, že ho záletný partner už nemá rád, přece kdo miluje, tak tohle neudělá. Nemusí to být až tak zákonitá pravda, to je třeba mít na paměti. Mně daleko víc, než představa, že už mně manžel nemá rád bolela změna mého vztahu a citu k němu, to bolelo nejvíce. Že mně vzal iluze, pocit, že mám po boku výjimečného rovného muže a mou lásku k němu-a úctu, tu stačí mít v mnohaletých vztazích, aby fungovaly. To, že jsem prošla citovým ochladnutím mně bolelo nejvíc, že už ho nemohu milovat ani mu věřit, že je někým jiným, než jsem doufala a s kým jsem zplodila děti. Je nutno se s tím smířit, nebo to minimálně přijmout. Mně jeho konání dnes už nezavazuje k jistým ohledům a mohu si řídit i já svůj život podle své představy. Vždycky je nutno jít dál a žít tak, aby to stálo za to, jsme tu jen na návštěvě na tomto světě. A dnes už vím, že přece můj život nestojí na mém partnerovi. Jsou tu děti, práce, povinnosti, zájmy, koníčky, přátelé, krásná přírody, to, že vidím, slyším, mohu se hýbat, pracovat, dýchat vzduch se sluncem nad hlavou a radovat se ze zdánlivých maličkostí. Tohle si přece nesmíme nechat kýmkoli doživotně pošlapat.

Paní Ireno, vy to zlehčujete. To je zřejmě člověk, který miluje až za hrob a nedokáže zapomenout. To je silný citový muž. Takový nedokáže jít dál a hledat nové štěstí. Věřte mi, není jediný.

Paní Ireno, vy to zlehčujete. To je zřejmě člověk, který miluje až za hrob a nedokáže zapomenout. To je silný citový muž. Takový nedokáže jít dál a hledat nové štěstí. Věřte mi, není jediný.

Nedá! Já už se o to...Moc to prožíváš a zbytečně se užíráš,hoď to za hlavu,prostě je to dávno a život šel dál.Je nesmyslné truchlit nad rozlitým mlékem.

Nedá! Já už se o to snažím více jak 50let. Jsem stále zdrcen.

Mělo být ne bok po boku.