Dá se odpustit nevěra?

Táto téma ma dosť zaujala a pretože nevera výrazne zasiahla do môjho života, rozhodla som sa tiež sem prispieť svojou troškou. Snáď sa tu nájde viac takých čitateľov ktorý ma pochopia než tých ktorý ma odsúdia.

Z mojim manželom sme sa vzali už po trojmesačnej známosti. Skôr než stihla počiatočná eufória opadnúť, zistila som že som v tom. Zo začiatku to medzi nami bolo všetko pekné. Zariaďovali sme si svoj byt a verili sme že nás čaká nádherná budúcnosť. Lenže čas plynul, k nášmu prvému dieťatku postupne pribudli ďalší dvaja súrodenci a všetko nenormálne zovšednelo. Sex s manželom nebolo nikdy nič svetoborného ale bolo aspoň niečo. Na orgazmus som musela čakať aj celé mesiace, ale malé deti mi dávali tak zabrať že som na to nemala ani len pomyslenie. Z času na čas som sa urobila sama v sprche ale to bolo asi tak všetko. Po treťom dieťati sme spolu žili už len ako brat so sestrou. Deti postupne odrastali, boli čoraz viac samostatnejšie a ja som mávala čoraz viacej času. A práve vtedy sa začala prebúdzať moja rokmi zanedbávaná žiadostivosť. Moje aktivity sa neobmedzovali len na snívanie, ale ešte stále zostalo iba pri autoerotike. Môj problém to riešilo vždy iba na veľmi krátky čas a ja som si uvedomila že musím so sebou niečo robiť. U manžela som si vymohla že dáme najmladšieho syna do škôlky a ja si nájdem prácu. To síce nebolo vôbec jednoduché, ale moja vytrvalosť bola nakoniec korunovaná úspechom. Nejaký čas všetko fungovalo ako malo. Klasický každodenný stereotyp. Lenže potom som sa zblížila s jedným mladším kolegom ktorý sa začal okolo mňa krútiť. Bol veľmi pozorný, odprevádzal ma domov a bolo evidentné že má o mňa záujem. Ja som mu stále odolávala až jedného dňa som jeho pozvanie prijala. Vedela som čo bude chcieť a aj to dostal. Bolo to úplne fantastické. Milovanie nemalo konca kraja a ja som dosahovala jeden orgazmus za druhým. Nič také som nikdy predtým nezažila. Bola som ako znovuzrodená. Na svojho manžela som bola zrazu poriadne naštvaná že som nič také nedostávala od neho. Začala som k nemu pociťovať odpor a moje myšlienky sa sústredili iba na môj nový románik. Aj môj kolega bol vo vytržení a chcel aby sme si to niekedy zopakovali. Povedala som v nijakom prípade ale už v tej chvíli som tomu ani ja sama neverila. Začali sme sa stretávať častejšie a každé naše stretnutie bolo zárukou mimoriadne kvalitného sexu. Kým po prvom milovaní som sa cítila strašne špinavá teraz to bolo úplne naopak. Nezniesla som už nijaký manželov dotyk a jeho blízka prítomnosť mi nerobila dobre. A aby toho nebolo málo, jedného krásneho dňa som zistila že som tehotná. Interrupcia u mňa nepripadala do úvahy a tak som sa pomaly začínala zmierovať so svojim osudom. S kolegom sme sa stretávali tak ako dovtedy, len sme boli viac opatrnejší. Potrebovala som jeho prítomnosť, pretože práve tá mi dodávala vnútornú silu a energiu ktorú som tak veľmi potrebovala. Manželovi som vôbec nič nepovedala a ten trubiroh si toho všimol až keď som bola v šiestom mesiaci. Bol z toho škandál ako hrom, dostala som poriadnu bitku, ale dieťatku sa našťastie nič nestalo. Manžel okamžite podal o rozvod a na pojednávaní zo mňa urobil obyčajnú štetku. Trval na tom aby deti pridelili jemu takže sa to dva krát odročilo. Boli to pre mňa tie najhoršie chvíle môjho života. Doma peklo ako hrom, ale v práci pohodička a kvetinky. Celá firma o nás dvoch už vedela a k môjmu veľkému prekvapeniu nám všetci aj držali palce. Predstava že by som mala zostať posledné dva mesiace doma bola pre mňa absolútne neprijateľná. Do práce som chodila až do posledného dňa a v práci ma chytili aj pôrodné bolesti. Ešte v sanitke sa mi narodilo krásne dievčatko. Ani som sa neopovážila dúfať že by mohol byť pri tom aj môj milý, no stalo sa. Keď ma po necelom týždni pustili z nemocnice ujala sa ma aj s dcérkou moja mladšia sestra ktorá od začiatku stála pri mne.
Dnes mám už svoj vlastný život, vlastný byt a svoju starú prácu. O svoje deti som nemusela ani bojovať. Môj ex si po rozvode našiel za mňa náhradu a naše deti mu začali akosi zavadzať. Sám od seba mi veľkodušne navrhol že mi ich "prepustí" a ja som súhlasila.
Teraz moja najmladšia dcérka chodí do škôlky a môj milý ma už tretí krát požiadal o ruku. Jasne že ho chcem, lenže to povestné áno zo mňa akosi nejde. Predstava že by sa situácia mohla časom znovu zopakovať na mňa pôsobí ako jeden neodstrániteľný blok. Môj partner kvôli tomu stále migruje medzi mojou spálňou a jeho izbou u rodičov v očakávaní že sa k tomu už konečne vyjadrím.
Keď nás rozvádzali pre všetkých som bola čierna ovca rodiny. Dnes si už všetci zvykli a berú to športovo. Jediný kto mi neodpustil je moja najstaršia dcéra ktorá ma právom obviňuje z rozbitia rodiny. Neželám jej aby aj ona prežila to čo ja, ale verím tomu že raz príde ten deň kedy ma bude vedieť pochopiť aj ona.

ten podvedený má na výběr může odpustit nebo ne. Ten nevěrný na výběr nemá. Nevěru má navždy přišitou a nic ho neomlouvá. Ano měl na výběr zda být nevěrný to ano, Neomlouvá nic ani jeho objekt s kým byl nevěrný. I ona měla na výběr natož když věděla , že je ženatý plus jiné okolnosti, za kterých by se slušná a charakterní žena zásadně nestala milenkou ženatého muže.

krásně napsané a i já...má člověk, který není nevěrný, stejně tak lze mluvit o pseudocharakteru ženské, která má poměr s ženatým mužem. A jestli takový vztah má a zároveň lituje jeho manželku, no pardon, tak snad ani není normální. Nevěra je nevěra, je to podraz od obou aktérů, kteří takový vztah po nějakou dobu udržují. Nikoho z nich nic neomlouvá.

asi se zeptáte proč. Tak za...krásně napsané a i já dávám palec nahoru,máte totiž charakter.Stejně zvláštní,že osud tomu chtěl a stejně jste se s ním ještě potkala.Františku,protože jsi byl s manželkou dlouhá léta a ono je opravdu těžké od někoho odejít,pokud nám to docela klape.V každém dlouhodobém manželství jednou bude stereotyp.

kdyby tě tvoje manželka vyšupajdila tak by ses k té své krasotince rád nakvartýroval. Tak nedělej ze sebe hrdinu. Jsi stejný prasák jako všichni nevěrníci a nevěrnice. Svatost

a ještě dodávám že i já jsem zahybal svojí manželce. Naopak já měl výčitky mojí milence to bylo šumafuk. A proč taky ne ona byla rozvedená ale já ženatý. Jenže ona chtěla abych se rozvedl a přistěhoval k ní. A to já nechtěl za to mi nestála.

Vás trápilo to že váš milenec je nevěrný svojí manželce. Ale to mělo trápit jeho a ne vás. Takže u mě máte palec nahoru. František

asi se zeptáte proč. Tak za prvé jsem po dost letitém manželství absolvovala rozvod kvůli manželovo dlouhotrvající nevěře. Dost dlouho jsem o tom neměla ani tušení, ale když jsem zjistila že to je a jak dlouho to trvá tak jsem mu dala volnost. Myslela jsem že sobě dám také volnost. Ale cítila jsem se potom tak sama. V práci to ještě šlo ale doma to byla hrůza. Holky měly už v té době známosti a žily mimo.No a pak jsem ho potkala. Zjevení ale krásné. Stejně starý jako já hezky rostlý a ten jeho plachý pohled. Jo byl nesmělý ale zajiskřilo to hned. Já jsem nechtěla intimnosti přece jenom ženatý. Sama jsem zažila jaké to je. Zábranou pro mě byla jeho manželka. Jenže on dost dlouho a trpělivě naléhal. A pak co budu povídat. Schůzky s ním nebyly moc časté přece jenom oba zaměstnání a on to musel dělat tak aby se to jeho žena nedozvěděla. Jenže on neměl výčitky a ty jsem kvůli jeho manželce čím dál víc měla já. Mluvil o rozvodu a to já jsem nechtěla. A tak naše schůzky byly čím dál méně časté a v mém životě se objevil jiný muž. A figuruje v mém životě i nyní. Sice trochu jiná nátura ale rozvedený a už bez závazků. Ne neměla jsem oba součastně ale ženatého milence i když mi to rvalo srdce jsem musela ze svého života vymazat. No prostě dala jsem mu kopačky. Těžce to nesl. Dlouho jsem na něj vzpomínala jen v dobrém. Párkrát jsem mu napsala email ale nikdy neodpověděl. Jeho telefonní číslo bylo stále nedostupné. No a co se nestalo. Dostala jsem od dcer poukaz do lázní v Třeboni. A koho jsem tam potkala? Moji bývalou ženatou lásku. Takže je po operaci čeká ho invalidní důchod jeho manželka s jeho dcerou podnikají. Popovídali jsme si ale už nic víc. Také je to pár let zpět a oba už jsme někde jinde. Daniela

Kdyby ženské nebyly chladné a hnusné, nebylo by potřeba nic odpouštět. To platí i pro chlapy. Nadruhou stranu bych dokázala pochopit ženu,co má doma impotenta. Impotent nemá právo upírat sex ženě, jen proto, že je impotent a nevěru ženy by měl minimálně přehlížet,pokud se k němu žena chová s úctou a slušně.

S tím co píšete,nezbývá než souhlasit. Pokud přijdou zdravotní problémy,určitě se celá věc odrazí v intimním životě partnerů a v sexu nejvíc. Nějaký čas to ten druhý v sobě dusí a ovládá se a i když bude druhého milovat sebe víc, bude zraněný a bude mu to chybět.Časem podlehne pokušení, nevydrží to. To by musel být hodně věříci pár,který v životě měl sex jen za účelem zplození dětí.
Nevěra se sice dá odpustit, ale do smrti udělá v duši toho druhého hlubokou jizvu s podlomenou důvěrou.

život mi nadělil také...No,ono je to možná trošku jinak,on s tebou žil několik let,neměl by to srdce odejít,ale s milenkou ho to bavilo víc,v tom to celé je.Chlapi nechtějí pálit mosty a hlavně to umějí oddělit,pokud jde jenom o ten sex a to my ženy nepochopíme.Pro 19.54 To máš také těžké,která z nás by chtěla muže,který nekouří nepije,je věrný,s ním také nic moc.Nevěrník je akční,umí si užívat života,proto nás i přitahuje,ne zakomplexovaný jedinec,který je věrný celý život.Ale pozor,co mě dokáže vytočit do běla,když se s tím chlap ani netají,dělá to okatě,pak je to vůl.Když už k nevěře dojde,pak ten inteligentní se nenechá nikdy nachytat,vždycky by to zapíral.Ale i když je pro nás přitažlivý,jako pro milenku,doma by z nás takového žádná nechtěla,udělal jí,udělá i mě,bohužel.

Proč by se měl nevěrou zaobírat ten kdo je věrný? Ten, kdo se nevěry dopouští a ten s kým by měli prosit pána za odpuštění. Neboť jen viníkům by mělo nebo nemělo být odpuštěno.

život mi nadělil také takové překvapení, ale raduji se z toho, že jsem určitě lepší pro svého manžela než jeho milenka, protože kdyby tomu tak nebylo, tak je dnes s ní a ne se mnou. Jenže, jak se říká, on je všude chleba o dvou kůrkách. No tak aby mohl porovnat musel se s ní občas setkávat. Takže porovnal. Nevěra bolela, ale zase ne tak moc, abych se takového človeka, kvůli takové, které nevadilo, že je ženatý a ani důvod z čl. v 19.54, zbavovala. To bych byla hloupá. A to nejsem. D.

Chlap,pokud už je...I po mnoha letech společného žití ve dvou se ledacos přihodí. Ano, říká se tomu nevěra. Je tady dost pisatelů, či snad lépe pisatelek, a domnívám se, že tuhle teorii většinou šíří milenky ženatých mužů a to, že na vině je jeho manželka. Ano, pakliže je nomoc manželky tou vinou, pak jistě. Jenže nemoc může skolit na menší či delší dobu kohokoliv bez rozdílu pohlaví, stavu i věku a pak má být ten druhý v páru nemocnému oporou. A tak si myslím, že pokud si ženatý muž v téhle situaci, kdy by měl být nemocné manželce oporou, najde milenku a ona, přestože je s jeho situací doma srozuměna, poměr s ním udržuje, není o nic lepší než on. Ano, podváděná manželka je vina a může za jeho nevěru protože je nemocná. S pocitem, že takovému nemocnému člověku, oba ubližují svým poměrem, musí ti dva žít. A nemyslíš si, že je to dost velká tíha na duši, ale naložili si ji tam oni dva a manželka by byla, když se uzdravila a opět se jí vrátily síly, optimismus a chuť do života, ale musela si pomoci sama, blbá, aby jim tu tíhu pomáhala nést. Nevěru neodsuzuji, ale také neschvaluji. Každý a každá má možnost volby. Buď pevného charakteru a dobra, nebo naopak. A každý ať si pak nese důsledky svého chování. S pokorou vás zdravím.

ne

přestaň zde teoretizovat. To je samé já bych.... prostě se chováš tak jako bys lízala lízátko přes sklo a všem vyprávěla jak je slaďoučké.

I dlouholetá manželka jak má možnost kvalitního samce,neodolá....a muž to samé, jak uvidí kvalitní samičku, má tendenci ji vyšukat...to je normální život!
A´t mi ženy nemluví, že když se jim naskytne příležitost, třeba jednou za život, nechají se vyšplíchat pořádným samcem..doma to už není ono!!

Chlap,pokud už je nevěrný,tak to nemá nikdy přiznat.On si možná uleví,ale své ženě ublíží.To neuznávám,inteligentní chlap by to zapřel a nikdy nepřiznal.Jen vůl to řekne,nebo to dělá moc okatě,že se to manželka dozví.Stejně ale,jsem si jistá,že já bych to poznala,jistěže ne,když jsem s tím člověkem chvíli,ale pak po letech se ti dva musejí znát dokonale.

Myslím, že to se opravdu nedělá, pokud nechtěl s milenkou pokračovat, ale vrátit se k manželce, měl mlčet.

A co byste dělali s chlapem, který, aby ulevil svému svědomí, po skončení vztahu, vám všechno na rovinu vyklopil. Myslím, že se to nedělá, pokud chtěl setrvat s manželkou. Manželce ublížil, ale on se cítí "čestnej"......