Dá se odpustit nevěra?

Na nevěru někteří...Poprvé před lety jsem to plavat nechala, ale to podruhé už jaksi na mou trpělivost bylo moc. Žiju po svém, jak mně vyhovuje. A po dětech se mám na prvním místě. Už to jinak nejde. Důvěra i vztah je pryč, jsem dva, co zajišťují potřeby dětí, rodiny. pojí nás stejný cíl, ale každý už k němu jde jinou cestou nebo bok po boku. I tak jde žít.

Taky jsem byla ta podvedená....Na nevěru někteří partneři reagují nepřiměřeně.Zbytečně se význam nevěry zveličuje.Pokud nejde o promiskuitní jednání partnera a úlet je vyjímečný,je hloupost vyvozovat nějaké závěry.Je lepší záležitost taktně přejít a nereagovat.

Taky jsem byla ta podvedená. Totálně mně to nejprve odrovnalo, šlo o společnou kolegyni.. a pak jsem šla do druhého extrému, aniž jsem to plánovala. Nejprve oddaná, dobrá matka, manželka, svědomitá, zodpovědná, pak zklamaná a zraněná plácající v nicotě a ponížení a dnes ta, která po dětech vidí samu sebe, své potřeby, zájmy. Ten vývoj tak šel, mimo mně...

No jasně, když je chlap...Neni to jen o neschopnosti muze byt superman v milovani a stejne mu muze zena zahybat s chlapem ktery je zoufalec.

To už je pak jen a jen vztah...z vlastní zkušenosti nebo to máš vyčtené.?
Kdo nevěří že je to možné tak to holt nezažil neboť si třeba v minulosti něco posral. Není to tak?

Když v životě postavíš...Máš pravdu,láska sex,peníze jsou potřebné pro život ale nemusí se nutně míchat dohromady.Protože svoji ženu miluji,nedělám případ z toho,když se někdy nechá" obsloužit " některým kolegou.Je to jen moje manželka,ne můj majetek a to by si každý kdo uzavírá manželství měl uvědomovat.Pokud by to tak všichni brali nedocházelo by ke zbytečným nedorozuměním a výčitkám.

Když v životě postavíš chalupu a zařídíš jí, vytvoříš si hnízdo a to kolem, nemáš sílu to hodit za hlavu a být potom ve stanu někde pod mostem. To ať ta druhá polovička líhá vedle v pokoji. Hmotné statky a rozum dost často převyšují nad láskou...

To už je pak jen a jen vztah...S láskou to určitě nemá nic společného,je to setrvačnost a jistá pohodlnost.Takových vztahů je skutečně poměrně dost.

To už je pak jen a jen vztah z pohodlnosti, nikoliv z lásky.

Když odpustí, stejně vedle sebe žijí jako kamarádi.Jak mile děti vyletí z hnízda,žije si každý po svém. Chlap se upne na koníčky, na kamarády, vyjíždí si na akce apod. Ženská podobně. Schází se doma u televize a většinou každý leží ve svém pokoji.Bývají oddělené lože. Znám dost takových případů.

Nevěra se odpustit nedá.I...to bude. Člověk žije s někým třeba dlouhá léta a najednou zjistí, že je mu ten druhý nevěrný. Ženská to vycítí HNED a pak náhoda, a ta se vyskytne vždy, odhalí že to tak je. Bolí to. Bolí to nesmírně. Nejprve nastane absolutní panika. Pak člověk začne uvažovat kde se stala chyba.
Nejhorší je ta ztracená důvěra a pocit nicoty. Dostaví se i jakási nenávist k němu i oné. A co teď? Hlavně neplašit a nesvěřovat se kamarádkám. To nikdy! Řešení je buď ho poslat navždy za ní - ale proč by měla vyhrát ona, když ten chlap mi za to stojí i když v tu dobu jím absolutně pohrdám. Další varianta je zvolit správnou strategii a to už je na každé z nás. Některá to může řešit také milencem, což může pomoci - ale pozor jen se nezamilovat, pouze si dodat ztracené sebevědomí. No a pak jsou další možnosti.
A je jich dost. Ale je jasné že takové jaké to bylo před jeho nevěrou už to NIKDY nebude. On si to musí uvědomit a milenka, no jak která. Některá si uvědomí že zalovila v obsazených vodách, některá zkrátka je s morálkou na mizině. Možná, že jí totéž udělal manžel - kdysi a tak i ona si potřebovala zvednou nějaké snížené sebevědomí. Asi ano. Je to určitě boj, ale chytrá manželka zvolí určitou strategii a má vyhráno. Alespoň tím, že už ví, že svojí důvěrou musí zacházet jako se šafránem. Ženami, které si začnou něco s jakýmkoliv ženatým mužem absolutně pohrdám. Absolutně pohrdám!

Nevěra se dá odpustit ale chce to čas,ten kdo miluje dokáže odpustit,je třeba znovu budovat vzájemnou důvěru.

napsal jsi to výstižně a...ano, nedůvěra se pak táhne dalším životem, už to není ten vztah bez nedúvěry, a nestojí už za moc, byt je snaha odpustit. je to prostě poškozené a čekání kdy --zase .
ale zkusit to znova, jestli slepené vydrží, asi jo

napsal jsi to výstižně a proto se mají za sebou pálit mosty!

Nevěra se odpustit nedá.I když někdo bude tvrdit že ano, stejně ta rána tam v koutě duše je a bude do smrti. Je to zrada která bolí a už nikdy ani při sebelepší vůli nebude ten vztah na původních pilířích. Bude to tenký led se stálou nedůvěrou a čekáním ,kdy se zase něco dovíme a co nás překvapí.

To neřeš! Hlavně, že je skvělá v posteli a to zcela jistě je.

Taky se podělím o svoji...to sis určitě vymyslel

Taky se podělím o svoji zkušenost. Já jsem se po deseti letech manželství dozvěděl, že má žena ve dvaceti natočila několik porno filmů. Ještě jsme tenkrát nebyli spolu, ale mrzí mě, že mi o tom nikdy neřekla a já se to dozvěděl odněkoho jiného. To je taky celkem šok, že mám doma bývalou kurvičku. Pochopitelně to všichni věděli jen já ne. A co teď?

jestli se dá odpustit nevěra nebo ne?
Záleží na tom kdy k ní dojde. V našem manželství procházel manžel najednou 3 rizikovými faktory a nezvládl to. Nevěru jsem mu odpustila. On za to vlastně nemohl, bylo to na něj v jednu chvíli moc. Oni muži jsou méně odolní než ženy a tak prostě jedna nějaká byla po ruce a bylo to. Nevím jestli to pomohlo jemu nebo jí nebo oběma, po tom nepátrám, ale hlavně to pomohlo mě. Nebýt tak naivní a mít ráda hlavně nejprve sama sebe.

Záleží na tom kdy ta nevěra nastane a kdy pokračuje. Nevěra jako taková se vlastně odpustit dá.Avšak okolnosti za jakých vznikla a ještě hůře pak pokračovala tak to už ne. To je takové sousto že by se na něm člověk udusil. To se spolknout nedá.
Tady platí pomoz si sám teď tady pro tebe nejsem. No tak dobře pomohl pak někdo jiný.