Dá se odpustit nevěra?

Marci,to,že je nešťastná...Nic ve zlém, ale mám pocit, že se jednostranně zaměřuješ pouze na ni a manžela se snažíš pořád omlouvat.
Já jako chlap bych si udělal pořádek daleko dříve a rozhodně bych nepodnikal nic, co by si mohla nějak "mylně" vykládat. Pokud by mi to vnitřně nelichotilo a nedělalo dobře.

Tolik můj názor.

A ani se nedivím, jak tě najednou miluje a to ostatní o čem píšeš. Myslím, že mu spadl sakra velký kámen zse srdce, že mu věříš a nechceš jít od něho.

Tolik můj druhý názor.

Rozumím ti víc než si...Marci,to,že je nešťastná a cítí se opuštěně vím už přece dávno,proto jsem byla ta,která ji chtěla pomoct.Ale zřejmě jí teď z toho svého neštěstí,ve kterém se neustále pitvala,úplně hráblo.Bylo období,kdy jsem ji dokonce dostrkala,aby vyhledala odbornou pomoc,byla nějakou chvíli na antidepresivech,ale husa je vysadila šmahem v den rozvodu.A to se nesmí,hladina musí klesat pomalu.A zamávalo to s ní.Neustálé řeči o tom,jak celý život někomu jenom něco dávala,ale že ted už nee,že teď chce dostávat a brát.Ale že by mi chtěla vzít muže?To mě fakt nenapadlo.Dost často jsme o ní doma mluvili,měl shodný názor a kolikrát byl, oproti mě,ještě kritičtější k některým jejím počinům.To,že by s ní odešel mě ani nenapadlo ve chvíli,kdy mi od ní přišla 1.sms,že je férová a proto mi to říká,za tím si stojím.Jenže svízel je taky v tom,že se prostě známe.Přemýšlím,jestli je výhodou,když je pro podvedenou ženu ta"druhá"(záměrně nepoužiji slovo milenka,protože vážně věřím,že s ní nic intimního neměl)někým úplně cizím.Potkáváme se denně.Jezdíme ráno stejným autobusem.Pracujeme v jednom zaměstnání,kde se občas potkáváme a občas spolu musíme i pracovat.Nezdravím ji.Dělám,že tam není.Pokud se to týká práce,tak jí řeknu co a jak a tím to pro mě končí.Je to hrozné,ale je to tak.Takový vztek mám v sobě,že se na ni opravdu nemůžu ani podívat.A ona dělá,jakože nic,jak je happy,jak je v poho...

Marci,jsi dobrá.Dobrý...Rozumím ti víc než si myslíš. V našem případě kdysi to byla také "rádoby" kámoška. Nejsi v tom sama. Chování takových žen nemůžeme nikdy pochopit. Pramení z toho, jak opuštěné a nešťastné jsou a taky z toho, že jde o lidi bez jakýchkoliv morálních zásad, čisté bezohledné sobce. Tato kombinace je vražedná. Nemusíš mít strach, že s tou by tvůj muž odešel. Až se takové ženy projeví ve své podstatě, muži před nimi utíkají. Ona je nešťastná.

Nancy, ale vy tom...Marci,jsi dobrá.Dobrý psycholog.Dávám ti za pravdu.Myslím na to,ano.Kladu si otázky,na které neznám odpověď.Ale vím jedno.Odpouštím sice,ale chci i zapomenout,což se nedaří a jen doufám,že časem to z hlavy vytěsním.Jsem extrovert,musím o problému mluvit,ale ze svého okolí jsem vyloučila všechny,kterým bych se svěřila,protože je to opravdu jen mezi námi třemi a vlastně ani nechci,aby se to někdo z našich společných přátel,z rodiny,z práce dozvěděl.Mám pocit,že bych si připadala velmi hloupě.Možná je správné slovo,že bych se prostě STYDĚLA.Proto jsem přišla sem,asi se vypsat,když se nejde vypovídat.Opravdu jsem asi byla toho půlroku slepá.Ničeho jsem si nevšimla,nic mi nepřišlo divné...až pak ta pecka se sms.Jak se mohla tvářit a chovat jako kamarádka,která je tu pro mě a jak sama říkala,cituji:"Dala by za mě život"???Tohle mi asi vadí nejvíc ze všeho...

"Proto se v tom už...Nancy, ale vy tom šťouráš. Už jen to, že máš potřebu se o tom vypsat. Já tomu plně rozumím. od toho anonymní fora jsou. Ale nezlob se-uzavřené to v sobě nemáš. A dlouho mít nebudeš, pokud vůbec někdy. Jen to prostě časem přijmeš. Jako součást života. Bude to ponaučení, že přátelství mezi ženami moc neexistuje, pouze vzácně, velmi si do budoucna rozmyslíš, koho si připustíš k tělu. Posuneš se za ztráty mnoha iluzí dopředu. Ale vracet se k tomu budeš a promiň mi upřímnost, vím, o čem píšu. Můj názor, když čtu, je ten, že ona se musela už jen tou vlezlostí, protože jinak se její chování nazvat nedá, zprotivit každému, a tedy i tvému muži. Když se kamarádka rozvede, je to signál kamarádství ukončit. Vím, že to zní blbě a tvrdě, ale ve svém životě jsem se o tom přesvědčila. Potkala jsem vdané ženy, které jen proto, že jim nějaká odloudila muže měly pocit, že to musí oplatit, i když nevinným. Byly plné bolesti a vzteku a to pak jdou přes mrtvoly. Nespokojení lidé často ubližují.

..tam koupila lístky na..."Proto se v tom už raději nešťourám i kdyby bylo co bylo."

To si piš, že bylo.

..jen si ale kladu stále otázku:"Jak mohla???"Beru to podle sebe,že bych nedokázala se zamilovat do chlapa mé nejlepší kamarádky a to ani ve chvíli,kdybych věděla,že jim to neklape,že od ní třeba odchází nebo již odešel...prostě TABU.

..tam koupila lístky na koncert,tam chtěla do Aquaparku,tam na výlet.Prý ji odmítal a ona byla potom naštvaná.Hrozně důležitě si opisovala moje služby)pracuji ve 3směnném)aby prý v tom neměla chaos,kdy jsem doma.Ale jsou indicie,které mi říkají,že v tom nebyl můj muž úplně nevinně.Vím,že jí dal důvod,aby ho milovala.Nikomu nepřišlo divné,že se stavila,i když jsem nebyla doma,nepřišlo mi divné,že jela za ním na chatu,kde byl ještě s jedním kamarádem a já v práci..A pak už mi ani sám neřekl,že tam byla ještě jednou,dokonce tam spolu jeli..Přiznal to ažpo těch jejich sms.On tvrdí a stojí si za tím,že sex mezi nimi nebyl nikdy.Sám je na ni naštvaný,nemá pro ni pěkného slova.Obrana?Vím,že mě miluje.Já miluji jeho.Musím říct,že opravdu každý malér v životě člověka ho posune dál.Jsme k sobě velmi otevření,diskutujeme a probíráme spolu ted opravdu vše,těšíme se z maličkostí,těšíme se na sebe,je nám hezky,jako dlouho už nee,posílilo nás to už jen v tom,že opravdu chceme být spolu a už nechceme dopustit,aby jen sebemenší ranka rozbolela celý náš vztah.Ano,zažila jsem si své,je to hrozná bolest duše,ale vím,že v tomto případě odpouštím s tím,že sice na to ještě musím myslet,ale jen ve chvílích,kdy nejsme spolu,protože ve chvíli,kdy spolu jsme,tak mu láska ke mě pryští snad z každého kousku těla a nejen ze srdce.Proto se v tom už raději nešťourám i kdyby bylo co bylo.

Měla jsem kamarádku.Myslela...to je hustý, ale takových krav jako je kamarádky Nancy je kolem nás víc.

Měla jsem kamarádku.Myslela jsem si,že NEJLEPŠÍ.Nikdy jsem se nikomu tak neotevřela,jako jí.Za 12let,co jsem ji znala,jsem jí bezmezně důvěřovala,mohla se svěřit s jakýmkoliv problémem a samozřejmě,že i ona mi.Byly jsme tady jedna pro druhou,pomáhaly si s čímkoliv,co bylo třeba,bydlíme naproti sobě,věděly jsme o sobě snad vše.Prožívala jsem s ní a snažila jí být oporou i v tak těžkém období,jako byla profláknutá několikanásobná nevěra jejího muže,prolátly se i jeho dluhy,o kterých neměla tušení,no bylo toho dost,rozepisovat se nebudu.Po asi 3letech obrovského trápení,kdy už bydlela vlastně sama jen se svými skoro dospělými syny se nakonec rozvedla.Opět jsem tady byla pro ni.Teď už ale ne já sama,ale i se svým mužem jsme ji nechtěli nechávat doma samotnou a ztrápenou,s tou bolestí,aby se zbytečně nenimrala v minulosti jak to do té doby dělala.Takže já ji v dobré víře"nastrčila"svého muže hned ve chvíli,kdy mi od ní přišla sms,že je rozvedená,protože v tu chvíli jsem byla v práci,tak to byl on,kdo ji vytáhla aspon na pivo,já se za nimi stavila hned za hodku..tam jsme ji vzali na chatu,tam na kafe,k nám na návštěvu..hrozně vždy děkovala,jak jsme skvělí,jak s námi je super a já za to byla šťastná,že se cítí dobře,že se dostává z té bolesti..tohle trvalo asi tak půl roku.Pak mi od ní přišla sms,že je od ní fér mi napsat,že mého muže miluje a chce být s ním.že jí řekl,.že ode mě odejde,až bude vhodná příležitost,že si spolu plánovali budoucnost,dokonce už letošní Vánoce.Srolovaly se i ponožky od té hrůzy,co jsem četla.Zatmění před očima,pocit vzteku,lítosti,bezmoci..na jediné,co jsem se v té chvíli zmohla,byo napsat sms,zda-li mu mám tedy hned sbalit věci a postavit před její dveře.Hned v další smsmě zvala na kafe,že si chce promluvit.Odmítla jsem.Skončila pro mě.Muži jsem přeposlala sms,hned volal,sešli jsme se hned.Řekl jen,že je snad nemocná nebo že pije,že tohle není možné,co napsala.Ale nakonec z něj vypadlo,že mu už dýl psala sms,jak ho už asi 2roky miluje

Měla jsem kamarádku.Myslela jsem si,že NEJLEPŠÍ.Nikdy jsem se nikomu tak neotevřela,jako jí.Za 12let,co jsem ji znala,jsem jí bezmezně důvěřovala,mohla se svěřit s jakýmkoliv problémem a samozřejmě,že i ona mi.Byly jsme tady jedna pro druhou,pomáhaly si s čímkoliv,co bylo třeba,bydlíme naproti sobě,věděly jsme o sobě snad vše.Prožívala jsem s ní a snažila jí být oporou i v tak těžkém období,jako byla profláknutá několikanásobná nevěra jejího muže,prolátly se i jeho dluhy,o kterých neměla tušení,no bylo toho dost,rozepisovat se nebudu.Po asi 3letech obrovského trápení,kdy už bydlela vlastně sama jen se svými skoro dospělými syny se nakonec rozvedla.Opět jsem tady byla pro ni.Teď už ale ne já sama,ale i se svým mužem jsme ji nechtěli nechávat doma samotnou a ztrápenou,s tou bolestí,aby se zbytečně nenimrala v minulosti jak to do té doby dělala.Takže já ji v dobré víře"nastrčila"svého muže hned ve chvíli,kdy mi od ní přišla sms,že je rozvedená,protože v tu chvíli jsem byla v práci,tak to byl on,kdo ji vytáhla aspon na pivo,já se za nimi stavila hned za hodku..tam jsme ji vzali na chatu,tam na kafe,k nám na návštěvu..hrozně vždy děkovala,jak jsme skvělí,jak s námi je super a já za to byla šťastná,že se cítí dobře,že se dostává z té bolesti..tohle trvalo asi tak půl roku.Pak mi od ní přišla sms,že je od ní fér mi napsat,že mého muže miluje a chce být s ním.že jí řekl,.že ode mě odejde,až bude vhodná příležitost,že si spolu plánovali budoucnost,dokonce už letošní Vánoce.Srolovaly se i ponožky od té hrůzy,co jsem četla.Zatmění před očima,pocit vzteku,lítosti,bezmoci..na jediné,co jsem se v té chvíli zmohla,byo napsat sms,zda-li mu mám tedy hned sbalit věci a postavit před její dveře.Hned v další smsmě zvala na kafe,že si chce promluvit.Odmítla jsem.Skončila pro mě.Muži jsem přeposlala sms,hned volal,sešli jsme se hned.Řekl jen,že je snad nemocná nebo že pije,že tohle není možné,co napsala.Ale nakonec z něj vypadlo,že mu už dýl psala sms,jak ho už asi 2roky miluje

záleží totiž na tom, jak hluboce toho druhého zraní. Ona zraní vždycky, ale někdy je to prostě v dobu nejméně vhodnou. Tak nějak když je člověk oslaben bývá mimořádně zaskočen. V každém případě je to podraz, není-li to předem mezi manželi dohodnuto např. zdravotní stav, neschopnost sexu apod. To je pak o něčem jiném. Huna

odpustit nedá. Jediné řešení je rozvod. Jinak se v tom člověk plácá a plácá.
Chceš jinou nebo jiného? Tak se vším všudy.
A.

Myslím si, že když už ze strany jednoho z manželů došlo k nevěře, tak by se ten prov inilec měl partnerovi omluvit. Když se ale neomluví a myslí si, že to nějak vyšumí a ten druhý si to přežvýká, tak je to buran všech buranů. V případě ženy slepice všech slepic. Upřímná omluva dělá divy. Ženská to většinou dokáže, chlap většinou ne.

Děkuji ti Lucio, zatím...díky Katko...jsem už stará na velké změny...nicméně ještě nejsem odepsaná v očích mužů kolem mně a umím si obdiv užít. Mám potřebný nadhled a kus pokory, abych to zvládla. Co nás nezabije, to nás posílí...mysli na to den co den, není to fráze. Ono to skutečně platí. Zvládneš to. myslím, že ti to za to stojí... a že to víte oba...

Kaja je negramotný cvok, tam...Děkuji ti Lucio, zatím lásku k manželovi cítím, ale přepadají mě stavy vzteku a lítosti. Snažím se je zahnat a myslet na to krásný, co jsme si prožili a na to co mi říká manžel - jak mě má rád, jak ho to mrzí a prosí mě abych to s ním dál zkusila a odpustila mu. Kdyby se takto nechoval a svou chybu neuznal, dál bych s ním už nezůstávala. Myslím, že by to děti pochopili. Tebe obdivuji, že dokážeš kvůli dětem se takto obětovat. Přeji ti, aby sis k němu našla tu správnou cestu a nebo odvahu začít nový život.

si má najít milenku co...přesně tak-zatloukat, zatloukat, zatloukat. Nikdy milence nepřiznám. I kdyby mně načapal in flagranti. budu tvrdit, že měl vidění...

si má najít milenku co...doma hospodyni a jako bonus milenku. Nechtěla bych mít doma samce, co tohle napsal. Sobečka, čekajícího doma posluhu služky, které nedá nic a chodí si užít s milenkou. Napíšu to obráceně-jak se bude líbit to samé opačně...doma sponzora a jako bonus hřebečka milence bokem...blbé co? Ale naprosto stejný přístup jen z druhého břehu řeky...a znám tolik žen, co to tak po čtyřicítce mají...

si má najít milenku co nechce nebo nemůže mít děti nebo už nemůže mít děti. Jinak se žene do průšvihu. A zatloukat zatloukat zatloukat. Doma hospodyni a jako bonus milenku. Klidně starší co mají zkušenosti a nebudou z toho děti.

domnívám se, že naše manželství je teď, po jeho nevěře, v daleko větší pohodě. Prospělo nám to. A to oběma. Dík za to, čím jsem si já manžel i ta milenka museli projít. Pro každého z nás třech to bylo určité poznání.