Kdo bude prezident ČR?

tak si to přehraj než to...A čích cenzura ? ČT jedničky , protu to snad bude hit ...

tak si to přehraj než to stáhne cenzura. Kdo chce vidět a slyšet ano kdo ne tak prostě nevidí neslyší.

Ani se moc nedivím....jak může člověk, který se tak rád pyšní svým úsudkem a neomylnými prognózami, může napsat takovou pičovinu.
Ale to nic, každý z nás má občas špatný den.

Tak kde se potom berou dezinformace

ve štábu Miloše Zemana...Ani se moc nedivím. Začíná to urážkami a výhružkami, pak dojde na pěsti, a končí to vraždami a masakry. Doufejme, že až k vyhlazovacím lágrům to nedojde.

ve štábu Miloše Zemana...protože novináři nerespektovali vyhrazený prostor, kam nebyli zváni. Ale jelikož nutně museli nafilmovat trhák, jak se jeden z hostů ožral, včetně natáčení na mobilní telefon, tak dostali na budku. Tečka.

Vítězství Babiše v...naprosto jasně ve volbách ukázali, že mají plné zuby Kalousků, Topolánků, Fialů, Bursíků, Bártů, Bělohrádků a pod. A samozřejmě i tebe. Kampaně byly pouhé cílené štvanice, nikoli ukázka sebevědomého politického programu s touhou domluvit se na dobrých a podstatných věcech. Takže jdi k čertu

Z fleku může psát proslovy...Proslovy na mítinky může psát kdejaký pisálek.

Jo, a jinak pokud jde o má neblahá proroctví, jistě bych se v nich velmi rád co nejvíc mýlil. Nicméně z černých děr moc světla nevychází.

No trochu sem se nechal...unést zbytečně, protože za jeho nenávistnými reakcemi vůči všemu českému stojí něco, co je v něm. Co, to ví jen on sám.

ve štábu Miloše Zemana napadli lidé jeho štábu pěstmi novináře. Nuž podívaná třeba pro pana prezidenta. Ona totiž ryba smrdí od hlavy. To se říká nebo je to dnes už jinak?

Z fleku může psát proslovy na mítinky.

No trochu sem se nechal...Vlastizradu můžeš páchat i s činitelem cizího Státu,tak nevím...

Vítězství Babiše v...Tvoje světské národní ambice mě udivují.

Vítězství Babiše v loňských parlamentních volbách a vítězství Zemana v letošních volbách prezidentských bezprostředně jistě nepovedou k nějakému nevídanému peklu národních, neřku-li mezinárodních rozměrů. Babiš jistě není Adolf Hitler, a dokonce ani Zeman se zcela neshoduje se senilním Paulem Hindenburgem raných třicátých let. Je proto dost dobře možné, že některé prvky parlamentní demokracie a právního státu Zemana i Babiše přežijí, a eventuálně se třeba ani zcela nerozpadnou vitální euroatlantické vazby České republiky, zejména pak její formální členství v EU a NATO.

Co je však zejména tragické, je národní mentalita, která se - vedle mnoha jiných věcí - projevila právě řečenými výsledky posledních parlamentních a prezidentských voleb. Obávám se, že normální lidé by nedali nemocné zrůdě typu Zemana ani 5 % hlasů, tím méně pak více než desetkrát více. Pokud však bylo tomuto umírajícímu starému ješitnému a mstivému lokaji pochybných místních oligarchů a Vladimíra Putina dovoleno dokonce i zvítězit, svědčí to jen a pouze o obrovské deprivaci, zaprděnosti, provincialismu, služebnosti, zaprodanosti, malosti, malichernosti, zkorumovanosti a toleranci k obelhávání, ústrkům i ponižování u gros obyvatel České kotliny i moravských rovin a kopců.

Smělé národní ambice a ideály vedoucích duchů národního obrození, Jana Nerudy, T.G. Masaryka a Václava Havla jsou pohřbeny, a zvítězilo smýšlení druhořadé montovny.

Česko dnes jistě uspokojí jen málokoho talentovaného a ambiciózního, kdo se nebude chtít zahrabat jako maximálně prominentní poskok zdejších západních investorů do druhořadých výrobních a logistických provozů, jako lokaj českých nebo slovenských zbohatlíků z divoké privatizace, nebo jako mlátička ruských agentů a mafiánů. Rovní, talentovaní a ctižádostiví lidé tak budou Česko i nadále opouštět, a stěhovat se do něj naopak budou vesměs jen lidé průměrní a podprůměrní. Česko též nepřitáhne příliš moc nových zajímavých investic, ale maximálně jen pchybné čínské nebo ruské akvizice do věcí, které jsou již v zemi vybudované.

A v neposlední řadě, Česko nebude inspirativní ani kulturně, a možná v něm nevyroste dokonce ani mnoho dalších špičkových sportovců. Těžko se zde objeví noví Kunderové, Havlové, Formani nebo Svěráci, těžko sem poputují noví Oskarové.

Lidé na Záapdě si budou Česko i nadále oprávněně plést s Československem, nebo dokonce i s Čečnou, a země se dostane ekonomicky, kulturně i intelektuálně na samý chvost civilizovaného světa.

Už se perou!!

a že prý nebude tak...Pro nechápajícího - chtěl pouze upravit zvuk mikrofonu , což se stalo a hlas onoho reportéra pak již zněl normálně ...
Frštenzi ?

Tondo, vždycky jsem tě...Nespletla jsi se? Nějaká nenávist u mě? Právě naopak, napsal jsem, že těžký život mají ti, kteří se potřebují nenávistně vyjadřovat ať z jedné nebo druhé strany. :-)

a že prý nebude tak arogantní. CHacha. Ihned po vítězství obšťastnil novináře stejně jako dřív, moderátora, který kladl trojotázku za skřehotajícího, prostě arogantní připomínka k jeho hlasu. Vážení, umíte si představit, že se bude slušný člověk posmívat někomu kdo má zjevný zdravotní problém? takže pro mě ne, moje volba to nebyla, ale pro mnoho jiných, kteří mu uvěřili, bohužel, ano.

Jan Arnošt Smoler, (3. března 1816 Merzdorf – 13. června 1884 Budyšín) byl lužickosrbský spisovatel a publicista. Syn učitele, studoval teologii a slovanskou filologii ve Vratislavi u Františka Ladislava Čelakovského.

Jan Arnošt Smoler byl propagátorem lužickosrbské kultury a jazyka. Vydal řadu učebnic hornolužické srbštiny a německo-lužickosrbský slovník.

Ve své největší práci Písničky horních a dolních Lužických Srbů (1841, 1843; texty do němčiny přeložil Leopold Haupt) sebral ve dvou svazcích 531 písní s nápěvy v srbském originále a v Hauptově německém překladu. Druhý díl je doplněn o přísloví, pohádky a nástin zvykosloví. Soubor obsahuje skladby rozmanitých žánrů: vedle rozsáhlých epických skladeb přináší lyrické básně milostné, svatební, žertovné, elegické, ale i balady a romance.

V roce 1847 se zasadil o vznik sdružení Matice lužickosrbská (Maćica Serbska), v roce 1851 o vznik časopisu Łužičan a v roce 1875 založil tiskárnu, která tiskla lužickosrbskou literaturu, zejména pak texty lidových písní.

Je mi tam smutno, a nechci, aby jsme kvůli takovým, co si za loutku vybrali Drahoše, dopadli také tak.

Můj favorit je Kajínek. I...Jooo! Kajínek na Hrad!