Kněz a žena ...

Včera jsem byla s kamarádkama...Já minimálně chodím v noci po ulicích.Jsem z malého města a co tu píšeš taky zažívám.
A ať mladí nebo staří .Každý opilý je mi odporný.
Plně tě chápu.
KNĚZ JE PRO MĚ TAKY ČLOVĚK,KTERÉHO CTÍM.

Včera jsem byla s kamarádkama oslavovat naše nově nabyté vysokoškolské tituly. Ani byste nevěřili, kolik zoufalých existencí se potuluje v pátek večer po ulicíh a podnicích. Jeden muž se ke mě tak nechutně násilím tisknul, pokoušel se mě líbat, prřesto, že jsem mu řekla, že jsem vdaná, nemám zájem a i fyzicky jsem se bránila. Přišlo mi to nechutné. A ještě dnes se při té vzpomínce otřásám hnusem. Nezavdala jsem mu k takovému jednání žádnou příčinu, spíš měl hodně upito..
To se pak nedivím, že se žena tak lehce zamiluje do kněze. S kněžíma si připadám, že mě berou jako ženu, nedotknutelnou, krásnou, jemnou, čistou,...
Když jsem se o této příhodě bavila s kamarádem kněze, měl v očích tolik pochopení! Těma očima mě tak něžně ,, hladil", byl to velmi pokojný rozovor.

Neděle je pro křestany svátek, kdy by měl každý navštívit bohoslužbu a litovat svých hříchů.

Tak alespoň že tu .To jdeš do kostela ?

Dobře a někdy špatně. Jak kdy. Ze všeho nejlíp se mám v neděli.

špatně -dobře ??

Nová úprava stránek se mi líbí, ale jinak jsem na tom pořád stejně.

Já myslím novou diskusi globálně.
Jak připravil p. Jukl .

co tím myslíš.
Mně se zdá,že sem někdo vložil příspěvky,které jsou dobře ku čtení,ale předtím tu nebyly,a to hodně dozadu.

tak si to užívejme.

Přeji pěknou neděli a vše dobré této diskuzní komunitě.
Zaujala mě jedna krásná myšlenka Antony de Mella, která může být tak nějak inspirací k hlavnímu tématu diskuze:
"Naše náboženská výchova nevěnovala velkou pozornost citové stránce osobnosti; spíše ji potlačovala přezíráním a obavami z nepochybně skutečného nebezpečí. Ve svém důsledku to vedlo k opačnému extrému, ke chladu a lhostejnosti. Mezi námi byl kladen důraz na inteligenci, myšlení, rozum, zatímco city byly odsunuty kamsi do pozadí. Přicházeli jsme o podstatnou část lidskosti, o vřelost, dojetí, citovost. Těmito základními lidskými projevy, předměty milosti a vykoupení, bychom měli vzdávat Bohu chválu, stejně jako to činíme rozumem. Tony věděl, že je třeba v nás vzbudit dřímající citovost, povzbudit ji, usměrnit a vytvořit plnou osobnost."

tady je hezky,sem se budu vracet...

Děkuji. I já vyprošuji Boží požehnání pro vaše cesty :-)

Aj Ja Ti držím palce na Tvojej ceste životom

Promiň,to není výslech,ale jsi rozumná žena.

PŘEJI TI MOC ŠTĚSTÍ A ZDRAVÍ A BOŽÍ POŽEHNÁNÍ.

Éternité je francouzsky :-)Latina je krásná, ale já se ji musela učit. Všechny konjugace, deklinace,.. :-)
Jsem doktorka. A děti chceme. Ještě nějaké dotazy?

A jaké jsi si vybrala své povolání,když jsi chtěla do řádu.Jsi doktorka nebo sestřička ? A máš děti ?

ale hezčí by bylo psát se latinsky "aeternita" (má-li to být nominativ adjektiva singuláru) takhle to vypadá jako z řečtiny (ale to snad být nemůže)

Já jsem katolička. Muslimka nejsem. Nerozlišuju církve, rozlišuju lidi. A lidi nemám právo zatracovat..
Nebyla jsem pokřtěná jako novorozenec, ale z vlastního rozhodnutí - ve 13 letech. Rodiče jsou ,, ateisté" - nedá se to tak specifikovat. jen nechodí do kostela. Pár let po křtu jsem byla velmi horlivá ve víře. Dokonce jsem byla v klášteře a uvažovala o dráze řádové sestry. Nyní o víře víc přemýšlím, leccos se mi nelíbí, občas pochybuji, hledám.. a tak to má být. te´d jsem stále praktikující katolička, jsem dva roky vdaná, je mi 25 :-D Kněží jsou mí dobří přátelé. Rozhodně si nemyslím, že bych s vírou nezapadla do dnešního světa. Vnímám ji jako dar, který mi leccos i hodně usnadňuje. Neberu ji jako dogma, ale sama hledám Boha ve svém všedním životě i v životě druhých. Když mě potkáte, tak rozhodně nebudu na pohled jiná než ostatní mladé ženy.

Oni tě rodiče nedali pokřtít už jako novorozence?
Pak si se rozhodla sama? znám dost lidí,ateistů,kteří v dospělosti se nechali pokřtít a i biřmovat. I pan 60 l a operní zpěvačka .