Oprátka za osm mrtvých - Olga Hepnarová

Rendicni reseniV souvislosti s uvahami o myslenkovych pochodech Lubomira Strougala nad zadosti o milost pro Hepnarovou je zadouci pojednat jeste jednu teoretickou variantu, o ktere mohlo byt aspon vzdalene uvazovano pri reseni pripadu Hepnarove.V situaci, kdy bylo problemem jak Hepnarovou nechat popravit, tak ji popravit nenechat, se mohl Strougalovi, ambicioznimu normalizacnimu technokratu se zkusenosti s rizenim Vnitra, libit kompromis. Strougal mohl velmi pravdepodobne chtit Hepnarovou tajne poslat do nektere "spratelene" zeme, nejspise SSSR, aby tam byla umistena do nejakeho polopsychiatrickeho a polovezenskeho detencniho zarizeni spadajiciho pod sovetske Ministerstvo vnitra (idealne v oblasti Chabarovska), kde by Hepnarova mohla byt regulerne brutalne znasilnovana, bita, vystavovana hladu, smradu a mrazu, jakoz i tvrdym nucenym pracim. Podrobena podobnemu zachazeni, nemohla by tam Hepnarova prezit vice nez nekolik malo let.Proc vsak toto reseni nebylo implementovano?V prve rade, tehdejsi ceskoslovenske stranicke a statni vedeni se jiste neobtezovalo s vytvorenim adekvatniho institucionalne proceduralniho ramce pro dane rendicni reseni. Za studene valky bylo zvykem, ze si Sovetsky svaz vynucuje rendice ze "spratelenych" zemi na svoje uzemi, nikoli vsak, ze jej jeho satelite o rendice z vlastni iniciativy zadaji. Pokud mel byt podobny institucionalne proceduralni ramec vytvoren ad hoc pouze pro reseni pripadu Hepnarove, vyzadovalo by to od satrapy Husaka, aby pro schvaleni daneho planu ponizene prosil sveho suverena Brezneva. O necem takovem vsak Strougalovi jiste nebylo dovoleno ani snit - kdyby Husakovi podobnou moznost jen naznacil, Husak by mu snad urazil hlavu.Krome toho, i kdyby snad podobny institucionalne proceduralni ramec nahodou jiz existoval, Strougal by se ho, byt s tezkym srdcem, jiste i tak zdrahal vyuzit. Byl prilis vychytraly na to, aby vedel, ze postaveni komunistickeho rezimu obecne, a jeho normalizacni garnitury zvlaste, je krehke, a ze za svoji ucast v podobnych tajnych rendicich by proto byval mohl byt pozdeji tezce popotahovan.V teto situaci vsak Strougalovi nezbyvalo nic jineho, nez predstirat dlouhe vahani a odpovedne zvazovani, naslednym zamitnutim zadosti o milost poslat Hepnarovou na opratku, a pak se eventuelne podilet i na koordinaci zatajeni popravy.

No to je sice hezké drahá...Nevím vskutku čím jsem Fudlíka tak iritoval. Jeho reakce ze 21.6.2014 na můj příspěvek je viditelně neadekvátní a nějak prostě nekoresponduje s věcným obsahem toho mého příspěvku. V takovýchto diskusích by emoce neměly mít místo. Ale anonymitu zaručující internet k takovým zkratům někoho asi svádí. Nevím. Někdy taky pomáhá napočítat do deseti a přečíst si příspěvek dvakrát. Nechat se zahltit vlastním adrenalinem totiž není dobře.

Trestní sazba 25 let platila již před 10.7.1973. Nový trestní zákoník vstoupil v platnost zrovna od 1.7.1973.

No to je sice hezké drahá Valérie, ale tady to spíše vypadá na tragický osud soudruhů L.Šrougala a Gus. Husáka, než Olgy H. Protože to rozhodování milosti má své perepetie. Plynovou komoru jsme neměli asoudruzi museli myslet na pověst strany, co b tomu řekl lid. Vždyť už pověsili Horákovou, a věšet několikanásobnou vražedkyni bylo nad jejich mozkové závity. Nácházeli se ve schizofrenní situaci, čert jim to nakukal aby lezli do KSČ. Když čtu co napsal bartalmission, chce se mě brečet na osudem těch dvou státníků. je mě jich víc líto než těch pobitých lidí na zastávce. Fakt ještě deset takových článků a půjdu skočit pod vlak.

Z psychologického hlediska...Případ Olgy Hepnarové byl specifický v tom, že ona trest smrti od počátku chtěla, víceméně žádala justiční sebevraždu. Kdyby to chtěla jen udělat a sama sebe zachránit, mohla říct po svém činu, že jí selhaly brzdy nebo v nejhorším, že usnula za volantem. Určitě by se takové věci těžko prokazovaly, brždění všech kol nebylo zcela v pořádku, i když znalci brzdový systém uznali jako vyhovující. Ale i pokud by to svedla na náhlou nevolnost nebo mikrospánek, nemohla by dostat víc než 5-8 let.Jinak pokud šlo o trest, karty byly rozdány dopředu, všechny vražedkyně, které oddělaly 2 a více lidí, dostaly trest smrti. Mizerová dostala trest smrti za jedinou vraždu, takže tady není o čem diskutovat. On byl problém, že pokud dotyčná nedostala trest smrti, byla v komunistickém trestním zákoně stanovena maximální sazba jen 15 let a tady ještě byla možnost propuštění po dvou třetinách trestu. Později byla zvýšená trestní sazba až na 25 let, tím také klesl počet poprav. Ale myslím, že k tomuto zvýšení došlo až po popravě Olgy. Jí mohl zachránit jen psychoposudek, který by znamenal její doživotní pobyt v ústavu. Ale justice opoziční posudek nepřijala a oficiální posudek uznal, že je za své činy plně odpovědná.

Z psychologického hlediska je zajímavé sledovat jak jsou někteří diskutující zmítáni svými emocemi a pod jejich vlivem ujíždějí k něčemu úplně jinému než o čem je tato diskuse. Pokud má tato diskuse být o vražedkyni Hepnarové, která dostala za svůj čin trest smrti v totalitní ČSSR a nebyla jí udělena milost tím, kdo tehdy zastupoval nemocného presidenta republiky ze zdravotních důvodů neschopného vykonávat svoje pravomoci, pak je to námět k zamyšlení i po těch létech. A porovnal bych to: Pokud by Hepnarová vykonala svůj hrůzný čin třeba v USA a byla odsouzena v této demokratické zemi, dalo by se dost realisticky očekávat, že by namísto šibenice dostala elektrické křeslo, plynovou komoru nebo smrtící injekci. Ale trest smrti by jí asi neminul, pokud by byla souzena i v demokratické zemi, kde trest smrti byl (a doposud je) regulérní součástí trestního zákona a trestního řádu. Je zajímavé, že odsouzení několikanásobní vrazi v USA milost od guvernérů nedostávají. Trest smrti bývá vykonán. Lubomír Štrougal a Gustáv Husák jistě nebyli demokratickými politiky, ale to nic nemění na tom, že si Hepnarová trest smrti plně zasloužila. Rozhodování o udělení či neudělení milosti odsouzencům k smrti má politické souvislosti a peripetie jak v USA u guvernérů států, které trest smrti vykonávají, tak i v někdejší ČSSR u totalitních vládců z politbyra. Pokud chce být guvernér státu v USA znovu zvolen, nebo pomýšlí-li výhledově na kandidaturu na presidenta USA, tak milost vrahům zpravidla neudělí a rozhodne o výkonu popravy. A per analogiam: komunističtí vládci Štrougal a Husák byli tehdy také pod různými politickými tlaky a nacházeli se ve schizofrenní situaci. Jednak by byli bývali rádi před světem "hezcí" v tom smyslu, že v socialistickém Československu se pokud možno nepopravuje a už vůbec ne ženu, ale z druhé strany byl zase tlak morální a vnitropolitický, pokud byli v ČSSR za normalizace popraveni jiní vrazi za kriminální činy, proč uchránit vražednici mnohonásobnou?

Mě Štrougal nevadí, nakonec mohu tě s ním i seznámit, máme chalupu kousek od Štědronína a po cestě dolů jezdil na chalupu sám Lulu. Tedy píši jezdil ale dlouho jsem ho neviděl. Mě sere jak si píšeš o důchodcích, jak si myslíš že čekají vše zadáčo. Jako bys asi nevěděl že zadáčo čeká i 20letý fetuš, že ty jednou budeš starý a taky budeš čekat, na něco. Stačí když těsrazí auto abudeš na voziku a nebideš duchna ale mrzák.A budeš čekat až příjde duchna a podá ti něco. Ale to tvému mozku jaksi nedochází, protože si cvičený blb. líbí se mi taky jak někdo píše že lidi jsou stádo ovcí, jako kdyby on byl něco jiného, on nechodil do školy, nestál jako stádo na oběd,nevycházel ze školy jako stádo, blb nesere a nesmrdí že? prostě blb je jinej, je nad stádem veličina. čau

Není to povinné, ale...jako za posledních 24 hodin tu už dlouho nebylo. Vida, jak vzpomínky na tehdejšího člena předsednictva ÚV KSČ a předsedu Federální vlády ČSSR dokáží ještě dnes rozproudit něčí žlučník :DEliško, velmi dobře řečeno!

Není to povinné, ale číst to můžu, a je to pořád dokola Lulek Šrougal je genius, protože nějakej magor vydlabanej si umanul že nám osvěží pamět. Zatímco to čtu jen já a možná ještě pako No, co zde zasírá diskuse. jinak sem už moc lidí neleze, hádám podle počítače a příspěvků.

Komu se nelíbí, nemusí se jí účastnit. Není to povinné.

tohle je diskuse o ničem. Duchnou už si tím rozumem :)))

trnem v oku jsou jiné věci...v té době mluvilo hodně. Zapomenout to mohl jedině debil. Přejela hlavně duchny nebo dokonce samé duchny, protože zrovnatak jako teď duchna blbě čumí a neuskakuje. Dneska čeká, že něco dostane zadáčo. Proto nebude naškodu film o Hepnarové, i když to bude zkreslené. Film tu měl být už dávno. Co se stalo na Měděnci, natočil Renč už za 7 let, Hepnarová se nedočkala ani za 40.

trnem v oku jsou jiné věci než přízemní téma milost pro OH. mnozí starší lidé ani nevědí že se to stalo. Ti co to tehdy slyšeli a četli v novinách na to zapomněli, protože takových sraček denně slyšíme, vidíme, a stejně jak se říká jedním uchem dovnitř, druhým ven, nezapomeň že se tím ukájíš jen ty, se svým Lulínkem, lidská pamět je krátká. Kdo by se zabýval tímto případem ještě dnes a nějakou milostí komunistického kramáře.

hele vy nebo ty, Eliška a D , na ŠTROUGALA SERE PES, vždyť ten nikoho ze starších vůbec nezajímá a když už se začně někde žvanit o bolševicích je to obvykle o Gustovi, krásném Toníkovi( vtipy), ušatém Tondovi ( vtipy) a Klémovi (nadávky), ale o ŠTROUGALOVI ani ťuk! A pro pisatele Elišku, ten poslední odstavec nemá cenu komentovat. Svědčí o tom že nevíš vůbec nic o životě, máš to v hlavě popletený a chtěl bych vidět třeba tebe jaký bys byl hrdina za německý okupace, nebo za převratu v r. 1948. Pohlédni kruté pravdě do očí a zjistíš že si debil, vydlabenej. ty posranej Eliško alias D, blbečku

> Štrougal byl hnusnej...Jakékoli úvahy o tom, jaké byly Štrougalovy myšlenkové pochody a motivace v době, kdy měl na stole žádost o milost pro Hepnarovou, jsou trnem v oku pro vícero starších účastníků této diskuse. Takovéto úvahy totiž nastavují ošklivé zrcadlo jejich vlastní minulosti, a tak nepřímo útočí na jejich vlastní ego.Žil-li někdo v dané době v Československu, a věřil-li tehdy a věří-li i dnes, že trest smrti pro Hepnarovou byl jedinou spravedlivou odpovědí na její čin, pak chce podobný člověk věřit i tomu, že poprava Hepnarové byla projevem aspoň elementární sušnosti režimu, který v Československu v té době vládl.Realistické úvahy o naprosto sobeckých motivech, které nakonec vedly tehdejšího zastupujícího presidenta Štrougala k zamítnutí dané žádosti o milost, toto zbožné přání o aspoň elementární slušnosti komunistického režimu výrazně nahlodávají a zpochybňují.Mnozí lidé zkrátka nechtějí pohlédnout do očí kruté pravdě o tom, že prohráli svůj vlastní život tím, že jej prožili v zemi, kde byli od kolébky až skoro po hrob komandováni a manipulováni naprosto morálně rozloženými, cynickými gaunery, kteří jim sebrali jejich šanci na svobodu, solidní životní úroveň a cokoli jiného dobrého, kvalitního a prvotřídního, a tak i z jejich vlastního života udělali totální paskvil a fiasko.

hele nejsi už tím...> Štrougal byl hnusnej kokot, komunista, a dokázal dobře lhát.Pokud vim, tak Strougal jeste zije. A jako ministr vnitra musel byt vstricny - zejmena kdyz nastoupil po ambicioznim Barakovi, ktery si brousil zuby az na post nejvyssi, a radne na to doplatil. Jako ministr vnitra, stejne jako predtim jako ministr zemedelstvi a potravinarskeho prumyslu, nebo potom jako mistopredseda vlady a federalni premier, si Strougal po dlouha leta budoval povest efektivniho, bezkonfliktniho zvladace, ktery dela presne to, co se od nej ocekava na nejvyssich mistech ve strane.

hele nejsi už tím ŠTROUGELEM potrefený. Nic proti názoru, ale už to omíláš pořád dokola je to trapné. Nikoho to nazajímá a odepisují ti jen zase nějací troubelesové. Anebo si to píšeš všechno sám - názor i odpovědi, to už tu bylo. Štrougal byl hnusnej kokot, komunista, a dokázal dobře lhát. Jako ministr vnitra byl namočený do různých smyšlených mystfkací jako akce STB na ČERNÉM JEZEŘE s podvrhnutými dokumenty. znal jsem jeho ženu, byla to ta nejhnusnější rapsodie, lakomá, když si jednou dala dělat zahradní nábytek z rákosu dala mistrovi na dílně dížko! 50 Kčs, ten aniž by hnul brvou bankovku před ní napíchnul na hřebík ve zdi. Jako že ji za její dar sere! banbus přivezl LUlu z Vietnamu, kde byl na státní návštěvě, snad ho dostal darem a neukradl jej i když by mu to byo podobné.

nejen podkuřovat Novotnému,...Strougalovi osobne bylo urcite naprosto jedno, zda bude Hepnarova popravena, nebo drzena po kriminalech a blazincich. Byl ostatne ochoten se behem sve kariery podilet jak na novotnovskem idiotismu, tak na prazskem jaru, normalizaci i gorbacoidnim pseudoreformismu. (Jinymi slovy, zadne vlastni nazory Strougal nemel, jen se propujcoval jinym k prakticky cemukoli - pokud mu za to ti jini byli s to zaplatit vysokymi prebendami.)Kdyby ovsem Strougal Hepnarovou v tom sedmdesatem patem omilostnil, Husak s Jakesem by si mozna pomysleli, ze je Strougal prilis mekky na post federalniho premiera a clena politbyra.Kdyby o te zadosti vubec nerozhodl, a nechal to az na Husaka po 29. kvetnu 1975 (kdy tento uchvatil presidentsky stolec), Husak by ve Strougalovi videl alibistu, a podle toho by s tim nalozil.Kdyby tu zadost zase Strougal zamitl prilis rychle a bez problemu, teoreticky by mu zase hrozilo, ze za to bude v daleke budoucnosti (a jinych pomerech) popotahovan, a dokonce i bezprostredne by v nem v takove situaci nekteri mohli videt krvelacnou selmu.Proto se k dane zadosti nakonec postavil tak, jak se postavil.

nejen podkuřovat Novotnému,...Myslím, že zhruba takovýhle ten Štrougal opravdu byl. Charakteristika to je celkem přiléhavá.

I kdyz vlastne - brano s...nejen podkuřovat Novotnému, Dubčekovi a Husákovi. Zároveň byl velmi opatrný a prozíravý - vždy jednal tak, aby omezil riziko, že bude výrazněji popotahován dokonce i v případě zásadní změny politických poměrů. Proto si též nakonec jemně znepřátelil Jakeše a přiměl jej, aby ho Jakeš vyhodil z vlády i politbyra - aby se po Jakešově pádu sám ucházel o post generálního tajemníka.Štrougalovo opatrnictví a vypočítavost se projevilo i v případě jeho dlouhého otálení nad žádostí o milost pro Hepnarovou. Dlouho se u ní neměl k jakémukoli rozhodnutí, vyžádal si dokonce dodatečné podklady, a nakonec napsal i komentář ke svému odmítavému stanovisku, jež bylo potřebné vzhledem k převažujícím tlakům v jeho mocenském okolí.Štrougal se tak vlastně několikanásobně pojistil i proti - tehdy povýtce mlhavému a teoretickému - riziku, že by snad někdy mohl být - byť i za dlouhá léta a v naprosto jiných poměrech - kvůli smrti Hepnarové na oprátce nějak sám výrazněji popotahován.