Reklama

Letecké neštěstí u Smolenska

mamut (Ne, 18. 12. 2016 - 17:12)

Například škodovky...Ty škodovky se např. zrovna do Velké Británie a jinam vyvážely i za minulého režimu. Vyvážely se také celé obrovské investiční celky - elektrárny, cementárny, pivovary, textilky, závody na zpracování kůží, tramvaje, nákladní automobily, obráběcí stroje, letadla, potravinářské výrobky, textil a obrovské kvantum dalšího zboží. A to nejen do tzv. rozvojových zemí, nebo SSSR, ale i na ten Váš "vyspělý Západ". To, že se tam nevyvážel např. software, bylo tím, že v té době stolní počítače prostě ještě neexistovaly a s nimi i jiné výrobky. A je zajímavé, že té kulatiny se teď vyváží více, než za minulého režimu. To chce sundat si klapky z očí, vidět svět reálně a nenaslouchat hospodskému folklóru blbečků, kteří v životě nevytáhli paty z domova a tudíž nevědí, jak to ve světě chodí.

Lešek (Ne, 18. 12. 2016 - 15:12)

Jardovi Kačínskému teče voda do bot.

D (Ne, 18. 12. 2016 - 15:12)

to se chlapečku pěkně...Extrémisto prdlej Mirečku, já pochopitelně znám ty všemožné Smetany, Dvořáky, Janáčky, Martinů a Kubelíky. Vím, že si získali určitou pozornost i na Západě, a že je tam dodnes zná i nejedna učitelka hudební výchovy, byť tito lidé svou současnou popularitou na Západě nesahají ani po paty takovému Griegovi, v českých školách po dekády ignorovanému Norovi. Podobně jako někteří fyzikální chemici znají polarograf, a ti nejzasvěcenější možná znají i jméno Heyrovský. I když to jenom možná s velkým M. V Anglii jsem potkal třebas studenta geologie, kterému nic neříkalo chorvatské jméno Mohorovičić, byť je po něm pojmenovaná Mohorovičićova vrstva nespojitosti. Ten koncept sice znal, ale pro něj to bylo prostě jen "Moho", a nevěděl a ani nechtěl vědět, odkud se to divné jméno vzalo. Velkému procentu západních populací je rovněž do jisté míry důvěrné základní téma Novosvětské, ale nevědí, a ani nechtějí a nepotřebují vědět, že danou skladbu zkomponoval nějaký Čech. Je tomu tak proto, že český, nebo (v případě Mohorovičiće) třebas i chorvatský, národ je málo významný. Kdo má hodně, tomu budiž přidáno. Kdo hodně nemá, tomu budiž odepřeno i to málo, čím přispěl do kulturního či civilizačního bohatství lidstva. Takhle to prostě funguje, ať se to nějakému prdlému extrémistovi líbí nebo ne. Šmitec.

extrémista prdl (Ne, 18. 12. 2016 - 13:12)

V čem vlastně spočívá... to se chlapečku pěkně pleteš! když vezmu třeba pouze hudbu sir Ch. Mackerras známý dirigent zajímal se o českou hudbu od konce války studoval Janáčka, Martinů, Mahlera . Janáčka natolik proslavil že se jeho dílo stalo známější nejen v Británi, Francii , USA ale i v jiných státech, díky tomu se stal Janáček známý i dalším dirigentům, interpetům. To že ty to nevíš, to se divím. Možná o tebe se nezajímá britská veřejnost, proto se předvádíš na pitomé Doktorce.

D (So, 17. 12. 2016 - 12:12)

Souhlasím s Vámi. Bláboly...Spíše bych řekl, že teorii o tom, že od konce čtyřicátých do konce 80. let nebyla exportní pozice Československa komunistickým režimem brutálně devastována, může vymyslet jen osoba trpící těžkou demencí.

D (So, 17. 12. 2016 - 12:12)

A mohu se zeptat, co tak...Například škodovky pronikly po převzetí Mladé Boleslavi Volkswagenem i na náročné západní trhy, a vyváží se i software, systémová integrace a automatizovaná regulace, a různé online služby. Každopádně tedy i sofistikovanější produkty než tehejší kulatina, pivo, sklo, bižuterie, pastelky či ponožky.

mamut (So, 17. 12. 2016 - 01:12)

drž laskavě dršku ty,...Souhlasím s Vámi. Bláboly o zaostávání našeho vývozu za minulého režimu může vyplodit jen člověk, který nevytáhl paty z domova, popř. z hospody.

mamut (So, 17. 12. 2016 - 01:12)

Tak ano. Komunistické...A mohu se zeptat, co tak převratného se od nás vyváží dnes ?

Zážitky z vojny (Pá, 16. 12. 2016 - 17:12)

Tak ano. Komunistické... ty se zde jen předvádíš, jen abys mohl napsat dekády,devastační a stovky jiných cizích slov, když to jde naspat jednodušeji ty pastelko.
napiš nám jak to dopadlo s tím důstojníkem co tě pochcal s tím telefonem.

w (Pá, 16. 12. 2016 - 17:12)

Tak ano. Komunistické... drž laskavě dršku ty, víš hovno,prognostic neřekl všecho, protože by mu upadla huba. vyváželo se prakticky i slepičí lejno. Vyváželi se hrncové květiny do NSR, vyvážela se bižuterie, vyvážely se i pastičky na myši, jasně že pro Déčko to není žádný velký zisk jako u auta Škoda,
jasně si pamatuji jak jsem si chtěl koupit v Dortmundu ponožky, když jsem šel k vystavenému zboží blíž bylo na nich páska made in Czechoslovakia, Pět párů stálo asi v přepočtu 15 kčs

D (Pá, 16. 12. 2016 - 13:12)

Tak ano. Komunistické čtyři dekády v Československu byly tak devastační pro tuzemskou ekonomiku, že na konci 80. let už šlo vyvážet v podstatě jen dřevěnou kulatinu, pivo a sklo. Aspoň to na revolučních mítincích v listopadu 1989 říkal tehdejší prognostik Zeman, a já mu v tomhle věřil, a se špetkou soli věřím i dnes. A hnidopiši, kteří budou poukazovat ještě na nějaké pastelky nebo díly do esesdvacítek, ať laskavě drží hubu.

emil (Pá, 16. 12. 2016 - 12:12)

Jak vidím, o zahraničním... také jsem se podivil nad příspěvkem o plzeňském pivu, tady nemá cenu některým pisatelům vyvracet jejich bláboly, což se tu děje dost často.
Osobně jsem se setkal z Plzeňským pivem před r. 1989 skoro v celé Evropě, sice jsme museli hledat, ale obvykle našli. Třeba v Bruselu na historickém náměstí točili v jedné restauraci Plzeň, na dotaz odkud to pivo je nám číšník odpověděl ,, Já nevím asi odněkud z Německa" o ale to se stane i v Čechách že lidé neznají kde jsou Svijany. Jezdil jsem hodně na západ po výstavách, když pominu Kubu, kam se vozila Plzeň jako do spřátelené země , pil jsem Plzeň i v Brazílii, Chile. Plzeské vozily naše námořní lodě, predevším proto že Plzeň měla rok záruku. Také se vozila do Alžíru, ale sehnat ji bylo veké umění.

mamut (Pá, 16. 12. 2016 - 01:12)

Většina vyrobeného piva na...Jak vidím, o zahraničním obchodu toho moc nevíte. Jinak byste nemohl obviňovat minulý režim z malé propagace plzeňského piva. Co v zahraničním obchodu fungovalo více než dobře, byl právě vývoz našeho piva. A reklama se mu moc dělat nemusela - dobré zboží se chválí samo. Ale každý stát si chrání své trhy a dovozní cla v jiných státech (a zvláště těch západních) někdy byla dosti likvidační, takže zisk zase nebyl až tak významný, aby se tam vůbec něco vyváželo. Samozřejmě, že nadnárodní společnosti mají jiné možnosti a plzeňský Prazdroj (a i jiné naše značky) představují v seznamu jejich výrobků špičkový produkt - jakýsi klenot, který jakoby zaručoval špičkovou kvalitu všech jejich výrobků, což ovšem zůstává daleko za realitou. Proto ten zájem o naše (?) pivo. Smutným faktem ovšem zůstává, že se vstupem nadnárodních koncernů do našeho pivovarnictví šla kvalita mnohých piv do kytek. Sice pivo v láhvi vydrží i půl roku díky pasterizaci a jiným procesům při jeho výrobě, ale jeho chuť je jaksi eurouniverzální a dalece vzdálená od původního produktu.

D (So, 10. 12. 2016 - 20:12)

Většina vyrobeného piva na...Tak jistě - dějiny každého národa jsou dějinami promarněných příležitostí.

D (So, 10. 12. 2016 - 20:12)

Nezabýváme-li se my Češi příliš moc Tádžikistánem, Malawi či Laosem, máme k tomu obdobně dobré důvody, jako mají Američané, Kanaďané, Belgičané či Novozélanďané, aby se příliš nezabývali námi.

?? (So, 10. 12. 2016 - 20:12)

V čem vlastně spočívá...Většina vyrobeného piva na světě je plzeňského typu. Je jen chyba minulého režimu že věnoval málo peněz na reklamu a nedokázal to marketingově využít. Jinak by mělo Česko čím se proslavit.

D (So, 10. 12. 2016 - 20:12)

V čem vlastně spočívá...... jelikož jejich příslušníci jsou bohatí a štědří,..

Déčko ty jsi v (So, 10. 12. 2016 - 18:12)

V čem vlastně spočívá... nemá cenu vůbec s tebou vést rozhovor

D (So, 10. 12. 2016 - 15:12)

V čem vlastně spočívá význam jakéhokoli národa nebo země? Myslím si, že jde o to, zda Američané, Briti, Francouzi nebo Němci mají potřebu se daným národem či zemí zabývat, a něco o něm vědět.

Jsou národy, o kterých je dobré něco vědět, jelikož jejich země jsou turisticky atraktivní, jelikož jeho příslušníci jsou bohatí a štědří, jelikož vyrábí prvotřídní auta nebo jachty, jelikož vyvážejí světoznámou kosmetiku, jelikož jsou v nich sídla významných bank a kapitálových fondů, jelikož jsou v nich ti nejlepší muzikanti světa nebo se u nich pořádají ty nejatraktivnější festivaly.

A pak jsou národy a země méně významné nebo bezvýznamné, kde je podobných významností a atraktivit málo, nebo kde úplně chybějí.

Myslím si, že z hlediska výše naznačených benčmarků jsou země jako Lotyšsko, Česko, Srbsko či Slovensko relativně méně významné, a pokud proto o podobných zemích a jejich národech shromažďuje převážná většina Američanů či Francouzů jen málo informací, málo si o nich pamatuje a posuzuje je často en bloc, bez nějaké velké zvídavosti a kognitivní citlivosti k jejich individuálním vlastnostem a zvláštnostem, činí tak tito Američané či Francouzi oprávněně. Pokud by se totiž takovými druhořadými národy či zeměmi zabývali více, ztráceli by čas a energii, které mohou investovat do věcí, které jim skýtají větší prospěch a užitek.

učitel Lahvička (So, 10. 12. 2016 - 13:12)

mongolské nájezdy byly ve... skvrny nejsou jen na zadečku, ale i na jiných částech zad! Skvrny se vyskytují také u některých kmenů indiánů v Jižní Americe. U Mongolů má skvrnu asi 20% narozených dětí.

Reklama

Přidat komentář