schizofrenie!

Já jsem Zdeno informatik, vystudoval jsem zatím jen bc. v tomto oboru, nicméně věřím, že není všem dnům konec. Schizofrenií jsem onemocněl ve svých 22letech, kdy jsem byl ve čtvrtém ročníku na VŠ a studium jsem nezvládl. Nicméně i s diagnozou, o které jsem tehdy ještě nevěděl, jsem přestoupil na bc. obor, kde jsem studium, byť jako podivín, úspěšně a suverénně (tj. s vyznamenáním) ukončil. Pak nemoc propukla na plno. Nicméně z dob studia i mého současného zaměstnání pro mne největšími překážkami bylo usínání a následné naučení se vstávání a podrobení se každodennímu režimu. S nemoci, když jsem o ní nevěděl, jsem každý den, často místo školy, pobíhal do kostela, sic mne nemine trest, i když dnes už nevím za co. Dnes jsem už programátor, říkají že nadprůměrný, pracuji na pozici profesionála, ( lepší inženýrská pozice) kolektiv o mě ví, že jsem samostatnější a mám raději samostatnmé úkoly (že na nich dělám sám) a toleruje mi to. Zároveň mi to, že jsem se dostal mezi moc chytré a slušné lidi pomáhá zapomenout na předsudky jiných lidí vůči mé nemoci a žít téměř šťastný život. Studoval jsem Vysokou školu Báňskou, obor elektrotechnika a informatika a je pravda, že tato škola patří k těm, co kladou menší studijní požadavky, lidé jsou tam přívětiví (hlavně na studijním oddělení) a škola jde zvládnout i s psychickou nemocí, čehož jsem vlastně důkazem já. (a nejen já) Na této škole je dále jednoduchá např. ekonomická fakulta, kterou běžně zvládají vystudovat lidé s obchodní akademií. Záleží, v čem má Tvůj kluk největší talent. Zdravím a přeji mnoho úspěchů, ať se daří těm, co se snaží.:-) Petr

Děkuji za odpověď Petře.A nějaké rady stran výběru školy a oboru atd.?Co bylo pro Tebe nejtěžší?
Budu ráda za každou radu.Bohužel na střední škole ,když se dozvěděli diagnosu,říkali,že s touto diagnozou nemůže na jejich výběrové škole odmaturovat.Nakonec odmaturoval.
Vím,že každý člověk je jiný.Nedokážu si ho ale představit v manažerské pozici,pracující v hektickém úkolu-pokud by musel okamžitě dělat několik rozhodnutí.Je ale velmi houževnatý.
Taky přeji mnoho zdraví a štěstí.

Ahoj Zdeňko, pokud Ti to pomůže, i já jsem se schizofrenií vystudoval vysokou školu a uplatnil se a dobře.

ahoj zdenko, napisu ti urcite, jenom presne nevim kdy, protoze predvanocni pripravy vrcholi, ale neboj, nebude to dlouho trvat.

Ahoj,Filipo
hluboce smekám před tím,co jsi dosáhla.Mám dítě s podobnou diagnosou,který právě začíná studovat vysokou školu-moc mu fandím,zatím mu to moc nejde-spíše ale špatně vybraná škola.Moc bych tě prosila,jestli bys mi nemohla napsat na mail.Ráda bych tě soukromně poprosila o pár rad.Třeba jaká je tvoje zkušenost se vstáváním na zkoušku na osm.Jak jsi to všechno zvládala?Co písemky, které jsou na čas a člověk je po antipsychoticích pomalejší.Jak jsi se s tím vypořádávala? Na jakých lécích jsi studovala?Měla jsi školu,kde se zkouší hlavně písemně nebo ústně.Věděli ve škole o tom,že jsi nemocná a jak se na to dívali? Jakou školu -nebo obor bys z vlastní zkušenosti mohla doporučit.A jiné otázky.S nemocí bojujeme tři roky.Můj mail je

Zdenka.ka"centrum.cz .
Budu se těšit na odpověď.Pokud bychom se nespojily přeji Ti mnoho zdraví a šťastný život.
Zdena
P.S.Jsi pro mě vzpruhou,že člověk s touto diagnozou a na těchto lécích může vystudovat a uplatnit se.
Moje dítě miluje studium a přeje si obstát.Bez antipsychotik to ale nejde.To už jsme vyzkoušeli a s něma je to ,jak sama víš těžké.

Je mi 31 let a pry trpim schizoafektivni poruchou depresivniho typu. Je pravda, ze mivam tezke deprese, ale nezda se mi, ze i schizofrenii...Cpaly me ruznymi lekmi-risperdal, Zyprexa, Sulpirid, Abilify, Serdolect, Seroquel a taky 7-8 ruznych antidepresiv. Vyzkousela jsem teda temer celou paletu leku a mam za to, ze antipsychotika mi nikdy nepomohly. Byla jsem jak po lobotomii, apaticka, bez energie, zpomalena, vse mi bylo jedno, tlusta, bez zajmu...pred rokem jsem snizila davku Seroquelu, ktery jeste jakz-takz snasim, na uplne minimum a stal se zazrak. Antidepresiva jsem si ponechala v plne davce. Ted mnoho ctu, v praci podavam zadany vykon, maluju, studuju...vse, co jsem na antipsych. nezvladala, ted zvladam uplne hrave. Necitim se uplne prazdna a vyhasla, ale dokazu se tesit z mnohych veci. Chci dodat, ze pocas sve "nemoci" jsem s vyznamenanim vystudovala narocnou vysokou skolu, udelala si doktorat, dalsi pozadovane zkousky a pracuji na velmi zodpovednem miste, pro ktere mam kvalifikaci. Mivam ataky deprese, kdy se citim uplne prazdna, nic nema smysl a tak dale, ale proc hned antispychotika? je pravdou, ze pocas jedne deprese jsem mela dojem, ze se na mne nekdo diva a bala jsem se divat lidem do obliceju, ze napriklad uvidi, co si myslim, ale tyhle pocity byly jen prechodne a nijak moc me neomezovaly, zustavala jsem stale praceschopna. V praci nikdo nevi, ze se lecim na psychiatrii...Podle vas, kteri jste tim prosli, je tohle schizoafektivni porucha? Je treba na tohle nasazovat 20mg Zyprexy, nebo 1000mg! Seroquelu denne??? Proc jsem 10 let brala leky, ktere me totalne nicily? Da se tenhle lekarsky omyl omluvit? Netvrdim, ze nejsem nemocna, ale ja mam deprese a efekt antidepresiv citim velice dobre, moc mi pomahaji...

Omlouvám se, stránka nechtěla naběhnout, tak jsem dal obnovit a ono to neumí zneplatnit sessionu :-)

Nevíte, jaké léky jsou vhodné, pokud chce pacient sexuálně žít? Surpirol, Seroquel, vůbec netuším, poradíte mi ?

Nevíte, které léky jsou vhodné, pokud chce pacient sexuálně žít? Surpirol, Seroquel? Vůbec netuším. Doktorka mi bude měnit léky..

Nevíte, které léky jsou vhodné, pokud chce pacient sexuálně žít? Surpirol, Seroquel? Vůbec netuším. Doktorka mi bude měnit léky..

Nevíte, které léky jsou vhodné, pokud chce pacient sexuálně žít? Surpirol, Seroquel? Vůbec netuším. Doktorka mi bude měnit léky..

Ještě abych doplnil. Ty nejseš nemocnej. Duševně určitě ne. Je možný že máš jen určitý povahový rysy kteří ti extrovertní nemají. Oni třeba doma nehloubají o ničem ale jsou v té práci tak dlouho že na rodinu kašlou. Nebo na ní kašlou proto že chodím ještě někam jinam třeba do hospody, na fotbal a na rodinu tím pádem taky nemají čas.

SM: Většina lidí to nepozná. O čem hloubáš? Ale tohle co popisuješ není zcela určitě schizofrenie.

Chtěl bych se zeptat jak se projevuje schizofrenie a jestli to může člověk poznat sám na sobě? Pracuji ve větším kolektivu, jsem ženatý a mám dítě. V kolektivu se přetvařuju, že se snažím být společenský a extrovertní, ale ze všeho nejradši i doma jsem sám a jen si tak hloubám. I doma se někam zašiju a přemýšlím, někdy mívám konflikty, že se nevěnuje rodině. Mám svůj vnitřní svět a ve volném čase utíkám právě tam. Jsem takový odjakživa. Je to nemoc?

já mám zase zkušenost s PL Opava mají tam prý specialní tzv. opavský systém a pořád tam jsou nějací stážisti nejlepší je dostat se do doléčovacího oddělení tam se člověk znovu naučí žít a mít ze života radost, působí to tam málo nemocničně a člověk má i vycházky. O kroměžíři jsem také slyšel chválu ale znám jen Opavu a lidi kteří jí prošli fakt změna.

Ono to zase tak směšné není, když se vezme v potaz, že ta logika se člověku může postupně rozpadnout a už se neintegrovat.

To že je vykopli z Bohunic je možná dobře poněvadž tamní klinika není podle mne na takové případy zase tak dobrá. O Kroměříži slyším spíš chválu. Vím o případu kdy člověk, který na tom byl psychicky dost špatně se prakticky vyléčil a je z něho v podstatě nový člověk. Jaké máte zkušenosti s Černovicemi? Prý je to o něco lepší než Bohunice. Úvahy o chráněném bytu jsou myslím naprosto nesmyslné. Pokud jsou příznaky jaké popisujete tak by ji do podobného zařízení nevzali. Velmi dobrou pověst má PL Opava ale o tom zase tak moc nevím. Hodně zdaru.

Je možné dostat pro schizofreničku chráněný byt? Letos byla několikrát léčena na psychiatrii,ale vždy když ji tam dali dohromady (relativně),doma po dvou dnech přestala brát léky,vyvolávala si zvracení a stávala se nezvladatelnou až agresívní. Nyní je opět ve stavu, kdy soužití s ní není možné,navštívila jsem jejího psychiatra, který mi sdělil, že potřebuje dlouhodobou hospitalizaci v Kroměříži, dosud se léčila v Brně-Bohunicích, kde ji již nechtějí příjmout. Z Kroměříže v minulosti několikrát utekla a její stav se tam vždy hodně zhoršil,takže tam ji nechceme dát.Máte někdo zkušenosti s léčbou v určitém zařízení? Prosím poraďte, začíná být nebezpečná sama sobě (plánuje své úmrtí) i svému okolí (vyžaduje vysoké částky peněz po matce a vyhrožuje). Za jakoukoliv radičku děkuji. Švagrová.

:))))

Pavle, když jsem byl u psychiatra, myslel jsem si, že trpím těžkou depresí. Divil jsem se, proč se mne ptají, zda-li slyším nějaké hlasy nebo vidím lidi. Doktorka si ale všimla, že mám prudké tempo myšlenek, že absoolutně zcestně a naléhavě filosofuji, že mi neunguje logika, a já naopak jsem neustále opakoval "je to škodolibé". Pociťoval jsem jakousi agresi čehosi u sebe v hlavě, jakého si vnitřního agresora. Zajímavé je, nevím, jestli jsem Vám o tom už řekl, že jsem navštívil před několika měsíci exorcistu, který mne svojí motlidbou zcela zbavil negativismu.