Reklama

Sebevražda

Třeba Hanka (Po, 2. 12. 2013 - 09:12)

Pampeliško, nechci sem uvádět svoje pravé jméno. Ale zažila jsem si být opravdu na dně, víckrát. Nejdřív jsem 5 let bojovala s depresí a pak mě opustil manžel, kterého jsem moc milovala a on nevydržel moje problémy s depresí a našel si jinou ženu, optimistku stojící pevně nohama na zemi. Naprosto mě to porazilo, také jsem uvažovala o sebevraždě. Nakonec jsem se vzpamatovala a už se zase můžu radovat ze života, ale tak nějak jsem "prohlédla" a vím, že to není samozřejmost, že se člověk musí sakra snažit, aby ten život k něčemu byl. Proto si myslím, že když je člověk zdravý, tak se dá všecko vyřešit nebo se s tím aspoň smířit. Nemocný a zvláště smrtelně nemocný člověk to má horší, ale jsou i tací, které ani ta nejhorší nemoc nesrazí na kolena. Ty moc obdivuju a nevím, jestli toho kdy budu schopna. Ale jsem přesvědčena, že člověk má dělat všecko co jde, aby svůj život prožil co nejkvalitněji, jiný už totiž mít nikdy nebude. Podle mě je pravdivé rčení, že není hanba upadnout, ale příliš dlouho ležet. Přeji všem, kteří v současnosti leží, aby sebrali všechny svoje síly a postupně začali vstávat.

Pampeliška (Ne, 1. 12. 2013 - 21:12)

já si taky prožila...K tomu příspěvku s pozitivním nábojem-promiň, nevím, jak tě oslovit, nepodepsala ses-
chci říct, že o toje tvůj pozitivní pohled cennější, když sis zažila cos zažila, a přesto se dnes (nebo právě proto?) dokážeš bavit na světě, dělat co tě baví a poslouchat rozhlas "dvojku" ;))

Prostě se to hodně dobře čte a je v tom i to pochopení. Já sama teď trochu bojuji se splínem, mám k němu blízko, ale do takové pohody jako ty jsem se zatím ještě po mé anabázi s depresí nedostala. Třeba mám taky naději, když to čtu. A děkuji za ni.

Pampeliška (Ne, 1. 12. 2013 - 21:12)

Pro N.
Pak i přes to...Přemýšlím nad tím, co se právě o ženách říká...že vydrží všechno. já nevím, mají to být křehká stvoření, která vydrží všechno, možná se sama ženy do této role stylizovaly. Možná to nikdo po nich ani nechce, aby vydržely všechno, aby na sobě nesly všechnu tíhu světa. Možná jsou samy rády trpitelkami, a dost možná se i rády proto litují. Přece to nemusejí dělat, ne? Kdo řekl, že musí všechno snášet? Kde je to psáno? Kdo se s tím musí ztotožnit?
Já nechci. Už nechci. Už chci žít svůj život a rozhodovat si o něm sama. Nést zodpovědnost za to co dělám a jak si to zařídím. A samozřejmě i důsledky.

Pampeliška (Ne, 1. 12. 2013 - 20:12)

i někdy absolutní...Myslím, že každý má právo padnout na zem. A ne každý musí mít sílu vstát. I to je život. I to je třeba přijmout

Pampeliška (Ne, 1. 12. 2013 - 20:12)

nedá se vyřešit všechno......jen technická...to jsem nepsala já, to byla jen reakce na mě...Já vím, že se vše vyřešit nedá. Nebo tedy myslím si to. Něco se vyřeší až když problém zanikne jiným způsobem,než že by se řešil. Třeba smrtí...

pampeliško (Ne, 1. 12. 2013 - 16:12)

nedá se vyřešit všechno...i někdy absolutní dlouhotrvající vyčerpání ze všeho a navíc zrada od někoho hodně blízkého udělá také své. A nemusí jít nutně o nějakou psychickou nemoc. Když na tebe dost lidí nakládá nakládá a dlouho a víc a víc a nikdo si nevšimne že už se jen plazíš. Pak padneš a ještě na tebe s radostí jinde šlapou. I to je život.

rada (Ne, 1. 12. 2013 - 15:12)

Pro N.
Pak i přes to zbývá (zvláště vám, ženám) jakýsi dobře naladěný, závadami netrpící motor, který toho hodně dokáže a s ledasčím se umí vypořádat.
I když mnohdy to zanechává určité škody..
Často si říkám, co jsou někteří schopni vydržet.
Hezký den!

N. (Ne, 1. 12. 2013 - 14:12)

já si taky prožila...A když zdraví není? A když je bolest z nezdraví blízkého?

Pampeliško (Ne, 1. 12. 2013 - 13:12)

To je krásný pozitivní...já si taky prožila strašné chvíle, když jsem onemocněla depresí. A přišla jsem kvůli ní o manžela.
Ten pozitivní přístup je vykoupen dlouholetým bojem o přežití. A občas mám i teď propad, ale obecně se mi na světě celkem líbí. Jen jsem se přestala bát smrti a začala jsem rozumět lidem, kteří pomýšlí na sebevraždu. Přesto si stále myslím, že pokud je zdraví, dá se všecko vyřešit a žít dál.

Martin (Ne, 1. 12. 2013 - 13:12)

Přidávám se k Pampelišce. Opravdu pěkný a povzbudivý příspěvek!

Pampeliška (Ne, 1. 12. 2013 - 13:12)

kromě toho, že mám dvě...To je krásný pozitivní přístup. Skoro závidím :-)

Aničko (Ne, 1. 12. 2013 - 11:12)

kromě toho, že mám dvě dospělé děti, které bydlí už samostatně a o maminku se příliš nezajímají, jsem na tom byla nedávno stejně - jedináček bez příbuzných, rozvedená, rodiče zemřeli a bez práce, věk přes 50, takže jsem měla pocit, že můj život skončil. Měla jsem hrozný strach, že už neseženu práci, že nebudu mít vůbec peníze, že skončím jako bezdomovec a cítila jsem se strašně sama. Ale i když jsem měla strašné stavy, nevzdala jsem to, hledala práci, chodila na pohovory, hlásila se do konkursů , až jsem po půlroce práci našla, sice za míň peněz, ale pokud moc neutrácím, uživím se. Našla jsem si přes internet kamarádky, píšeme si, voláme, občas zajdeme na kafe, na procházku, do přírody. chodím do knihovny, hodně čtu, začala jsem po letech zase plést, k tomu si pustím rádio - Dvojku Českého rozhlasu, zapálím si svíčku, naliju si skleničku vína. Dokud jsme zdraví, všecko se dá řešit. Hlavu vzhůru!!!!!

rada (So, 30. 11. 2013 - 20:11)

Aničko nevidím důvod, proč by si měla být zbabělec. Tyhle myšlemky při podobných krizích napadnou hodně lidí.
Bohužel rád bych Ti ulehčil, ale přes internet to jde těžko. Napiš klidně víc, tady jsou lidé, kteří si podobným prošli a můžou Tě "nasměrovat".
Jsem rád, že je to pro Tebe jen to nejkrajnější řešení a přeju Ti, ať se to v lepší obrátí!

Anička (So, 30. 11. 2013 - 10:11)

Uz nemam silu a chut zit....Jsem na tom podobně. Sourozence nemám, rodiče umřeli už před lety, vlastní rodinu nemám. Práci, které jsem obětovala svůj osobní život včetně přátel a koníčků, brzy ztratím, takže budu bez práce a úplně sama. Jsem zbabělec, takže o sebevraždě zatím jen přemýšlím.

pro N (Pá, 29. 11. 2013 - 21:11)

vselijak ale troska se ma asi hur kdo vi jak uz to psala pampeliska nejde si jen tak prikazat a od zitra budu stasna.

Jill (Pá, 29. 11. 2013 - 14:11)

Ahoj, dobré ráno Jill! Jak...Ahojky, Janko, mám se nevalně, ale jsem na to zvyklá.
Debbie si už netroufnu napsat, všechno co jsem mohla jsem jí sdělila ale vše kolem ní byla už rozjetá taková "síla" že to nemohu ani glosovat.Musím jen čekat a ač nevěřící, modlit se.
Promiň, že píšu nesrozumitelně,nemohu jinak.

Janka (Pá, 29. 11. 2013 - 07:11)

Ahoj N, Jill,Jan ko.Přeji...Ahoj Pavle, dobré ráno a hezký den Ti přeju!

Janka (Pá, 29. 11. 2013 - 07:11)

Ahoj Jill a JankoDobré ráno N.! Ráda čtu Tvá slova!

Janka (Pá, 29. 11. 2013 - 07:11)

Dobré ráno, Janko. Tak to...Ahoj, dobré ráno Jill! Jak se máš? Když ne fajn, tak snad aspoň to ujde...? Potěšilo mě, co jsi napsala (teda do určité míryú - vypadá to, že Debbie žije! Pokud to uznáš za vhodné a ještě si budete psát, prosím vyřiď jí ode mě pozdrav.
A drž se holka!

pavel (Pá, 29. 11. 2013 - 06:11)

Jan ko,asi tou největší chybou by nyní bylo zabývat se tím kdo je pavel,Jan ko, N, Jill,Martin atd.Starodávní učenci tvrdili,že vše je v neustálém pohybu,změna je součástí řádu atd.Jinak hrozí přetížení antény a co potom s tím.

Reklama

Přidat komentář