Reklama

Amputace

Návštěvník (Pá, 28. 9. 2007 - 08:09)

jo aj mne se libi zeny amputarky, to je jedno ci noha nebo ruka

Návštěvník (Čt, 27. 9. 2007 - 08:09)

Jo mas uplnou pravdu, a na margo te nohy v sadre, vubec to neni podobni sadru ti daji dolu a zase muzes chodit jenomze nohy ti nepridelaji to je na zbytek zivota

Návštěvník (St, 26. 9. 2007 - 23:09)

Ale jak tak o tom uvažuju, aby si to ten dotyčnej na den zkusil... to by asi nebylo dost poučné, aby měl jeden den "běžnýho"života bez nohy. Já bych tomu člověku dal zažít tu amputaci samotnou, hojení, první krůčky a pak to nejslastnější nakonec: fantomový bolesti. Já když už náhodou někdy v nějaké chvíli zapomenu na to, že nemám nohu, tak se mi sama připomene. A jsou to opravdu realistické a konkrétní bolesti. Jako např. kotník ve svěráku, nebo širokej nůž kroutící se v lýtku, nebo rány kladivem do nártu a tak. Sice to trvá třeba jen 5 minut, a někdy je to třeba 5x denně, ale zato to opravdu stojí. To je mučánkování. StB by se poučila... Tak tohle bych dal čloověku zakusit. A samozřejmě ať si okusí traumatizující zážitky z vlastního úrazu,a z následné operace (já měl hodně slabou narkózu, tak si ty pocity pamatuju). Ona by ho brzy přešla chut, na takový věci...

felis.silvestri (St, 26. 9. 2007 - 20:09)

ad Koukám, že zde pořád existují lidé ...: dost přesně jsi vystihl i moje pocity ;-)
Já jsem si taky prošel různými fázemi, ať už to bylo odmítání a nechuť si to přiznat, nebo třeba dlouhé bloumání po městě s jediným cílem - potkat nějakou ženu či dívku po amputaci. Později jsem se osobně seznámil se dvěma - a to hlavní, v čem mi pomohly, je poznání, že na tomto typu přitažlivosti nejde postavit vztah. Osobnost toho druhého je prostě důležitější, než fyzický vzhled. A šance, že bych potkal nějakou dívku s amputací, která ještě navíc bude přesně můj typ, je prakticky nulová ... z objektivního pohledu naštěstí, i když mne samotného to samozřejmě mrzí.

Návštěvník (St, 26. 9. 2007 - 18:09)

Pri amputaci pod kolenem, kdyz mas dobrou protezu, tak to asi tak hrozne neni. Prirovnal bych to k noze v sadre?

Návštěvník (St, 26. 9. 2007 - 13:09)

No ja to teda vubec nevnimam jako hezki skus si to jenom na den zit bez nohy.

Návštěvník (St, 26. 9. 2007 - 01:09)

vy máte možná tak pahýly místo mozků. Já bych vám ty htáty usekala až u samýho zadku.
nevíte vo čem mluvíte.chudinky....

Návštěvník (Út, 25. 9. 2007 - 17:09)

To je teda docela hezky, idkdyz ty to asi tak nevnimas.

Návštěvník (Út, 25. 9. 2007 - 08:09)

ten muj ma iba tenkou juzvu v strede ale je predkolenni. A vnimam ho tak ze to je zustavajuci kus me nohy kterej mi zustal po autonehode.

Návštěvník (Po, 24. 9. 2007 - 22:09)

Mne se napriklad na holce libi amputace nad kolenem, pahyl spis kratsi (tak 25-35cm) a nezjizveny, to je podle me idealni. Ale uz jsem se setkal i s nazory, ze se nekomu libi pahyl ktery je hodne a hluboce zjizveny (coz me napr. odrazuje).

Návštěvník (So, 22. 9. 2007 - 20:09)

Mrkněte sem, a na diskusi amputace. Asi do historie měsís nazpět. Je neuvěřitelné, co je to za člověka...

http://www.lide.cz/agent8521"email.cz

Návštěvník (So, 22. 9. 2007 - 06:09)

A proc myslis ze ten tvuj neni hezkej?

Návštěvník (Pá, 21. 9. 2007 - 11:09)

No jo , ten muj neni obzvlast hezkej aspon mi tak nepripada.

beze jména (Pá, 21. 9. 2007 - 11:09)

Myslím, že opravdu ne.

Návštěvník (Čt, 20. 9. 2007 - 16:09)

A jaký vzhled pahýlu se vam libi, existuje hezkej?

Návštěvník (St, 19. 9. 2007 - 02:09)

Tak to gratuluju a přeju hodně štěstí :-)

Pro beze jména (Út, 18. 9. 2007 - 22:09)

A myslýš, že ta tvoje dlouholetá přítelkyně opravdu nic netuší o tvém zaměření?

beze jména (Út, 18. 9. 2007 - 20:09)

Nevzdávej se. I já jsem ve stejné situaci, ale dvě amputářky mým životem prošly. S první jsem kromě oné přitažlivosti nic společného nenašel a záhy ji opustil, druhá je moje dlouholetá přítelkyně se vším všudy. Svoje zatížení před ní ovšem důsledně tajím.

Návštěvník (Út, 18. 9. 2007 - 01:09)

Koukám, že zde pořád existují lidé, kteří nechápou pocity někoho, komu se amputace líbí (na někom jiném nebo i na sobě). Trochu se zde pokusím vylíčit, jak to cítím já. Patřím do kategorie "devotee" (ten komu se líbí amputace na někom jiném) a tento druh úchylky už na sobě pozoruju od raného dětství. Prodělal jsem i dost těžké období, kdy jsem několik let o sobě přemýšlel, jsem-li nějaká zrůda nebo ne. Nikoho jiného ve svém okolí neznám a svěřit se s tím někomu je prakticky nemožné. Byla doba, kdy jsem si hrozně přál potkat dívku po amputaci, ale postupem času jsem zjistil, že při tom kolik takových holek je a navíc kolik z nich by přijalo fakt že jsem "devotee " tzn. někdo komu se - jak by to asi dotyčná pochopila - líbí její neštěstí, by takový vztah reálný nebyl. Díky internetu jsem sice nalezl několik tisíc lidí jako jsem já, ale stále se jedná o anonymní komunitu. A pokud jsem se někdy pokusil toto téma rozvázat na veřejné diskusi, setkal jsem se jen s opovržením a odporem. Jediné co mě drží nad vodou jsou prosperující stránky s amputee modelingem. Mám díky tomu pocit, že na světě alespoň existuje pár lidí, kterým má úchylka nevadí. Pro ty z vás, co nás devotee odsuzujete bych rád řekl jedno: buďte šťastní, že jste nezažili pocity jako jsem měl já, dokud se nerozšířil internet. Jinak svou touhu po amputaci jsem vzal stejně jako fakt, že mít vztah s amputářkou je stejně reálný jako mít vztah s Pamelou Anderson. P.S. Možná ani nevíte, jak moc se diskutuje o tom, komu se líbí amputace ruky nad loktem, pod loktem, nohy nad kolem, pod kolenem, jaký vzhled má pahýl, navíc to vše je podmíněno celkovým vzhledem.

Návštěvník (Po, 17. 9. 2007 - 20:09)

To mas blbe, kdyz se ti ta proteza uvolnuje. Jak casto ti nove luzko delaji? Tlaci to treba nejak, kdyz mas nove a nejsi na nej zvykla?

Reklama

Přidat komentář