Reklama

být jen milenka

Anna (Pá, 23. 1. 2009 - 13:01)

kristino,99% ženáčův tomto lže.Mimochodem sex jednou za 14 dnů není nic až tak neobvyklého u manželů žijících spolu léta.Ale pokud manžel takhle mluví o své ženě,at je jakákoliv,není to pěkné a je dobré si z toho vzít ponaučení.
když jsem začala chodit s manželem byl zadaný(ne ženatý a bezdětný) a zaujalo mě na něm to,že o ní neřekl půl zlého slova.Toho jsem si vážila.
Vše jsem věděla jen od jeho přátel jak to mají.

Kristina (Pá, 23. 1. 2009 - 12:01)

Elena to napsala moc hezky. Je to tak. Nejlepší je prevence. Taky jsem si myslela, že mě to nemůže nikdy potkat. Začalo to tak nevině, povídání, svěřování, přátelské setkávání. Dnes už bych nikdy nic takového nepřipustila !
Jen nechápu, proč si ženatý stěžuje na manželku, že doma nic nedělá, že s ní je jen kvůli dítěti, jinak že by s ní nebyl, že se hádají, že se o ně nestará, že spolu spí 1x za 14 dní a je to o ničem atd. A přitom ji neopustí. To nechápu.

Elena (Pá, 23. 1. 2009 - 12:01)

Renčo, napsalas to dobře, ano, je to příběh slabocha a zažila jsem ho taky i s tímto pocitem. Nemá už smysl dnes dumat nads tím, co nás ke vztahu vedlo, znali jsme se docela dlouho, pak se to nějak zvrhlo. Za sebe můžu napsat, že to byla potřeba sexu, který jsem s manželem neměla, on tvrdil to samé, ale kdoví. Bohužel to dopadlo zamilováním, zřejmě vzájemným, pohroma, nebyla chvíle, abych se necítila hnusně. Já se rozvedla, ne kvůli němu, ale dohodli jsme se tak s manželem a pak už jsem byla naplno "milenkou ženatého". A ten pocit že jsem na kdovíkolikátém místě po jeho manželce, práci... Nedokázala jsem to přemoct a nechat ho být, říkala jsem si - je to jen přechodné, než si najdu někoho pro život, ale stejně jako Renče se mi hledat nechtělo. Myslela jsem pořád na něj a nechtěla se s jinými seznamovat. Naštěstí už to skončilo, přece jen jsem se dokázala od něj odpoutat, to byla tak obrovská úleva! Já se bála jak se budu trápit a myslet na něj, ale opak je pravdou a dnes už bych si s ženatým nezačala ani za nic. občas musím oželet poznání zajímavého muže, ale když zjistím, že není volný, tak ani přátelské posezení nedovolím. Je to krutá prevence, ale funguje!

Návštěvník (Pá, 23. 1. 2009 - 10:01)

A možná má každý co si zaslouží. ;-)

Návštěvník (Pá, 23. 1. 2009 - 07:01)

Předně:život nic nepřisoudil-je to vaše svobodná volba.

Renča (Čt, 22. 1. 2009 - 20:01)

Být zamilovanou milenkou je akorát pro otrlé. Když vám "váš milý" tvrdí, jak Vás miluje a pak, když vás odváží domů a volá jeho žena řekne: "Tak jdeš už?", aby si mohl zvednout telefon a s lehkým srdcem si popovídat, chce hodně, hodně a hodně síly... (můj dnešní příběh) V tu chvíli si pak uvědomíte, kde je vlastně vaše místo a na prvním místě v jeho srdci to rozhodně není. A po téhle uvědomující facce byste pak potřebovala dostat ještě přes hubu, aby jste si uvědomila, jak se sama takovým vztahem ponižujete a zahazujete svůj čas.
Je mi 25 a nemám potřebu s někým někam vyrazit,jsem zamilovaná do vola, kterého mám jen půjčeného a jednou budu sama a budu těžce litovat celého tohodle divadýlka. - toť můj příběh slabocha

Sup (Ne, 4. 1. 2009 - 21:01)

Je to možné,ale vsadím se s Tebou o co chceš,že historie se bude opakovat-chlap,který jednou opustí rodinu kvůli vzplanutí,to udělá zas.Ale snad Tě také zajistí..

Pavla (Ne, 4. 1. 2009 - 21:01)

Ahoj všechnyt"ty druhé". Mě je 38,rozvedená. Bohužel jsem také jen milenkou ženatého. Ten vztah začal jen abych si užila, ale nějak se to vymklo nám oběma. Mě určitě a on tvrdí totéž.vidíme se denně, každou volnou chvilku trávíme spolu. Začal jezdit za mnou domů a seznámil se s mými dětmi, které ho zbožňují.Tvrdí že je konečně šťastný, ale vrací se vždy zase domů k ženě.Plánujeme společnou budoucnost,dítě. Je to nádhera, ale pořád ve mě hlodá červík nedůvěry.Chce nechat ženě všechno aby zabezpečil ji i své děti a odejít ke mě. Tu možnost jsem mu nabídla. Bohužel si nejsem jistá jestli dělám dobře.Chci ho moc, ale nevím jestli někdy udělá ten rozhodující krok a od ní odejde. Chci věřit, že všichni ženáči nejsou stejní a z milenek se můžou stát i manželky.Myslíte že je to možné?

Alice (So, 3. 1. 2009 - 22:01)

Ahoj holky,
ja jsem byla milenkou dvakrat. Pokazde ke konci vztahu, v takovem tom preklenovacim obdobi. Pak jsem s danym vytecnikem zacala chodit.
Kdybych mohla radit, tak do toho nechodte, protoze i potom mu tezko muzete verit, ze ve chvili nejhorsi nezacne neco podobneho znovu. To je ta hloupost a trest.
Jinak byt mileknout zenateho chlapa je blbost. Za prve narusujete rodinu a ustedrujete kopence manzelkam, ktere za to nemohou. Za druhe pak samy tezko uverite, ze vas jednou manzel nepodvadi. Za treti se tim pripravujete o cas a muzete skoncit jako stare pany, protoze manzele manzelky zridka opusti. Maji totiz za usima a umi si spocitat, ze je to takhle vyhodnejsi.

sisi (So, 3. 1. 2009 - 19:01)

Terko, nejsi sobecká...
Víš,že moji známí taky vždycky říkají Užívej si, jsi mladá... A to i lidé, od kterých bych to nečekala. Říkají mi to zejména tehdy, když naznačím, že to doma nějak nefunguje a v žertu nadnesu, že se asi brzy poohlédnu po nějakém milenci. Místo aby mě okolí podrželo, ještě mě k nevěře navádějí. Asi to sami zažili, zkusili a zalíbilo se. Ach jo...

Terka (So, 3. 1. 2009 - 15:01)

a k ostatním příspěvkům:
chápu kim, která si stojí za svými orálními principy ať už se s nimi dokážu sžít nebo ne.
Obdivuji manželku pohodářku a ráda bych jednou taky takovou byla. S bývalým přítelem jsem byla 5 let, nikdy jsem mu nelezla do mobilu nebo kapes, vždy jsem mu věřila. jestli mi zahnul, nechci to vědět. na mě byl hodný a to je důležité.
ano, milenky mají potřebu se obhajovat. Svědomí je totiž strašná věc. Ale touha také. Obdivuji všechny, kteří odolali (například mí rodiče). Já to nedokázala.
Asi jsem sobecká.

Terka (So, 3. 1. 2009 - 15:01)

Je mi 21, nemyslím si, že bych byla nějak extra hezká ani chytrá. Jsem jen normální holka. A jsem taky milenka. Mému příteli je 57 a seznámil nás jeho syn (23), který asi neví, co je tatínek zač. To že jsem se do jeho otce zamilovala a to že jsem po dvou měsících každodenního kontaktu v práci, kterému se nedalo vyhnout, podlehla jeho řečem, považuji za svou prohru. Nejsem hrdá na to být milenkou. Ale mám ho moc ráda na to abych ho opustila. Na jeho ženu nežárlím, nechci ho rozvádět, nemám potřebu mít s ním děti, zakládat rodinu. Vyráběla jsem jim vánoční výzdobu (doma řekl, že ji koupil), pomáhala nakupovat dárky, narozdíl od manželky peču, takže donesl domů i cukroví... Vídáme se na služebních cestách, při jiných setkáních udržuji odstup. Stále mu vykám. Je to vyjádření úcty člověku o generaci staršímu a mnohem moudřejšímu. A na tom nic nemění sexuální styk. Snažím se nikomu neubližovat. Nejvíc to asi bolí mě. Ale to je trest za moji slabost. Nemám žádné právo si stěžovat a taky je možné mě odsoudit. Nikdy bych nevěřila, že někdy budu milenka. Vychovávána jsem byla jinak. Jsou chvíle, kdy se za sebe stydím. Na druhou stranu vím, že to není jen moje chyba. Ta je na všech třech (případně 4 stranách-vzhledem k tomu, že manželka taky někoho má...) koncích tohoto geometrického tvaru. Mrzí mě neschopnost mého partnera přiznat, že jsem milenkou. Stále opakuje, jak mě má rád a jak je to něco jiného, že se to tak nedá brát, že jeho žena a já jsme jiné světy. Samozřejmě, že se stále snažím obhájit své jednání. Společnost je mi celkem jedno, ale sama před sebou se obhajuji hůř. Vím, že nejsem první ani poslední. Až už neunesu tento způsob vztahu, budu ho muset skončit a už teď vím, že to bude bolet, ale tato situace je neudržitelná. Hodně mě překvapil názor mých přátel, který zní: užívej si, jsi mladá, využij ho a jeho znalostí co nejvíc to jde, hlavně buď šťastná. A já zatím jsem. Každá minuta s ním je mi přínosem. Jen ta morální tíha je velká... Hodně štěstí všem milenkám i manželkám...

tenhle (Ne, 30. 12. 2012 - 14:12)

S manželkou nebo partnerkou...příspěvek mě dojal ach ach. Někdy ta zábava má dost fatální následky. Došlo vám to vůbec? Jdeme si s ... zašlásovat a pak do hospůdky na dvojku. Vy jste sama tak mudrcujte třeba zase vymyslíte nějaké nesmyslné moudro. Absolutorium zvláštní školy vám na to jistě stačí.

no jo (Ne, 30. 12. 2012 - 14:12)

hodně citlivá a cit k...ale ke kterému - pořadí???

vždyť (St, 26. 12. 2012 - 21:12)

bereš málem jako urážku,...Ona to nechápe, co jsi tím chtěla říct, protože je blbá jak vantroky. Navíc si lže do kapsy a sama si odporuje.

proč (St, 26. 12. 2012 - 19:12)

blázen,to víš,že to...bereš málem jako urážku, když někdo napíše, že seš plná citu? Proč by sis kvůli tomu měla připadat jako puberťačka? Dospělá žena nemá city? Máš v tom trošku hokej.

tak (St, 26. 12. 2012 - 18:12)

jo to ti tak věříme....poprvé máš malinko pravdu,1:0 pro tebe.

Ta holka (St, 26. 12. 2012 - 18:12)

jo to ti tak věříme....je blba jak vantroky, keca pate pres devate a protireci si, vůbec nechape vyznam slov.
Kasli na ni.

ha ha (St, 26. 12. 2012 - 18:12)

hodně citlivá a cit k...jo to ti tak věříme. Skuhráš tady celou dobu, a pořád máš potřebu se v tom pitvat.

já jsem (St, 26. 12. 2012 - 18:12)

hodně citlivá a cit k lásce potřebuji,to 100 procentně,jinak by to ani nešlo.K milencovi už nic necítím-to je to,co paní psala,že jsem plná citu a není to pravda.

Reklama

Přidat komentář