Rozchod a navrat - co vy na to??

...vlastně to celé spočívá v tom, že se postupně budeš měnit tak, abys z té "změny" sama měla velkou radost, a aby tě jednou mohl ocenit (nebo to, co si v sobě vytvoříš, příp. se sebou uděláš, na tobě obdivovat) kterýkoliv kluk, kterého bys chtěla (nemusí jít zrovna o tohodle).. nikdo není dokonalý a každý má na sobě co vylepšovat, tak zaplácni čas mezi vztahy "prací na sobě", dá to hrozně moc především tobě samotné. samozřejmě se do ničeho nenuť, dělej jen to, co se ti zrovna chce.

KN: o to, co píšeš v poslením odstavci, se vlastně tak nějak snažím.. jen s tím vsugerováním si konce- jsou chvíle, kdy jsem s tím smířená a naopak za nějakou chvíli si něco takového vůbec nedokážu připustit.. taky si říkám, že když nebudu o tom všem pochybovat, budu si jistá tím, co dělám, říkat si, že to, co dělám, je správně, že pak určitě taky musím o to víc při rozhovoru s ním působit odvážněji, sebejistěji.. tohle je ale to úplně nejsložitější a nejodvážnější řešení.. každý ti poradí primitivní věc- "vykašli se na něj.." ovšem nevím ajk ty, ale já o takové rady už moc nestojím, akorát mě srážejí zpátky na dno.. já spíš potřebuju podporovat sebedůvěru. bohužel jsem cílevědomá, neumím se smiřovat s prohrou, takže když si vytčím nějaký cíl, udělám všechno pro to, abych ho dosáhla a je jedno kdy (jde to totiž pomalu, nejdřív je potřeba vybudovat si mezi sebou přátelství, postupně zase "prolamovat ledy").. no a jak jsem psala výše- nejsem na něj tolik už upnutá, když se objeví někdo jiný, s kterým by mi to "zajiskřilo", tak se tohodle vzdám..

Dekuju Peto i Jano,
co na to rict, mate pravdu a podobne si myslim i ja, ale v praxije to pak horsi...
Jak pro neho neni problem z jednoho krasneho dne, druhy den mit pocity, ze to nema cenu, tak neni problem ze dne, kdy pise neco takoveho se na me divat s takovou laskou a nehou. Tyto vykyvy opravdu miva. Neni to jednoduche, to priznavam, ale vzdy jsem mela silu vstat, jit za nim a rict mu, jak ho mam rada, jak vidim nas vztah. Proste on potrebuje, abych mu asi porad dokazovala, co pro me znamena, nebo co...
Vim, take bych podobne odpovedela na takovy dotaz - mej svoji hrdost, soudnost, na svete je tolik kluku, nemas za potrebu byt s nekym, kdo o citech k tobe, o vasem vztahu pochybuje,... ale..jit dal hodne tezkou cestou bez nekoho koho mate radi a vite, ze i pro neho nejste lhostejna!?
Take jsem v poslednich dnech uvazovala, ze to musim utnout ja, ze takto to nejde, ze se treba konecne vzpamatuje, kdyz zjisti, ze me muze ztratit, ale opravdu jsem to nemyslela. Nedokazala bych to.
Nejsem s nim proto, ze ma vetsi problemy. Jsem s nim proto, ze jsem konecne potkala nekoho, kdo me chape, pred kym mohu byt opravdu ja, atd... Nechtela jsem se zamilovat, nikoho potkat uz pred nim. Byla jsem tak bolava, zranena a nechtela neco jeste dal. I jemu jsem to rekla narovinu. Pul roku se o me porad snazil, hodne jsme si rozumeli a ja pak slabossky podlehla. Nechala jsem to zaji tak daleko, ze mi na nekom zas tak moc zalezi!!
Nevim, co ted budu delat... V noci jsem si rikala, ze mu napisu, co to ma zase znamenat, ze ted cekam, ze podrzi on me, ze prochazim nelehkym obdobim a proste ho potrebuji a ne ze on me jeste bude vice topit. Nejde o ,,,ufnukany slova,, , ale o vaznou vec. Ze doufam, ze se sebere a prestane se chovat sobecky.

Peto, myslis vsugerovat si konec, nechat to par tydnu byt, a pak pred nej silna, s nadhledem pristoupi a tim ho usadit?! Mozna mas pravdu, nejsem si jista, jestli jsou to pro nej jen slova, srabacky uprk pred city, nebo opravdu promyslene jednani.

Dekuju Vam moc!!

Ahojte, KN, souhlasím S Peťou, ve všem. Hlavně v tom, že by ti to měl říct do očí nebo aspoň napsat sám slovo ROZCHOD. Souhlasím i v tom, že možná bude rozchod příjemná změna, spíše se teď v tom vztahu trápíš.

A on nechodí s depresemi k psychiatrovi? Měl by se určitě léčit, chodit na psychoterapie, popř. brát léky.

Mně taky zemřel po dlouhodobé nemoci rodič před 4 lety a i když to bylo náročné, člověk si tím musí projít a vypořádat se s tím. Sama jsem jednu dobu o psychologovi nebo psychiatrovi uvažovala. U něj to možná ale odstartovalo psychickou poruchu, i to se stává, ale měl by se léčit.

Představ si budoucnost, chceš toto podstupovat do nekonečna? Rozchod je v 99,9% bolestný, ale když si pak projdeš porozchodovým obdobím, tak je ti pak většinou lépe. V tvém případě si to myslím.

To, že ty máš problémy neznamená, že musíš být s člověkem, který je má ještě větší, podle mě to není ten správný spojovací článek. Tím neříkám, že když je někdo nemocný, že se s ním máme rozejít, to určitě ne! Ale nezůstávat s ním hlavně z toho důvodu... Měj se.

Ahoj holky... tak jak se držíte? KN. - tvoje situace mě dost mrzí, nejhorší je, když toho druhého zrovna potřebuješ u sebe a on začne takhle blbnout... Ale to co ti napsal znělo opravdu jako rozchod. I když na druhou stranu, opkud to je tak, jak píšeš, že občas mu prostě hrábne a začne psát tohle, tak nevím. Na jednu stranu si myslím, že určitý naděje máš...otázka je, jestli to má cenu. Vím, že je to těžký, ale zkus si sama položit otázku jestli ti to za to stojí... pořád se bát toho, že mu zase hrábne a začne se chovat takhle... třeba já osobně bych to asi nezvládla... Ráda bych poradila dobře, ale jediné co mě napadá je asi si vsugerovat, že je opravdu konec a pak budeš třeba jenom příjemně překvapená. Možná by taky nebyly od věci se k němu prostě stavit a říct mu, že jesti se chce rozejít, tak ať ti to řekne do očí, že chce konec a že už tě nemiluje... pokud to dokáže, tak je to asi fakt už konec. Nevím, chtělo by to ho nějak přimět, aby řekl co vlastně chce... ale problém je v tom, že on sám to asi neví. Je to pořád dokola, že? :(.. je to nápor na psychiku, ale musíš se držet... zkus třeba nějaký nový sport, který ti zaměstná myšlenky... drž se :)... a hezký zbytek dne všem

Ale ted si o nas, Jani, nemysli, ze jsme nejaci blazni..

Mas pravdu, nevi, co chce...Podle me psychologa potrebuje. Pred 6lety mu zemrel otec na rakovinu a ja si myslim, ze se s tim vsim, a pak pozdeji sam´se sebou nevyrovnal. Trpi depresemi - strida se u nej obdobi pohody a depky,..obcas ma stavy, ze nic nechce.
Proc jsem s nim. Sama mam urcite problemy. Dnes jsem byla na prvnim sezeni u psychologa. On je prvni, s kterym jsem mela pocit, ze mi rozumi, ze nas neco poji,..
Nenapsala jsem nic. Nevim co na to napsat. Pocity vseljake. U nej clovek nikdy nevi. Jeden den tak, pak tak,.... Nechapu proc resi knizky. Najednu stranu srab, slovo rozchod nevyslovi a napise toto...Nevim, proc to dela! Zrovna ted, kdyz ho tolik potrebuju (on to nevi)
To je to, jestli on si vubec opravdu uvedomuje slovo konec se vsim vsudy.
Trapi me to mezi nami, ale porad mi na nem jako cloveku zalezi a to ma pro me cenu! Nas vztah je asi bludny kruh, ale rozchod jako ze uz o nem nic nebudu vedet, neuvidim ho, necham ho pro jinou je neco...moc moc bolestiveho

KN, hlavně si uvědom, že chyba není v Tobě, ale v něm! Vůbec neví, co chce. Kdybych se chovala jako on, tak by se se mnou přítel rozešel. Připadne mi jako psychicky nemocný, prospěl by mu psycholog, nemyslím to zle. Jsi dobrá, že s ním vydržíš, na to bych teda neměla.

Co jsi mu na to napsala? Já bych se ptala, co se teda opět stalo, že o rozchodu nemluvil, spíše naopak, co blbne. Že tě to nebaví a pokud chce konec, tak definitivní. Máš tohle zapotřebí? Takto se chová puberťák nebo psychicky nemocný člověk, ne dospělý chlap.

Vím, že jsme si psaly už dříve, ale toto mi připadne jako jiný problém (pokud ti znenadání píše něco o vrácení knih a že nechce být dlužnej). Co v budoucnu, to se bude taky chtít neustále rozcházet a scházet? Měli byste si to pokaždé pořádně vyříkat. i když se vm do toho nechce ani jednomu.

Jano, my jsme se ani nerozchazeli...Tahle ostra slova pouzil ne poprve. Uz jednou v ete narovinu napsal, ze konec, za hodinu jsme se videli a to mi rekl, ze me ma rad, ale ze nevi, jestli se ke me hodi,...v rijnu mel problemy ve skole, hadky doma a napsal, ze nevi jestli se mnou chce byt, ze na lasku musi byt dva, ze by to nemelo smysl. Za 3tydny jsme se videli a byli zase spolu jak dve hrdlicky. Pred 3tydny se postupne prestal zase ozyvat, videli jsme se a to jsme si rekli, ze spolu chceme byt,...
Rozhodne nemluvil o rozchodu, spis naopak jak ma me rad, chce s emnou byt

Promin, ale to bych brala jako definitivní rozchod z jeho strany.

Nevšimla jsem si, že byste se o tom rozchodu vůbec bavili...?

Není možné, že jsi to nepochopila a on se z tebou rozešel? Bohužel i to se někdy stává, když se ten jeden nepřesně vyjádří a druhý si to nepřipouští. drž se.

Dnes jsem mu napsala, pr. me cekala ne zrovna prijemna situace. Chtela jsem proste jen kontakt s nim jako takovou podporu...tak jsem mu napsala sms. Ze je hodne veci, na ktere se ho chci zeptat,ale...tak ze aspon jak se ma a jestli je u nas take hezky. Ze me ted cekaji ne zrovna prijemne chvilky... Napsal: Ale ja ti nemam co rict, jak uz sis urcite vsimla. chci ti vratit ty knizky. nechci bejt nic dluznej.
Tak ja nevim, proc zas pise neco takoveho....

KOMPLETNÍ VÝŽIVA PRO VAŠE TĚLO

7 denní kurz hubnutí zdarma - registrace na www.snama.cz/dieta NEJDE JEN O HUBNUTÍ, ALE PŘEDEVŠÍM O KVALITÍ VÝŽIVU ORGANISMU

Prvne dekuji vsem, kteri reagovali na muj prispevek.
Nemyslim si, ze problem je v tom vidani se. Ani ja nejsem pro to se vidat kazdy den. Situace je pravy opak. Nemusim se vidat kazdy den, ale kdyz uz jsme na necem domluveni a on to odrekne..to me vzdy nastve. Take si nedovedu predstavit se vidat kazdy den, ani by to nebylo mozne, ale neprijde mi normalni se treba nevidet tyden (na tri dny v tydnu odjizdim do skoly). Treba nez odjedu, ze se muzem na hodinu videt, pak zas ne..V tomto problem neni. Casu na kamarady a svoje aktivity ma prave az moc prostoru, vlastne vetsina casu je jen na ne, na me pak zbyva minimum!! Z pocatku mi to vubec nevadilo, tolerovala jsem to, nikdy na to nic nerekla, ale ted kdyz si myslim, ze nas vztah je po roce preci jen uz zabehnutejsi s nim chci travit nejaky spolecny cas. Treba bych si chtela jeden vecr o vikendu uzit jen s nim, nebo vyjet nekam na cely den... Proste mam pocit, ze kamarady a sve akce ma na prvnich mistech a ja jsem snad nekde dole, i kdyz ja nevim...Sps bych potrebovala, aby nejaky prostor nechal taky pro me.
Dopis je krasny napad, pusobivy. Rada pisu a na papir dokazu vypsat svoje nejniternejsi pocity, ale stale je to takove neosobni a pritom osobni. Pokud mu budu chtit neco sdelit, chtela bych se sebrat a rict z oci do oci.
Jano, oboustranne mlceni...popravde ja ted take nevim, co bych mu mela psat. Vzdy jsem pak prichazela, ozvala se prvni, necha a nad i doufa, ze ja to nenecham byt.
Pristi tyden se mu stejne asi ozvu, pr. ho ceka lekars.vysetreni (mel uraz). No a ja mam pristi tyden narozeniny. Tak jsem zvedava.
Dekuju moc holky!!

Já jsem nemyslela, že by se měli vídat každý den, ale měl by o tom alespoň vědět, že je pro ni každodenní kontakt důležitý. Sice to zní divně, ale i tak banální věc nemusí pochopit. Já osobně bych se vídat každý den asi ani nedokázala, mám ráda svůj prostor, my se vídali s přítelem 1-2x týdně a v podstatě je to naše nejvyšší frekvence. A na začátku vztahu se mi třeba 3 dny neozval, připadlo mu to normální, až po vysvětlení a mé námaze si "navykl" a teď jsme v kontaktu minimálně jednou denně aspoň po telefonu.

Ten dopis podle mě není dobrý nápad, nevím, jak ostatní chlapi, ale ten můj by ten dopis proletěl a nic si z toho neodnesl (kdysi jsem to zkusila a bylo to zbytečné). Ale neodsuzuju to, vyzkoušet se má všechno :)

KN, tak mu můžeš pro změnu navrhnout schůzku ty a uvidíš, jak zareaguje.

když to je hrozně těžký.. když se chlapovi řeknete, že byste ho chtěly vídat nejlépe každý den, mohl by si vás najednou začít představoat jako liánu a to mu příjemné nebude, bude proti tomu
psaní dopisů- je to skvělý nápad, ale fakt pozor, co mu pošlete.. celou tu dobu, co řeším já ten svůj problém, docela často taky píšu dopisy- brainstormingy.. člověk si tím docela utřídí myšlenky, ale všechny mé kamarádky mě odrazovaly od toho, abych mu to fakt poslala- je to emociálně podbarvený a fakt málokterý kluk je zvědavý na srdceryvný vodopád vašich emocí. V tomhle stavu je docela těžké napsat něco neutrálního, což by bylo nejrozumnější. :(

u mě změna v tom, že já už mu nepíšu, ale už se párkrát ozval sám od sebe.. při rozhovoru se už konečně snažím nedávat najevo nějaké svoje emoce, být svá, celá taková spokojená, suverenní, stát si za svým názorem, i kdyby jeho byl na danou věc přesně opačný.. kamarádka si myslí, že než aby to se mnou všešchno vyřešil, strčil radši hlavu do písku a dělal, že mě nezná- to mu zajistilo relativní klid a spokojenost, a navíc kluci všechno, co se týče citů, neřešej až tak moc jako my holky... nečekám, že si do léta zase padneme do náručí, ale proč nebýt nějakou dobu jen kamarádi- tím pomalu mezi sebou prolomit ty všechny bariery..
musím říct, že si moc neumím představit to "vyříkání si důvodů pro pauzu (rozchod)".. je plno věcí,kt. bych mu chtěla říct, ale nevím, které konkrétně (prostě co by chtělo říct a co naopak radši neříkat) a taky nevím, jestli bych ho chtěla vyzvat k tomu, aby se mi k tomu začal po svém vyjadřovat.. prostě spíš bych radši, kdyby to tak nějak dospělo k tomu, že by to časem vyplynulo (při povídání si jako kamarádi), nebo aby k tomu dal impulz sám..

KN: A to se musíte vidět každý den? Tak mu dej prostor pro kamarády, ne? Co se vidět tak 2-3x do týdne? Užije si kamarády, ty svoje a budete se na sebe těšit.

Co se jeho bráchovi nelíbilo na chování k tobě? Jak se choval?

Když se neozval, mohla ses ozvat ty, já bych to udělala, je to lepší než oboustranné mlčení, ne?

Příště si po pauze vyříkejte, proč vlastně vznikla, abyste se tomu pro příště vyhnuli znovu.

Třeba tev tvůj přítel jen potřebuje prostor pro sebe, kamarády a nemá potřebu se ozývat každý den. měla bys mu ale říct, že ty tu potřebu máš...

Jejky... a já čekala samý dobrý zprávy:(... No tak tohle mě fakt mrzí! Je to divný, pokud si totiž uvědomil, že tě opravdu chce a nechce o tebe přijít, tak nechápu jeho nynější chování... možná jenom jak jste spolu byli teď tak hodně a často, tak se třeba zase zalekl. Ale nevím proč opakuje znovu to mlčení... nejlepší by bylo mu vidět od hlavy no..:(. Přemýšlela jsem nad tím a nepřišla snad na jedinej důvod, proč se znovu takhle chová... Ale jistý je, že mu lhostejná nejsi a že tě má asi hodně rád. Možná jenom řeší dilema jestli třeba s tebou není moc a nemá prostor na kamarády... ale podle toho, co píšeš to vypadá, že s kamarády je v kontaktu poměrně hodně a že problémy v tom nejsou...
Ráda bych poradila, ale nevím moc co... napadá mě akorát třeba napsat dlouhý e-mail nebo přímo dopis, ve kterém vyjádříš co cítíš, zbavíš ho třeba obav ze společné budoucnosti a vypovídáš se mu... (jenom radím žádný prosby o navrácení se, nebo tlačení na něj)... dopis je takovej neutrální - přečte si ho když bude chtít, když ne, tak nepřečte... Budeš mít pocit, že jsi pro to něco udělala... Ale vím, že je to nanic, protože vlastně ani nezjistíš, jestli si ho přečetl nebo ne, pokud na něj nebude reagovat... nevím jestli radím dobře:(.

Jinak pokud jde o mě, tak v phodě... nějak jsme se k tomu nevraceli, prostě jsem ani já moc neměla chuť zjišťovat, co se najednou stalo... řekl, že potřeboval čas a dál jsem se v tom radši nepitvala... možná to bylo i lepší... nevím, každopádně je to asi měsíc a cítím se dobře, cítím se dokonce líp než předtím... No.. kdyžtak dej vědět jak se to vyvíjí... doufám, že to bude všechno ok, a že máte jenom nějakou blbou krizi...

Ahoj Peťo,
no co u me...je mi nic moc. Pred tydnem a par dny jsem byla jeste tak stastna a spokojena. Nevim, jestli jsi cetla muj prispevek o neco vyse. S pritelem jsme se pak potkali a padli si vlastne tak nejak do naruci. 14dni to bylo krasne, rekli jsme si, ze se mame radi, kazdy na nas koukal jake jsme hrdlicky. Bylo to tak hezke, ze jsem neresila proc byla takova ,pomlka,, predtim. Jen jsem se ho ptala, co to bylo. To mi rekl, ze nevedel, jestli me chce, ale ze ted uz to vi, ze me chce. A ze se chce se mnou uz konecne milovat (stale jsme se jeste spolu nemilovali), ze uz to nemuze vydrzet a ze se to porad neda. Na to jsem mu rekla, ze ja to chci taky, ale ze se podle toho musi take chovat. Vidali jsme se , varil mi, hodny. Byli jsme spolu dost. Pak byl jeden den unaveny, nevideli jsme se, druhy den opet..Pak se mel stavit, byli jsme domluveni, ale psal, ze potkal kamarada ze skoly, pak se jeste ozval, ze uz to dnes nestihne. druhy den se vsak stavil, dokonce me vzal do kupy, proste super. Byli jsme domluveni na druhy den. Opet dal predsnot kamaradum. Jeste jsme se videli vecer v baru. To bylo vyhrocene tim, ze mu muj bracha pak psal, ze se mu nelibi jak se ke me chova. Pak se druhy den neozval, akoliv rikal, ze se uvidime. Psal mii jen, ze mu dojel kamarad a ze doufa, ze me druhy den stihne. Neozval se. Ja jsem se take uz pak neozyvala. Takze ted jsme opet ve fazi ,,mlceni,, ¨
Nevim, jak dal. Jak ty to mas s pritelem? Prekonali jste to tedy? Vysvetlili jste si to? My jsme prave o tom vubec nemluvili. Vim, ze to je kamen urazu, ale co mam ted delat. Mam ho rada. Vim, ze nas vztah je sileny, spis ne.vztah nez vztah, ale jeho jako cloveka mam rada. Nechci o nej prijit!!
Proste chci nas vztah dat dokupy, ale jak??

Ahoj všem... psala jsem sem asi před měsícem... taky jsem byla nešťastná a trápila se, protože jsme měli s přítelem nějakou krizi...lidi,vím jak vám je. Tyhle chvíle, kdy nevíte na čem jste jsou fakt pekelný... Ale všem držím palce! Bueno... bohužel si myslím to samé... prostě bych se snažila udělat se vzácnou... takhle ví, že napíše, zavolá, staví se a ty budeš "skákat podle toho jak ona píská"... zkus se jí neozývat, místo zvednutí telefonu když ti volá, jí to položit a pak napsat třeba jenom sms, že chceš jít brzo spát a že nemáš náladu s ní mluvit... uvidíš... nevím jestli radím dobře, ale myslím,ž e když třeba zjistí, že tě nemá jistýho, tak si uvědomí, jestli to tak chce, nebo vlastně ne...

Marion - no já právě měla podobný problém... i když můj přítel si nenašel jinouo... taky máme vztah na dálku a kvůli mé práci a jeho studiu se vídáme jenom o víkendu, někdy ob víkend, protože občas oba zajdeme někam ven s přáteli nebo tak... Věřím, že to zvládneš a třeba, že si přítel uvědomí, co v tobě měl a začne mu to chybět, i když zase nechci dávat nějaké marné naděje... kdyžtak písni, jak proběhla schůzka a můžeme to probrat, když budeš chtít...¨

K.N.? žiješ? dlouho jsi tu nebyla? napiš jak se máš, pokud se sem dostaneš :)

ahoj, je mi uz pres 30,vic jak rok jsem mela vztah na dalku s pritelem, ktery byl ode mne asi 400 km.. jezdil za mnou,stykali jsme se cca 1 mesicne, vzdycky byl u mne tak tyden. Jinak jsme byli denne v kontaktu pres net.V nedeli se se mnou rozesel.V patek poznal jinou, o 10 let ode mne mladsi slecnu. V miste sveho bydliste..Pritom jeste pred tydnem jsme planovali spoelcnou dovolenou.Dneska se mame sejit, ja vubec nevim, co mam delat, jsem jak mala, nechci mu delat sceny, ale pritom ho miluji a nevim, jak to setkani mam pojmout. rada bych aby probehlo v klidu a vse jsme si vyrikali. V duchu budu doufat, ze si to treba rozmyslel, ale ptat se ho na to asi ani nebudu. Klepu se tu jak ratlik, laska fakt s clovekem dokaze zamavat :-( Planovali jsme i spoelcnou budoucnost, asi se toho zalekl.. Fakt jsem zvedava, jak dnesek dopadne :-(