Rozchod a navrat - co vy na to??

Hele, mám pocit,že zažíváš to samý, ale to jsou prostě věci,které člověk vidí,až když vztah skončí.jenže jak z toho ven? člověk ví, že dělal chyby, ale tohoho druhýho má pořád rád.taky jsme se rozešli jakoby z rozmaru a můj bývalý říkal, že to chce čas, jenže je to jako když vystoupíš z vlaku, stejnej spoj už nedoženeš.taky vím, že by to bylo lepší a že už bych nedělala ty chyby, ale dostanu ještě šanci?nepřipravím se o ně sama?udělat pár věcí jinak je dost velkej problém, pokud to už chce udělat jen jeden. a když kluk neví, co se s ním děje, tak se většinou děje něco špatnýho...

Ano je to můj první přítel... třeba je to fakt tím... nevím :( ještě uvidím jak to půjde dál a kdyžtak se nedá nic dělat no... ale děkuji za pomoc

Jani, takže ty se s ním nemůžeš bavit? Protože dbá spíš o vzhled a ne o tebe? To moc nechápu, protože pak píšeš, že ti dělá, co ti na ocich vidí.

To je tvůj první kluk? Připadne mi to tak, že bys potřebovala poznat ještě jiné vztahy, abys věděla, co opravdu chceš.

Píšeš, že ses s ním už několikrát rozešla, ale pak ses k němu chtěla vracet. Když se opravdu rozhodneš k rozchodu, měla by sis za tím stát. A pokud si tím rozchodm jistá nejsi, tak si musíš uvědomit, jak moc ti na něm záleží, čeho si na něm ceníš, co se ti líbí, nelíbí. Klidně si to sepiš. Podle mě máš v hlavě smíšené pocity a neumíš si v tom udělat jasno. Ty věci, které ti vadí, nejsou to jen prkotiny? Mně se zdá ten tvůj kluk moc hodný, ty se s ním rozcházíš, on tě bere zpět, dělá ti co ti na očích vidí atd ... dokážeš to ocenit? Pokud si seš jistá, že chceš někoho, s kým se budeš spíše hádat a dohadovat, tak to cenu nemá, takto zbytečně trápíš hlavně JEHO.

Pavli jakoze stve me na nem ze on si aj hodne veri. a ja si kolikrat rikam ze bych brala aj takoveho pohodovejsiho kluka, ktery nedba az tak moc o sebe se kterym se proste bavis, nevim jestli chepes. Proste je aj takovy ze mi da co mi na ocich vidi. A ja mam radsi takove to ze si to vymuzu z vlastnich sil a ne ze si reknu a mam to. To je aj takovy dalsi duvod. Ale taky musim priznat ze taky na tom mam podil, kdybych se napriklad vice snazila a neuzavirala se do sebe a nejak mu naslouchala.

Ahoj Jano, nech ho. Vzdyť Ty neničíš tímhle kolotočem jen sama sebe, ale taky jeho. Jestliže Ti už ted po dvou letech vadí takové věci jako je kašlání, pčikání a mluvení...? tak co budeš dělat za dalších pět let? A ber ohled i na něj. Sama evidentně nevíš co chceš.

To není vztahem, ale tebou, ty máš problém s někým být. Na jednu stranu se rozejdete, pak se chceš dávat dohromady. Ujasni si co přesně chceš. Nakonec to ukončí tvůj přítel, protože ho to přestane bavit.

Mátě nějaký závažnější problém nebo jednoduše nevíš co chceš a přítele zbytečně trápíš?

Prosím potřebuju strašně moc poradit. už nevím co mam dělat je to strašné!!:(:(. už přes 2 roky chodím se svým pítelem ale samozřejmě s rozchodama a zase usmiřování. Vždy jsem to ukončila já protože mě začal štvát(prostě takové to typické že zakašle, pčikne, promluví...) a furt sem přemýšlela nad tím že bych chtěla někoho jiného. Teď jsem opět na té vlně kdy chci někoho jiného a o něj už nemám zájem. Pořád se to opakuje dokolečka a mě už to nebaví. Vždycky ale po čase se dáme dohromady protože mě začne štvát že bude mít někoho jiného. Má takový vztah vůbec cenu? já už nevím. Někdy jsem strašně ráda že jsem sama že ho nemusím vidět. ale někdy ho zase vidím strašně ráda. Prosím poraďte mi mám nadále v tomto vztahu pokračovat??

Holky...jako bych to všechno psala já...přítel se se mnou rozešel, protože jsem na něj byla protivná..nevážila jsem si vztahu ani nás..jednou prostě přišel a řekl, že se chce rozejít..napřed jsem byla v pohodě...ale za dva týdny se mi to rozleželo a strašně ho chci zpátky..vim, že jsem udělala chybu, že jsem se k němu chovala špatně, ale taky vim, že ted už by to bylo jíný..konečně jsem si tímhle vyřešila minulost a strašně bych chtěla být s ním..jenže...on nechce..nevěří...říká, že mně má rád, že ho to bolí a blablabla...ale nevrátí se...Ach jo...

Mně vždycky překvapí, že se člověk rozejde a buď druhý den nebo další se chce vracet. Tak buď vám něco opravdu vadilo, nebyly jste spokojené a rozešly jste se - nebo jste se jen nudily?

Kacko a to jste se před rozchodem nesnažili ten stereotyp změnit? Proč si myslíš, že to teď bude lepší? Po rozchodu to podle mě bude ještě horší, bude mezi vámi odstup, jestli mezi vámi nebyla jiskra, proč by teď měla být?

Je možné, že to s tebou taky zkusí znovu, ale nechala bych ho být, nepsala mu, musí se k tomu závěru, zda to zkusit nebo nezkusit dobrat sám. Kdyby byl do toho dostrkaný, tak to stejně bude k ničemu. Jestli mezi vámi stále něco je a on se přenese přes rozchod, tak šanci máte, ale budete se muset o to snažit oba a ne to řešit rozchodem.

ahoj, docela jsem se tu u vas zacetla, tak se chci zeptat jestli třeba nemáte někdo podobné zkušenosti jak já teď. jsou to dva dny, co jsme se s přítelem po dohodně rozešli. byl to teda spíš můj nápad,ale on nenamítal v podstatě. rozešli jsme se proto, že mu chyběla ve vztahu jiskra a že jsme dělali pořád ty samé věci. pravda je, že jsem si postupně přestala vážit sama sebe a ten chlap to prostě pozná a přestane si vás vážit taky.ať žijí poučky o tom jak se má mít člověk rád. no ale jde o to, že jsem mu včera ráno napsala, že mne to moc mrzí jak to všechno dopadlo a že bych to chtěla zkusit ještě jednou..dostat šanci vše napravit, protože vím, že jsem se k němu chovala dost hnusně.pomalu jsem ani nevěřila, že by takovy super kluk mohl mít rád zrovna mně.teď lituju všeho co bylo špatně.nevěřila jsem, že napíše ale napsal že mě má taky rád, ale že to chce čas a že sám neví co se s ním děje. myslíte,že máme šanci?moc bych to chtěla zkusit znovu, protože vím, že se máme rádi, jen je potřeba udělat pár věcí jinak.díky

Přesně to samé cejtím já, už se hrabu na icq.

Téro, kdyz jsem cetla tvuj prispevek, myslela jsem si, ze jsem ho psala ja. Nepopovidame si pres icq nebo mail? mame stejne pocity a zazivame stejnou situaci. 262496319.ozvi se

Ahoj všichni kdo to tady čtete,potřebovala jsem najít někoho,kdo prožívá to co já teď, respektive už druhý měsíc.Rozešle jsem se s přítelem a řeším stejné problémy, mám stejné myšlenky a pocity jako KN. Nedokážu jít dál, pokud si nedržím naději, že se k sobě vrátíme. Taky říká, že mě má moc rád a záleží mu na mně a taky vím, že kdykoliv mě vidí, chce mě líbat a dotýkat se mně a touží po mně, ale chce mně už jenom jako kamarádku. Taky bychom asi byli pořád spolu, kdybych do toho neřízla a neřešila věci tak radikálně, ale zase si říkám, kdybych to neudělala, tak se zas teďka trápím jinak.Taky mám problém psychického rázu - nedokážu se radovat,nikoho si nechci pustit blíž a tak si za to asi taky tak nějak můžu sama.Jemu vadí,když jsem mu chtěla něco říct a pak mi to nešlo ze sebe dostat ani slovo,že nejsem tak bezstarostná... Teď nevím, co mám dělat?! tak strašně chci doufat, že když dotáhnu do konce terapii, bude ze mně zase veselá holka...a že osud zase spojí naše cesty. Kdyby mu došlo,že mě nechce jako kamarádku...Nevím, co mám dělat,chci být s ním.

takhle spatny postoj jsem k tomu zaujala kdysi - rekla jsem si konec, nic vseho, ve vsem. Izolovala jsem se od pratel, ztratila zajmy, nejedla jsem, nechodila jsem mezi vrstevniky a...mam z toho prave ty psych.nasledky dosud. Takze ted si rikam NE! To bych ublizila opravdu jen sobe, byla zas jen troskou a to je to posledni, co by ho ke me odpudilo.
Vim, ze nas vztah byl vseljaky. Vlastne jsem se hodne snazila jen ja. Vim, ze me ma rad, ale proste to vzdal. Nehodim se do toho jeho pohodoveho, nic resisiho sveta. Proste jsem po nem jako jedina neco chtela a..
To je to, to ja ted nemuzu myslet na nejhorsi...Tak moc mi chybi, chci s nim byt, ale najednu stranu se do toho vztahu vratit nechci. On se ale nezmeni, takze,... Bohuzel, ziju asi jen z te nadeje. Rikam si, jake b yto bylo, kdybych zase vyrazila nekam, kde bych ho potkala, coz muzu. Stacil by mi jen pohled do jeho oci,..a vedela bych sve..Ma me rad, zalezi mu na me, libim se mu, ale byt se mnou nechce, trochu absurdni, ne?! Fakt nevim..

KN... jsi úžasná! úplně ti závidím, že se k tomu dokážeš takhle postavit, to já nedokázala a bylo to pak ještě horší... vše co jsi napsala schvaluju... fakt mám radost, že jenom neležíš v posteli v potoku slz... Jepotřeba něco dělat, protože člověk by se z toho jinak zbláznil... Jenom si zase říkám, aby sis nedávala třeba zbytečné naděje... vím, že se s tím smířit nechceš, ale radši mysli na nejhorší a pak tě to může jenom příjemně překvapit... :). hlavu vzhůru

Ahoj vsem, tak se snazim, hodne se snazim drzet a jit dal. Nekdy to na me vse prijde a zacnu silene brecet - to kdyz zacnu pitvat, co bylo, nebo co rekl jako posledni slova... Ale v poslednich dnech se uz snazim nic nerozebirat. Jen se tim drtim a zas ublizuju jen sama sobe. Rikam si, ze nebudu smutnit, lezet v posteli, jen brecet..To on preci ani nevi, tak co..Tak se jen snazim porad neco delat, nekde poletovat. Jde to, ale citim uz unavu, ale odpocivat nesmim. Rekla jsem si, ze pujdu do sebe, zatocim se svym psych.problemem, budu se snazit se udrzovat, dbat o sebe, ne-li vic nez predtim a hlavne cekat...
Proste jsem to cele nejak neprijala. Fakt, ze ted nejsme spolu jsem prijala, ale ne ze je to definitivne uzavrene. Snazim se ale ted nechodit kam chodi on, rozhodne ho nekontaktuju a ani to nemam v umyslu. Cekam a doufam, ze cas ukaze..

KN super, cit, který člověka k něčemu dobrému přivede,je víc než bezhlavá zamilovanost, kdy člověk vlasně ani není sám sebou.
Má v hlavě jakýsi hormonální koktejl, který si sním dělá co chce, nemá nad sebou příliš kontrolu a to je dobře jen z části.
Není dobré si to necht přerůst přes hlavu, ale dá se to naučit, zvládla jsem to já zvládneš to i ty. Není dobré být otrokem svých pudů, člověk je jimi pak zotročen a to nechce asi nikdo.

Majo, dekuju. Jsem bojovnik a velky, ale toto je pro me tak velka prekazka! Vim, ze to (lecbu) ted nechci vzdat, jinak bych se neposunula z mista. Naopak musim do toho jit, abych neco zmenila, a pak se uvidi..A tak nejak doufam, ze tato kapitola s clovekem, na kterem mi pres to vse tolik zalezi jeste neni uzavrena. Vim, ze neni dvakrat dobre doufat, ale ja musim neco pred sebou videt.. Rikam si, pokud on je tim pravym, tak verim v to, ze se nase cesty jeste spoji, pokud vsak neni, tak to tak ma byt...Clovek nikdy nevi, kam ho zivot zavede..Nevim, jestli tohoto muze miluji, ale vim, ze to, co k nemu citim bylo takove, ze me dovedlo k tomu, abych svuj problem zacala resit!

KN, přála bych ti aby tě tento vztah něčemu naučil, je mi to moc líto, ale per se nenech se.
MOžná tě ponese někam výš a výe, kdy jsi ještě před tím nebyla a budeš tím okouzlena víc, než je možné být okouzlen láskou k člověku.

Peto, dekuju. Jsem z toho vseho zmatena. K psychologovi´nechodim kvuli priteli, ale kvuli svym vlastnim problemum, kt. jsem mela jeste predtim nez jsem ho potkala. On byl ale ten impuls, abych svuj problem zacala resit. Tak nejak ale vsechno souvisi se vsim. A ja vim, ze i kvuli tomuto svemu problemu mi dela problem navazat normalni vztah s muzem (bojim se zamilovat, hned pomyslim na bolest, zklamani, ze to nevyjde, bojim se otevrit, verit nekomu, pustit k bliz telu, atd.,..) Proto jsem konecne do te lecby sla... A ted se to seslo nejak vsechno naraz. Ty schuzky s doktorkou jsou pro me ale moc tezke a bolestive. Pak jsem jakoby v nejakem transu a jen brecim, citim, ze je to ve me ta chyba, ja to chci zmenit, ale porad nevim, jestli to zvladnu a jak.. Je to tak silny tlka, ze nekde uvnitr vim, ze je asi nakonec lepsi, ze jsem ted na to sama. Nedovedu si predstavit, jak bych fungovala ve vztahu, kt. navic byl ,,nahore a dole,, porad dokola, ubiralo by mi to sil... Taky vim, ze ted kdybych i mela jineho pritele, kt. se opravdu snazi, ze by mi vztah zkroskotal kvuli me... Takze jsem v bludnem kruhu, kt. mi ale dava silu to nevzdavat a snazit se, co nejdrive uzdravit, pr. takto nemuzu byt stastna a vest normalni zivot.
Takze ted musim myslet na sebe. Snazit se nejak vse kolem odsunout, ale... chvilemi to jde, pr. si rikam treba, ze se rychle uzdravim, zmenim svuj pohled na sebe, svuj zivot, a pak muzu jeste tohoto kvuli ktremu se take trapim vyhledat a uvidim... Ono je to tezke chtit po nekom, aby me mel rad a vazil si me, kdyz ja samu sebe nemam rada, ublizuji si a mam se az na poslednim miste.
Ale stale mam plno otazniku k priteli, kt. se se mnou vlastne rozesel... Take jsem hodnekrat pochybovala, jestli mi to za to stoji s nim byt, ale proste jsem snim chtela byt i presto vsechno, nedokazala jsem si a nedokazu predstavit, ze bych o nem nic nevedela, nechala ho jine holce a to bylo pro cjsme v tom vztahu setrvavala. Ja ho mam rada, ale take nevim, jestli ho miluju. Jaky je rozdil mezi milovat a mit rad? Bojim se slova milovat, prijde mi to prchavejsi nez mit rad. Je pro mne dulezity, je mi s nim fajn a to je dulezite..
Chvilemi to na me padne a brecim...pak si zase rikam, mam ho rada, ale nechci s nim byt,...proste jsem zmatena. Ted navic vim, ze to ani nejde dokud si neurovnam svuj zivot, ale co ON?
co to rikal? ano rekl mi to do oci, ale prisel v brylich, styl a la velky frajer. Byl to nekdo jiny nez muj pritel..byl to nekdo, kdo si hral na neco, co mi prislo tak cizi...
Jeho nezmenim, ale sebe ano, proto chci jit a pokracovat v lecbe, ale vim, ze nas vztah nebude idealni dokud on se nebude chtit zmenit. Myslim, ze ja jsem mu dala tu pomocnou ruku, ukazala cestu k lepsimu zivotu nez vede, ale on nechce. Stala jsem se pro neho brzdou, pr. jsem neverila te masce, kt. ma pred svetem, neco jsem po nem chtela a ne jak jeho kamaradi.kt. staci se vedle nich sedi u piva. On chce, aby jeho zivot byla velka nic neresici odosobnena pohoda. Na nicem mu vlastne nezalezi - studuje, nestuduje, sotva se vyhrabal z tezkeho urazu uz zase riskuje, ...
Ale to jak to rekl...to se mnou byl rok jako s kamaradkou, kdyz vim, ze on tak holky nebere..Nema kamaradky,... to by ho zajimalo jak budou vypadat nase deti, jake cukrovi napekla mama, jak me prijme jeho rodina,...?
tohle nechapu... Chci verit tomu, ze si vse uvedomi, ze zjisti, co se mnou ztraci,..Vim, ze se mu na me libila kazda cast meho tela, vypravel kamaradum jaka jsem, jakou mam povahu,... a ted uz me necha jinemu??
Psat, ozyvat se mu ted rozhodne nechci. Nemam , co mu rict a ted i nabidnout. Musim ted dostat sebe z toho problemu..takze budu cekat, ale mam strach, ze nekoho potka,..