Matka alkoholička

Zdravim vas vsechny. Se zajmem jsem ted procetla toto forum. Jsem novinarka a zrovna pripravuji clanek na tema "Zeny alkoholicky". Nasla by nektera z vas odvahu a chut si se mnou o svych zkusenostech popovidat? Vse samozrejme muze probehnout anonymni formou. Kdyztak se mi ozvete na: janska"instinkt-online.cz. Diky moc

lidi, já jsem chlastala, protože chlastali všichni kolem a nedělejte ze sebe svatý. No tak, tohle není Romantika channel, ale diskuse na jednom blbým českým webu a nemusíte se dělat jsko že jo:))))
Nedali jste nikdy parchantovu facku, když už pičoval k posrání, kurwa? Okradený dětství mají děcka v ústavu, ne s MATKOU, pochpopote, že vám valej srajdy go hlavykurwa držethubukdyžhovno víte, NE!

dost krute jsem chlastala asi tri roky a deti se na to divaly....nechci uz ani vzpominat,zaplat Buh jsem se ode dna odrazila a zatim se mi dari....dnes jsem cetla pranicko,co mi dcera psala asi pred sesti roky.....krasne vanoce a nebyvej tak dlouho pryc. I za to se dnes stydim i kdyz pozdni prichody byly to nejmensi zlo....ani nevim,co vecerely,co bylo ve skole atd.okradla jsem je o detstvi a dlouho trvalo,nez mi zacly zase verit.Pred tim ani potom jsem uz nepila,byla to zivotni krize,kterou jsem takto resila,ale chlast byl opravdu na prvnim miste.

Jistě, okamžitě se sebrat, nenápadně nafotit, třeba mobilem, a nahlásit!
Já nevím proč ti připadá hnusné udat zločince. To raději necháš trpět nevinného, že, jako radil pan Dramatik.
Já jsem prožila dětství s matkou alkoholičkou. Moje matka byla na prezidentskou amnestii propuštěna z výkonu trestu a už si pro mně šupajdila do kojeňáku. Tak nějak to začalo, předtím mě porodila a zřejmě někde pohodila, já nevím a nikdo mě to nechce vysvětlit. No a mlátila mě jako kur.. dítě. Nakonec ona se tím živila. Ale pro nový režim byla politický vězeň a nesmělo se na ni sáhnout.Když jsem byla větší, tak jsem jí vydělávala tak, že mě fotili do pedofilního porna. Dávali mě nějaký "prášky na radost" a samozřejmě v alkoholu. Když potom matka zahnula s nějakým šoumenem někam ví Bůh kam, skončila jsem zase v ústavu pro mládež, jako zanedbaná, deprivovaná, s neléčenými záněty a hlavně se závislostí na alkoholu. Máte záruku, že ta milá bezmocná sousedka nedělá to samý??? A protože je jí lidem líto, dítě může klidně třeba chcípnout jako pes, že:(
To, že na něj budou v ústavu krutí, není pravda!!!! Bude to tam krásné, dost jídla, lékařská péče, možná zájezdy k moři, určitě krásné Vánoce! To s matkou alkoholičkou nemívá žádná. Alkoholičky nekupují na vánoce smrček, ale Borovičku:)

doporučuju okamžitě kontaktovat sociální odbor a dítě odebrat. dítě by mělo být svěřeno otci, popřípadě někomu dalšímu spolehlivému z rodiny. Připadá vám to kruté? Tak to o alkoholikovi a alkoholismu nevíte nic. S velkou láskou a péčí se staráme o dítě, které vyrůstalo skoro celé své děství u alkoholičky. Je s námi šťastná, ale ty její smutné oči, když si myslí, že se nikdo nedívá. Když se slzami vypráví, že už mámě nevěří, a nechce jí vidět. Bojí se jí někde potkat, a když jí náhodou zahlédne, stydí se a utíká jinam. Zkuste si přečíst aspoň "deník alkohličky", ať víte, že pro alkoholika je na prvním místě alkohol, pak alkohol, pak alkohol, a pro něj obětuje vlastní dítě, jeho a své zdraví, rodinu, život. Neberte ohledy, nekryjte jí, nepomáhejte! Alkoholik si musí spadnout na dno, a někdy ani to nepomůže, chlast je silnější. Zachraňte to dítě.

Mám prosbu."Kamarádka" je závislá alkoholička.Nepomáhá psycholog, z léčení utekla a nějak se nestará, jen do sebe leje víno z pet lahve a tvrdí,že tam má limču.Nic by mě nezajímalo,ale ona má půlroční děťátko které kojí.Nevim už jak dál s ní.Co dělat?Mám to nahlásit (přijde mi to hnusný),ale zároveň to tak nechat se bojím,mohla bych si pak vyčítat že jsem nic neudělala.Mimčo už má i modřinku na hlavičce a stále jen poplakává.Poraďte prosím někdo z oboru. :-(

Karinko, co?

Přispívám do debaty o matkách alkoholičkách, protože já jsem se jednou takovou skoro stala. Problém byl v tom, že jsem trpěla několik let depresemi a úzkostí a abych zapoměla na realitu, tak jsem se prolévala alkoholem. Hned mi pak bylo líp - zato druhý den jsem si slibovala, že už pít nebudu, že je to hnusný, protože jsem tušila, že se mi to začíná vymykat z ruky. Navíc to hodně trápilo moje dvě holčičky /5,10let/, kvůli kterým jsem sebrala sílu a odhodlala jsem se jít na psychiatrii. Lékař správně odhalil deprese, nasadil mi Zoloft a dnes můžu říct, že alkohol vůbec nepotřebuju, dokonce se ani nepotřebuju po nocích přejídat, protože konečně spím - po dvou letech normálním spánkem. Vždycky jsem měla strach, že nějaké prášky mě hodí někam mimo, ale teď si uvědomuju, že mimo jsem byla celou tu dobu, co jsem pila. Největší odměnou pro mě bylo, když mi dcera udělala vlastnoručně přáníčko s gratulací "pro maminku za život bez pití", nedá se popsat ten pocit, když mi dala pusu a řekla, že je šťastná, že už nepiju. Ale cítím, že se uvnitř bojí, aby se to někdy zase znovu nezačlo opakovat - už to je pro mě důvod, abych navždycky zapomněla, že nějaký alkohol existuje.

Láďo,poprvé jsem na těhle stránkach a poprvé něco takového čtu.Moc držím pěsti,ale mně v léčebně říkali,že dva závisláci spolu být nemůžou.Abstinovala jsem 4 roky a pak do toho slítla znovu.Myslím,že nejtěžší si to bylo přiznat.Přiznat to,že je průser.A pak už stačí hrozně moc chtít.Když někdo nechce,tak to nemá cenu.Teď jsem venku 6 týdnů,zatím není problém,ale člověk musí dávat bacha.Poznala jsem ženskou,která zrecla 32x,myslím,že teď už je jinde a asi nadosmrti.A u syna mi to bude trvat dlouho,než mi bude věřit.Počítám s tím.Renca

Volali mi, jeste kdyz jsem byla v Cesku. Tedka mam na rok pokoj, ale v cervenci mi to pravdepodobne zase zacne.

pro b. : já vím že jako přednáška pro alkoholika je to zbytečné, myslela jsem to spíš jako radu pro Makynu - aby udělala takový krok, po kterém si nebude vyčítat, že mámu odkopla bez šance a bude si moct říct, že udělala maximum, no a na druhou stranu si uvědomí, že od tohoto okamžiku (pokud to teda u matky prohraje) už nemá smysl dál se snažit.

Já jsem alkoholik a moje žena také. Něco bych měl za 35 let pití o alkoholu vědět. Pokusil bych se nastínit problémy u abstinence.1. Strach z abstinenčních příznaků (detoxikace). Kdo nezná, nemůže pochopit. Detoxikace bez lékařského dozoru může i zabít.2. Nutnost zásadní změny života. Znamená to opustit i takzvané nejlepší přátele, pokud to jsou pijáci.3. Většinou zbytečné obavy z přiznání alkoholizmu. Okolí to stejně ví. Rozumný zaměstnavatel kvituje léčbu s povděkem.4. Najít si nový smysl života, koníčky, nové přátele. Skupiny stejně postižených v protialkoholní léčebně jsou k nezaplacení.5. Léčba (abstinence) se nemusí podařit. Důležité je to nikdy nevzdat. Zklamal jsem? Půjdu tedy na léčeni znovu!Důležité však je, aby alkoholik šel na léčení sám a dobrovolně, protože chce. U alkoholiků, kteří byli do léčení dotlačeni, v úspěšnost moc nevěřím. Čest možným vyjímkám. Já abstinuji. Nejsem vyléčený, jsem jen abstinující alkoholik a vím, že to mám doživotně. Moje žena k tomuto kroku zatím odvahu nenašla, ale věřím, že to jednou také dokáže.Pro skeptiky: znám osobně tři déle abstinující alkoholiky

doplňuji : "když JE zřízená"

Hele, Makyno, to ti volají do Kanady, abys pro mámu přišla do hospody v Olomóci, když zřízená? A jak často ti takhle vyvolávaj? Kolik zaplatíš za letenky za týden?Drž se holka, máš to těžký!

Milá Makyno!Jsem teď chvilku střízlivá, proto ti chci napsat, že je mi te upřímně líto.Ptáš se mně, jestli mám děti. Prý nějaké mám, kolik sama nevím, to víš, jsem furt v lihu. Paměť mi už neslouží. A taky to mám v hlavě vylízaný, jak píše béčko. Zdravím Canadu a javorový sirup! /či list?/ Já už sama nevím čí jsem.

Premyslela jsem,ze bych si vytiskla vsechno, co jsem si s vama vsema psala a poslala to mamce aji s vasima odpovedima. Ale mam strach, ze by na me byla nastvana nebo neco.Protoze ona si mysli, ze problem s alkoholem nema.

To Ajka, sice moc hezká přednáška, ale v praxi neúčinná. Notouš vidí jen sebe a své blaho. Když nechce sám, není mu pomoci.

Jdi do prdele ty krávo votravná s buličíma vočima!

a co s tema žlutýma očima?

Makyno, píšu, protože sama mám problémy s alkoholem (i když děti nemám)a tyhle rady jak svojí mámu škrtnout ze života mi přijdou moc příkré. Ona i když pije tak je pořád člověk a věřím tomu, že má i občas světlé chvilky, kdy přemýšlí normálně a má třeba výčitky z toho, co dělá. Víš, co bych radila já? Sedni si a napiš jí dopis (kdybys s ní mluvila, třeba zrovna trefíš okamžik, kdy bude opilá, a to by pak nemělo smysl), kde jí dáš naprosto a srozumitelně najevo všechno, co píšeš tady nám. Napiš jí, že jí máš moc ráda a mrzí tě, když vidíš, jak se ničí a že jí dáváš ze své strany poslední šanci jak uchovat váš vztah. Ať se rozhodne přestat pít nebo o tebe přijde. Dej jí pár dní na rozmyšlenou a pak jednej. Pokud uvidíš nějakou snahu, tak se ještě pokus to překousnout (i když to třeba stejně nakonec nebude mít cenu) a pokud ne... opravdu nemám smysl, aby ses tím dál trápila. Pak radím přerušit veškeré kontakty, věnovat se sama sobě. Tvoje máma je dospělý, svéprávný a myslící člověk a jestli si vybere mezi alkoholem a tebou ten alkohol, je už na tom hodně špatně a musíš počkat, až jí to dojde. Třeba to bude trvat roky a třeba se ani nedočkáš... Ale musíš trvat na svém. Když ti bude volat, jako kolovrátek opakuj, mami, mám tě ráda, ale pokud nepřestaneš s pitím, nebudu se s tebou bavit a polož telefon. Do hospod pro ni samozřejmě nechoď a s tím debilem, který na ní má špatný vliv se nebav vůbec. Musíš pochopit, že ona je nemocná a jenom trvdý přístup jí dokáže snad přesvědčit k nějaké změně - protože pokud jsem z tvých příspěvků pochopila, zachaňováním a přemlouváním jsi u ní nepochodila.