Reklama

Ako interupce zmenila život!

Asv (Čt, 18. 10. 2012 - 12:10)

ty bys to zvládla, dnes to víš, ti ostatní, co tu píší nejsou tak silní a bojí se

tobě to asi pomohlo uvědomit si určité hodnoty, někdy je cena vysoká, ale každý má povinnost z toho vyjít jako lepší člověk a nevzdávat nic

cestu si najdeš, já tomu věřím

Adriana (Čt, 16. 8. 2012 - 23:08)

odpusť si, tímhle sebetrýzněním ničeho nedocílíš. Jednala jsi tak, jak jsi v dané situaci nejlépe dovedla. Byla bys šťastnější, kdybys teď žila na hranici bídy, sama s dítětem, sama na všechny starosti, dětské nemoci, asi bys nemohla najít práci.... Vykašli se na to, stalo se, dítě ještě určitě mít budeš.

b (Čt, 16. 8. 2012 - 20:08)

"Před třemi lety jsem...Proč sem kopíruješ cizí příběh? ona s tím souhlasí? Ví o tom vůbec? Nebo to používáš pro postrašení?
Rozhodnout se musí každá žena sama. Navíc ve stresu a krátkém čase. Nikdo neví, co by bylo, kdyby se rozhodla jinak. Nikdo jí za to nemá právo soudit. NIKDO!

Zdenka (Čt, 16. 8. 2012 - 20:08)

Nikdo nemá právo tě soudit, ani Ježíš, ani ty sama sebe.
Kdyby jsi si dítě nechala, možná bys dnes byla sama, bez podpory rodiny, bez finančního zázemí, žila bys v nějakém zatuchlém podnájmu. Možná by jsi bez praxe a s malým dítětem jako samoživitelka nenašla práci. Možná by jsi pak skončila na ulici a možná by tvé dítě pak vyrůstalo v dětském domově.
Těch "možná" je strašně moc, nikdy nevíš co přinese budoucnost. Ale rozhodnout jsi se prostě nějak musela. Podle mě jsi se rozhodla zodpovědně a já bych se tak rozhodla také. Je mi líto jak se to na tobě podepsalo a těžko tě nějak přesvědčím, aby jsi na to začala nahlížet jinak. Moc ti přeju, abys to jednou překonala a se vším se smířila.

brotherrr (Po, 13. 8. 2012 - 21:08)

"Před třemi lety jsem pracovala v Německu jako au-pair. Seznámila jsem se tam a bláznivě zamilovala do vysokého, sympatického sportovce. Scházeli jsme se tak často, jak to jen bylo možné. Byl mi vším! Bohužel, prostřednictvím společných kamarádů jsem se brzy dozvěděla, že nejsem jediná ...

Měl několik přítelkyň na "občasné setkání"! Když nemohla jedna, šel za druhou. Vím, byla jsem naivní, ale člověk se v cizím světě cítí ztracený, osamělý, hledá někoho blízkého, opěrný bod. Já jsem ho měla právě v něm. Samozřejmě, chtěla jsem to ukončit rázně, rozchodem! On měl jinou mínění. Jediným řešením zůstal odchod na Slovensko.

Nevrátila jsem se však sama. Nevíte si představit ten pocit bezmoci, který vás sevře a jaksi nechce pustit. Žádalo si to rozhodnutí, co dál ... Moje nejtěžší období života: nechat si dítě, nebo zvolit potrat, zapomenout a pokusit se jít dál! Rozhodla jsem se pro tu druhou možnost! Sama, bez partnera, finančních prostředků, opory v rodině bych jen velmi těžko vychovala dítě. Myslela jsem si, že jednám správně.

Dnes mám 24 let. Na duši mi zůstala velká jizva. Cítím vinu za to, co jsem udělala! Považuji se za zbabělce. Myslela jsem, že jsem si vybrala tu lehčí možnost, ale dnes už o tom nejsem přesvědčena. Možná bych to zvládla, možná by se s tím moje rodina smířila a miminko by přijali, možná by se rány na srdci časem zahojily a já bych dnes byla šťastná maminka tříleté dcerky nebo syna ...

Můj život se změnil od základů, přestože já jsem předpokládala, že zapomenu, půjdu dál a všechno bude tak jako dřív ... Nosím však v sobě smutek, jaký jsem neznala nikdy předtím. Mám pocit, jako bych to už nebyla já. Už jsem jiný člověk! Bojím se, abych vůbec mohla mít někdy ještě děti. Bude to největší daň za mou hloupost, naivitu, důvěřivost, neopatrnost, ...

Potrat má dalekosáhlejší následky, než jako bychom si mysleli, či předpokládali. Deprese, stavy úzkosti, žalu, plačtivost, výčitky, bezmocnost, které jsme se tak chtěli zbavit ...

Neodsuzujte! Je to to nejlehčí v životě ...! "

Panna Maria: "Každé ženě, která nebude litovat potrat, musím oznámit, že její duše má místo v pekelném ohni.

Ježíš Kristus: "potrat je hříchem největším! Tento hřích budu soudit nejpřísnější!"

http://a1.tv-mis.cz/tv-mis/v150/nemy-vykrik-150kb.wmv

Reklama

Přidat komentář