Alergie na hluk

Pavle, tvuj problem je na rozdil od ostatnich lip resitelny. Hudbu pousteji lide vedome, takze je lze jen k tomu donutit ji nepoustet. Horsi je to s dupanim deti nebo dementni duchodkyni. Ale jak uz jsem tady davno psala - viz str. 170, 180. Vse se da resit. Odizolovavat, odizolovavat...tedy - pokud clovek nebydli v podnajmu, kde si nesmi natlouci ani hrebik do zdi.
Takze bych se pustila do pokladani a upevnovani izolaci v dobe, kdy ti pod tebou nebo nad tebou zacnou hrat. Muzes navrtavat a pripevnovat listy, do kterych natluces izolacni desky. Kdyz to budes delat coby laik, bude ti to trvat dlouho, ale budes videt vysledek. Mozna behem te doby, co budes hlucet tim kutenim, sousedi radeji prestanou hrat. Pokud ne a ty svou praci dodelas, tak je snad pak uz neuslysis. Kdyby i presto nejake rusive zvuky k tobe dolehaly, tak si nahraj zvuky more, apod. a to si poustej po dobu, kdy jsi doma nebo nez usnes.

Ahoj, já už si dnes musela vzít půlku Lexaurinu. Něco či někdo se u nás v domě změnil a v 6h ránu tady pravidelně cosi zatlouká, či něčím tluče. Do toho mlácení dveřmi, dupání. Mě by toto nenapadlo ani v těch 6h, ač už končí noční klid. Jak tady bylo psáno, já se nedivím, když se někde dočtu, že po několikaletém teroru sousedů někdo vezme zbraň a vystřílí to tam. Fakt si někdy připadám na pokraji zhroucení. A úžasné jsou taky takovéty hospodyňky, co denně perou, vysávají, vymetají každý drobek. Taková bydlí vedle mě a když ji poradím, že místo vymetání koutů místností malým smetáčkem, který i hodinu ťuká do zdi, je efektivnější vzít vysavač a za 5 minut není co řešit, mi s poťouchlým úsměvem řekne, že ji to uklízení a vymetání baví. Jenže stěhování nic neřeší. Pokud už máme vypěstovanou alergii, už nám bude všude něco vadit. Fakt přemýšlím, jestli je vůbec nějaké východisko. Jestli takhle vážně budu muset žít ještě dalších cca 40 let. To je na mašlu...

Pavle jak ti rozumím. Taky mám nad i pod hovada sobecký. Pod námi dupou a řvou haranti a nad námi stará bába dokáže děla takový bordel. Když jí něco řekneme, tak čumí jak dement a tvrdí, že nic nedělá. Je to jako by ti nad hlavou běhalo divoké prase.

Můžeš to zkusit Pavle co ti Pajan radí...ty vole....dobrej nápad..:-) :-)

Nekdy si prijdu,ze ziju v...Pavle, vezmi bedny od hifiny, odhrň koberec, polož je pěkně reprákama dolů, pořádně to zaházej peřinama, a vytoč volume. Nech to tak běžet třeba několik dní v kuse, třeba někam odjeď.

já to definuju jinak-jde o komunisticko anarchistické demokratisty s nacionalistickým podtextem ji..nymi slovy o druhý a ty první soudruhy..

a je to....

Nekdy si prijdu,ze ziju v kleci,ze ktere nemuzu uniknout.Mam hrozne sousedy nad sebou i pod sebou..Dole hraje techno o patro vys zas disco.A to i do 1 rano a furt dokola,jsem uz alergicky na hluk a vsechno.Nejradeji bych se odstehoval,ale k cenam nemovitosti to moc nejde..Asi brzo vezmu brokovnici a vystrilim to vsechno!! Se nedivim,ze nekdo v afektu nekoho zabije.Ja prozivam 5 let hlucne trauma a nemam vychodiska! Nejaky policajti ci stiznosti..uplne na prdlacku..v nasi zemi je to jen vysmech!Brzo ze me bude invalida a to jsem mlady clovek..ktery pres den pracuje a studuje a vecer se chce jen vypsat,ale bohuzel bez uspechu!

raději se odstěhovat....

Ahojte všichni,bydlím v paneláku a mám takové dementy nad sebou.Neustálé hádání,mlácení dveřmi,dupání,třískání vším co jim přijde pod ruku.Když jim něco řeknu tak to není pravda,do půlnoci dělají bordel a potom dopoledne chrápou,že to slyším na záchodě.S takovíma lidima stejně nic nenadělám,jedině se odstěhovat pryč.

Já jsem si myslela, že u mě už to snad ani horší být nemůže a ono přece. Včera jsem se dozvěděla od jedné sousedky, že rodinka bydlící nade mnou se rozhodla dále rozmnožovat a na vánoce přibude do naší bytovky další obyvatel. Mám od včerejška sevřený žaludek, nejsem schopná nic pozřít a celou noc jsem nespala. Je mi jasné, že návštěvě psychiatra se nevyhnu,i když jsem si až doteď namlouvala, že to snad nějak zvládám.

Holky, přesně vím, o čem mluvíte. Mně se toto stalo před třemi lety. Začalo to tím, že jsem se začala budit ráno pravidelným bouchnutím u sousedky. Přitom v bytě bydlím 20 let. Vše, co jsem dřív nevnímala, mi najednou začalo vadit. V noci jsem začala slyšet, že se někdo v bytě pode mnou dupe. Po roce jsem situačně vyměnila pokoje. Byl rok klid, tak jsem si zařídila nově byt, koupila novou ložnici atd. a pokoje definitivně přehodila. A najednou opět dupání. Bydlím v pátém - podledním patře. Já se každou noc děsila, kdy to začne. Zjistila jsem, že jsou to lidi z druhého patra. A to bydlím v cihláku. Naučila jsem se usínat u televize, abych nevnímala zvuky z okolních bytů. Na nočním stolku mám špunty do uší. Jedinou změnu k lepšímu vidím v tom, že už nemám silné úzkosti u nějakého zvuku, ale vadí mi pořád dál. Psi, děti, decibely, dupání, rádio v restauraci atd. Podřizuju tomu celé své žití. 2 roky jsem ze strachu z hluku nebyla na dovolené. Problém je, že jak se soustředím na zvuky kolem sebe, nesoustředím se už na věci, jako čtení apod. Od září budu dálkově dělat nástavbové studium a už se děsím, že tam budou nějaké vedlejší zvuky, že se nebudu soustředit na výuku. Taky vidím problém v tom, kde se budu učit. Stejně tak jsem přecitlivělá na pach, světlo, nesnáším teplo. Psycholožka mi řekla, že je to vrozená neurastenie. A že s tím musím naučit žít. Zítra jsem objednaná na terapii metodou EFT (najděte si to příp. na netu) a pokud nezabere toto, jdu na psychiatrii. Tak jsem ráda, že v tom aspoň nejsem sama. Kdyby měl někdo zájem si psát :o) , toto je můj mail: moflo"seznam.cz

jestli ti muzu tykat...presne tohle to jsem prozivala ja...to co jsi licila..presne podrazdenost,(na auta, na decka, na duchodce, na hluk, taky jsem byla agresivni na pritele, na rodice, pak pocit uzkosti, brecela jsem , kdyz jsem neusla a rano do skoly jsem musela vstat, obden jsem si vzala nejsilnejsi neurol) trepala jsem se, uz to ze jsem byla bleda jak stena mi mohlo trnknout, ze to je anemie...nebo s tim zelezem...dle jakych vysledku jsi zdrava, muze to byt skryvajici tetanie coz hořčik můzes mít v normě, ale je to tetaniee...ja jsem mela pod normu zelezo, tak jsem pak zacla s tema doplnkama, a jeste ted ten draslik...neser se s doktorama, ať ti vemou krevni obraz na železo, a na červené krvinky. At te pošlou na neurologii co se týče tetaniee..ja to mam dobré, u doktorky mám vše co chci i lek který jsem chtěla předepsat..Prostě musíš dupnout a nesrat se s nima. ::Jinak zešiliš a šupsnout tě na antidepkáče.

Jo, ještě taky trpím světloplachostí - já do sebe nic nesypala, dle výsledků jsem zdravá, jak řepa a nemám si prý všechno " připouštět "... A začalo to úpodrážděností, vzteklá jsem byla, že se nevyspím, ale pak nastoupil stav brečení, klepala jsem se hrůzou, že když usnu, tak se vzbudím a když nebudu spát, tak z toho kraválu zešílím, no a pak už jsem byla v nějakým polobezvědomí - je to opravdu hnusný - ale jak to může vůbec vzniknout??? Přece - tolik let nic a najednou jakoby ze dne na den totální převrat. Úplně e mi převrátil život...

No, vlastně já měla první příznaky na přecitl. už před mnoha lety, když jsem se přestěhovala za svým mužem do Prahy. Ale přičítala jsem to tomu, že jsem byla těhotná. Jenže postupem se to začalo zhoršovat i na jiné věci - nejvíce na pachy, na teplo, nesnášela jsem umělé materiály... Bylo to něco neuvěřitelného a ještě jsem neslyšela, že by se tím nějaký lékař zabýval. Ale před rokem a něco jsem se musela přestěhovat a nelžu - přestala jsem chodit do práce a během pár měsíců jsem byla vyřízená troska, která se bála usnoutz děsu, že mě vzbudí nějaký hluk. Když na ulici mluvili lidi, měla jsem pocit, že jsou u mě v pokoji - slyšela jsem všechno!! přitom sousedky, co tu bydlí, vůbec neregistrují, že nám před okny jezdí od rána do večera auta, tramvaje, kousek dál i vlaky.... K zbláznění je, že pokud vyrazím někam do ticha, na chatu, do lesa - tak začnu mít stavy téměř stejné, jako v kravále... U doktora jsem byla, opravdu jsem se sesypala, ale nikdo mi nevěří a koukali na mě, jako na hypochondra.... Učila jsem se v nemocnici usínat - jako tedy beze strachu, někdy je mi to až k smíchu, ale nepřeju něco takového ani nepříteli (((

ta podrážděnost na hluk vlakem to byl fakt hnus...kdo nezažil neuvěří

Lenko. Já jsem měla hrozné iritační stavy, podrážděnost, jo máš pravdu na zapíchnuti málo, 1 rok jsem se myslela, že se vyléčim sama..investla jsem hodně peněz do nepotřebných volně prodejných léku..sypala jsem vše kde bylo uvedeno na deprese, podrážděnost nespavost..vyhodila jsem přes jeden litr..a nepomohlo nic.. myslela jsem si že skočím pod auto..sekla jsem ze školou, bylo to fakticky největši humus..šla jsem k doktorce ať mi veme krevní obraz..do teď se léčím železem- sideropenická anemie tak nějak a hypokalemie. Takže žadna sranda. Dráslik beru týden, a 3 měsice jsem brala doplnky železa, až ted mi dr. předepsala pořádný driják...je to fakt lepši, ikdyž z doplnku to jde hrozně pomalu...brala jsem hořčíky, všechno možné..už jsem si říkala, to je na psychiatrickou léčebnu....fakt hnus...zajdi k doktorovi, radím..pa

Ahoj, koukám, jak blázen :-) Myslela jsem si, že jsem cvok, protože jem se z hluku regulérně zhroutila a nedělám si legraci, málem jsem se zapíchla. Na tyto stránky jsem narazila snad omylem - opravdu existuje nesnesitelná úzkost z přecitlivělosti na hluk. Otázka je, zda je "normální" být v kraválu nebo naopak. Kdybyste si o om někdo chtěl povídat, tak jsem občas tady. Nebo mail - lenzema"seznam.cz

já taky byla světloplachá .
vadilo mi hlavně , když nad námi přelítly trisková letadla .
v panelákách je to hrozný bydlet .

přesně tak .já taky nikoho neznám kdo by byl až tak náchylnej na hluk.připadám si fakt jak blázen co má furt nějaký problémy.měla jsem i klaustro. cesta autobusem do práce utrpení je slabé slovo.to naštěstí už zvládám.no když to tak vemu kolem a kolem.snad jsem prošla vším.od partnerských vztahu po diagnozu roztroušená skleroza atd.jsem na práškách někdy je nemusím brát a říkám si jak to zvládám,ale ono se to mrcha jedna vrací a vrací.jsem ráda,že se aspoň tu mužu vypovídat a lidé ví o čem se mluví.