Co je blíže - měsíc nebo slunce - když pomyšlení na obě trvá stejně krátký čas....?

co ty o tom vis, priteli?
ja praveze popiram stavy vedomi a snazim se tem z nejrozumnejsim z vas vysvetlit, ze to nejvyssi je az za vedomim. a nez se clovek dostane za vedomi, musi jit pres ono zakladni, neutralni projevene vedomi, ktere zdruzuje vsechny jevy v nem se zrcadlici. proto, kdyz se zavesi na jakykoli z techto jevu, pak ma na krku pruser a ani nevi jaky. pak propada nadeji, ze jde po duchovni ceste.

proto, na jakychkoli jevech uvnitr vedomi nesejde. a pak ani na nem samotnem.
tak prosim te se uklidni a vez, ze jsem zadneho stavu nedosahl ani nehodlam.
mozna te to prekvapi, ale to nejvyssi neni zarazeno do hierarchie toho, co si lide snazi vybudovat jako svuj inventar tzv. poznani.
k nejvyssi realizaci se nejde zadnym linearnim procesem a dokonce ani k tomu nelze zadny postup ani proces pouzit.

to je jako bys se dival na film v kine a hypnotizovanim promitanych jevu na platne bys chtel dosahnout, aby nektery z nich prisel k tobe a povidal si s tebou. jeste jsi nepochopil, ze promitane obrazy nejsou ze stejneho sveta jako tva osoba a proto se nemohou setkat.

tak je to i s Poznanim - zadna formace uvnitr vedomi nemuze nikdy potkat samotneho znalce vedomi... proto dokud se budes povazovat za to, za co se povazujes, nemas ani nejmensi sanci abys pochopil o cem tady mluvim. Protoze jeste musis parkrat hezky ztratit iluze abys porozumel co rikam, kdyz vzpominam a casto opakuji, ze - proces se nikdy nesetka s neprocesujici skutecnosti... a vpravde, to by ti mohla byt mantra a rozhodne lepsi nez to bezduche drmoleni pazvuku, ktere pro nasince nemaji ani zadny vyznam ne jeste aby vedli k poznani.

ale jsou nekteri, ktery tomu rozumet budou. a je mi dokonce jedno jestli se ozvou nebo ne, protoze to je ciste jejich individualni vec.
nicmene s takovymi jako ty jsem pocital.
jeste bych ti snad mohl poradit, abys se snazil prestat prehnane 'citit' a radeji se pozoroval co je v neporadku ze stale zpivas a - nic.

Pokud te neco vubec svedi, Nivrittinatha, nedosahl jsi jeste stavu, ve kterem by ses mohl nalezat. Pohlednici jsem ti neposlal, jen jsem uvedl, ze odpovedi ta tvou puvodni otazku jest pecena ryba s ryzi basmati. Zamysli se nad tim, nehledej jednoduche a lacine odpovedi a pote nasledujici bonmoty.
Nezaponem si stale opakovat:
Shri Ram Jai Ram Jai Jai Ram
Sita Ram Sita Ram Sita Ram Sita Ram
Shri Ram Jai Ram Jai Jai Ram

Sousedka má kundu a nikdy se jí tam nedostanu.

Klemoshko,
jako obvykle nedovedes precist ani jasny jinotaj. Buddha... prosim te, vzdyt preci ani nemas poneti, co utrpenim mini. Kdyz myslis, ze tim minil jit mezi lid a davat mu zdarma chleba, pak je tve pochopeni velice prizemni. O mou samostatnost se neboj, ja se rozhodl prohlasit plne nevedomym kdyz jsem byl jeste na stredni skole. A jen to mi mohlo dat silu prijit na to, ze v cloveku neni nic nez omyl - az na ten faktor, ktery si je schopen to uvedomit. Ja vim proc jsem tak drzi az te to vytaci.

Na vzdálenosti záleží. Já mám pivo doma v ledničce a vzpomenu si na něj hned, ale tchyně bydlí na opačném konci města a nevzpomenu si na ní skoro vůbec.

Ty taky bandasko!
Já teď půjdu spát, protože vyjádření bytí a karmická formace, (tedy moje tělo, je strašně unavedné s celodenního pochoďáku po městě. Je nutno mu dát, co žádá. Dobrou :-)

Ježiš... běžte dělat něco užitečnýho.

ahoj Nivri, zkus Neurol, to by mohlo na čas svědění do budoucna zabránit, i když, proč by se u někoho tak vědoucího, jako jsi ty něco takového dělo? Podle mě se musíš cítit báječně, když jsi překonal všechny filosofy a duchovní světa. Docela ti závidím.

Víš co řekl Budha, na otázku, zda-li se vesmír konečný?
"Nevim a nijak mě to nezajímá, protože ať bude odpověď jakákoli, nepřispěje nijak k tomu, oč se máme starat: o zmírnění lidského utrpení."
Ale co je tobě do ostatních, když jsou to pro tebe jen nesmysly. Ale zase nebýt ostatních, tak nesedíš u počítače, který někdo vyrobil, nemáš na sobě oblečení, které někdo musel ušít, nesedíš v budově, kterou někdo postavil... Není ti to trochu blbý? To se považuješ za samostatného v tomhle světě?

Za pohlednici dekuji. Nicmene, dnes je oblacno a mrholi. Nekde taky ne a nekde jinde zas mozna take mrholi. Zitra prestane a pak mozna zacne zas. Mozna zasviti slunce ale ne vsude. Smirkovy papir je skutecne dobra vec, pomuze, to vim. Mozek nemohu ale nikde najit, zato kdyz me svedi kdekoli jinde, tak se jednoduse poskrabu. nevis o necem ale, co zabrani svedeni do budoucna?

Nivrittinatha: odpoved na Tvou uvodni otazku jest pecena ryba s ryzi basmati.
Svedi-li Te mozek, zacni myslet na smirkovy papir.

Shri Ram Jai Ram Jai Jai Ram
Sita Ram Sita Ram Sita Ram Sita Ram
Shri Ram Jai Ram Jai Jai Ram

Jinak, je trochu mylne ocekavat, ze kdokoli bude prijemny vsem. Mohu vas ubezpecit, ze pro vetsinu lidi je pusobeni cloveka na hranici skutecneho Poznani nepochopitelne, nestravitelne, pripadne i pohorsujici, protoze takovy clovek s beznymi nesmysly proste nesouhlasi a to nikoli jen na urovni verbalni, ale i ve smyslu fyzikalnich vibraci. Nekdy ovsem nenastava ani vzajemny kontakt, protoze se mijeji prave na urovni fyzikalni. Jsou to oddelene svety s diametralne odlisnymi zakonitostmi.

Pokud se tyce me osoby, jen velice zridka potkam nekoho, kdo je ochoten pochybovat o pevnosti svetonazoru, ktery ziskal a pasivne prijal zvenci. o kompaktnosti videneho sveta a jeho zpusobu vykladu snad nikdo neni ochoten pochybovat... a preci jsou tyto individualni pohledy zdruzeny pod jednu zakladni rovinu, ktera nam od zacatku diktuje co jak interpretovat abychom tak spolecne vytvareli vlastni svet. Jako ekosystem uvnitr jineho ekosystemu. Neco jako internet.

Trochu to rozvedu. Kdyby nebyly miliony a miliardy serveru propojeny navzajem, nebyla by internetova realita myslitelna a jako takova o sobe ma vyznam jen uvnitr, kdyz uz to propojeni tady je pritomno.

Dejme tomu, ze jednotlive servery maji svou vlastni individualni realitu a zakonitosti, ktere sami pro sebe chapou a respektuji. Jim je nadrazena realita netu jako takoveho, coz je soubor vsech pc dohromady. To vsak je v prenesenem smyslu ta zakladni vselidska rovina, na ktere se vesmes lide shodnou - tohle a tohle je realita. /ja realitu definuji jako neco, co je jeste pred jakoukoli podminenosti a zmenou./

Ackoli, je dalsi uroven ze ktere se da na veci nahlizet a to je onen elektricky proud, neboli vedomi. Bez nej to proste nepujde a zadny jiny svetonazor vzniknout nemuze. A ikdyz vsechny pocitace jsou zivotne zavisle na elektrine, preci jen neberou v uvahu ze jsou jim podmineny. To je omyl lidi, myslicich si, ze jejich realita je pevna a nemenna. Takze, kdyz je pritomna elektrina, odehrava se dej a virtualni svet internetu proziva svou realitu. Kdyz se ale prisun elektriny stopne, pak nic takoveho neni mozne. Z hlediska elektriny svet webu dokonce neexistuje. Take z hlediska virtualniho kontinua nemusi vypadat ciry fyzikalni rozmer sveta elektriny jako skutecny. To vsak neznamena, ze tam propojeni neni. Nejsou vsak komplementarni ani rovnocenne. Virtualni svet je jenom pouhou moznosti, ktera se nekdy ve svete elektriny muze, nebo nemusi vyskytnout. Jeji naprosta podminenost je snad takhle kazdemu zrejma.

Kdyz nekdo pozna svet jaky je, pak se jeho vykladova meritka pro skutecnost naprosto zmeni. O cem si muze povidat elektron s mikroprocesorem? Elektron nema zivotnost - tak jako je nevznikly, tak je i nezanikajici. Procesor je ovsem jenom usporadany, umely produkt, ktereho realita je casem vymezena jeho matrerialem, funkci a ucelem. Tedy, aby se mohli dohodnout, musi se umet shodnout na zakladnich pojmech jako je trvani, zivot, smrt, skutecnost. Pro oba jsou tyto pojmy neco jineho a dokud si to procesor neujasni o co jde, nemuze reci elektriny porozumet. A kdyz ji jednou porozumi, pak zjisti, ze neni vice procesorem, protoze se tim posune o neco vyse, do sveta elektronu... Pak procesor neprestane existovat dale

Kunda, hovno, cecky, pica, mrdat.
Hovno leze z prdele.

Možná že se mýlím, ale možná že ne.

Nebylo to jen o ní, ale o Tobě. I když už dávno, vnímáš-li tedy čas i když ten není.

Vím, nezajímají tě mé představy. Věřím, že najdeš v těch svých odpověď pro Klem, ptá se po nich, zajímají ji Tvé představy.

Jsi-li blízko poznání, jak píšeš, pak zvládneš situace tak, aby byla Tvá přítomnost komukoli příjemná. Pak jsi na správné cestě.

karmická formace = člověk

Klem, nerozumim ti, co tim minis. jsi si jista, ze je to k veci?

ahoj Nivri napadlo mě,
jestliže jsme jako karmicka formace, tady a ted jen proto ze diky stavu sveho napěti nemůžeme byt jinde, jak si vysvětluješ, že některá formace je půvabná, milá a líbezného zjevu, je ti s ní příjemně a jiná hrbatá a ušatá a zlá a nejdraději se jí obloukem vyhneš

Jiste se mylis, mily Ra+. Predstavujes si to jako v pohadce. Myslis, ze vsechno je tak strukturovano jako tvuj lidsky subjektivni svet. Co tvrdis je stejne absurdni, jako tvrzeni, ze jablon dava zivot jablku. Jako jablon, tak i jablko jsou jednolitym celkem ve kterem neni ani puvodce ani produkt. Kdyz to pochopis, budes moci jednou pochopit i dalsi oktavu poznani, ktera te privede k pochopeni, ze v celem vesmiru neni zadny puvodce zadne cinnosti a ze jen jevy se preskupuji, vecne se obmenuji a cele to nema valny vyznam. Snad jen ten, ktery tomu jeden relativni jev ve sve relativni rovine pricleni. Kdyz budes blizko poznani, ze neni zadny prvotni hybatel, pak najdes i smysl sve vlastni existence. Ten skutecny. I sam pro sebe prestanes byt realnym tak jako i cokoli jineho. V tom smyslu pak je mozne, ze uz nebudes rozeznavat ani matku, ani syna, ale jenom karmicke formace. Prestanes byt synem sam pro sebe, protoze proniknes hluboko do sveho puvodu, a prave proto prestanes chapat jak si na tohle nic muze kdosi delat narok ze je jeho tvurcem. To, co z tebe zbude bude jen soubor vzpominek ke kterym uz nebudes mit osobni pomer, jen si budes uvedomovat, ze s tim uz nejses zivotne spojen.
V tomhle smyslu jsem nepoucitelny, prosim, nerikej mi tu o tvem vykladu absolutna... Ja uz jsem tak daleko za teistickymi predstavami a antropomorfnimi vyklady, ze popiram i obecnou platnost nabozenstvi i filozofii, ktere vesmes vychazeji z bodu, kdy uz zosobneni cireho neosobniho principu v byti davno nastalo. Pravda je za veskerymi filozofiemi a nabozenskymi predstavami, za veskerym idealismem a lidskymi predstavami.
Jeste jednu radu na zaver - nepovazuj se tak striktne za soucast neceho, protoze pak se z byti pouze soucasti ani nemuzes dostat a pouhou soucasti zustanes. Tvoje predstava se stane realitou.

A moji matku z toho uz konecne vynechme, prosim. Jsem to uvedl jen jako demonstraci jisteho typu mylneho posuzovani. Nicmene, jiz je to hodne let a davno to neni aktualni.

Možná že se mýlím a možná že ne. Co vede matku k tomu, aby svému synovi řekla, že mu dala život? Co chtěla tímto říct, vysvětlit, naznačit? Nebylo to třeba zoufalství matky? Co jí zase říká syn tím, když vysvětluje, že to nebyla ona, kdo jemu dal život? Možná to bylo naopak, možná to byla ona, kdo měl co říci a vysvětlovat a ty naslouchat jejímu srdci. Chci říci, že Tvá matka není jenom biologickým nosičem, který donosí a porodí nové tělo, jak myslíš, ale má i další rozměr. Pokud jsi tohle ještě neobjevil, čekají Tě převratná poznání!

Ano, všichni, včetně Tebe, žijeme ve světě představ. Máš třeba svou představu, že matka je nástrojem života. Možná je tomu naopak, že život je naším nynějším projevem. Jednou v těle, jednou bez těla. Jsme-li součástí tohoto celku, jakéhosi Systému, Absolutna, Vědomí či jak to kdo nazve, pak projevem tohoto Systému, Vědomí je tahle činnost

Jiz se nikdy nevysrazi nikde jinde v teto podobe.
Ale, je nutno zjistit co to vlastne umira.
Najit smysl a vyznam pojmu smrt. Protoze zemrit muze jen to, co se narodilo. Co se narodilo, musi zemrit. Osobni vedomi je taky jenom privlastkem zrozeneho organismu. Komu se ale prihodi vyskyt osobniho vedomi a komu se stane, ze se pozdeji s nim ztotozni?

ano, ma, kdyz na to hledime z pohledu karmy. karmicka formace, tato bytost, je tady a ted jen proto ze diky stavu sveho napeti nemuze byt jinde. je to vlastne hra, ktera je dramou pro toho, kdo si mysli ze se narodil a zemre, ale jen a jen hrou pro toho, kdo vi, ze se nikdy nenarodil a vsechno deni je v pomeru k nemu pouhe nic.

Světlo v místnosti přece nevzniká tím, že rozsvítíš vypínač, je tu někdo předtím, kdo musel nejprve něco vytvořit.