Boji se nekdo blizkosti?

Říkáš, že miluješ déšť,ale když prší,otevíráš deštník...Říkáš, že miluješ slunce,ale když svítí, hledáš stín...Říkáš, že miluješ vítr, ale když fouká, zavíráš okna....Jenom se bojím chvíle, až řekneš ,,Miluju tě''...

Je mi nejblizsi,ale i ke svym...Možná Aspergerův syndrom nebo tak něco?

Mám taký istý problém a je to des:( A vlastne neviem ani preco a ako to vzniklo...

Je mi nejblizsi,ale i ke svym nejblizsim jsem takova trochu chladna.nevim,proc-nic tim nemyslim...

Vando, tak to si aspoň dobrá v tom, že sis našla známost. Mně se nepovedlo sehnat si ani krátkodobou. A pokud jde o ty nedokonalosti, takových lidí je, ikdyž s podobnými věcmi asi tolik ne. S tou mamkou to mám stejné, její dotyky mně vadí, přesto se nedá jim vyhnout se. A pokud jde o pocity ty hodně prožívám vnitřně. Tam je bouře a navenek to vypadá jako klid.

Ahoj Vando, taky jsem nějak dřív nerozlišoval pohlaví. Prostě jsme si hráli kluci i holky spolu, měl jsem tedy spoustu kamarádek. Ale časem, když jsem byl v pubertě byl pro mně problém mluvit s holkou. Dnes s tím problém mám o trochu menší, ale stejně je to pro mně těžké. V představě si dovedu vysnít, že s nějakou holkou chodím, holky se mi líbí, jenže představa fyzického kontaktu pro mně asi není to pravé. Možná tak ještě držení za ruce, ale polibky mi nepřišly nic zvláštního, objímání už vůbec ne. Prostě mi asi stačí jen ta představa duševního spojení, že ta osoba je třeba kousek ode mne a "dýchám s ní stejný vzduch".

Kristino, mně davy lidí vadí obecně, ne menší skupina mně známých lidí. A v MHD automaticky se straním, nemám rád, když se na mně někdo lepí.

Asi by pomohla nějaká psychoterapie nebo jestli se objeví ta pravá. Jenže já to asi první nebudu, kdo jí osloví. Možná by pomohla určitá míra alkoholu, která ve mně nesmělost odbourá a zábrany jdou stranou.

No Vanda neni moje pravy jmeno, ale dik za prani, tak ci tak casto mi lidi neprejou :), takze si to vemu do zalohy. Muj pritel taky nesnasi doteky a je plachej, jako ja, proto jsme se asi potkali. Ale on to ma trochu jinak. On vylozene nesnasi doteky, ale ja se bojim blizkosti jako takovy. My jsme se rozesli ale ja po nem nikoho nechci. Resp. nevim koho. On byl nejlepsi a pro mne nejdokonalejsi, prave proto, ze byl stejne nedokonalej jako ja...No ale je to hrozny, jak jsem odtazita vuci lidem. Moje matka mne rada objima, ale ja to vylozene nesnasim, protoze taky mame hroznej vztah, mrknete na Vztah s rodici, tam jsem to popsala. Ale je fakt, ze ona si niceho nevsimla a objima mne rada a nevi, ze to nesnasim. Tak aspon vidite, jakky ten vztah je. No ale dela mi problem projevit pocity a urcite to neni fyzicky. To proste nedokazu. Jsem jako poleno.

Kristino, taky nesnáším doteky. Ale masáž jsem zvládla. Hned napoprvé jsem řekla, že to nesnáším a že je možné, že se mi udělá zle. Asi 2x se mi opravdu blbě udělalo, ale teď už je to v poho. Ovšem představa objímání mě přímo děsí. To naštěstí doktorka nedělá :-) .

To L - ten doktor, to je zajimave, to me ani nenapadlo, ten na me saha a ani mi to nevadi :). To je proste tim, ze mam z doktora strach,tak mi to tak nejak neprijde. Samozrejme pak hned domu, vymenit vsechno obleceni a umyt, ale to je asi bezne, ne?

to Lenka - to je trochu zvlastni citit odcizeni a opatrnost i k manzelovi. To je prece clovek, ktery ti je nejblize prece (nebo mel by byt).

To u me je to zase tak,ze se sice nechodim po podani ruky myt,ale nemam rada objimani s prateli ci znamymi ani pribuznymi-u nejblizzi rodiny to jeste snesu,ale take v tom fyzickem kontaktu neni z moji strany prilis srdecneho...
Pritom existuje par lidi,kterych si velmi vazim a velmi je mam rada,ale spis se o tom presvedci mymi skutky-po delsi dobe-proste ne z fyzicke blizkosti.Presto mam manzela,rada se s nim mazlim,ale stale nekdy citim jakesi odcizeni a opatrnost.
Mam to uz od detstvi-kdyz ke me nekdo lezl a dotykal se me,objimal,atd,byla jsem odtazita.Muj bratr objima a liba matku denne,ale ja to nedelam,presto ji mam moc rada.

na mě může šahat můj partner, protože je čisťounkej a voňavej (no, musí si předtím umýt ruce). Doktoři na mě popravdě moc nešahají, koukne se do krku - dřívkem nebo poslechne stetoskopem, to vydržím.
A ženská doktorka má rukavice, takže to je jiné.
Co třeba vůbec nechápu, je to že lidí chodí na masáže. Že někoho masíruje cizí člověk. Tak to bych nezvládla.

Zdravím všechny, zajímalo by mě, jak to děláte u lékaře? Převládne strach a nemyslíte nato, či je to stejné, jak v běžném životě?

ahoj, to pohlazeni by pro me rozhodne bylo divne. Treba pred mozna 10 lety mi tata jen tak dal ruku kolem ramen (proste takove to normalni poplacani) a ja jsem se proste nahrbil, jako kdyby me chtel nekdo mlatit.....
Podani ruky, jak uz jsem psal, mi take dela problemy, nastesti to neni moc casto, ale ruce si potom chodim umyt taky.
Na druhou stranu mi az tak nevadi plna tramvaj jako tobe.
Celkove jsem takovy dost zvlastni. Na jedne strane bych napriklad chtel mit vztah s holkou, ale kdyz mam problemy tohoto typu, bude to problem. Zase si rikam, ze az se zamiluju, ze to bude jina situace a ten dotek mi mozna vadit nebude a jeste se budu rad mazlit :).

pro vek24, ahojky,
chci se zeptat, nikdy nikoho? Třeba kdyby k tobě někdo přišel a pohladil tě po vlasech, jaké by to pro tebe bylo? Třeba někdo blízký, já nevím, máma nebo tak.
Já mám problém s tím, že když se mě dotkne někdo cizí, tak to sice vydržím, ale musím si pak umýt ruce.

Vstavej driv a chod pesky. Lepsi tip nemam... No tak problem jsme vyresili, ne? :)

Jak si mám nastavit svůj veřejný prostor například v namačkané šalině !? :) Díky za tip !!!

To Kristina.....
jo asi mas pravdu, to je o osobni zone (prostoru). Neco takoveho rikal nas ucitel na prednaskach v sociologii. Kazdy ma svuj osobni prostor, kam je ochoten, ruzne lidi poustet. To je i nejak odstupnovane na intimni prostor (do pul metru - tam poustis rodice, milence atd.), osobni (do 120 cm - tam poustis pratele a dobre zname), společensky prostor(do 3,5 m) a verejny prostor (nad 3,5 m). Samozrejme pokud ti nekdo koho moc neznas narusi ten prostor intimni a osobni, tak ti neni prijemne.

Mozna ma kazdy tyto zony (prostory)nastavene jinak. Ja napriklad v intimnim a osobnim prostoru nesnesu asi nikdy nikoho.

mě vadí když jsou cizí lidi blízko mě, např.autobus, fronta apod. Nebo když se ke mě někdo naklání a něco mi vysvětluje, nebo stojí moc blízko, tak couvám dozadu, jednou jsem zkončila u skříně a musela jsem toho člověka odstčit. Vůbec jsem se nesoustředila na to co říká, jenom na to jak je blízko a jak je to nepříjemné. Ale to je spíš o nějaké osobní zóně, ne?

To Vanda
Tak nemas to jenom ty. Ja mam take strach z blizkosti, ale spis z te fyzicke stranky veci. Nikdy jsem nenavazal zadny vztah s holkou. Holky se mi libi (dokazu se zamilovat) v tom jsem normalni, ale predstava fyzickeho kontaktu.... proste z toho mam strach (trochu i odpor). Mne vadi doteky obecne.. nemam rad podani ruky o nejakem obejmuti nemluve.
Nemas jinou moznost nez se s tim smirit - ja uz na tom pracuju.
Jo a pokud je Vanda tvoje prave jmeno a ne prezdivka, tak vse nej k dnesnimu svatku :)

Tak se nelibej. To neni povinny. Ja z libani taky nejsem zrovna nadsenej, ale jinak hezke zenske telo privinu rad.