Reklama

Bratr ničí všem život

Jan (Pá, 5. 12. 2014 - 06:12)

A jakou lekci máš na mysli?Chyba je v opičí lásce rodičů, jen ho podporují, nepřipustí si, že by oni udělali chybu ve výchově a proto hází vinu na Vás, dovolí Vám se starat, makat, ještě jste špatní.

Arnie (Pá, 5. 12. 2014 - 00:12)

Ahoj
Hele naprosto s tebou...A jakou lekci máš na mysli?

kosi (Čt, 4. 12. 2014 - 16:12)

Dobrý den, nevím co mám...Ahoj
Hele naprosto s tebou soucítím. Nemám sice žádnou radu jak tvého bráchu změnit, takoví lidé se mění velice těžko, ale pokud pro něj chceš lekci a život mu ji nedá, musíš mu ji dat ty. Nesmíš to ale udělat způsobem, any si tvůj bratr nemyslel, že je to zrada nebo tak. Hodně štěstí přeje
Kosi

! (Čt, 18. 11. 2010 - 15:11)

Tohle dělal už Pánbůh - lepší jeden napravený hříšník než tucet spravedlivých.

Tomáš (Čt, 18. 11. 2010 - 14:11)

Vždycky mě zajímalo, proč rodiče pořád upřednostňují problematičtější sourozence. Jako by platila přímá úměra - čím větší zmetek, tím ho mají rodiče radši...

Bearnsdorf (Čt, 18. 11. 2010 - 11:11)

Chápu, že tu radu myslíš...Myslel jsem ji polovazne, polo idealisticky. To by musel provest velkou "certovinu" , aby jej mohli vydedit nebo vyhodit z bytu. Ale to riziko kradezi, vyuzivani tam furt je.
Je to jen jejich syn a synem zustane jako ty a rodice by museli byt velci "ranari", aby pristoupili k tak radikalnimu rezu. Jinak preju hodne stesti a bracha, at se nauci pracovat.

Pavel (Út, 16. 11. 2010 - 20:11)

Jestli si myslis, ze ty budes...Chápu, že tu radu myslíš dobře, ale na to by mí rodiče nikdy nepřistoupili.

Pavel (Út, 16. 11. 2010 - 20:11)

Mám bráchu-je o rok...Obávám se, že zrovna mého bratra by rodina nezměnila. Spíš mám hrůzu z toho, že by měl mít odpovědnost ještě za někoho jiného, když to nezvládá ani u sebe.

Bearnsdorf (Po, 15. 11. 2010 - 07:11)

Jestli si myslis, ze ty budes poctive pracovat, a na brachu jednou dojde, ze bozi mlyny melou pomalu, ale jiste, tak tomu never. Pokuste se mu zrusit trvale bydliste, prihlasit na obecni urad, sepsat vsechen majetek doma a urcit co je ci. Nedomnivam se, ze bracha do domacnosti a domku neco pozitivniho prinesl nebo koupil. Muze se stat, ze prijdou exekutori nebo nedej boze, zacne rozkradat spolecny majetek. Premluv rodice, ze na hodne se v dnesni spolecnosti uz nehraje.

Lída (Ne, 14. 11. 2010 - 20:11)

Mám bráchu-je o rok mladší,ale není to žádný chudáček.Je stále po kriminálech a až do letošního roku co přišel v lednu domů,si ze života dělal legraci.Křidélka mu zastřihla jedna vychcaná rodinka-cikánská máma s dcerou. Když bráchu v roce 2006 zavřeli,pronesla ta bába,že pro svou dcerušku by zloděje nikdy nechtěla-hle,pravý opak nastal,když se spolu setkali,hned se s mladou vyspal a zůstal u nich bydlet-.No,pro naše to byl šok,o to horší pak,když se v dubnu máma dozvěděla že mladá(19 let a brácha 31) čekají dítě.Jen jsme se nestačili divit.Najednou u sebe bráchu přihlásili k trv.pobytu a domů nesměl vkročit, říkají si Nová rodina-brácha k vůli nim krade,již měl soud,ale ten ho pustil,prý není společenský nebezpečný a je to.Pracoval-sehnat v našem městě práci je nad lidský ůkol,máma mu pomohla-vykašlal se na práci a raději šel krást.Rodinka hodně spotřebuje.
Všichni čekáme co bude dál.

Pavel (Pá, 12. 11. 2010 - 22:11)

Dobrý den, nevím co mám dělat se svým bratrem. Už odmalička jsme byli úplně rozdílní, já se snažil všeho dosáhnout poctivou cestou a brácha se snažil si co nejvíc užít. Já jsem prošel školou téměř bez problémů, on prolezl s odřenýma ušima sotva základku a pak díky tátovi i učňák, ale celou dobu žije stylem, že na dva či tři týdny prostě zmizí, tahá se po hospodách, diskotékách, apod. odjede si jen tak do ciziny a když mu dojdou peníze nebo si potřebuje odpočinout v lepším případě, v horším vyžehlit nějaký průšvih, splatit dluhy, apod. tak se prostě vrátí domů. Naposledy to cestou dost přepískl a šel si na rok a půl sednout do chládku. Naši mu ale vždycky podali pomocnou ruku, vždycky byli rádi, že se vrátil a je v pořádku, chodili za ním na návštěvy do vězení a jasně, že ho teď vzali zase zpátky, protože nemá kde bydlet a myslí si, že pod jejich dohledem se brácha trochu sklidní a začne žít normálně.
Problém je, že máme dvougenerační domek. Já s manželkou a malou dcerkou bydlíme nahoře a naši dole, teď i s bráchou. Zatímco já se snažím, chodím do práce, abych uživil nejen manželku a dceru, ale abych i přilepšil rodičům za všechno co pro mě udělali, starám se o celý dům a zahradu, kde je pořád co dělat a opravovat, tak brácha se jen válí doma, ostatně jako vždycky.
Od dětství se prostě nic nezměnilo, všichni tu musíme být abychom se o něj postarali a já toho mám prostě dost. Brácha vlastně ještě nikdy pořádně nepracoval, vždycky si našel jen něco cestou, drobné zlodějny, apod. Teď se samozřejmě nesnaží nic najít, protože pracovat nechce a upřímně každý normální zaměstnavatel by z něho zešedivěl, protože zaměstnávat kluka, který je líný jak veš a jeho jediným zájmem jsou značkové hadry, načesané vlasy, klídek a holky není žádná legrace.
Jenže táta se mě teď snaží přemluvit, abych mu ještě pomohl a abych mu sehnal práci u sebe v dílně. Je mi našich strašně líto, jak se pořád snaží, ale s bráchou už asi nikdo nehne. Nerad bych naše zklamal, ale bojím se, že ani já nebudu schopný dohlídnout, aby brácha pořádně zamakal a změnil se. Upřímně, vadí mi, že bych mu měl snad už po sté pomáhat, vadí mi, že u nás bydlí a s ničím nepomůže, je to sice smutné, ale taky bych byl rád, aby dostal alespoň jednou v životě pořádnou lekci a aby se musel postarat sám o sebe. Ale nevím jak toho dosáhnout?

Reklama

Přidat komentář