BULIMIE-Cesta k uzdraveni

Ahoj, treba tim nekomu pomuzu a treba ne, ale proc se nepridat, taky jsem si prosla hroznym obdobim, holky, ja jsem byla nemocna B. cca 10 let, hruza, lezlo uz to hrozne do penez, dokonce jsem brala penize rodicum, nastesti to nikdy nerekli policii, i kdyz uz mohli, byla jsem plnoleta, vydelavala jsem a za jidlo jsem utratila majlant, bylo to skoro jako automaty, kdo nezazil, asi nepochopi. Bydlela jsem sama, a tak mela nemoc volny pruchod, vecery stravene nad hromadou jidla a zachodovou misou. Romantika ne? Fuj. Jak jsem se uzdravila? Slo to pomalu, hodne pomalu, asi nejvic vdecim sama sobe, holky nebude to hned, ale netrestejte se, kdyz ujedete, uject je NORMALNI, reknete si OK, stalo se a ted jedu zase znova nacisto, dejte si more casu a more sanci!!! Treba si to reknete 100x, ono to zacne fungovat, verte tomu, treba az po petiste, mejte se sebou trpelivost a trochu slitovani, nebudte na sebe prehnane narocne a prisne. Nejdriv si sem tam povolte nejakou zakazanou vec, vzdyt to prece jedi i lide, kteri jsou stihli, kousnete si neceho, z kousnuti - par soust - se netloustne. Opustte myslenku, ze potrebujete zhubnout, houby, vy se potrebujete prece zbavit te obludy, co na vas sedi, je to tak? Uvedomte si, ze vase telo je vyhladovele, treba po 5 letech uz mu chybi hodne mineralu a ja nevim ceho, pak je zcela normalni, mate- li na neco chut, okusit to, po malem mnozstvi a zbytek se dojist treba ovocem, zeleninou. Ja treba jeste nejsem u hranolek a knedliku, ty jist asi nikdy nebudu, ale vzdyt nekdo treba zase neji mrkev, no tak at!! My zas knedliky. Proste kdyz mam na neco nezdraveho chut, tak si to dam, kupuju si mala baleni, i kdyz jsou cenove nevyhodna, v zaveru zaplatim min, nez kdybych koupila cele baleni, snedla vic, a pak to sla vyhodit do zachodu, vite, jak to myslim. Cucam treba bonbony, prece jeden prtavej bonbon ze me neudela americanku odpudivejch tvaru. A ja si pekne cucam a jsem v pohode, uspokojila jsem chut na sladke. Je asi tezke se smirit s predstavou, ze nikdy nebudu " krasne modelkove stihla", to je asi nejtezsi, ale kdyz si to clovek prizna a SMIRI SE S TIM, coz zase vyzaduje CAS, je na nejlepsi ceste k uzdraveni. Ja jsem proste od prirody krev a mliko a jestli bych se mela huntovat kvuli vzhledu, abych se libila pak nejakemu frajerovi, to at mi ten frajer hned ted polibi zadek, ja jsem, jaka jsem a ten frajer by za to teda urcite nestal, pokud by chtel jen mou stihlou postavu. Mela jsem pak obdobi, kdy jsem zvracela " slavnostne, jen 3 x za mesic a ted uz to vymizelo uplne, jim od vseho neco, maso- drubez, ryby, testoviny, oleje rostlinne, ryzi, polevky, pomalu, hodne pomalu jsem si fakt pridavala " zakazana jidla, telo doplnilo asi chybejici latky a uz nemam ten vlci hlad, proste nemam, telo je saturovane, v pohode. Drzim vam vsem uprimne palce, nedejte se a preperte tu potvoru, at jsou z vas usmivajici se na svet stastne holky pohodarky, nebude to hned, ale muze za cas byt, pokud budete samy chtit !!!

ahoj holky, je nás bohužel spousty, které mají tento problém, můžu se zeptat, jak dlouho už se takhle trápite a jak na tom ted jste, jak s jídlem, psychicky i fyzicky?? diky. pa

Ahoj,jsem ráda,že tady někdo zase chodí..Taky s tím bojuju už dlouhou dobu.Zatím žel neúspěšně.Přečetla jsem si už snad všechno,co jsem na trhu objevila vč.Z deníku bulimičky.Ale tuto knížku doporučuju.Zkoušela jsem 3 týdenní program a v této době B dost oslabila své síly..Je to opravdu dlouhá a namáhavá cesta a poznavám na ní věci,které bych jinak ani o sobě nevěděla..věřím však ,že na konci bude můj vysněný život bez Bulimie...:))Přeju ti hodně sil.Budu ráda,když něco ještě napíšeš/te

To KatkaNáhodně jsem tuto rubriku objevila, četla jsem jen pár posledních příspěvků,připadáš mi, Katko, blízká, mám asi podobné problémy jako ty S bulimií se potýkám už strašně dlouho, se střídavým chvilkovým úspěchem, nebo spíš neúspěchem. Doporučuju výbornou knížku, mají ji v knihkupectvích -Jana Sladká .- ševčíková - Z deníku bulimičky.Já se snažím dokázat, že to zvládnu sama, ale asi to není možné.Jaký názor máš ty?

ahoj holky, mam kompulzivne prejedanie sa uz tri roky, zacalo to ako bulimia ale nedarilo sa mi zvracat. teraz som uz vyse 8 mesiacov v poriadku, nebola som na lieceni, ale robim taky system liecby (svojpomocny) a funguje to! odkedy som s tym zacala som sa neprejedla a chute prejedat sa skoro uplne odisli. postupne zacinam mat rada svoje telo a to je uplny zazrak! kto viete po anglicky, je to na stranke www.oa.org, ak nie, tak kludne do posty lenocka"intrage.it drzim vam palce a priala by som vam aby ste mohli tiez odist z toho pekla....

Všechny Vás moc zdravím, hlavně tebe, Leo. Díky, že jsi se po mně ptala. Já jsem měla jen samé problémy. Nemoc dítěte, potom jeho vyšetření ve fakultní nemocnici, jen se vrátil - tak po pár dnech ve škole silný zápal plic a je v nemocnici znova. Snad už to skončí. Kolonoskopie se neboj. Ani gastroskopie ani kolonoskopie není nic strašného. Mluvím z vlastní zkušenosti. Mám obojí několikrát za sebou. Naposledy před měsícem. To jsem zase začala mít velké zdravotní problémy. A to jsem si pak svatosvatě slibovala, že s tím zvracením už přestanu. A slibuji si to každý den. Přes ráno to jakžtakž vydržím, ale přijde poledne, a potom hlavně po návratu do baráku. To mám asi podvědomí tak zblblé, že jsem jak loutka. Rozpadá se mi manželství, nevím, co mám dělat, a tak mě asi tělo takhle trestá, že nedovedu být jiná. Ale nevím jak. A taky už nějak nemám sílu. Ale to není podstatné. Prosím držte se, hlavně ty, Leo, myslete na to, že zítra už bude líp. Musí. A pak už to půjde samo. Snažte se do toho nezbřednout tak jako já. To je jako kolotoč. A nejde vystoupit. Hlavně vy, které jste mladší.

Ahoj Leo! Jsem ráda, že aspoň PPP je lepší. Držím palce s tím ostatním, aby se to taky zlepšovalo. Narazila jsem na Tebe na Pppinfo.cz. Taky jsem se tam zapojila. Když tak se tam potkáme. Mám tam přezdívku Amálka. Ahojky Klárka

Klaro, já se taky držím, co se týká PPP. bohužel jsem zkolabovala z dalších následků, které se projevily. čeká mě chirurgie, kolonoskopie. jsem vyčerpaná , bolesti tím hůř zvládám. nedopadněte jako já

Ahoj Odulo! Díky, díky za podporu. Máš pravdu měly by jsme si toho jak vypadáme víc vážit. Ahoj Leo!Je něco nového? Já se celkem držím. Docela dobrej pocit.

Odula, máš naprostou pravdu, věci nejsou tak jednoduché, jak se zdají, organizmus si sám nic nepohlídá. ale v případě těžké B je nutno nezabývat se tím, že by člověk mohl ztloustnout, priorita je nezvracet. navíc, kdo se přežírá neuvěřitelným množstvím jídla a pak je zvrací, ten když s tímto přestane, začne někdy i hubnout...co se týká tebe, dovedu si představit, jak těžko ti je. myslím, že by ti stopro pomohl dietolog, to jsou ti teď modní odborníci, co říkají to, co už sami dávno víme. ale když za radu zaplatíš a máš na to vlastně papír, tak ji člověk bere nějak vážněji...

Taky nesouhlasím s tím,že tělo samo ví.U mě to opravdu nefunguje.Bulimička nejsem (v životě jsem zvracela asi 3x při nemoci) Ale,když přestanu kontrolovat příjem potravy,dokázala jsem za pár měsíců přibrat i 10kg.Mám 4 děti a dosáhla jsem po nich až na váhu 120Kg!Několikrát za život jsem,ale významně zhubla třeba už na střední škole z 85 na 60.Později po prvních dvou dětech ze 100Kg na 60Kg za rok.Pak po druhých dvou už to nešlo tak snadno.Před 5 lety jsem tedy zhubla ze 120 na 80 a teď mám zase 100.Je to hrůza!Těmi výkyvy jsem si vytvořila vyloženě úsporný metabolizmus,takže se stačí jen podívat na rohlík a mám kilo nahoře.ALe já nechci bejt tlustá ODULA!!!Važte si své umírněné váhy holky a snažte se s ní raději moc semo tamo nehýbat.

B., další cenná věta z knih: tělo se samo chrání před příliš nízkou a příliš VYSOKOU váhou).z touto jedinou větou nemohu souhlasit. já bych řekla, že člověka před vysokou i nízkou váhou chrání především schopnost být střídmý, sebekontrola, umět si vybírat, nemyslet si že můžu mít vše protože to vyzvracím , nebo zase nic protože se bojím...prostě dobrá psychika a vyrovnanost. člověk s PPP toto postrádá

Ahoj B.

Katko, co je s tebou? jsi tady? žiješ?

Ještě jednu věc: existuje tady téma ohledně poměrů - výška/váha (myslím). Ani bys nevěřila, jak ženy odlišně přemýšlejí a cítí s ohledem na proporce. Podle jedné z žen, která se tam vyjádřila, by ses musela cítit jako "koncentráčnický typ". Zmiňuju se o tom proto, abych ukázala, jak vše skutečně závisí na úhlu pohledu - na tom, jak samy sebe vidíme, vnímáme a cítíme...Hodně mě posunulo dopředu tohle číst. Opravdu:))) Musela jsem se nad tím a sama nad sebou pousmát. Najednou mi prolítla polovina mého života a přitom to je tak jednoduché - stačilo prostě pochopit, že každý vnímá své tělo naprosto individuálně - až paradoxně odlišně.

Jsem ráda, že jsi se ozvala, Klárko (Kláro:).Nejprve se chci predem omluvit,jestli jsem v predchozich prispevcich vystoupila jako "madam-hrdinka". Nejsem ani psycholog, ani lekar, ani expert - pouze ten, kdo ma za sebou 14 let a před časem zacal komunikovat se svym organismem /což osobně považuji za zásadní pro celý život člověka/ a u toho udelal Rozhodnuti. To je vse..:)) Nejprve o váze plus zbaveni se strachu z tloustnuti (mimojine je to primo jedna z kapitol ve zminovane knize):V tyto dny, po asi roce a půl celkem tvrdé práce týkající se ozdravování mé duše a psychiky, jsem pochopila, že už mám všechny teoretické i praktické "podklady" pro to, abych pristoupila k tomu nejtezsimu - na co jsem prisla vlastne uplne nedavno - a sice: Jist bez obav, že bych mohla přibrat - vůbec připustit, že můžu někdy přibrat a přitom zůstat stejne, ne-li více půvabnou. Ještě před několika měsíci jsem měla 53kg, což byl pro můj organismus úplný šok. Byla jsem myslím už zase jednou nohou v anorexii, ale pochopila jsem, jakou zradu podvědomě zase chystám a rozhodla se = ne, chci žit, užívat, prožívat a hlavně BÝT VYROVNANÁ A SPOKOJENÁ (sama se sebou) ŽENA. Po tomto výrazném snížení váhy, začalo tělo dávat do zásob i vzduch...Pochopila jsem, jak jsem organismu ublížila. Od minulé soboty jím vše na co má organismus chuť /a jednou jsem mu dala dost značné množství sladkého, které jinak opravdu nemusím/ - jakékoli množství v jakoukoli hodinu plus neexistuje nic zakázaného, ale hlavně v mozku a v "srdičku" připouštím jakoukoli váhu (další cenná věta z knih: tělo se samo chrání před příliš nízkou a příliš VYSOKOU váhou).Váha jde nahoru - prozatím na zmíněných 60kg. Vlastně věřím, že nejsprávnější metodou je (platí pro budoucí dny, ted procházím "experimentem" s cílem dát organismu možnost, aby mi začal opět věřit): jíst, když mám opravdu fyzicky hlad! /Na mě osobně metody jíst 4x-5x denně nefungovaly dobře/.POZOR: jsem přesvědčená, že organismus ví a čte předem všechny tvé podvědomé i vědomé myšlenky. Musím opravdu tak myslet, jak jsem popsala...nikoli v skrytu duše věřit, že TŘEBA nestloustnu. Ne, prostě věřit, že sám si bude vše regulovat.Nejsem ještě ta správná osůbka, která ti může dát přímou odpověď, jaká je konečná fáze. To ukáže čas..:)Ohledně knihy: opravdu doporučuji. V Anabell se o ní mluví jako o Bibli - a musím to jen potvrdit.Můj jídelníček: i když jsem hubla, jedla jsem vlastně vše = včetně kuře z KFC apod. Spíše šlo o to, že jsem se omezovala v množství a někdy i v čase, kdy jsem jedla.Ted, jak jsem popsala, mam "experimentalni" dny:)Prosím, zeptej se na cokoli. Myslím, že vše nám může pomoci, co si vzájemně předáme.Četla jsem tvůj příběh - to těžké období. Klobouk dolů. Jsi opravdu statečná a skvělá, že při dětech i těžkostech vše tak nádherně zvládáš. :)))

Ahoj Leo! Jsem opravdu jeden člověk. Jsem Klárka. Třetí měsíc a čtyři úlety. Fantastický úspěch. Po tom co jsem četla všechny tvé předchozí příspěvky. Jsi opravdu dobrá. Myslela jsem si, že to s tebou vypadá hůř. Drž se a moc ti GRATULUJI. Já to umím ocenit, já vím co je to za boj. Já se držím teprve něco kolem tří týdnů. S AD nemám žádné zkušenosti, tak ti k nim nemůžu nic napsat. K tomu spaní zkus to z relaxací. Zhruba před šesti lety jsem také nemohla spát. Měla jsem velké problémy s mámou, potom se přidaly potíže v práci. Měli jsme malou rodinnou firmu, která krachovala a po čase se firma rozpadla a já a moji nejbližší jsme byli na dlažbě. Pak jsme chtěli mít děti a nešlo to, takže problémy doma. No a bulimie ve své nejhorší podobě (zvracení i 10x denně). Tenkrát jsem si říkala, že budu muset brát prášky na spaní, abych mohla usnout a spát. Měla jsem hrozné sny. Nějaká kontrolka v hlavě mi začala svítit TO NE. Já to začala zkoušet s relaxací před spaním a ono to postupně šlo. Bylo to těžké, ale šlo to. Jestli chceš napsat k relaxaci něco víc. Ozvi se. No a imunitu mám taky pěkně v prd

No tak jsme se pěkně sešli se stejnou dobou trvání. Milá B. jsme i skoro stejně staré. Mně je 30 let. ZBAVIT SE STRACHU Z TLOUSTNUTÍ. To je přesně ono. Já ten strach mám. Jak jsi se ho zbavila? Měnila se ti váhá v průběhu léčby? Přibírala jsi? Ten úryvek s toho článku je pro mě jak ušitý. Znám anabell.cz. Určitě tam budu lovit další informace. Co je moje přirozená váha to nevím. Nevím na jaké váze bude mé tělo v pohodě. Už jsem se jednou odhodlala odstranit osobní váhu z koupelny, ale pak se ta hrůza vrátila je tam zase. Vážím se denně. Při výšce 176cm a váze 60kg musíš mít naprosto fantastickou postavu. Já měřím 170cm a vážím 74kg. Můj sen je vážit míň než můj manžel, který teď váží 67kg. Mohl by mít i víc. Problém je, že mi ta váha leze i přes těch 74. Moje maximum bylo 82kg, ale kleslo mi to hlavně díky kojení. Kvůli těhotenství a kojení poslední měsíce nejsou moc vypovídající. Mám totiž 15měsíční dcerku. Před dětmi mi váha pomalu plíživě, ale stále lezla nahoru. Od mých 16 let kdy jsem měla zhruba 60kg a začala jsem s bulimii až na těch 82kg. Četla jsem několik článků o přirozené váze. Pořád si nedůvěřuji. Kdyby si moje tělo myslelo, že moje ideální váha je kolem 65kg a postupně bych se k ni přibližovala, tak by to bylo opravdu super. Bohužel tomu moc nevěřím.

Pozor je nebezpečné porovnávat si v souvislosti s PPP míry a váhy

Úryvek ze článku o přirozené váze (www.anabell.cz):"Mnohé ženy prozradily, že se obávají, aby se nekontrolovaně nenafoukly, když přestanou sledovat svoji váhu. Byly to ženy, které držely diety, často už celá dlouhá léta, anebo právě nyní. Ty, které se nemyslely, že by se jejich tělo nafouklo, ale věřily, že zůstane na stabilní váze, žádnou dietu nedržely. Snad bychom měly více věřit svým tělům, že si udrží přirozenou hmotnost - alespoň po dobu, než se přesvědčíme, že tomu tak skutečně je. Poznámka Anabell - mnoho nemocných anorexií a bulimií stále vězí ve své nemoci právě z toho důvodu, že se obávají, že když začnou normálně jíst, velmi přiberou na váze. Nechtějí dále hubnout, jak si mnozí myslí, nýbrž nechtějí přibrat. Pokuste se uvěřit našim radám a hlavně si je vyzkoušejte tak, jak je citováno v posledním odstavci tohoto úryvku". Kláro, můžeš mi prosím napsat, kolik v současné době vážíš. Kolik si vážila v posledních měsících (při záchvatech). Jaká si myslíš je tvá přirozená váha.Já nyní vážím: 60kg/176cm.B.