CHCEM SA ZMENIT!!!

Susi, chvilu som si myslela, ze som yo pisala ja, pretoze mam uplne, ale uplne identicke pocity.

Rvelyn, yak toto vyskusam. Odkiaal mas, prosim taketo vedomosti. J a ta na roziel od pana Znechuteneho obdivujem a dakujem ti.

Jak mohla Evelyn "studovat " Castenadu je pro mě záhadou...
Její kecy typu new age,nebo jak se to píše, se s tím opravdu velmi shodují.

AhooJ ZAJKO..
Ja si myslím,že niesi vôbec tučna..nato že maš 17 rokov..noo..pod?a mna by si si mala viac veriť..a prečo si odmietla tých chalanov??..ved iste sa ti aspon jeden z nich páčil.:)..skús si veriť.:P..a neprejedaj sa lebo to nie je nič dobré..ja sa tiež niekedy prejedám..a nevedie to k ničomu dobrému..a len sebe skodíš..tak sa pokus moja to nejako zmeniť..:P..aj ked to je dost tažke..ja viem..aj ja mám tiež podobný problém.:(..maj sa pekne..a dúfam že sa ti to podarí..DEnisa snV.:P

Ahojky Susi,
dosáhnout stavu harmonie je přáním snad každého člověka. A také se o to každý snaží, ať už vědomě nebo nevědomě, a používá různé způsoby. Třeba tě něco osloví:
- každodenní pravidelné ničím nerušené posezení s uklidňující hudbou
- vědomé dýchání...nádech - myšlenka "uklidňuji se"...výdech - myšlenka "usmívám se" (co nejčastěji...kdykoli během dne, i během práce, se zastavit a dýchat)
- nošení kamínku (růženín, křišťál, ametyst, sodalit, citrín, jantar, chryzokol, fluorit, vločkový obsidián, zelený avanturín...vyber si citem, očisti ho, začni jej nosit a s láskou se o něj starej)
- vždy ráno a večer učiň takový malý rituálek: zvol si pozitivní afirmace - věty, maximálně šest, které si budeš v duchu nebo nahlas opakovat. Po vyslovení věty ji jakoby zafixuj v oblasti "třetího oka", tj. mezi obočím nad kořenem nosu, dvěma tahy palcem po čele odspodu nahoru. Takže třeba takto: "Jsem seběvědomá", tahy palcem po čele; "Žiji v harmonii", zafixování; "Mám se ráda" atd. (výsledky jsou patrné po jednom až dvou měsících, takže nečekej okamžitý účinek)
- zkus nic nehodnotit, ani sebe, ani ostatní, ani situace...zpočátku to nepůjde snadno, počátečním úspěchem bude, když si uvědomíš, že jsi se opět dopustila hodnocení, až si to začneš uvědomovat, postupně se to bude posouvat, takže si pak budeš uvědomovat, že hodnotíš už v průběhu hodnocení a budeš to moci vědomě zastavit, pak už se zastavíš těsně před tím, když se ta hodnotící myšlenka objeví a ty ji budeš moci ihned změnit, no a jednou s údivem poznáš, že už nehodnotíš vůbec :)
- můžeš-li se vrátit do svého rodného domova, udělej to; pokud to není možné, vytvoř si domov tam, kde právě jsi...přijmi toto místo jako součást zkušenosti, kterou si máš nyní prožít (i toto můžeš zahrnout do výše zmíněných afirmací)
Tak zatím takto, držím palečky, ať se ti daří :):)

Ahojky,moc ma Tvoje slova upokojili,dakujem.Ja uz dost dlho prezivam zvlastny stav,z ktoreho neviem von.Nalada sa mi meni z minuty na minutu,neustale vyzeram nestastne,moje spravanie je hrozne,som nervozna,nemam ziadne sebavedomie a hadam sa s ludmi okolo.Stale cosi analyzujem a dojdem k negativnemu zaveru.Nedokazem zastavit moje myslienky.Trpela som depresiami,brala som lieky Teraz som bez liekov,uz ziadne brat nechcem,citim sa uz lepsie,snazim sa usmievat,byt vesela,ale zase sa to zvrhne,ani keby som tuzila trapit sa.Som v zahranici uz 10 rokov,mozno preto sa citim nespokojna,mam to tu tazsie.Ale ked vidim ostatnych ludi,ktori maju ovela vacsie problemy,ja musim byt stastny clovek.Ved mam pracu,mam kde byvat,co jest,mam fajn priatela,ktoreho lubim.A predsa mu kazim zivot mojim nizkym sebavedomim,mojim stazovanim.Je mi zo seba zle,bojim sa ze zostanem sama,ved kto by uz so mnou vydrzal.Neviem ako dosiahnut stavu harmonie,ako sa uvolnit.Prosim poradte mi.Dakujem Susi

Zajko, a nebo mi můžeš zkusit napsat i na tuto adresu: duchovnicesta"seznam.cz
Je to krásné, právě včera jsem na tebe myslela, jakpak se asi máš, že ses tak dlouho neozvala a vida... :):):)

Ahojky Zajko,
tak teď jsem v rozpacích :( Je pravda, že odpoledne mi nějaký mailík přišel, ale zdálo se mi, že adresa i předmět s názvem vypadá podezřele, takže jsem jej vymazala, abych nestáhla nějakého vira. Pokud to byl ten mailík od tebe, tak to mě moc mrzí a moc se omlouvám!! Budeš-li chtít, tak jej pošli prosím ještě jednou. Díky! :)

evelyn,uz som poslala,dufam ze prisiel:)

Simca, tieto rady si adresovala niekomu inemu, ale aj ja ti za ne dakujem

Eveleyn, to co pises ma neskutocne oslovuje, aj tebe dakujem.

Měj se ráda to hlavně a občas pomysli na to jak jsou na tom druzí a co jsou tvé problémy oproti problémům druhých.. Musíš mít nějakou náplň svého života, svého volného času, své plány, své cíle,..

Měla by sis najít cíl, ketý tě bude těšit a budeš mít radost když to zvládneš (dobré známky, začít sportovat, pravidelně jíst, být veselejší, být víc s kamarády, víc si užívat, mít dobré vztahy v rodině, potěšit druhé,..) a nauč se relaxovat, vypnout, potěšit se drobností..

Dieta pro hubnutí

-nejdůležitější je, aby energetický příjem byl nižší než výdej. Jen tak tělo využije i zásoby vlastního tuku a hubne.
-musí se v první řadě omezit jednoduché sacharidy: bílý cukr, sladkosti, bílé pečivo a sladké nápoje
-a zvýšit příjem nízkotučných bílkovin: drůbeží a rybí maso, nízkotučné mléčné výrobky a sýry, luštěniny a sóju
-zvýšením příjmu bílkovin se nebudou odbourávat svaly, ale tuky
-upřednostňujte rostlinné tuky a oleje
-úplně vyřaďte smažená a tučná jídla, omezte tučné sýry a tučné jogurty
-stravu si rozdělte do 4-5 dávek, abyste zabránily pocitu hladu
-po cvičení alespoň 1-1,5 hodiny nejezte, probíhá spalování tuků
-večer dávejte přednost zelenině a bílému masu, rybám, nízkotučným sýrům
-večer už nejezte pečivo, těstoviny nebo rýži
-cvičte alespoň 25minut

Doporučená sportovní aktivita

-35minut posilování s malou zátěží (20 opakování cviku, přestávka,

Ahoj Zajko,
mailík mi nepřišel :( Zkontroluj prosím ještě jednou adresu:
evelyn"erkya.com

ahoj evelyn,uz som ti napisla na tvoj mail:)

Zajko,
poprosila jsem o povzbudivá slova pro tebe a otevřela jednu knihu. Tady jsou:

"Když skutečně milujete sami sebe a ctíte se takoví, jací jste, stanete se takovým světlem, že k sobě budete přitahovat také jenom světlo. Když považujete nějaký aspekt své bytosti za potemnělý, dostane se vám zase jenom toho, co je potemnělé."

A já bych k tomu dodala: vnímáš potemněle důvěru sama v sebe, ve své vlastní schopnosti a síly. Pozvi do této části své bytosti světlo. Pochval se za každou maličkost, která se ti podaří. A když ti něco nevyjde, řekni si, že to nevadí, protože příště to bude určitě lepší. A věř mi, že to lepší bude a další pokus bude zase lepší a tak dále, až zjistíš, že to zvládáš úplně v pohodě. Nejhorší je to vzdát. Snaž se uvést teorii (přečtené knihy) do praxe a snaž se o to neustále. Snaha a vytrvalost přinese úspěch.

"Prohra je, když to přestaneš zkoušet. Musíš to pořád zkoušet, znovu a znovu."

Jsi-li "nic", pak i my ostatní jsme "nic". Jsme-li "něco", pak i ty jsi "něco".

"Když rozpoznáte něčí velikost nebo vidíte jeho Světlo - pravím vám, že nemůžete vidět to, co samy nemáte v sobě."

Zajko, měj se nádherně, papik :)))

Ahojky Zajko,
jsem ráda, že jsi se ozvala a že se cítíš lépe :) Děkuji za milá slova pro mne :))
Psycholožka nejsem, ale chceš-li, napiš mi na evelyn"erkya.com, pokud ne, můžeme si povídat dále tady.
Krásný prázdninový večer :) Tvůj výraz "papik" mě okouzlil, takže i tobě papik :)))

ahoj Evelyn!! Uz dlho som sa neozvala, ja len, ako sa mas?:).ja celkom ok.konecne,po dlhych dnoch plnych smutku a beznadeje..odisla aj dalsia kamaratka do sveta za pracou..tiez som ju mala moc rada,bolo to take moje slniecko..pride v septembri..ja by som tiez velmi rada niekde isla pracovat, ale 18 budem mat az za pol roka a takto sa tazko hlada praca. uz som volala do niekolkych agentur, ale vsade mi povedali to iste- pokial nemam 18 rokov, tak nemam sancu. ani po znamosti sa nic neda vybavit, tak ja uz neviem..a tak rada by som isla!!takto mozem akurat tak sediet doma a nudit sa:(..keby aspon pocasie bolo pekne,ale ani z toho nic..ale musim uznat ze uz mi je omnoho lepsie ako kedysi.mozno to tak nevypada,ale urcite veci uz beriem inak ako by som ich brala este pred dvomi mesiacmi..a to aj vdaka tebe!!:)ked som si uvedomila, ze vsetko co sa ma stat sa aj stane,odrazu bolo vsetko krajsie:)..niekedy tomu sama nechapem..vies z coho mam obcas strach? ze sa v zivote neuplatnim..mam velky strach z ludi,neviem preco, proste sa ich bojim, bojim sa toho, ze skoncim vysoku skolu a naraz nebudem vediet co mam robit, ako mam robit..bojim sa, ze niekto bude mat na mna prilis velke naroky a ja to jednoducho nezvladnem..napriklad ked doma upratujem. vzdy to dopadne omnoho lepsie ked som sama, ako ked je vtedy niekto este pri mne..pretoze sa bojim , ze vsetko co spravim bude zle alebo ze nieco na tom pokazim..uz som kvoli tomu prisla o pracu v jednom super bare, to bolo asi pred 3 mesiacmi, prosto sa mi triasli ruky,nedokazala som sa tvarit ze sa nic nedeje,tazko sa mi dychalo, ja neviem co to bolo....a najhorise je ,ze aj ked chcem tak to nedokazem zmenit..stale mam pocit, ze ostatni su "nieco " a ja som "nic"!!,,mozno by to bolo niekomu smiesne, ale ja som skusala milion sposobov ako to zmenit, precitala som o tom vela kniziek ale v praxi sa mi to uplatnit neda..najradsej som ked soma sama, alebo s tymi dvoma kamaratkami, ktore odisli, alebo s mamou, inac som stale v takom akoby krce, ze nedokazem o nicom hovorit, je mi to blbe..neviem ako by som ten pocit opisala, ale odkedy som na strednej, neviem sa toho zbavit..da sa to zvadnut ked som vo vacsej spolocnosti uz znamych ludi, vtedy je to este ok, ale ked uz som s niekym sama, tak to je pre mna problem..viem , ze to nie je dobre, mozno ze je to aj nejake ochorenie, ale aj keby , nikto o tom nevie, pretoze pred ostatnymi sa tvarim, ze sa nic nedeje, aj ked to je tazke tvarit sa, ze vsetko je ok aj napriek tomu, ze v hlave mate zmatok a to poriadny..zase som sa akosi rozpisala:)..ozaj , este som sa ta chcela spytat, kolko mas rokov?a ty pracujes ako psychologicka?lebo si naozaj skvela, takych ludi ako ty uz na svete nie je vela a to sa ceni:)..tak zatial..papik:)

Milý Zajko,
mám tu pro tebe jeden příběh, snad bys na jeho základě mohla popřemýšlet, že to, co se ti právě děje, nemusí být nutně negativní, protože "neznáš celý příběh svého života" :)

Nesuď - neznáš celý příběh!

V malé indiánské osadě žil starý muž se svým synem. Lidé k němu chodili pro radu, byl uznáván za nejmoudřejšího stařešinu až do dne, kdy se spustil řetěz podivuhodných událostí.

Onoho dne se muž vydal na lov se synem a vrátil se s nádherným hříbětem, které přišlo o matku. Hříbě vyrostlo v divukrásného hřebce. Všichni říkali: "Dědo, ty máš ale štěstí!" "Štěstí? Možná ano, možná ne. Neznáme celý příběh! odpovídal stařík. "Co to říká, jak může pochybovat? divili se ostatní.

Náčelník kmene se dověděl o krásném hřebci a nabídl muži za něj deset svých nejlepších koní. Stařík však výměnu odmítl. "Blázen!" komentovali dědovo rozhodnutí ostatní.

Jednoho dne hřebec zmizel. "Takové neštěstí! lamentovali všichni. "Možná neštěstí, možná štěstí, neznáme celý příběh", odpověděl muž. "Pomátl se na rozumu", soudili ostatní a přestali jej považovat za mudrce.

Za dva týdny se hřebec vrátil z hor a přivedl s sebou pět nádherných klisen. "Ten děda má ale štěstí!" volali sousedé. "Zda je to štěstí či ne, to ukáže život", odpověděl muž. "Radostí mu přeskočilo!" domnívali se druzí.

Mudrcův syn začal klisny cvičit a jedna z nich jej shodila na zem tak, že si vážně zlomil nohu. Šaman prohlásil, že už nikdy nebude chodit jako dřív. "To je hrozné, taková smůla!" litovali jej lidé. Ale děda zase mlel svou: "Smůla? Štěstí? Kdo ví." "Bolestí se zbláznil!" křičeli ostatní.

Druhého dne vstoupil kmen do války a všichni zdraví muži museli odejít do boje. Mudrcův syn kvůli svému zranění nikam jít nemohl. Z bitvy se nevrátil nikdo. A tak všichni říkali" "Dědo, ty máš ale štěstí, my jsme přišli o muže a syny, taková tragédie. Jen ty máš vše, ten kůň byl pro tebe opravdu požehnáním. "Tragédie nebo požehnání? Neznáte stále konec příběhu." "Šílenec, co chce ještě slyšet, když naši muži jsou mrtví!"

Zbytku kmene se zmocnila banda desperátů a zotročila je. Pracovali těžce, až živí záviděli mrtvým. "Měl jsi, dědo, pravdu. Kéž bychom zemřeli v boji s našimi muži a syny!" "Z hlediska přítomného okamžiku se to tak jeví, ale nesuďte. Stále neznáte smysl příběhu. Už za okamžik to může být jinak." Lidé se chtěli na starce vrhnout, ale zvenku se ozval válečný ryk. Objevili se jejich muži, které považovali za mrtvé a osvobodili je z otroctví. Dověděli se, že v boji nezemřeli, byli pouze zajati. Bylo to radostné shledání.

U večerního ohně si vzpomněli na dědova slova o tom, že nemají soudit, neznají-li příběh celý. Požádali jej, aby jim řekl, jaký tedy má ten příběh konec.

"Znát celý příběh znamená pozorovat jej ze všech čtyř úhlů, ze čtyř vhledů. Tím prvním je pohled oběti: ten vždy volá po odplatě. Tím druhým je pohled pachatele: ten vždy tvrdí, že je nevinen, že mu nic jiného nezbývalo. Tím třetím je pohled nezaujatého soudce, který zná pohledy obou stran. Ví, že každý dělá to, co dělá, z nějakých vnitřních pohnutek. Kdyby vnitřní motiv pachatele nebyl dostatečně silný a z jeho hlediska ospravedlnitelný, pak by to prostě nedělal."

"Mluvil jsi o třech pohledech. Kdo by však mohl být tím čtvrtým účastníkem?"
"Ten čtvrtý není z tohoto světa hmoty. Čte vaše myšlenky, emoce a přivádí je do fyzického světa. Zná vaše pohnutky, vidí do vašeho svědomí. Hovoří neustále k vašemu já, ale vy mu nenasloucháte. Netušíte tudíž nic o příčinách událostí, i když denně bojujete s jejich následky. Nechápete jejich smysl, nevidíte v překážkách a potížích poselství od Boha. Míjíte každou příležitost něco pochopit, naučit se, duchovně vyrůst. Stále soudíte, ačkoliv vám život dokazuje, jak vrtošivé vaše soudy jsou. Vzpomeňte si na události kolem koně. Kolikrát jste o tomtéž řekli, že je to štěstí a vzápětí zase neštěstí! Proto si zapamatujte: nic není náhoda, vše jste si připravili sami. Všechno se děje v pravou chvíli a na pravém místě. Proto cokoli přijímejte jako příležitost. Proste tedy, abyste pochopili význam a příčinu událostí, o sílu a pokoru, abyste překážku překonali a o lásku, abyste neublížili a zachovali si slunce v duši. Všichni jsme na cestě za Světlem. Každý si volí sám, jakou cestou půjde, zda oklikami, močály, černými roklemi, nebo přímo a rychle cestou srdce. Na konci se stejně jednou všichni sejdeme. Konec cesty a tedy i každého příběhu se jmenuje - návrat domů - spojení s Bohem, se Světlem, s Láskou, z níž jsme vzešli a jíž jsme. Ten čtvrtý pohled, který je vždy prvním, je Boží přítomnost v nás."

:)))

snazim sa ale nejde mi to.vzdy pride nieco co prekazi moju radost.asi som s tym uz otravna,ja viem,ja uz tiez len cakam kedy tu budem moct napisat aka som rada ze je zivot taky fajn a ako sa mam dobre.to je moj sen,mat sa dobre,proste zit. dnes mi odisla najlepsia kamaratka na studijny pobyt do danska,zaplatili jej to rodicia.ani neviem ako mam opisat ten pocit,ked odide osoba, na ktorej vam tak zalezi a uz s tym nemozete nic spravit.pride niekedy zaciatkom oktobra.cele leto budem v tichucku izby cakat na ten den ked sa vrati a budeme si moct vsetko vyrozpravat.ano,mam aj inych priatelov ale ju mi nikto nenahradi a uz vobec nie cez prazdniny.tie disky,chatovacky a stanovacky s nou nemaju chybu.vcera som si lahka do postele,zobrala som si svojho oblubeneho plysaka a preplakala celu noc,spavat sa mi uz neda,4 hodiny je moc,rano som sa zobudila s takymi opuchnutymi ocami ze som cely den nevysla z izby,navyse som stale len plakala..aj ked som nechcela,tie slzy vychadzali same..chcela som sa porozpravat s mamou,tak velmi mi v tej chvili chybala,nemala som nikoho,ale ona je tiez v zahranici..tak aspon pisem tu,aspon mala nahrada za najblizsich.sestra sa uz odstahovala,druha sestra zomrela ked som bola mala,moc si ju nepamatam.neviem ci je to dobre alebo zle..s ocinom sa moc nerozpravam,on je taky tichy a ja po nom,tiez si radsej vsetko necha pre seba,sme rovnaki..a niekedy mi to aj vyhovuje,inac ho mam rada..vzdy som chcela byt niecim ina,ale nie takymto sposobom.tiche,uzavrete dievca,ktore dokaze len plakat a lutovat sa..ja viem ze to musim zmenit a zajtra je den ked chcem zacat postupne menit sama seba,cas popremyslat nad doterajsim zivotom..vcera som sa dozvedela,ze mi brat asi pred dvoma rokmi ukradol desat tisic korun,ktore som si setrila odmalicka na nieco pekne..vtedy som si myslela ze niekde zmizli alebo som ich stratila alebo co,nechapala som tomu..az teraz som sa dozvedela,ze on mi ich ukradol a prehral na automatoch..vsetky..nikto o tych peniazoch nevedel,ani rodicia,setrila som si ich tajne,boli to koruny na darceky pre priatelov a rodinu,nie pre mna,chcela som to pre ostatnych..skoda ze som sa este nezmierila s tymto svetom,pre mna je to dalsia rana priamo do srdca od najblizsej osoby..nepovedala som mu ze o tom viem,je to tak lepsie..asi by sa citil trapne,hanbil by sa za seba..mozno..ja uz stracam vieru v samu seba a okrem mna uz niet cloveka ktoremu by som este doverovala..uz tych slz bolo dost,ja uz prestavam vladat,je to boj z poslednych sil a je naozaj tazky...

Ahojky Zajko :)
Jak píšeš, jsou pro tebe právě nyní důležité vzhled a škola a já bych dodala to, co si o tobě myslí nebo jak tě vidí ostatní. Jo, je to přirozené. Ovšem v okamžiku, kdy se objeví stres z toho, že něco není tak, jak očekávám nebo si představuji, pak už je hodnocení důležitosti něčeho spíše nežádoucí.
Určitě víš, že změnu čehokoli ve vlastním životě máme pouze ve svých rukou. A když už nejde učinit změnu jaksi viditelnou ihned, vždy je možné učinit změnu vnitřní. A vlastně o tom už jsem ti zde psala, ale neuškodí to znovu zopakovat. Abys udělala krok k vlastnímu štěstí, je třeba udělat změnu postoje uvnitř sebe. Pozměnit přemýšlení o sobě. Kdo myslíš, že je zodpovědný za tvé přemýšlení, za tvé myšlenky, za tvé sebehodnocení a sebeposuzování? Nikdo jiný než ty sama. To, co si o sobě myslíš, taková také jsi. A tak ti také nikdo jiný než ty sama nemůže pomoct. Je snadné vztáhnout dlaně a říct: "Pomozte mi, chci to a to, dejte mi to hned teď..." a jen čekat a spoléhat na druhé. Jenže...taková pomoc se buď nedostaví vůbec a nebo dostaví, ale je pouze dočasná. Za chvíli se koupeš ve svém problémku znovu. Proč? Protože ta změna musí vyjít z tebe.
Všechno, co nás potkává, má svůj smysl. Má nás něco naučit o nás samotných. V našem nitru jsou odpovědi na otázky týkající se nás. Jen se musíme s trpělivostí a vytrvalostí učit sami sobě naslouchat. I v tobě jsou odpovědi, proč si sama sobě připadáš tlustá, proč ti vadí horší známky ve škole, proč se u tebe tak často střídají nálady atd. Já to nevím, ale TY to víš. Ptej se sama sebe. Trpělivě. A odpovědi se dočkáš. Nezapomeň: ty jsi sama sobě tím nejvyšším pomocníkem, své štěstí máš pouze ve svých rukou. Ostatní tě mohou trošku "nakopnout", inspirovat, ale tu "vonící růži" pro sebe musíš utrhnout sama.
Ať se ti to podaří.
:)))
P.S. Ten film mám také ráda. :)