chci zemřít

Dobrý den, mám vážný zájem o Hypnogen, Rivotril, Phenaemal, Xanax, Neurol.
Email: [email protected]

Zase tak mladý nejsem.Je mi 28.A je to pravda...oni totiž nedluží jen mě a navíc jsem toto řekl před jejím otcem že mi dluží peníze,že ten kdo jim vozil jídlo a děcka ze školy jsem byl já a podobně a před ním jeho manželka všechno tají a celej život mu lže a on to nedokáže překousnout a uznat že mám pravdu i když mu to potvrdilo hodně lidí a tak začali dělat naschváli i s jeho ženou,protože ta je naštvaná že se o všem dozvěděl.

To je,ale oni ji drží doma...To, co píšeš, jsi zřejmě mladý, je jistě pravda, ale tvým mládím neprozkoumaná. Bude to asi pravda jen ta tvá. Zamysli se více a přiznej si, není -li v tom něco více, nemáš-li i ty vinu. To, co píšeš se nestává (myslím tím, jen kvůli půjčeným penězům). Jistě je v tom o mnoho více...
Pak se vzpamatuj a řeš problémy a neskákej z balkonu,vždyť ten problém by se měl dát vyřešit.

To je,ale oni ji drží doma a hlídají na každým kroku,takže za ní ani nemůžu přijet,protože ji nepustí ani ven...to nemluvím o tom že už tento týden ani nejezdí do školy,protože je na tom tak psychicky špatně že je ráda že se udrží na nohách,kdyby to bylo jen o mě tak by mě to bylo jedno a její rodiče bych měl někde,mě nejvíc ubíjí to že ona je v takovým stavu a to že se nemůžeme vidět.Jak můžou rodiče toto dělat vlastní dceři,která se od svých 10-ti let stará o jejich další děcka,který přebalovala a vychovávala,místo jejich rodičů?Ti by jí měli být spíš vděčni a ne ji ještě takhle psychicky ničit...

představ si,že jsou lidi,kteří nemají ani přítelkyni

Standardní plané rodičovské vyhrůžky, nohy ani ruce nezlámou, byl by to trestný čin.
Skákat z balkonu je blbost, při své smůle to přežiješ a skončíš na vozíku jako quadruplegik.
Domluv se s ní, dejte si rande, dejte si pusanec a ať si všichni trhnou nohou. Je to věc vás dvou.

Nechci už žít.V životě pro mě už nemá nic smysl,přítelkyni brání rodiče aby se se mnou vídala,mě vyhrožují a mé přítelkyni řekli že pokud zjistí že jsme se viděli,tak mě i jí přelámou ruce i nohy.Už jsem jí neviděl snad věčnost,denně sedím doma a přemýšlím že si skočím z balkónu.A je to jenom proto že její rodiče mi dluží peníze.Už opravdu nemám sílu jít dál

Táta mě umřel před 3 roky...svému synovi máš co dát už jen tím, že existuješ, jsi jeho otec, má tě rád. Lidé umírají, je to smutné, ale přirozené, to si pořád opakuj, nikdo tu nejsme navěky a někdo holt umře mladý. A že ses rozvedl, je to smutné, ale najdeš si jinou ženu, lepší a věrnou a zase bude líp. Nepodléhej momentální depresi, za rok bude už dobře a budeš se sám sobě divit, co že jsi měl za hloupé myšlenky. Čas všechno zahojí.

Táta mě umřel před 3 roky...Martine,
víš co? teď asi nevidíš východisko. Ale zkus pro sebe udělat jednu věc-dej tomu čas. Nejednej teď, snaž se postarat o své potřeby a nemyslet na budoucnost. Třeba nic nebude, třeba jo. Ale teď je teď a ty jsi tu teď. přežít tohle období.
Pokus se to nevzdát. Hodně jsme o tom mluvili s ostatními na zdejší diskuzi "sebevražda", dříve, když zalistuješ o měsíce zpět, možná tam najdeš příběhy podobné tomu Tvému.

Táta mě umřel před 3 roky...Ja mam Martine taky syna a je mu 9 let a kolikrat mi to napadalo taky 'odejit ,ale prave syn mi brzdi,nerada bych mu zpusobyla bolest a taky ho chci videt vyrust.Tak to Martine nevzdavej alespon kvuli nemu.Myslim ze budes hodnej citlivej muz,byla by te skoda.

Táta mě umřel před 3 roky moje začala zahýbat .. rozvedl sem se umřel mě strejda , teď druhej , umřel mě kamarád 39.. mě je 38 mám syna 10 ale nemám mu už co dát a tak se ptám ??? co tu ještě dělám ??nemám pro co žít, su smutnej a nevidím jiný východisko, než nějak odejít z tohoto světa

taky sem se dostal až na dno...je spousta lidí co mají pocit že se dostali na samé dno ale snažte se to nějak řešit ,to by bylo snadné to hned vzdát ,ale člověk musí doufat a věřit že má nějakou naději.Záleží na tom co vás trápí jestli je to neštastná láska tak pro tu se neumírá ,musí něco krásného skončit aby mohlo něco krásnějšího začít .Musíte pozitivně myslet a naučit se odpouštět a zapomínat ,to je tak asi vše.

taky sem se dostal až na dno svých možností a hledám východisko a nedaří se to už nemám pro co žít a nevím, jak to ukončit..

koukám, že tady mě nikdo nepomože..

jsem sklamana zivoteme...Ale pro něco si tě ten muž bral, ne? Má tě asi také rád, ne?

Ano , taky to tak mám.. ale...jsem sklamana zivoteme prestal me bavit kdyz jsem se po druhe vdala myslela jsem si ze se budu mit konecne dobre po 20letem mepovedenem manzelstvi ale naopak mela jsem dojem ze si beru skveleho muze ale vyklubal se z nej sobec ktery ma rad jen svoji bivalou rodinu a ja jsem jen rohozka o kterou si otira nohy a neustale me ponizuje az psichycky tyra jsem na dne

Ano , taky to tak mám.. ale...jsem sklamana zivoteme prestal me bavit kdyz jsem se po druhe vdala myslela jsem si ze se budu mit konecne dobre po 20letem mepovedenem manzelstvi ale naopak mela jsem dojem ze si beru skveleho muze ale vyklubal se z nej sobec ktery ma rad jen svoji bivalou rodinu a ja jsem jen rohozka o kterou si otira nohy a neustale me ponizuje az psichycky tyra jsem na dne

Ano , taky to tak mám.. ale jednou jsi dole a jednou nahoře :) Tak to nevzdávej :) I když to stojí za Hov**

To chceš proč o tom píšeš udělej to,

Nechci žít.Absolutně...Zdeni, tak tohle docela chápu. Sice to zvenčí vypadá jako blbost, ale zažila jsem to, jak se člověk cítí, když nemůže najít práci, když si připadá absolutně nepotřebný k ničemu, i kdyby kolem sebe měl tisíc lidí, je se svým trápením nakponec sám.
Naštěstí tyhle problémy jsou v principu řešitelné, a mohou se spravit, i když to teď tak vůbec nevypadá.
Ale tvé nechuti dál pobývat ve světě, kde nevidíš své místo, nelze než rozumět. :-(
drž se, někdy bude třeba líp...