Chlapi, kteří nezdraví

Chlap by měl vždycky zdravit ženskou první, pokud není výrazně starší než ona nebo její nadřízený! Stejně tak děti a puberťáci by měli dospělé zdravit první. Nevím, proč bych s tím měla začínat já a shazovat se tak. Když potkám v baráku sousedku, obvykle zdravím první (většinou jsou evidentně starší než já), ale chlapy jedině tehdy, když se jedná vyloženě o důchodce. Problém nemám já a mně podobní, ale ti, kteří nezdraví, ačkoliv by měli. Pozdravit je elementární slušnost!'

Nesnáším ženské, které vykládají, jak je druzí nezdraví. Pordrav první a budou tě třeba zdravit, nebo taky ne. nezdravím ty tetiny, které na to čekají...'

Tak já zdravím, ale i mne zdraví ženské jako první, dle situace. Prostě dle náhody: a nemyslím, že ony řeší, jestli jsou první, nebo ne. Já také ne.

Pokud to někdo řeší, tak má spíš problém se sebou a spíš si dokazuje že je něco "více" (a samozřejmě není, spíš naopak...)'

tě málo, hlupáku!'

Já teda nevím co se na tom zdravení tak vidí. Mě osobně vůbec nevadí když mě nikdo nepozdraví, je mě to mnohem příjemnější než lidi zdravící, protože já jsem v tom nikdy neviděl žádnou logiku a to mě doma dokonce za to fackovali, ale stejně mě nedonutili. Mě osobně to příjde jako přežitek.'

Musím se přidat. Máme v ulici několik "mužů", kteří zásadně nezdraví, já je tedy taky ne. Nejvíc mě ale baví syn jednoho z nich (je mu asi tak 20). Ten když jde okolo, pozdraví mého muže "Ahoj Fando!" (Manžel by mu mohl dělat s přehledem tátu ne-li víc, tykání mu nenabízel) a po mně ani neplivne. To je teda frajer.'

Co kdybychom my muži vyměnili etiketu za etiku?Nevadilo by vám to?'

Je to hrozné nezdravit, od malička mě máma nutila zdravit a také jsem si postavil hlavu a v pubertě nezdravil. Snažím se, ale náš radní je tekové to telátko. Pokud nepozdraví mě, nic se neděje, mě to je jedno( vím že je blbec).ale dámy si stěžují že je nepozdravil a to tedy podělal.'

myslim,ze nezdraveni chlapu,je dobou,nerikam vsichni,ale takzvana etiketa?Neudelaly jsme si to nekdy zensky samy?Porad chceme emancipaci a dokazat ze jsem kolikrat lepsi jak chlapi,no a pak chlapi nas berou jako sobe rovny?Jinak ja jsem pro slusnost a etiketu.I ta krava zabuci ,kdyz nekdo jim vleze do mastale.Neni to je v Cechach,je to vsude.

Myslím si, že to není tak úplně výchovou. Od mala mi vštěpovali rodiče, že mám pořádně a nahlas zdravit, ale... Když jsme byla dítě, tak jsme zdravila, koho jsem musela a dnes je mi 47, zdravím spoustu lidí ale..., než koho chci. Není to projev nějaké neúcty k cizím lidem. Nemám ráda žádné musíš...Zároveň,ale nelpím na bontonu, kdo má zdravit jako první a klidně stejně starého muže,pokud je to známý, pozdravím jako první. Slyšela jsme někde takovou větičku- "Když se potkají dva muži stejného věku a stejného postavení, který pozdraví jako první?" "Přece ten zdvořilejší." (Musíš to ne... fakt to není výchovou, jsem už taková a nikomu se nepovedlo ně vychovat.)'

Jasně, tebe to evidentně doma nenaučili.

Slušnost není žádný přežitek. A že by tím někdo maskoval závažné charakterové vady? Zatímco melancholik trpící depresemi, a proto nezdravící je v pořádku?

Termín atomizovaná společnost teda neznám.

A jinak to máš v hlavě v pořádku? Tak do blázince, co, tam ani nemusíš zdravit.:-)))'

Cherokee, já bych spíše řekla, že je to otázka vychování. Jestli někdo nezdraví, tak je to nejspíše tím, že mu nikdo v dětství neřekl, že je to slušnost a tudíž mu to nepřešlo do krve.'

Já etiketu považuji za přežitek a nijak se tím netajím. Samozřejmě se snažím být slušný, ale představuji si pod tím trošku něco jiného. Etiketa, bonton a podobné hlouposti byly a jsou totiž často zneužívány k tomu, aby zamaskovaly závažné charakterové vady. To, že člověk např. nezdraví nebo je obecně pasivní v otázce etikety může být zapříčiněno např. melancholickým založením, nesmělostí, depresivními či úzkostnými stavy, za které si člověk sám tak úplně nemůže. Dnes je společnost hodně atomizovaná a lidi víc čumí na televizi, než spolu komunikují, mají daleko víc starostí než dřív, život je podstatně náročnější na psychiku než dřív, a to sou pak ty důsledky.'

já zdravím jen koho znám jménem, rodné číslo. Koho neznám toho se nevšímám ani kdyby měla kalhotky dole.'

18:54:01 pro 19:14:38
Určitě to nebude slepotou. Možná mám já jen víc štěstí.:)
'

Oba dobře víme,že žena,která není mladá,může být mladší než ta,která biologicky mladá je.Mám rád společenská pravidla,jsem rád,když se dodržují.Poslední dobou jsem asi v tomto směru slepý,žádnou galantnost nějak nevidím.A nezlobte se,nevidím ani gentlemany,ale ani ty dámy.Ale to je dlouhé povídání.Mně je 54,jméno Guth Jarkovský si ještě pamatuji.Četl jsem ho,když mi bylo 15.Rád bych vám ženy vysekl poklonu,ale teď opravdu nevím kam.'

Je otázka, co je ještě mladá žena, je to totiž relativní.:)

Já potkávám galantních mužů dost, není to samozřejmé, vždycky mě to potěší a také to ocením (úsměvem a poděkováním).

A vy co tu zmiňujete postavení, tak podle společenských pravidel je sice výše postavený muž nadřazený, ale jen blb toho využije.
Dám vám hezký příklad : občas jsem chodila na návštěvu za příbuznou na ministerstvo kultury. Pan Tigrid mě zdravil i na schodech (když jsme se tam potkali a dokonce se ukláněl), jeho náměstek pan Prokop (zpěvák, Krásný ztráty) mi neodpověděl ani na pozdrav, když jsme spolu čekali v "předsálí" sekretariátu (znal mě od vidění a věděl, za kým chodím). On čekal na ministra, já na příbuznou, až spolu dojednají. Je jasné, který z nich byl velmi galantní muž a který křupan.'

Prosím dovol mi,abych ti napsal,že rád používám již zmíněnou elementární slušnost.Být k Vám ženám galantní je velice hezké,cítím se při tom dobře.Konstatuji však,že žen,které to ocení,je čím dál méně.Spíš bych řekl,že nastává čas žen,které netuší,jaká vůbec bije ve společenském chování.Věřím tomu,že ty jsi mladá žena s poněkud starším vystupováním.Kdepak všechny jste a kde Vás je konec?'

anonyme,a jak má ta pokladní v supermarketu vědět, že ten buran, co neumí otevřít hubu, je ředitel nadnárodní firmy? Já zdravím první i uklízečku, zkrátka proto, že je to žena a je starší než já a nemám pocit, že by mně kvůli tomu měl spadnout hřebínek. Způsob zdravení není o dokazování si něčí převahy. Je to elementární slušnost a má svoje docela jednoduchá pravidla, která se vyplatí dodržovat.
A co se týká toho společenského postavení - v souvislosti s tím vzpomínám okřídlené rčení "chovej se slušně ke každému, koho potkáváš po cestě nahoru, tytéž lidi budeš potkávat, až půjdeš dolů":-)'

a co se ti hnusí?'