Cipralex

Tak, to ani nechtěj vědět,.....hmm - vidím, že nás to tady nemá jednoduché více:-(

Napiš spíš,co jsi neměla,bude to rychlejší. Jsi jak pokusný králík.
Ale to nic ve zlém..

Tak, to ani nechtěj vědět,...Krásně napsané :)

Ilono,jak jsi se po...Tak, to ani nechtěj vědět, Týno! Kolektiv se během mé nepřítomnosti sdružil unisono proti mě. Nebavili se se mnou, ani pracovně, sebrali mi stůl a počítač (posadili tam ženskou od vedle). Šéfem mi bylo sděleno, že jsem v jejich očích ta nejhorší, neboť jsem si simulací vynutila půlroční flákání a oni se museli honit a dřít za mě. Byli orodovat u nejvyššího, aby mě přeřadil, že se mnou opravdu nemohou sdílet jedno pracoviště,, tak jsem jim odporná. Malý šéf v době mé nepřítomnosti slíbil svému kamarádovi, že ho zaměstná, jelikož nepočítal s tím, že se vrátím. Asi po čtyřech měsících mě opravdu přeřadili a kamarád dostal moje místo. Zapracovala jsem se, zvykla si, ale původní kolegové mi na chodbě ani neodpověděli na pozdrav. Jako kdybych byla nakažená dýmějovým morem. Nechápu, jaká síla mi pomohla to ty dva roky přežít. Atmosféra výčitek a provinění, velká pracovní vytíženost a strers, stres, stres. Osobní život neuspokojivý, nulová relaxace, v novém kolektivu intriky, pomlouvání, závist, donášení. Partner mi oznámil, že má dvě milenky. Dneska už se tomu dokonce směju. Je to tak, že co nás nezbije, to nás posílí a taky, jednou jsme dole, jednou nahoře... Teď sice nejsem zdravá, ale deprese mě paradoxně vysvobodila z práce, která mě ničila, nebavila, nenaplňovala (přesto jsem ji dělala poctivě a dávala jsem jí vlastně všechno), z kolektivu lidí, nízkého charakteru. Trvalo mi pár let, než jsem tohle pochopila, předtím jsem si všechno, co se událo vyčítala, zato dnes to beru tak, že se stalo to, co se stát (asi) mělo a mám jen to, co si zasloužím. Všechno si vyžaduje čas, trpělivost i kousek pokory.

Ahoj všem!
Týno, mě taky...Ilono,jak jsi se po půlroční neschopnosti vypořádala s návratem do práce?Myslím,jak jsi zapadla mezi ostatní?

Ahoj všem!
Týno, mě taky...No čtu vás a myslím si že cipralex je vynikající,tedy mně postavil na nohy a že jsem už užívala toho hodně,taky nejsem nejmladší a v léčebnách jsem strávila roky jěště za dob kdy se zkoušelo kde co jako prothiaden,nortriptylin,medipramin po něčem mi bylo hodně bídně,ale ludiomil jsem snášela dobře a hodně mne "nabudil" zato imipramin,amitriptylin,anafranil,noveril,mianserin,leviron jsem nesnášela ! Je zajímavé,že i léky ze "stejné skupiny" na mne působily rozdílně,takže mne považovali za hypochondřičku nebo simulantku,celkem dobré bylo trittico,a dobře se mi udělalo až po elektrošokách které jsem odmítala,ale nakonec mi hodně pomohly za opakovaný pobyt jsem jich dostala celkem 42 ! Pak jsem jěště dostávala atropinové a glykemické šoky,ty už se snad ani dnes nedávají pro vyvolávání halucinací a jiných kontraind.,taky jsem přišla o nějaké zuby v "záchvatu" kóma ! Co začaly AD nové "generace" tak už se lépe snášejí asentra,zoloft,deprex,prozac,citalex,jsem snášela daleko lépe,jen u některých to chce hlídat potraviny,jako banány,sýry atd.to jsem dostala hrozné křeče i po parnete,jo je to chémie a taky pak vázne sex no po jumexu se mi vylepšil,taky efectin,lemeron,tiareptin nebo coaxil je dobrý ! Z těžší deprese mi taky hodně pomohlo lithium,nebo biston,tegretol i rivotril ale ten je prý návykový jako diazepam,což mi ale přijde zanedbatelné při tom co jsem všechno za ty roky spolykala,jěště toho mám doma sice prošlého krabici,jak mi stále měnili léky při návratech z léčebny,budu to muset odnést do lékarny"předpisově" teď už beru jen cipralex no nevím možná kdybych ho brala už dříve,tak bych nemusela užívat kvanta jiných AD on mi zabral i na kožní probémy a bolesti páteře,nyní už jsem v plném ID tak mám méně stresů ale hrozně se mi třesou ruce a hodně se potím a trpím závratěmi ale to v zimě je vždy horší,v létě budu na zahrádce a doufám,že do léčebny nebudu muset...? Hodně zdraví všem Z.

Ahoj všem!
Týno, mě taky doktorka nabízela denní stacionář, ale pak na to nějak zapomněla a už nebylo volné místo. Známá tam docházela a říkala, že to bylo fajn, akorát prý ve skupině lidi hodně brečeli. Jinak jsem byla s úzkostnou depresí na neschopence poprvé půl roku, pak mě šoupli zpátky do práce, protože mě nechtěli dát do ID. V ní jsem vydržela dva roky. Pak to udeřilo po druhé a to už jsem se vrátit nechtěla. Pokud jsem měla nárok na nemocenskou, "byla jsem v pracovním poměru", poté mě k jednomu dni uschopnili a hned nato udělii částečný ID. Myslím, kdybych byla bývala měla snadnější zaměstnání, vrátila bych se tam, ale naneštěstí mi stav přivodil dlouhodobý pracovní stres, syndrom vyhoření energe (kromě jiných útrap života) a zodpovědnost, "odporní" kolegové a jinou práci jsem neměla.

Jinak to momentální zhoršení přikládám vlivu úplňku (mělký spánek, nespavost) a mrazům, ta kombinace vysiluje i zdravé. To přejde :-)

A byla jsi s tím někdy na...Na neschopence ne. Akorát asi jednou jsem se hodila na týden marod, to sice stejně nepomohlo a potom se mi stalo, že jsem vůbec nemohla jít do práce, ale to bylo sem tam jeden den. Sama se divim jak jsem to mohla kolikrát zvládnout a že jsem se nezhroutila.
Teď se mě to teda drží už dost dlouho, ta mrcha né a né se pustit :) Ale já to většinou přes zimu mívám horší, takže už čekám na jaro :)

Týno, já mám to samé,...A byla jsi s tím někdy na neschopence?

Susan,bojuji s úzkostnou...Týno, já mám to samé, jsem učebnicový příklad GAD. Už jsem zobla Lexoš, jsem v práci, tak musim vydržet. Ale spala bych, jsem jak po tahu.

Týno a ty bojuješ s čim? S...Susan,bojuji s úzkostnou generalizovanou poruchou-úplně doslova.Pomocí psychoterapie se k tomu asi malými krůčky dostáváme.Podle mě je to jasné,zažívala jsem stres na základě čeho jsem si přestávala věřit až jsem začala mít obtíže. !!!Napsala jsem to srozumitelně???A co trápí tebe?

Tardbasi,
Ty Mochovce-nemyslíš elektrárnu? Nemusíš odpovídat, jestli nechceš, já jen že na elektrárně Mochovce jsem taky odvedla nějakou menší prácičku-tedy ne přímo tam, jsme jedni z dodavatelů.

Jinak to současné zhoršení-já nějaké pociťuju taky-nemá to něco společného s těmi extrémními mrazy a biozátěží? Podle mně by to mohlo být.

Psychoterapie bývá...Týno a ty bojuješ s čim? S úzkostma? A víš co ti to nastartovalo?

Týna-na psychoterapie...Psychoterapie bývá součástí léčby AD.Nabízel ti ji někdo?Já chodím z ní absolutně vyřízená,ale s pocitem,že se z toho dostanu.Teď mě tedy úplně srazila k zemi nabídka hospitalizace,ale není to nařízeno ani doporučeno.Beru to jako jednu z možností terapie a v úterý jdu na další sezení,tak tam budu probírat dalšímožné postupy,existují i jiné krom rovnou hospitalizace.

..kdyby se někdy v budoucnu...Pete, já tě miluju :) U tvých příspěvků se vždy pobavím a zvednou mi náladu.
To je snad na tom to pozitivní :)
Díky všem, že jste!

Týna-na psychoterapie nechodím,pouze k lékařce...a to mne tam museli po roce šíleností co jsem vyváděl ohledně zdravotního stavu,doslova dokopat.Šel jsem tam s tím,že nemám co ztratit a dostal Cipralex,jenže ten jsem bral asi 14 dní,ale dál to nešlo-každý druhý den šílené migrény a totálně vycucanej,tak mi ho p.doktorka změnila na Wellbutrina Dogmatil.Ten mi celkem sedl,ale někdy mám pocit,že je slabej a na mý stavy nestačí,ale bylo mi vysvětleno,že tam výkyvy jsou a budou-takže jednou dole a jednou nahoře.Já momentálně dole....léky beru cca 5 měsíců a to jezdím do Prahy a zpět a mám to dohromady přes 200 km,ale už jsem si zvykl....Susan-jojo,mluvíš mi z duše,taky ty kecy typu"mysli na něco hezkého "nemůžu vystát,je to těžký.Ale jak už tady někdo psal souhlasím s názorem,že když mozek poručí,můžeš se na hlavu stavět-to je asoň můj případ..můžu dělat co chci,ale je to tam...

..kdyby se někdy v budoucnu ve zprávách mluvilo o nějakém maniakovi, co málem způsobil jadernou katastrofu,v jad.elektr.Mochovce, tak jsem to byl já..:-)

Kamarádi, tak jsem taky.....ahoj Susi a ostatní - normálně mluvíš mi z duše - od včerejška takový propad, že budu muset příští týden ,,prudit,, doktorku znovu - v noci mne budí úzkosti a spasmy - dnes po ránu úplně paralyzován . safra - a to jsem si pochvaloval, jak se to lepší..do kelu - no snad navýšení zoloftu přinese úlevu...do toho zase nějaké hádky s exmanželkou ohledně dcerky a v pondělí jdu naneformální pohovor ohledně nové potenciální práce - no jestli se tam dovleču, tak jim akorát sdělím, že jsem absolutně nepoužitelnej - ať si do Mochovců najmou někoho, kdo není blázen :-)))...budu cukat celým obličejem a uchechtávat se jak jojo..možná mi přímo zavolaj arnošty se svěrací kazajkou :-(
..i psát tento text mi dělá potíže, jak jsem celý stažený a třepou se mi ruce (možná bych neměl hulit na lačno)

Kamarádi, tak jsem taky rozhozená, v noci jsem zase nespala snad od 6h. To by ještě šlo, ale nějak jsem pohubla. Týno, mě taky vždy rozhodí něco, když už si myslim, že jsem na tom docela líp. Jinak hospitalizace by mě srazila totálně, tak nejsi sama. Myslím, že v tom hrají velkou roli předsudky. Martine, to břicho budeš mít určitě od nervů, když se ti to projeví vždy, když to na tebe přijde. Moje máma má to samé, má úplné bolesti až do zad a pod žebrama a minule i zvracela.
S myšlenkama jsem na tom stejně. Když je mi OK, tak ani myšlenky mě netrápí a když je mi ouvej, tak se jich taky nemůžu zbavit. Do toho ještě kecy z okolí: "a proč se tak nervuješ a mysli na něco hezkýho". Sorry, ale to bych je praštila a přála bych jim to na den, ať si pěkně "pošmáknou".

Zdravím,delší dobu jsem...Ahoj Martine,já se také sesypala poprvé v životě ,když už jsem si myslela,že bude vše O.K.Co bereš za AD?Jakdlouho achodíš na psychoterapie???Já jsem po stresu neměla bolení břicha,alejiné tělesnépříznaky,u každého je tojiné.