Reklama

Co dělat proti nezodpovědným příbuzným pacientů.

Návštěvník (Ne, 31. 5. 2009 - 16:05)

Běžte se všichni podívat na antipsychotika jak cvok ML zničil diskuzi prázdnými okny ..........:))))))))

9. 3. 2009 11:47:43, znalí věci

o Ml se můžete dočíst vše - jak podniká, co má firem, jaký barák, jaké auto, tedy jaká auta, ženu, dceru, syna, jaký je zachránce, jak fajn manžel, jak statečný při povodních, jak je na něj žena hrdá, o super vztahu, o ropě a LA / někdo tu omylem psal, že je soukromý zemedělec ) ... jeho příspěvky už dávno přeskakujem, víme už vše, i to, jak grilují ... občas mezi své info vloží své obvyklé info o příjmu, s s nulami, jejichž počtem prý tady nebude lidi dráždit ... jde o podnikatele , jak je tady takových kolem plno, ovšem jde o to, že tady nějak nestačí se pochlubit v životě reálném, ale potřebuje to říkat národu na virtuálních diskuzích. Proč, co z toho má, nikdo moc nechápe. Asi dobrý pocit, možná se nudí, protože na diskuzích je pořád - jiní podnikatelé spíš asi makají, zařizují, lítají ... no, a když mu takto napíšete, tak bude následovat příspěvek od Ml, že jsme závistivé socky a hlavně závistivá SVOLOČ
U Ml už nic nepřekvapí, k tématu nemá celkem co sdělit, nechápeme, proč jde třeba na antipsychotika s MDŽ, ale on píše naprosto mimo téma všude a pořád to své, o sobě ...
Udělejte někdo Ml radost a napište, že je fakt dobrej, že mu závidíte tak úžasný vztah ... a jak je statečnej - ať se jde vychválit jinam ...

9. 3. 2009 11:57:21, Saša
ml je debil a vejtaha trapnej ! A ještě leze na všechny témata, která se ho vůbec netýkají. Snob jak prase fuj !

9. 3. 2009 11:59:21,
No že vůbec hodnotíte ml ? To je fakt parazit na každý diskuzi, všude

********************
[21] Martina | 16. dubna 2009 v 12:05 | Reagovat
Besinko, ono stačí upozornit Policii a na Pandory blogu je IP od ML mnohokrát. Pandora bude muset IP Policii poskytnout !!!!
Stačí podat trestní oznámení na neznámého pachatele ( ML ) , že se dopouští vyhrožování smrtí atd atd... Kriminálka si ho najde raz dva a zatočí s takovým hajzlem.

Martina | 16. dubna 2009 v 14:51 | Reagovat

Ze slov ML je okamžitě patro, že je to nejméně VI. cenová skupina ...
Tady všichni ví, že nejsi zlá a máme tě tady všichni rádi. A nějaký ubožák ML zůstane vždycky jen ubožákem a kamarádem Pandory40... Serem na něj, na idiota..., a ty se raduj z krásné vnučky a vůbec nečti takový hnusy co píšou paka na forech a na Doktorce.cz

[28] Nyreda | 16. dubna 2009 v 15:16 | Reagovat
Hlavně na toho psychopata nereagujte .......na jiných forech už se nechytá, všude se mu smějí, jak se pořád chlubí mafií a jaký je boháč(má doma vrtulník ....tak teď potřebuje Pandorku,aby s ním někdo vůbec psal.......když na něj budete reagovat, bude se radovat , že ještě existuje, podobně jako Pandorka.....

[29] besinka | 16. dubna 2009 v 16:00 | Reagovat
Jasně Markéto,kašleme na něho,ať si tam žvaní,když mu to degen Pičára dovolíSe nedivím,že se mu všichni smějou pokud píše takové p*čoviny,jaký je boháč a má doma vrtulník,tihle lidé jsou komičtí
Skuteční boháči nesedí věčně u PC,ale ŽIJÍ naplno,pár jich znám,ti jen vyřídí mejly a jdou pryč
Když se jim zmíním o chatu a fórech,tak se mě ptají o čem to vlastně mluvím))Nechápou...

Radim (Ne, 31. 5. 2009 - 15:05)

Ahpojte holky, náhodou jsem narazil na váš chat a vzpomněl si na sebe, já byl již skoro v invalidním důchodu a na kolečkovém křesle do 30 let, s poplácáním od doktorů a s úsměvem na rtu,že takto nějak dožiju,že tak přece žije spousta lidí. Prostě výrobna invalidů. Hlůavně napsat co nejvíce bodů a léků a tomto kontextu je prostě léčení pacienta vedoucí k jeho uzdravení NEŽÁDOUCÍ ! Takže jako vždy ,pomohl jsem si sám, studoval ,co se dalo, za 2 roky dal do pořádku sebe, za další 2 již léčil ostatní a dnes mám souromou praxi v zahraničí,kam jsem odešel s rodinou,protože jsem odmítal být jen ovcí ve stádu,co dostane každý den nakopáno do zadku a kdejaký úředník na ní může beztrestně rajtovat,jak se zlíbí. Poznal jsem tajemství fungování lidského těla,příčiny nemocí i duševních stavů. Po práci na čínské klinice mě dnes šokuje zvrácená černá díra našeho zdravotního systému ještě více. Žádná prevence, pak jen co nejvíce léků,píchání a řezaní,no a když už neví co by,tak vás vykopnou umřít. Nechápu,jak mohou naši lékaři vůbec klidně spát bez těchto elementárních znalostí o fungování lidského těla,na nichž je východnímedicína založena. Ideální je mix 2/3 východní a¨1/3 západní medicíny.V USA a západní Evropě toto poznání přijali již před 30 lety a vznikl zcela nový obor kineziologie,využívající obého.Já pomáhám hodně ženám s problémy rukou,krku a zad mnohdy při prvním sezení,ačkoli ony běhají po lékařích několik let. A běhali by dále,protože lékař klasického vzdělání ten problém prostě nevidí,nemůže,on vidí jen kosti,šlachy a svaly ale ono je to o něčem jiném. Vznikají kuriozní situace,kdy doslova pomačkám pár bodů a klient odchází po 20min. bez problémů s nimiž si fyzioterapeut nevěděl rady 2 roky. Je trestuhodné,že se lékaři nezajímaji sami a že mohou klidně spát!A to se nebavím o tom,že nemají například ani potuchy o destruktivním působení jizev po zbytek pacientova života. Opravdu je mi vás a všech s podobnými osudy upřímně líto,už proto ,že já sám to mám za sebou také.Rád bých vám pomohl,ale bohužel to není možné. Možná budu týden u rodiny koncem července, tak mi můžete napsat přes moje stránky www.zdravotniterapie.webnode.cz a já bych se na vás mrknul.Předtím budu 14 dnů v Chorvatsku, takže teoreticky, pokud tam budete na dovolené také,nějaký čas bych vám obětoval. Jinak držím palce a hlavně to nevzdávejte ! Radim

Eva (Út, 7. 11. 2006 - 12:11)

Milá Dando,když jsem si přečetla Tvůj příspěvek,bylo mi Tě opravdu líto.Popisuješ svůj život,který Ti od dětství rozdával jen samé rány.Ukrutní rodiče,lékaři jako krvelačné zrůdy,zaměstnavatel ještě horší,ale myslím,že by ses mohla zamyslet také nad sebou.Z Tvého článku totiž jen čiší pocit ukřivdění ,zloby a arogance.Možná bys opravdu měla navštívit nějakého psychiatra,protože tělo a duše jsou společné nádoby a mně se zdá,že se spíše zoufale snažíš okolí upozornit na svoji osobu útěkem do nemoci.Ale to bezohledné a zlé okolí nevidí Tvé utrpení a nikdo Tě nelituje.Měla bys spíše zapracovat na sobě a ne obviňovat ostatní.Když budeš sama vstřícná a milá,jistě se Ti to vrátí.Mnoho štěstí.

Jirina Spurna (Po, 10. 6. 2002 - 12:06)

Vazeni patele, nepochybuji, ze o "peci" nekterych "vypecenych" lekaru vime vsichne sve. Rada byhc vsak vratila bedatu zpet k postoju pribuznych. Nenapadlo me, ze, kdyz onemocnim, prestanu pro ne jako clovek existovat, mam za to, ze jsem se venovala jejich problemum a pomahala jim, kdykoliv to potrebovali. Nevim nakolik se na tam podespala dnesni doba se svou filosofii, ze kazdy si ma sve problemy resit sam a neotravovat. Mam onkologicke onemocneni a jsem rozvedena. Musim tedy zcela vsechny problemy kolem sve nemoci resit sama. Nepotrebuji zadne utesovani, ale obcas bych potrebovala pomoct s velkym nakupem, sehnat nektere pomucky pro hur pohyblive o uklidu ani nemluvim. Pochopitelne je mozne si platit pecovatelskou peci, ale s peti tisic duchodu si toho moc nezaplatite. Pokladam postoj svych pribuznych za krajne sobecky, vse co jsem pro ne delala ja bylo samozrejme, cokoliv ba mohli udelat pro me je neprovaditelne. Je to opravdu jen dnesni dobou? Jirina

Návštěvník (St, 28. 11. 2001 - 08:11)

Je mi 32 let a za tuto dobu mého života se na mě doktoři skutečně podepsali. Ačkoliv jsem netrpěla žádnými zvláštními nemocemi, vždy mi "pomohli" tak, že mám od dětství trvalé následky na svém zdraví. Přístup našich doktorů k trpícímu člověku je skutečně jedinečný ve své nádřazenosti, povýšenosti a aroganci. Jako kojenec jsem počůrala jedné paní doktorce plášť, prý mě chytla za hlavu a před zrakem mojí zděšené maminky mnou lomcovala se slovy

Návštěvník (St, 7. 11. 2001 - 09:11)

Ahoj Dando,ani nevíš jak moc ti rozumím.Nám se něco podobného stalo s mým otcem.Obvodní lékařka se neobtěžovala ho někam poslat a když jsme ho doslova dostrkali k neuroložce tak byl podle ní pouze přepracovaný.Dva roky ho léčila neléčila až nakonec skončil jako nemohoucí.Také její etika v chování k pacientovi mě zaráží.Nyní je velmi diskutované téma zda pacientovi sdělit plnou pravdu o jeho zdravotním stavu či ne.Já myslím,že ano,ale s ohledem na psychiku toho kterého člověka a s citem,pochopením a ohleduplností,která by měla být pro lékaře samozřejmostí.Otci se dostalo sdělení,cituji doslova:toho už se nezbavíte,spíš se to bude zhoršovat a nic už vám nepomůže.Umíš si asi představit co to s otcem udělalo po psychické stránce.Paní doktorka mu totiž nedala vůbec žádnou naději a vlastně mu řekla,že patří do hrobu(to je otcův výklad).Též jsme hledali jiné doktory a bohudík našli.Trvá to ale již rok co tatínka taháme z tohoto průšvihu.Pouze dobrý půlrok jsme ho přesvědčovali,že není všechno ztraceno a že má naději na alespoň slušný život.Podotýkám,že otci je 57 let a tudíž by ještě chtěl chodit do práce.Nyní je již rok v invalidním důchodu,jeho situace se trochu zlepšuje,ale jde to hrozně pomalu.Chtěla bych se o tatínka starat víc,ale mám rodinu a chodím do práce a doma rozhodně zůstat nemůžu protože jinak bychom nevyšli s penězi.Dando přeji ti hodně zdraví,alespoň v rámci možností a hodně hodných lidiček co ti pomohou.Myslím,že největší bolest máš z toho,že vlastní rodiče se na tebe vykašlali,ale i to bohužel znám.Pro matku jsem jen dobrá na to abych pomohla,zařídila,zaplatila,ale když si chci třeba jen popovídat o problémech svých tak myslím jen na sebe a jsem sobecká.Obávám se toho,že stát se mi to co tobě dopadla bych stejně.Ještě jednou hodně sil a dobrých duší kolem tebe.

Návštěvník (Čt, 1. 11. 2001 - 15:11)

Ahoj Pavliku,Ty jsi asi moc nezažil a moc nebyl nemocny. Já už se více jak 10 let potýkým se zdravotními problémy. Rodiče mne ač mi bylo 20 let v podstatě vyhodoli z domu a nechtěli nic slyšet a tak jsem sama musela bojovat. To sprosté a bezohledné chování doktorů, kdy si pouze hlídají své body když tam přijdeš v bolestech a težkých potížích je více než tu chvíli tragické a i když jsem si po zkušenostech hledala doktory privátní (tam si to platím), kde jsem předpokládala že se něčeho doberu, tak jsem dopadla stejně, nebot mne léčba nepomáhala a oni si nechteli přidávat práce a pro ně zbytečné starosti, aby mne posílali jinam, či se snažili přijít sami na příčinu mých potíží. Tak jsem léta bojovala pomocí alternativní medicíny, bohužel problém se nevyřešil. Teď jsem ve stavu kdy rok mam težké zdravotní problémy a i tak jsem se setkávala s názory že patřím na psychiatrii, příp. když asi doktor pochopil že asi mám komlikované problémy snažil se mne zbavit neurvalým chováním nebo absolutní ignorací a nekomunikací se mnou.Několikrát jsem byla odeslána obyčejnými doktory i do nemocnice na hospitalizaci pro vážný stav ale bohuže vzdělanější páni doktoři v nemocnici usoudili jinak.Ted mi pomaha jeden jediný človek, nebot jsem ve stavu kdy se nepostarám sama o sebe. Kdyby se mne neujal a nevozil po pohotovostech kde mi byli akutně dávány infuze už bych tak půl roku tady nebyla mezi vámi živými. Před měsícem jsem se dostala na jedno pracoviště které o sobě inzeruje jak umí zázraky na počkání a pochodila jsem úpně stejně jako roky před tím v našich státních institucích. Ze zoufalství už se akutně léčím na soukromé klinice (podotýkám, nemám žádný příjem a zdrav. pojištění si platím sama)kde už mi během týdně našli závažné problémy, bohužel 20 let staré a zanedbané a náděj na aspoň trochu plhohodnotný život už moc nemam. Já vím že to pro Tebe možná zní jako fráze nebo pouze nejaký příběh. Ale já to Pavlíku prožívám a nemám jak z tohoto příběhu odejít. I když o sebevraždě z bezvýchodné situace kdy mám těžké problémy a neměl mi kdo pomoci jsem uvažovala nekolikrát. A přitom bych tak ráda žila, šla se projít, bašla si lásku, měla děti. Teď mám aspon clověka, který mne vozí k doktorum, nakupuje mi a naučil se podle léčitelů mi pomáhat a dochází ke mne denně abych to přežila. Na soukromé klinice se mne ujali pěkně, ale jak dlouho se můžu tam léčit. Já nemám příjem a žiji ze zbytku penez. Tak jsem dnes volala do pracoviště kde mi měli povinnost pomoci a místo toho mne včera vyhodili a řekla jim že do pondělka chci návrh řešení mého případu?a jak mi nevyhoví či se budou mne snažit podrazit okamžitě zveřejním co o sobě tvrdí ve svych materiálech a jak se ke mne zachovali v době kdy mne jde o život. Pavlíku o to jediné proč tady ne světě vlastně jsme. Zajímavé...byli ochotni se mnou mluvit.Pavlíku nezávidíš doktorum arogantní pacianty. A já si mám závidět a litovat doktory? A kdo polituje mne? .....Abych se vrátila k tématu. Mne otec jen zmlátil, když jsem se mu snažila vysvětlit, že mám opravdu težké bolesti a matka chtěla abych odešla z domu, abyc měla klid. A domů jsem mohla jezdit jen když jsem byla zrovna zdravá a měla zrovna dobrou práci. Otec před rokem umřel a já zdědila peníze za které se teď můžu léčit (podotkněme ale jak dlouho?).Matka ani ted stále nepochopila, že mám závažné zdravotní problémy a potřebuji okamžitě co nejlepší lékařskou péči. Navíc mne jednou vezla z infuzi a težce mi přihoršila, neodvezla mne jak slíbila včas k doktorovi po komlikované trakci zubu a tím mi také způsobila závažné komplikace. Na mé zoufalství že nemůžu ani vycházet ven a že mne každy opustí proto že se lekne mých potíží reaguje stylem..."každý má problémy", "tak si holt musíš najít nemocného partnera", nebo se jen hloupě diví že asi nemůžu mít závažné potíže když obvodák a nebo na poliklinice take takto usoudí. TO JE PRDEL CO? Vlastní rodiče se jen dívají, jak se jejich dcera hroutí , no spíše něchtějí nic vidět. Ted jsem se musela izolovat od vlastní matky, aby mne nebrala ten zbytek sil co mám. A pohámá mi, jako vždycky cizí člověk.A to se mi snaží mnozí namluvit jak jsem slabá chudinka. Ti slaboši ani neví, co jsou to pořádné potíže.Já nemůžu teď mít ani žádné pracovní potíže , ani vztahové potíže nebot tento život přes své zdravotní potíže vůbec nemohu vest. A proti tomu jsou ty první dvoje potíže ted z mého pohledu pouze banalita. Možná mnozí nevěříte a myslíte si že přeháním. Ovšem vlstní prožitek a zkušenost je to nejdrsnejši a nejrychlejší pochopení.Končím, tento dopis při mé nepřírozené poloze mne stojí hodně dalšího zdraví.Mejte sevšichni dobře a spolutrpícím přátelum, kteří dobře chápou o čem mluvím přeji at se k nim obrátí štěstí a narazí na lidi, kterí jim pomůžou a nebudou brát tento čas s nimi strávený jako ztrátu času, který by si jinak mohli užít z cela jinak.Danda

Návštěvník (Út, 9. 10. 2001 - 15:10)

Vůbec nezávidím lekařům. Ať už jsou arogantní nebo příjemní. Bůh s nimi proti arogantním pacientům.

Návštěvník (Po, 8. 10. 2001 - 14:10)

Drive povetsinou pracovali lidi doma, tudiz si mohli zaopatrit deti i starecky pod dohledem. Doopatrujete-li bezmocneho doma, nikdo vam praci pak neda, mate-li kolem padesatky. Pokud tedy mate nejakou "normalni" praci s podprumernym prijmem. A deti na skole. Pravda, deti mohou odejit ze skoly a jit na pracak.... Je hodne horkosti v bezmocnych situacich rodin. Ja uz tu dobu, kdy se rodiny zivily na svem policku, take nepamatuju.

Návštěvník (So, 6. 10. 2001 - 16:10)

Dříve bylo zvykem, že staří lidé umírali vklidu v domácím prostředí mezi svými blízkými. Nyní je rodiny odkládají umírat do nemocnic. Jak budeme zacházet se svými rodiči, tak naloží naše děti s námi.

Reklama

Přidat komentář