CO DĚLÁTE S LIDMI, KTEŘÍ NUTÍ ZBOŽÍ
...tak nějak líto...
Mě je jich vždycky ak nějak líto, takže je vyslechnu a chovám se k nim slušně. Člověk sám neví, co bude ještě v životě nucen dělat,aby se uživil.
tady "harvarting prdulking"..mluvím prosím s "jméno" ani neodpovím a pokládám...U dveří...že nic nechci a nepotřebuji. Na ulici, že zásadně na "nějaké ulici" obchody nedělám.A bezdomovcům v žádosti o "5korun" , že lituji,ale že platím nákupy kartou.."Produkty" pěněžních ústavů odbývám větou, že jsem internetově gramotný a pokud budu mít zájem,sám se podívám se na jejich WWW a pak budu či nebudu reagovat. Argument u pojišťoven...nechte mi tu smlouvu prostudovat mým právníkem a já se pak rozhodnu a to vám nikdo neudělá..asi vědí moc dobře proč.
Na ulici jim rukou ukážu posunek směrem k nim, jako když je zastavuju, otevřenou dlaní k nim a a zakroutím hlavou, jako že ne a je pokoj.V telefonu jim hned skočím do řeči, že nemám zájem. A Jehovistů za dveřma se přes dveře ptám, co si přejí, oni že popovídat, tak jim řeknu jste dva, tak si povídejte.:-)
Jeden znamy pri telefonatu neodbytne dealerky podotkl. Tak se namydlete, ukupejte a prijdte. Budu vas cekat.
Mila dama rochla s telefonem a uz nezavolala.
:-))))
Já je vyslechnu a pak jim...:-))))
posílám je slušně do prdele.
- Odpovědět
Pošli odkaz