Reklama

Děsi vás vlastní smrtelnost?

Boriš (St, 25. 4. 2012 - 09:04)

Smrtelnost fyzického těla...Tak duše je nesmrtelná?
A jak jsi na to přišel?
Sis to někde přečet, nebo už ses úspěšně reinkarnoval (neboli znovu vmasil)?

Leč pomni, červe pozemský: I ta nejlepší duše časem zpuchří...

Gott (Út, 24. 4. 2012 - 17:04)

ahojlidi bojite se?Smrtelnost fyzického těla patří k pozemskému životu, takže se nebojím. Důležité je, že duše je nesmrtelná.

Kristyna (So, 17. 3. 2012 - 22:03)

Já bohužel nevěřím, že...Jarmilo, tak to cítím a myslím i já.
Je mi něco po šedesátce a tak na takovéto otázky myslím bohužel už častěji než dříve.

Václav II (St, 29. 2. 2012 - 16:02)

Není Václav jako Václav....Ano, já jsem ten, který sem umístil příspěvěk "Představa...". nevšimnul jsem si, že je tu i jiný Václav, omlouvám se!

Václav (St, 29. 2. 2012 - 08:02)

Muzete popsat vic ty pocity...Pokusím se, až na to bude chvilku čas. Ono to není jednoduchý popsat, těžko se na ty pocity hledají patřičný slova. Ale zkusím to.

Václav (St, 29. 2. 2012 - 08:02)

Představa nesmrtelnosti mě...Není Václav jako Václav. Ten druhý příspěvek psal někdo jiný.

Jarmila (St, 29. 2. 2012 - 06:02)

Myslím,že mi hodně...Já bohužel nevěřím, že by se někdo někdy setkal s bližními,protože jsem bohužel nevěřící. Věřícím závidím, jak je všechno co se týká smrti pro ně lehčí-musí být, když věří v posmrtný život.
Já bych chtěla jen věčný klidný spánek.
A spát blízko mých nejbližších...

Mary (Út, 28. 2. 2012 - 22:02)

Myslím,že mi hodně pomáhá myšlenka setkat se se svými nejbližšími. Jinak není dobré na ničem příliš lpět, svět vezdejší je tak povrchní.

Iveta (Út, 28. 2. 2012 - 21:02)

Doufám pevně, že po smrti...No je to divnej pocit taky to tak mam a prave si rikam ze mozna z nas zbyde ta energie ktera se prave nikam neztrati a tak o sobe budem vedet dal a to nevim jestli je lepsi nebo horsi:(

Jarmila (Út, 28. 2. 2012 - 21:02)

Jako mladá jsem se smrti...Ještě jsem přečetla Ivču. Ahojky, Ivčo, opravdu věříš, že bude poté klid?

- (Út, 28. 2. 2012 - 21:02)

Nejhorší je jak se všichni za něčim honíme a proč vlastně?Jakej má všechno smysl když tu nejsme napořád?

Jarmila (Út, 28. 2. 2012 - 21:02)

Doufám pevně, že po smrti není nic, jen klid... Nejhorší myšlenka, nemyslím reinkarnaci, ale že budu žít protože se hmota nikde neztrácí, ale pouze přeměňuje do jiné formy, život ještě těžší plný ještě více neklidu a hrůz někdy někde jako někdo jiný. Snad ne, snad ne... Ale to nikdo neví,nikdo se odtamtud nevrátil.. Fuj, to je smutné...

Přemek (Út, 28. 2. 2012 - 20:02)

Představa nesmrtelnosti mě...Václave,úplně Tě chápu! cítím to také tak!

Ivča (Út, 28. 2. 2012 - 18:02)

Jako mladá jsem se smrti děsila, ale teď se na ni skoro těším. Svoje jsem si v životě užila, děti vychovala a teď mě čeká už jen stáří, úbytek sil, peněz, nemoci....
Docela mě zajímá, jestli opravdu po smrti "něco" je a i kdyby ne, tak je to fuk. Aspoň budu mít klid a pokoj, žádné starosti. A to je přece fajn, ne?

Iveta (Út, 28. 2. 2012 - 18:02)

Neděsí mne smrt ani...Muzete popsat vic ty pocity pri zastave?dekuji.

M. (Út, 28. 2. 2012 - 17:02)

Představa nesmrtelnosti mě...???

Václav (Út, 28. 2. 2012 - 15:02)

Představa nesmrtelnosti mě děsí tak zrůdně, že bych si v tom případě nedokázal ani hodit mašli. Nač taky, že, kdybych se opět probudil v dalším životě. Zatím jsem stále ještě tady, ale těší mne, že se mohu kdykoliv rozhodnout a odejít...
Když se tak kolem sebe rozhlížím a vidím tu hrůznou současnou realitu, tuším, že se rozhodnu už brzy!

Jarmila (Út, 28. 2. 2012 - 15:02)

Pomalu a ač nepanikuji, nemohu stále uvěřit tomu, že stáří už je tady a že se budu muset
rozloučit s tím, co je mi přese všechno nejbližším, tedy s tímto světem.Rozum mi to nebere, že jednou nebudu a všechno úsilí co jsem vložila do života, se rozpadne vniveč.
Proto mi všechno teď náhle připadá jakoby marné a zbytečné...

D (Út, 28. 2. 2012 - 14:02)

Me desi smrt daleko vice nez umirani. Umirani je zalezitost kratkodoba, zatimco stav nebyti lidskou bytosti (a byti pouhou mnozinou rozptylenych mikrocastic v prostredi, ktere spolu z velke casti jiz navzajem nemaji prakticky nic spolecneho) je zalezitosti vecnou.

Václav (Út, 28. 2. 2012 - 14:02)

Neděsí mne smrt ani umírání. Už jsem si to nanečisto vyzkoušel při srdeční zástavě a ty pocity umírání jsou zvláštní a vůbec ne děsivý. Jednou si to vyzkoušíte taky a budete překvapený stejně jako jsem byl já.

Reklama

Přidat komentář