Detske puncochace na stredni skole

Bavlnené pančucháče som musela nosiť každý deň od jesene až do začiatku teplých jarných mesiacov. Vždy do školy, na von a bežne som ich nosievala aj doma. Mama vyžadovala aby som ich nosila a niekedy mi ich navliekla aj v lete do spacáku, keď sme chodievali kempovať alebo do letného kina. Nosila som ich naozaj poslušne a pravidelne až do 18 rokov, keď som odišla na internát. Tam som od nich konečne mala pokoj, obliekala som si ich pod nohavice iba párkrát v roku, keď bolo vonku naozaj chladno.

Do prváku jsem nenastoupil hned v září, byl jsem dlouhodobě nemocný s ledvinami . Když jsem jel na kontrolu do nemocnice, mne mamka donutila si obléknout punčocháče pod kalhoty. Mne se moc nechtělo, věděl jsem že se na kontrole budu muset vysvléct, ale nedalo se nic dělat, mámu jsem poslechl. U paní doktorky když jsem si sundával kalhoty, mne sestra pochválila, že jsem teple oblečen. Kontrola dopadla dobře a byl jsem uschopněn jít do školy. Do zprávy pro rodiče napsaly, že teplé oblečení je nutné. Doma mi máma řekla že holt se nedá nic dělat, ale i do školy budu punčocháče nosit ať chci nebo ne. Já pevně doufal, že to bude jen krátkodobě a ve škole si toho nikdo nevšimne. Ale jelikož jsem měl jen ty klasický vroubkovaný punčocháče, a máma mi nedovolila si vzít přes ně ponožky, tak si toho všimli spolužáci hned můj první den ve škole. Vůbec se nejednalo o krátkodobou záležitost, punčocháče jsem musel nosit neustále. Dokonce i na tělocvik jsem je nosil pod sportovníma trenkama. Dostal jsem ve škole přezdívku cibule, jako že mám hodně šlupek. V zimě jsem velmi často nosil i dvoje punčocháče na sobě. Máma mi nakoupila velkou zásobou a ta zásoba mi vydržela několik let. Nakonec mi to zas až tak nevadilo a punčocháče jsem dokonce nosil rád.

Já vzhledem k tomu, že jsem asi tak v 7 třídě přišel na to že se mi nošení punčocháčů líbí a těšilo mne hlavně to jak někdo odhalil že je mám na sobě. Tak jsem je samozřejmě nosil celou střední školu. Moje máma byla ráda, že je nosím a v jejich nošení mne podporovala. Kupovala mi je a naučila mne nosit i silonky.

Taky je musím nosit. Je to trapas a stydím se za to.

ahoj ja je taky nosim stabilne celou zimu ty radkove vroubkovane mam vel 180 a jsou paradni.

Ty jsi retardovaný?Ano,jsem

Co když mu jsou dětské...Ty jsi retardovaný?

Co když mu jsou dětské proč ne je lepší je mít na sobě na co by jsi kupoval pánské nebo punčocháče pro větší děti když mu jsou dobře ty dětské a když mu i vyhovují jeho požadavkům to máte stejné jako s plinkami nikdo je větší a oblikne ještě dětskou plinu a nikdo i v starším věku má i malou nohu třeba do čísla 36,37 nebo i dokonce 35,5 a nikdo stim nic jiného neudělá nikdo má hold smůlu že je dospělí ale přitom je prcek a má vše v dětském číslováním přeci jse kvůli tomu nezabije.. Já třeba nejsem dítě ale plinky a punčocháče normálně nosím plinu a punčocháče mám normálně na sobě teď punčocháče mám 70 den a plinu nám inkontinencni na lepitka a přes noc jsi přesně dám 2 plenky látkové a nebo igelit a punčochové kalhotky ze starých punčocháčů je mám udělané.!!!

"ale budou te mit za...no a co ? já je taky nosím protože mamaka chce abych je nosil , a mamka má vždycky pravdu ! chodim na učňák druhej rok , na intru nejsem ale dojíždim a ono je ráno už dost zima.A že nosim dětský punčocháče ? no a necápu co je na tom špatnýho.

Teda nosit doma punčošky v...Taky když přišla nějaká návštěva, tak jsem rychle sháněl tepláky.

Taky pamatuju 80.ky, ale na...Teda nosit doma punčošky v tomhle věku to jsi musel být dobrý mazánek. Brácha dělal scény už ve třetí třídě a v pubertě by si je nevzal ani náhodou.

Je zřejmé, že přispěvatelé si představují, že všechny děli to mají do školy 10-15 minut. Bohužel, dosud jsou i takové, které cestují do školy i více kilometrů a podstatně delší dobu a za každého počasí. Myslím, že teplé punčocháče pod kalhoty jsou minimem, zvlášť, mohou-li si je na dobu vyučování svléct. Bude-li je mít dětí víc nebudou se pochopitelně posmívat. Také hodně záleží na rodičích aby vysvětlili, že to není nic k posměchu.

že v našem případě /tři...Do školy to bylo 10-15 min, ale zpátky se to často dost protáhlo, než jsme obešli všechny meze a zkluzavky a pak někdy ještě druhé kolo pro zapomenutou aktovku. A když si vzpomenu na tesilky co kousaly jak šakal(rifle jsem měl až v 7-8.třídě) a dederonovou košili brr nebo chlupaté tepláky a vlněný svetr domácí výroby obalený kily sněhu, tak punčocháče jsou to poslední co mě vyvede z míry. Jasně že na střední škole by to bylo již neúnosné a vidět mě v nich spolužáci tak bych se asi musel odstěhovat.

Takže se shodneme na tom,...že v našem případě /tři sourozenci/ nešlo o nějakou reakci okolí, ale že nebyly potřeba. V normálních kalhotách děcko od 10 let neumrzne, když jde 10-12 minut pěšky do školy. Na střední to už neexistovalo, protože bychom v punčocháčích museli jet v autobusu, tam se topilo a navíc pod narvané džíny by se stejně nevešly. Navíc co si pamatuji, tak ty žebrované byly strašně nepohodlné. Hned se vytahovaly chodidla, slízaly ze zadku. Také ty švy na zadku, byly nepohodlný. Takže my jsme se jich zbavily někdy kolem 8 roku života.
Nějak okolo 30 let jsem nosila do práce krátké sukně a to jsme v zimě punčocháče samozřejmě nosila, ale to už byla jiná liga. Myslím tím kvalitou. Dodnes jich pár mám. Také tam jsou jedny "žebrované".

Na doma = mimo školu....Takže se shodneme na tom, že dokud jsme se do těch dětských, případně pak jiných, punčocháčů vešli, tak jsme je bez problémů nosili, jen do školy někdy ne kvůli reakci okolí.

na doma měly obyčejný...Na doma = mimo školu. Tepláky s vytahanejma kolenama jsem pochopitelně měl taky. A na ven pod nima ty punčocháče. A doma - no ne vždy se mi chtělo převlékat.