Reklama

DÍVEJTE SE NA SVĚT KONEČNĚ POZITIVNĚ... LIDI

Nelygreis (Čt, 12. 2. 2004 - 01:02)

Tak si to tu pročítám a říkám si -proboha,pozitivně myslet,tak ať mi laskavě vysvětlí někdo,zda to jde v mé situaci.Přišla jsem o práci,dělala rekvalifikace,které jsem si draze platila a nic.Žádnou jinou jsem nenašla.Neměli jsme čím zaplatit lízink na auto-sebrali nám ho.Měli jsme hypotéku na nový dům,nemáme na splátky,přijdem o něj.Zemřela mi maminka-neměli jsme ani na pohřeb.Z muže se stal invalida a naše příjmy se tím ještě ztenčily.Dítě nemůže na studie,musí pracovat a jako koule u nohy mu jsme mu my,rodiče,které musí podporovat.Začíná mi zle haprovat zdraví,už to nemohu vydržet,ten stres,brzy se sesypu,nebo možná ještě něco horšího.Ten stav u nás trvá už léta a z mého muže se stal ranami osudu tyran.Tak z čeho mám mít do p*dele radost,kde jsou ta pozitiva?Depresemi nemůžu spát,když usnu k ránu na 2 hodinky,tak jsem ráno jak chodící mrtvola.A doktoři se mě snaží zatlačit do kolonky chronický hypochondr a blázen.Musím se hodně snažit,abych se ovládla,někomu z nich nenaplila do tváře,jejich způsoby jednání s pacienty na pokraji sil jsouskoro sadistické.Kdybych byla chlap,vyřídila bych si to s nimi po svém.Je ze mne troska bez jediné naděje na nějaké zlepšení,Když přistoupím na jejich zvrhlost,udělat ze mě nemyslícího blbečka,čemu to pomůže?Jen se mě ty Mengelové zbaví.

Alena2 (Čt, 12. 2. 2004 - 01:02)

Darino dobry postreh. Nedavno byl odvysilany film s Tomem Hanksem

Alena2 (St, 11. 2. 2004 - 21:02)

Libore ja jsem klidne ochotna nazor o Tvem postoji k nemocnym zmenit. Uz fungujeme skoro jako on-line chat :-).Ja treba osobne pochazim z rodiny s domkem, vetsi zahradou, kde jsme pestovali vsemozne druhy ovoce a zeleniny, mela jsem domaci spolecenska zviratka. Byla jsem od detstvi uzce spojata s prirodou. Jezdila jsem na brountousaury :-). Nevim zda to jeste dnes existuje. Pred tezsim onemocnenim jsem obdivovala jak Ty, nadherne az posvatne dychajici nadhery centra Prahy a Vltavy, kde jsem v tu dobu zila...Ty jsi tak zamerenyna telo :-).Jak mi vysvetlis, ze i pres potize jsem nekolikrat fotila a mela jsem nabidku tesne pred vypuknutim zavaznejsi nemoci? Prave diky zdravotnim problemum, ktere mne leta brzdili a nutily vice o zivote premyslet jsem se jiz od te konzumni spolecnosti odlisovala i kdyz jsem to nedavala verejne na jevo. Vazila jsem si kazde malickosti, kazdeho dne kdy mi bylo dobre, kdy jsem mohla to co Ti zdravi, treba jen pri prochazce vmimat prijemne vetrik a slunicko a presto mi pak zhorseni zdravi znicilo vse.Vis Ty tve teorie hrozne pokulhavaji, vidis vse hrozne zjednosene. Ja Ti oponuji jen proto, protoze jsem si overila na vlastni kuzi, ze to co rikas proste nefunguje.

Darina (St, 11. 2. 2004 - 21:02)

Pro Lucii: Stokrát si můžeš vybírat, ale až v nouzi poznáš přítele! Myslím si, že kdo nezištně pomáhá potřebným, se jistě nebude cítit dotčený Aleniným vyprávěním. (On sám by totiž mohl vyprávět!) O tom jsem přesvědčená. O nepravdivosti popisu Alenou vypozorovaného dění ve společnosti, už tak moc přesvědčená nejsem. Ráda bych byla.Pro Alenu2: Jsi bohatá svými zkušenostmi a moc bych Ti přála, aby utrpení pominulo! Tvoje tělo je sice osláblé, ale duši máš silnou. Myslím si, že jsi člověk, co už dokázal dostatek odvahy, jako psal Libor o poslední vodě na pustině, kterou je potřeba s nadějí pít po kapkách. Vždycky se může v dáli objevit spásná karavana a vyhrál ten, kdo se nevzdal. Nikdo Ti netleská, nevidí Tvou sílu, odvahu a vytrvalost, protože lidé se spíš dojmou u příběhu na plátně kin nebo na TV obrazovce, ale jsou jako slepci k tomu, co se děje přímo vedle nich! Proto je vzácný každý, kdo dokáže podat pomocnou ruku. Já nevnímám Tvé příspěvky jako urážlivé paušalizování.

Alena2 (St, 11. 2. 2004 - 20:02)

Stano diky za reakci.Ja nad pristupem lekaru narikam i když vim, ze jsou to jen lide a jsou to jen clenove te vseobecne nemocne spolecnosti. V pripade trvaleho poskozeni a nebo smrti blizkeho se obecna poucka konktne zhmotnuje a nelze na to nepoukazovat.Diky za typ na cetbu. Bohuzel vzit si knizku a relaxovat ctenim není s mymi problemy mozny. V minulosti jsem mela jiz dlouhodobe stavy, kdy jsem nic neudrzela, spatne chodila, jedla a pila s pomoci, nezvladla ani namahu jako mluveni, koukani na TV. Mou soucasnou vydrz musim omezovat na nutnosti. Diskuze je mym jedinym povyrazenim i přes zhorsovani zdravotnich problemu, je to však velmi motivujici.S Tvym nazorem k memu postoji nesouhlasim. To je jen zase priklad prilisneho optimismu a idealismu a nasledna srazka s realitou.Kdybych si neprosla to co jsem musela projit, muj nazor by byl zrejme stejny jako Tvuj. Vysvetlim. Staci si procist diskuze o borelioze, roztrousene skleroze, kde lekari ,kteří na to maji vzdelani potize bagatelizuji, hazou na psychiku a lenost paracovat a nestastnik vetsinou musí ochrnou ci prestat chodit, aby ho vzali vazne. Diskuze o CFS jde az do absurdity, kdy zavazne onemocneni, které ac bylov CR v minulosti uznavano a byl na nej ID, je dnes odsunuto do ilegality a nebozi pacosi zivi rodina a nebo musí prijmou psychiatrickou diagnozu aby prezili.Nikdy bych si jen tak do vetru nedovolila tvrdit, ze něco tusim. Je to na zaklade tvrdeho zhaneni informaci na Netu, od nemocnych, od lekaru. Pokud mi jiz před 3 roky vyslovili podezdreni na zavazne onemocneni a pak nic a ja si musela zazizovat vysetreni, které jej potvrdilo a nic a před 2 lety si sama platila po komlikacich další vysetreni z jehoz vysledku mi bylo receno, ze muze neleceni koncit smrti a zase nasledne dojde bagatelizovani ... musim si volat pohotovosti a platit pecovatelky, pritom mi vzali i CID

Libor (St, 11. 2. 2004 - 20:02)

ALenko2:-}}}}. V6dzt jsem napsal, ye jsem jen pouhou soucasti prirody. Ti samani. Cetla jsi nekde ze by sve okoli nicili? Prave jejich chapani sveta je podobne tomu co jsem napsal. pokud clovek citi, ze je soucasti prirody, ze ji poterbuje. Ze to co si z ni vezme opet vrati zpet, to je prece ta empatie. Pocit, ze k tomu abychom byli v rovnovaze {abychom nebyli nemocni}, musime zit v souladu se svym okolim. Najit rovnovahu mezi davanim a branim. Nevyvysovat se, ale ani neponizovat..... mrzi mne ze si myslis, ze jsem proti nemocnym. Tak to opravdu neni....

Libor (St, 11. 2. 2004 - 20:02)

ALenko2:-}}}}. V6dzt jsem napsal, ye jsem jen pouhou soucasti prirody. Ti samani. Cetla jsi nekde ze by sve okoli nicili? Prave jejich chapani sveta je podobne tomu co jsem napsal. pokud clovek citi, ze je soucasti prirody, ze ji poterbuje. Ze to co si z ni vezme opet vrati zpet, to je prece ta empatie. Pocit, ze k tomu abychom byli v rovnovaze {abychom nebyli nemocni}, musime zit v souladu se svym okolim. Najit rovnovahu mezi davanim a branim. Nevyvysovat se, ale ani neponizovat..... mrzi mne ze si myslis, ze jsem proti nemocnym. Tak to opravdu neni....

Alena2 (St, 11. 2. 2004 - 19:02)

Libore kdyz ctu Tve prispevky, pripadam si nekdy hodne nechapava. Mam pocit, ze si doves v jednom odstavci dvouma vetami uplne odporovat. Myslis si, ze saman se dokaze vcitit do dusi zvirat a rostlin a nebo si jen mysli, ze to dovede? A jak si to ten saman overi, ze to co si mysli, ze neni smyslene. Take se doma koukam na kvetiny a povidam si z nimi, ale zavery o tom tedy nedelam. Myslim si, ze je to zase pouze jedna z tuzeb lidstva rozumet zviratu a kvetinam. Z tuzeb lidstva vznikaji ruzne pohadky, bajky....kdo by nechtel prochazet zdi, umet vstoupit do cizich myslenek, bet nesmrtelny,...Navic posledni vyzkumy neustale dokazuji, ze se moc nad zviraty povysujeme, ze maji daleko vetsi schopnosti nez jsme mysleli a prisuzovali jen nam vyvolenym - tedy lidem.

Alena2 (St, 11. 2. 2004 - 19:02)

Lucie a jak to chces poznat bez zkutecne zateze??? Vse se testuje zatezovymi zkouskami. Tvuj prispevek me vztahy zkresluje. Myslim, ze jsem mela velmi dobre pratelske vztahy a nektere mi zustali, jine zkoncily velkym krachem a mym rozcarovanim.Pozor na jednu vec, nemam jednorazovy problem, jsem tezce nemocna a mnoho lidi nezvladne. To je velky rozdil. Dokud jsem mela bezne problemy, vse fungovalo zcela bezne a cim je clovek vis (po jakekoliv strance), tim mu i lide radeji pomahaji!!! Tohle jsem take zhruzou zjistila az po tvrdych zkusenostech. Staci, ze uz nejsi schopna s kamoskou zajit na kafco a je po pratelstvi. Prijde ze slusnosti jednou,dvakrat na navstevu a pak je konec. Nemuzes chodit"parit". No tak nic neni s Tebou zabava tak cau...a ozvi se az zase budes moc...

Darina (St, 11. 2. 2004 - 19:02)

Jiří, Tvoje odpověď se mi velmi líbí. Přesto budu trochu hudlat svou. Lidé a společnost. Vztah je jasný. Lidé tvoří společenství (nikoli společnost člověka), avšak společnost zpětně na jedince působí (což je něco trochu jiného).Společnost je řízena tak, jak to vyhovuje silnější skupině. Ke změně společ.řádu dochází tehdy, když nespokojenost většiny přeroste únosnou mez. Já souhlasím s tím, co už před dvěma tisíci lety řekl Ježíš. Volně řečeno, že po světě se pohybuje spousta bytostí v rouše člověčím, ale uvnitř jsou to vlci a šelmy hltavé. Do budoucna si musí každý

Lucie (St, 11. 2. 2004 - 10:02)

Ze zkušeností Aleny2 vyplývá, že je dobré mít kolem sebe opravdové přátele. Ne ty, kteří nás obdivují, protože jsme dobře pracovně postavení, velmi pohlední, velmi společenští, ale kteří neopustí ani v nemoci. Přátelství si však buduje každý sám, přátele je možné si vybrat. Vidět však v krachu těchto chatrných rádoby vztahů přeměnu lidské společnosti v šimpanzí je, domnívám se, nepravdivé. Rozhodně vůči lidem, kteří nezištně pomáhají. Není možné paušalizovat.

Libor (St, 11. 2. 2004 - 08:02)

Aleno2, ne tak jsem to s tou empatií opravdu nemyslel. Domnívám se, že člověk se od zvířat vůbec neodlošuje až.... právě na schopnost empatie. není to ani inteligence a ni to, že chodíme po dvou. Jeden člověk kdysi napsal, že člověk je jako zvíře, někdy lepší, mnohem častěji však horší než Ti co lezou po čtyřech. Člověk jenž se díky svému duchovnímu, intelektuálnímu vývoji stal neskaženějším zvířetem. Chtěl jsem mimo jiné naznačit, že právě tím, že se dokážeme vcítít do duše nejen lidí, ale i zvířat(příklady šamanů), nebo rostlin, nýs svým způsobem odlišuje. Jinak jsme pouhou součástí přírody nic víc. S tou sklenicí jsem nyslel situaci kdy jí nelze ničím doplnit. Pak je nutné napnout své síly a možná ještě trochu s tím pitím počkat, nebo pít jen po kapkách. Je to nereálné? Pro některé možná ano...

Libor (St, 11. 2. 2004 - 08:02)

Aleno2, ne tak jsem to s tou empatií opravdu nemyslel. Domnívám se, že člověk se od zvířat vůbec neodlošuje až.... právě na schopnost empatie. není to ani inteligence a ni to, že chodíme po dvou. Jeden člověk kdysi napsal, že člověk je jako zvíře, někdy lepší, mnohem častěji však horší než Ti co lezou po čtyřech. Člověk jenž se díky svému duchovnímu, intelektuálnímu vývoji stal neskaženějším zvířetem. Chtěl jsem mimo jiné naznačit, že právě tím, že se dokážeme vcítít do duše nejen lidí, ale i zvířat(příklady šamanů), nebo rostlin, nýs svým způsobem odlišuje. Jinak jsme pouhou součástí přírody nic víc. S tou sklenicí jsem nyslel situaci kdy jí nelze ničím doplnit. Pak je nutné napnout své síly a možná ještě trochu s tím pitím počkat, nebo pít jen po kapkách. Je to nereálné? Pro některé možná ano...

Alena2 (St, 11. 2. 2004 - 08:02)

Libore jeste k schopnosti empatie. S tim bych souhlasila tak napul. Vysvetlim.Podle mne se lide od zvirat lisi tim, ze v prirode jedineci, ktery neni z jakychkoliv duvodu si zajistit potravu (mimo mladat) automaticky umiraji. Lidska spolecnost se lisi tim, ze umozni(ne pravidlo) svym clenu dalsiho prezivani tim, ze je jim podana potrava. Avsak prave mhoho nemocnych lidi bojuje sice s tim, ze je jim poskytnuti ta nutna fyzicka potrava, ale neni jim poskytnuta psychicka potrava - mezi niz patri i empatie ze strany tech pecujicich a zbytku zdravych.Priklad- muzu si zaridit pecovatelku, ktera mi donese jidlo, udela nezbytne ukony v domacnosti, ale jako spolecenskemu tvoru mi neni jiz poskytny dalsi pozitky.Libore neplet si schopnost empatie s tim, ze si rozumis s jistym okruhem lidi s podobnymi nazory. Ty jsi zrovna moc schopnosti empatie svymi nazory k nemocim a nemocnym neukazal. Empatie je schopnost vciteni se. A to i vciteni se do neceho co jsi nezazil, s cim se nepotykas.Schopnost empatie je velmi vzacna vlastnost, lidi s touto schopnosti je jako fafranu, o tom bych ve sve situaci mohla hodne povidat.

Alena2 (St, 11. 2. 2004 - 07:02)

Omlouvam se za dvojite zkopirovani.Libore, tve verzi pristupu ke sklenici moc nerozimim. Anebo rozumim, ale pak je to navod na sedestrukci, o ktere tady psala tusim Stana ci Alena. Pokud nebudes resit problem, ze je potreba sklenici zavcas doplnit a budes pit az to bude nezbytne nutne, budes dehydrovan a zacnes mit tezke potize s fyzickym zdravim a bez doplneni sklenice by Te stejne cekala smrt i kdyz by jsi se snazil zbytkem vody setrit sebevic. Leda ze by se Ti zavcas zjevil spasny andel a dolil Ti sklenici nez by jsi docela zhebl.

Alena2 (St, 11. 2. 2004 - 07:02)

Jiri Tve nazory jsou mi sympaticke a mnohe informace zajimave. Povazuji se spise také za člověka ,který by rad zakladal vou strategii preziti na vzajemnosti, sounalezitosti, empatii, tymove spolupraci, hlavnimi projevy byli laska, soucit. Jenze cloveku se libi spousta věci, strasne by něco rad a najednou zjisti, ze o tom muze jen snit, protože je to z nejakeho duvodu nedostupne. Třeba z duvodu, ze to není realizovatelne.Muj život se celkem odvijel v tech kladnejsich vztazich, ale do doby nez jsem poprve vice onemocnela. Pak nastalo odbobi zlepseni meho zdravotniho stavu a tim i urovnani vztahu na tu kladnejsi stranu. Zdravotni stav se však nesrovnal celkem a po case jsem zjistila, ze když před okolim skryvam sve potize, je mi dovoleno prozivat lasku, empatii, sounalezitost. Tady uz je videt, ze s Tvym a i mym puvodnim nazorem není něco v poradku.Po mem jiz vyraznem a trvalem onemocneni jsem prozila postupnou sokovou terapii,která mne donutila zcela prehodnotit nazor na fungovani lidske spolecnosti.Muj nazor se pretvarel postupne. Cim se zhorsoval muj stav a dele trval, tim jsem byla vystavovana vice vyhrocenejsim mezilidskym vztahum, které prerostly jak ze strany zdravotnictvi, tak osobnich vztahu k tezke sikane a tyrani me osoby a vykopani na okraj. Hodne dlouho jsem nemohla pochopit co se mi to deje. Byla jsem neskutecne zoufala. Nemohla jsem pochopit, jak se me něco takoveho mohlo stat. Jen pro upredneni, vztahy se vyhrotily, když jsem prestala byt fyzicky samostatna, tedy jsem se stala zavislou na cizi pomoci.Co mi pomohlo?- Lide, kteří prosli stejnou zivotni situaci a stejnym trapenim Priznam se, ze mi trvalo, nez jsem pochopila zcela to co se mi snazili vysvetlit. - Realiste, o kterych jsem se jiz zminila. Jednim znich byl kamarad, co se zabyva studiem duchovnejsich stranek ale i konkretni pomoci nemocnym, zna tedy zcela realitu tezce nemocnych lidi odsunutych spolecnosti. Dalsim byl realista z tezce komercniho prostredi. Jeho vysvetleni bylo celkem proste:

Alena2 (St, 11. 2. 2004 - 07:02)

Jiri Tve nazory jsou mi sympaticke a mnohe informace zajimave. Povazuji se spise také za člověka ,který by rad zakladal vou strategii preziti na vzajemnosti, sounalezitosti, empatii, tymove spolupraci, hlavnimi projevy byli laska, soucit. Jenze cloveku se libi spousta věci, strasne by něco rad a najednou zjisti, ze o tom muze jen snit, protože je to z nejakeho duvodu nedostupne. Třeba z duvodu, ze to není realizovatelne.Muj život se celkem odvijel v tech kladnejsich vztazich, ale do doby nez jsem poprve vice onemocnela. Pak nastalo odbobi zlepseni meho zdravotniho stavu a tim i urovnani vztahu na tu kladnejsi stranu. Zdravotni stav se však nesrovnal celkem a po case jsem zjistila, ze když před okolim skryvam sve potize, je mi dovoleno prozivat lasku, empatii, sounalezitost. Tady uz je videt, ze s Tvym a i mym puvodnim nazorem není něco v poradku.Po mem jiz vyraznem a trvalem onemocneni jsem prozila postupnou sokovou terapii,která mne donutila zcela prehodnotit nazor na fungovani lidske spolecnosti.Muj nazor se pretvarel postupne. Cim se zhorsoval muj stav a dele trval, tim jsem byla vystavovana vice vyhrocenejsim mezilidskym vztahum, které prerostly jak ze strany zdravotnictvi, tak osobnich vztahu k tezke sikane a tyrani me osoby a vykopani na okraj. Hodne dlouho jsem nemohla pochopit co se mi to deje. Byla jsem neskutecne zoufala. Nemohla jsem pochopit, jak se me něco takoveho mohlo stat. Jen pro upredneni, vztahy se vyhrotily, když jsem prestala byt fyzicky samostatna, tedy jsem se stala zavislou na cizi pomoci.Co mi pomohlo?- Lide, kteří prosli stejnou zivotni situaci a stejnym trapenim Priznam se, ze mi trvalo, nez jsem pochopila zcela to co se mi snazili vysvetlit. - Realiste, o kterych jsem se jiz zminila. Jednim znich byl kamarad, co se zabyva studiem duchovnejsich stranek ale i konkretni pomoci nemocnym, zna tedy zcela realitu tezce nemocnych lidi odsunutych spolecnosti. Dalsim byl realista z tezce komercniho prostredi. Jeho vysvetleni bylo celkem proste:

Jiri (Út, 10. 2. 2004 - 22:02)

Darino,máš pravdu, že prakticky žádný ze společenských řádů prakticky nenaplňoval představy lidí o tom, co je hezké. Není to ale důkaz o neexistenci těch představ. Není to důkaz o tom, že člověk má představu o tom, že hezké je vraždit či utiskovat druhé a že se cítí potěšen z toho že žije na úkor utrpení druhých. Přesto bychom našli mezi primitivně žijícími společenství lovců příklady, které se k takovým lidským potřebám maximálně přibližují. Mezi eskymáky, mezi australskými původními obyvateli, atd. nenajdeme principy, které si osvojila naše civilizace. Není tam totiž přítomna snaha hromadit přebytky a využívat jich k podmanění si ostatních. Argumentace v této oblasti je dosti obsáhlá a mohu doporučit studii E. Fromma Anatomie lidské destruktivity, ve které autor dokazuje na základě syntézy výzkumů autorit mnoha vědeckých oborů (sociologie, historie, biologie atd.), že člověku je geneticky dána pouze obranná agresivita, která není zhoubná a že destruktivní zhoubná agresivita je výsledkem sociálně ekonomických modelů nastupujících po době neolitu v souvislosti s výrobou přebytků. Aktivity člověka, jako jsou lov anebo sport, jsou motivovány zcela odlišnou potřebou než války anebo surovost. Lovec je motivován potřebou nasytit sebe, své blízké a navíc prokázat svou obratnost, moudrost. Sportovec zrovna tak - jde o rozvíjení životních sil, o uplatnění obratnosti, dovednosti. Hranice mezi sportem a agresívní zvráceností je dána tím, do jaké míry sleduje cíl rozvoj člověka. Uspořádá-li sadistický multimilionář hon na najatého ubožáka, jehož souhlas je vynucen strachem z ekonomického zániku své rodiny, nejde o žádný rozvoj života, ale o perverzní uspokojení vyvinuté deviace. Samozřejmě, v každé, i v té nejšlechetnější společnosti se najde i pár sadistů, ale jde o to, zda společenské uspořádání je postaveno tak, že tyto sadistické tendence a nevraživost podporuje, anebo zda je naopak založením příznivé pro rozvoj lásky a kooperace. Tvoje úvaha, Darino, je shodná s úvahou S. Freuda, který se domníval, že ušlechtilé aktivity člověka umožnil právě vývoj lidské civilizace, která pod tlakem nutnosti spolupracovat nutí postupně vytěsňovat veskrze zvířecí pudové pohnutky a vyhýbat se přirozeným sklonům k agresívnímu konfrontačnímu sebeprosazení. Ale v tom se mýlil. Z omylu ho usvědčuje množství vědeckých poznatků z pozdější doby. Takové představě např. naprosto neodpovídají výzkumy prehistorických primitivních společností. Původní předpoklady, že primitivní technicky nerozvinuté uspořádání znamená zároveň agresívní a nehumánní, jsou vyvráceny. Civilizační vývoj lidské psychiky nemusel totiž vůbec svádět boj s nějakým zlým divošským základem naší povahy, ale naopak, naše v zásadě láskyplná povaha (charakterizovaná potřebou dobrých vztahů) ještě stále zázračně vzdoruje ne zcela odpovídajícímu společenskému rámci, který vybízí k potlačování těchto našich potřeb. Otázka, zda jsme již opravdu připraveni přizpůsobit své jednání tomu, co se nám líbí, je sama o sobě úsměvná. :o)

Lucie (Út, 10. 2. 2004 - 21:02)

Je mi bližší názor Jiřího. Přirovnání života lidského společenství k tvrdému nelítostnému boji v přírodě, kdy je přirozené, že silní požírají slabé, se v dnešní době nabízí

Libor (Út, 10. 2. 2004 - 21:02)

Ještě poznámka k té sklenici. Co si říci: "Ještě chvilku, musím to vydržet a až opravdu nebudu moct tak se napiju..."

Reklama

Přidat komentář