divný pocit

Dobrý den je mi 13 a niekedy nie casto v priemere asi 6 razi do roka dostavam ale neuveritelne pocity napr. na kupalisku divne v hlave ako keby som spomalene pocul a tak divne videl je mi na odpadnutie neprijemny pocit v zaludku a hrozne rychlo bije srdce

Jde Hanačka po city,
má podivné pocity.
Dnes v noci ji dostal chasník,
zůstal po něm cizopasník.

Zdravím.Mám skoro to samé...Dobrý den, je mi 15 let a mám divné pocity už asi 5 měsíců. Jsou divné, bolí mě neustále břicho. Je mi i někdy do breku a mám o sebe veliký strach, že jsem nemocná. Mamka říká, že to mám z nervů, ale nevím jakých. Moc se o sebe bojím.

Dobrý den, Karol,
musím...Vlaďko, děkuji, ale ať tak či tak, "divné
pocity" resp.spíše "jiné pocity" jsou nám společné, i proto jsme se sešly na této stránce. A ta sounáležitost nezná generační problém, jen je trochu jinak nastavená, ty máš ještě naději...
Dobrou noc.

Dobré ráno, Vlaďko, to...Dobrý den, Karol,
musím napsat, že jsi velmi moudrá a upřímná, což je skvělé. Zcela Tvůj postoj chápu a budu ho respektovat. Zároveň děkuji za to, co jsi napsala, co o mě míníš. Potěší to.
Přeji Ti, aby se Ti dařilo podle Tvých představ, a aby Tvé "divné" pocity již negradovaly. Myslím si, že Tvé přednosti, o kterých jsem výše psala, Ti pomáhají zmíněné pocity lépe zvládat, určitě.
Vlaďka

mě je 34. Já mám tyhle...Dobré ráno, Vlaďko, to víš, že mi vůbec nevadí, že mi tykáš! Naopak! Však jsem už poznamenala, že není dobré, že s tělem nezestárne i duše. Ptala jsem se na věk proto, že se vyhýbám diskusím s mladými lidmi. Mám je moc ráda, to ano, sama mám dvě děti přibližně v tvém věku. Ale když diskutuji, dělám to ráda jen se staršími.
Zkušenosti mladých a z jejich mládí vycházející názory jsou krásné, čerstvé, ale
nedozrálé. W.Styron např. říkal, že spisovatel by neměl vzít do ruky pero nejméně do čtyřicítky.Tak hledám moudrost a radu u starších a starých, když se tedy s nimi setkám, často tam však nacházím "jen" smíření s osudem.
Hledám tedy odpovědi na otázky života i smrti v knihách a našla jsem jen to, že i oni hledali a hledají...
Vlaďko, já jsem měla "divné pocity" v sobě už také od mládí, s přibývajícími lety se stupňovaly až vygradovaly. Na tom stupni se teď držím, kdyby gradace ještě stoupla, pak by tu jistě byla silná deprese.
Vladěnko,jak píšu o tom, že raději diskutuji se staršími, musím ti říci, že potkám-li někoho mladého a cítím i z něho
zralost a rozhled, pak i to je pro mne radostí a přínosem. A ty se tak jevíš.
Krásný den. Karolina

Vlaďko, to můj muž mne...mě je 34. Já mám tyhle divný pocity už řadu let. Už vlastně jako dítě jsem se cítila osamělá a pociťovala jsem pocit marnosti. Teď je to tedy mnohem horší a ještě do toho spousta starostí.... Taky se manželovi už nesvěřuji, nemá to cenu! Hrozně strádám po porozumění a projevených citech. V posledních dnech mám čím dál větší touhu být sama, myslím jako být svobodná, pořádně si odpočinout od všech starostí, které mám na bedrech a možná poznat někoho, kdo by mi rozuměl (myslím jako muže). Ale to je nereálné! Absurdní!
Nevím, připadám si jako z jiného světa...
Nevadí Ti, Karol, že Ti tykám?
Vlaďka

marnost, smutek a vnitřní... Vlaďko, to můj muž mne mými "divnými" pocity nutíval k užívání antidepresiv (odmítám).Říkávala jsem, že k psychiatrovi by měl chodit spíše on a ti ostatní, kteří trpí nedostatkem citu.Dnes už nic neříkám, přestala jsem se už dávno svěřovat nejen jemu, ale i svým sestrám, o jiných lidech ani nemluvě. Vnitřní osamění tím ještě zesílilo.
Vladěnko, prosím tě, nevadí-li ti to, napiš
ke které generaci patříš (napíšu poté, proč bych to ráda věděla). Já sama jsem už šedesátnice, která ale neměla to štěstí, aby jí duše zestárla zároveň s tělem.
Pa. Karolina.

marnost, smutek a vnitřní osamění - to je přesný. Ty divný pocity mám téměř permanentně, nejvíc, když jsem sama. Někdy se dokonce bojím být sama, protože vím, že do toho spadnu naplno. Manža mi neustále říká: "Ty se zase tváříš!" A já bych tak chtěla, aby mne pochopil, jenže bohužel.....
Taky Tě moc zdravím. Vlaďka

je to úplně přesně, jak...Já jsem se Vlaďko už naučila s tím žít, takže v tom jsem "klasa". Teď už na mně nikdo nic nepozná.V podvědomí je to stále ale přítomno, pořád o tom vím...Jen ale přijde okamžik, když jsem sama a navíc v klidu,
už je to zase tady, jako můj věčně přítomný stín. Divné pocity - myslím i cítím jinak než většina ostatních a převážně cítím smutek , marnost a vnitřní osamění. Jsem ráda, že mi rozumíš a moc tě zdravím. K.

Vlaďko, cítím totéž,...je to úplně přesně, jak píšeš. Jako bych se pohybovala v jiných dimenzích. V práci mi říkají, že jsem neustále duchem nepřítomná. To, co mi alespoň trošku pomáhá já hudba. Dávám ji přednost před televizí, protože tu nejsem schopná vnímat. Ta hudba mě sice častokrát rozpláče, ale je mi při ní tak trochu líp.
Tak Ti přeji, aby bylo lépe.
Vlaďka

to, co popisuješ mám už...Vlaďko, cítím totéž, velmi často, někdy silněji, někdy více. V klidu se dostavují rozličné podivné pocity, převážně negativní. Jakobych se pohybovala v jiných dimenzích. Nikomu to ani já nesvěřuji, kdysi jsem to zkusila, ale už bych to neudělala. Nechtějí rozumět či nerozumí (a jistě si za rohem ťukají na čelo). Tak člověk zmlkne a "vychutnává si to sám".
Není kam jít, s kým být v úzkosti..
Karolina

ahoj-podobné pocity jsem měla i já, a když se to již nedalo vydržet,zašla jsem si pro radu k byylinářce, dostala jsem báječnou směs bylinek,pkud chcete tak vám mohu poradit.

Ahoj,mám divný pocity...to, co popisuješ mám už léta. Někdy více, někdy méně, ale poslední dny hrozně. Jak píšeš, nic mne nebaví, ani nevím, kdy mě naposledy něco rozveselilo, kdy jsem se zasmála. Neustále mám špatnou náladu, neustále se odbíhám do koupelny vybrečet, včera to na mne přišlo v autobuse - nedokázala jsem to zadržet a slzy tekly a tekly. Je mi tak nějak všechno jedno. To, z čeho jsem dřív měla strach mě nechává úplně chladnou, nedokážu se na nic soustředit a připadá mi, že to snad nevydržím, že už jsem snad u samého dna. Nikomu se nesvěřuji (nemám na to povahu), takže jsem na to sama.
Přeji Ti, aby Ti bylo lépe a dostala se z těch divných pocitů.
Vlaďka

Ahoj,mám divný pocity ,hlavně večer ale i přes den. Příjde mi všechno hrozně divný,nic mě nebaví mám myšlenky na všechno špatný .. Mám strach z toho že se mi něco stane,už nevím co stím. Příjdu si jako blázen,co stím?:(

Dnes mám ze sebe zvláštní pocit. Pracovní výkonnost nic moc, nemyslí mi to, jsem roztěkaná a nevyspalá. Omylem jsem se polila kávou, občas mě rozesměje nesmysl (až se sama sobě divím), prostě hrůza. Uplněk už byl tak tím to nebude, ale možná jsou skvrny na slunci nebo co. Jste na tom někdo podobně?

Láďo,podívej se na Panickou poruchu,mám tohle všechno za sebou,bez léků to asi nepůjde.Přeji hodně štěstí.'

Dobrý den je mi 15 let a mám divné pocity zda semi že mi rychle utika čas někdy mě na chvili zaboli v hlavě ve spánku jak kdybych nevnimal svět vždycki se těch přiznaku leknu a začne mi bit rychle srdce když sem v jinym prostředí tak je to katastrofa když se nekdy do něčeho zadívam tak nevnimam a jak kdybych usinal prosím poradte děkují.'

Děkuji za radu.Už jsem si koupila ,magnesium,ale zase jsem četla,že když se bere magnesium,tak nedělá to dobře žaludku,je dobré brát ještě vápník.Stím sportem,začínám taky,prodělala jsem mononukleozu..je to 3měsíce a od te doby mám ten strach.No snad se to časem zlepší,ale psychika je strašně silná.'

aha, zabudla som napisat, ze mi uz par dni velmi pomaha magnezium a vit. B6, ale netreba zabudnut ani na THIAMIN /vit. B1/.