Domácí násilí

Vždy je chyba na 2 stranách Hani ...

diskutére,ale ti největší hajzlové,se většinou projeví až po svadbě a to taky třeba ne hned,ale až po nějakým tom roce,když už jsou děti na světě a žena se nestačí divit,jakýho magora si to vzala a pak už babo raď.

Hanko,podívej-asi toto:Když si člověk pustí k tělu magora,udělá sním 3 děti,utěšuje se tím,že se změní-je to samozrejmě okamžitě neřešitelné,pokud nemá hodné rodiče,ke kterým by mohla utéct se schovat.Jak z toho ven.když taková situace není?Porad jiné vhodné řešení kromě vražení kudly do zad.NEEXISTUJE.Dneska bohužel nemůže člověk věřit ani vlastní rodině,protože nemá jistotu,že při prvním problému nezradí.Bohužel,taková je realita at chceme,nebo ne.Zajímalo by mě,kolik lidí by spolu žilo.kdyby měl každý svoje bydlení.Pakliže nejde v nouzi(pokud se na ní člověk nepřipraví předem) být soběstačný,zbývá jediné.Do žádných podezřelýxh vztahů nechodit,nemít děti,žít sám.Bohužel na západě tak dneska žije většina lidí.

diskutére,ale tvoje rada,to je přeci o penězích.Kde má žena vzít tolik peněz,aby mohla říct adios kalvera a najít si bylení.Byty jsou drahý,podnájmy taky a týraný ženy většínou peníze nemaj.Na to ten jejich psychopatický debil dohlídne,aby ta jeho peníze na osamostatnění neměla.

Jediná účinná metoda,jak být v každé situci domácího násilí sám sebou je tato.Všichni žijte tak,aby jste kdykoliv se mohli sebrat,abýt soběstační.Jiné řešení neexistuje(pokud se samozrejmě nechcete dát dál mlátit).Potom nemusíte mít strach ani z dalších vztahů.V životě je to samozřejmě složitější,ale je to JEDINé řešení.Nebudte naivní v dnešní době,ale v každé vteřině života myslete(a prakticky uskutučnujte) to,že v případě-nevyšlo to,můžete říct-ADIOS KALVERA.

dado, podobných psychopatů běhá po světě víc, než myslíš, a přesně to samé prožívám i já. Přesně - ty samé výhrůžky, stejná slova, jsou to opravdu psychopati. Taky po tolika letech.
Jednou jsem četla knihu a tam jedna paní po 30 letech manželství odešla od muže zubaře, ale ještě před tím, než zavřela za sebou naposled dveře, vyčistila důkladně wc mísu jeho zubním kartáčkem. pak ho vrátila pěkně na místo. a šla.

Bimbo a Malina moc vám děkuji za podporu,ale asi jsem slaboch,nebo co.Nebo je to strach?Já už sama nevím.Jen vím,že se ve mně něco po 26 letech zlomilo a už se chovám jinak,už z něho tkaový strach nemám,ale stejně ten život nestojí za nic.Už jsem nějak otupěla a jakoby mi bylo všechno jedno.Málokdy je to jinak.Teď když párkrát svítilo sluníčko,tak jsem měla pocit,že ve mně probudilo nějakou radost,nebo sílu.Prostě nějaký pocit lepší,než co cítím už léta.Tak nevím.Říkala jsem si,že by bylo krásné se zamilovat,ale to nejde,protože bych už nikomu nedokázala věřit, i kdyby byl sebehodnější.Prostě bych už nedokázala věřit a pořád bych ho upodezřívala, že časem se projeví.....

Ahoj Dado, u mě to bylo hodně podobné tomu, co popisuješ, až na to, že zřejmě nežárlil. alespoň to nedával najevo, měl jinou během našeho manželství. Dokonce jsem ho s ní nachytala a on řekl, že je to má vina, kdybych nešmírovala, tak bych se to nedozvěděla a nic by se vlastně nestalo. Přesně jako ten tvůj - ne já jsem provedl něco špatného, ale ty můžeš za všechno. Nešmírovala jsem, jen mi připadalo divné, že ve 4 ráno není v pokoji se mnou (bylo to na návštěvě u známých na chatě) tak jsem sešla do obýváku a on tam s jednou kamarádkou... No, podle něj jsem za to mohla já. Taky mi sliboval, že pokud ho z (mého) bytu dostanu, zničí úplně všechno, včetně zanechání výkalů (omlouvám se za ty detaily, ale byl to člověk vzdělaný s několika tituly, zdání strašně klame). A určitě by to udělal, viděla jsem, co provedl s bytem, ze kterého ho majitel údajně vystěhoval. Pomalu mi padaly klapky z očí, jenže pozdě, až když už jsem byla vdaná. Šla jsem sama, bydlení jsem našla, i když mě to stálo nesmírné úsilí a velké dluhy. Těsně před mým odstěhováním v noci mi ze sbalených osobních věcí ještě půlku ukradl a odvezl, no, jestli ho to udělalo šťastným, tak ať. Už jsem to oželela, jsou to jenom věci. Myslím, že by to pro tebe ještě stálo za to, rada Bimba mi připadá proveditelná, ale kde vzít sílu a rozhodnost? Ta po tolika letech určitě chybí. Moc na tebe myslím a přeju, abys tu sílu našla!

Devcata, kdyz to tady ctu, tak je mi vas moc lito...
Prosla jsem si tim samym, muj byl opravdu tyran atd.
Dado, taky jsem takhle uvazovala hodne let, ale nikam to nevede. Udelej si plan. Hledej praci v jinem meste a maly podnajem. Hledej a hledej. A jednoho dne se odstehujes v tichosti a je to. Drzim palce. Konecne budes VOLNA!!
To ti stoji za to.

Dado ja to mela tak tak a to nejsem zadna putka kdyz jsem partnera poznala myslim ze jsem byla asi o 300% dominantnejsi nez partner.Predloni uz jsem nevedela co delat byla jsem psychicky na dne, hrozne moc a nejak se to ve me samo zlomilo a ne ze bych od nej chtela odejit to ne ale zacala jsem delat jako ze nic a uplne zmenila zabehle veci.Takze, kdyz me urazel okamzite jsem mu to bud vratila /ale to jen pro tu zmenu ze byl zvykly ze jsem "vymekla":-)/ a nebo jsem se nastvala a nemluvila jsem ja.Chodila jsem ven zamerne v jinou dobu , rikala jsem ze jdu treba cvicit nebo za novou kamaradkou atd. v jinou dobu nez byl zvykly a klidne jsem se hodinu a pul prochazela jen tak venku jako ze nekde jsem:-))) a nebyla jsem nikde.On byl typ kteremu vadili i kamaradky i to ze nekam vubec jdu proste vsechno mozny.Kdyz se zacinal rozcilovat rikala jsem mu ze me to vubec nezajima a ze ma holt smulu.Zachazelo to az lehce do drzosti..Musim rict ze byl asi tak v soku ze se vse samo otocilo.Rozhodne zmenil chovani a casto vypadal spis jako bych byla pred rozvodem a chtela od nej odejit.Ani jsem to neplanovala chovat se tak ale jak uz tho bylo moc takle se to samo vyvrbilo a ...pomohlo to.Kdyby mi nekdo radil predtim at udelam to ci ono, at odejdu, at ho neresim, at mu klidne zpetne odseknu vubec bych se podle toho neridila prislo by mi ze to nepomuze ale nejak samo jak to vzniklo tak to pomohlo.Musis delat ze si desne zaujata necim jinym a ze ho ani nevnimas-ani kdyz urazi...fakt takove to prehlizeni a desnej klidek a pohoda a takove to je mi "krasne":-)On nesel pro sproste slovo daleko a ja v tu chvili jen bla bla ajako bych ho mijela a nevidela a hnala jsem si to treba pro mobil a desne zaujata necim jinym jako bych ho opravdu! neslysela...:-) nejdriv to zkusil jeste zhorsovat to jak ho stvalo ze ho ignoruju ale pak vazne asi dostal strach:-) Ted je to vyrovnane a v pohode.

Trocha toho násilí neuškodí. Já si myslím že nasilník má dobrou povahu, jen ten kdo nemlátí slabšiho je slaboch.

Malino,mám pocit,že bych rozvod nezvládla.Muž je mstivej,tak by mi to "osladil" a já nemám sílu ani odvahu to snášet.Ten můj tyran je taky zbabělac.Řekla jsem mu,že se už budu bránit a když něco provede,tak hned půjdu na policii,tak jsem viděla,že se leknul.Tak snad už dá pokoj.Od té doby se mnou uraženě nemluví,nejí,nezdraví a neodpovídá na pozdrav.Co bych měla být uražená já,tak je uražený on.Rozum mi nad ním zůstává stát.A už celých 25 let.Mohla bych o tom napsat román.Když jsem jednou po jeho napadení šla k doktorovi a pak jsem mu to řekla,že jsem si to nechala sepsat,tak mi řekl,že jsem hnusná udavačka.Chápeš to?Ne,že on je hnusnej primitiv,ale já jsem hnusná udavačka.Nechápu,co má v hlavě místo mozku.
Nejhorší období stracchu mám už za sebou.Když byly děti malé,tak jsem se bála,tak už mi je ukradený.Děti jsou už dospělé.Samozřejmě se taky bojím,ale už zdaleka ne tak jak kdysi.Je paranoidní a žárlivý.A je divné,že čím jsem starší,tak tím víc.Těšíla jsem se,že až zestárnu,tak budu mít klid,ale ono ne.Je mi přes 50 a on žárlí,jako by mi bylo 20.Taky nechápu.
Hlavně kdybych se rozvedla,tak nemám kam jít.Kdybych věděla,že prodá byt a dostanu půlku,tak by ch si koupila menší bych pro sebe,ale on byt nikdy neprodá,už jenom aby udělal naschvál a když mě vyplatí ,tak z toho si byt nekoupím.Odhadní cena je o hodně nižší, než tržní.Kdyby jsme to prodali,tak bych dostala asi 1.200.000 a s tím by se už dalo něco dělat,ale když soudem dostane nařízeno,aby mě vyplatil,tak dostanu 800.000 a z toho nic nepořídím a z bytu,jak ho znám,si nebudu moct odnést ani vidličku.Řekl,že to raději všechno zniči,než aby mi něco dal.Ani co by se za nehet vešlo,tak mi nedá a že nedostanu ani korunu.Takže asi takový mám život s tím mým psychopatem.Chodím k psycholožce,ráda si s ní povídám,ale to tak asi všechno.Můj problém mi nevyřeší.Řekla mi,ať se rozvedu,ale to je právě to, na co nemám ani sílu, ani odvahu.Příští týden jdu prvně do manželské poradny,ale asi jenom tak ze zvědavosti, co mi tam řeknou.Jinak si od toho nic neslibuju.Malino,hrozně ti závidím,že už máš klid.Ale taky ti to hrozně moc přeji!

Dado, opravdu bys nedokázala zvládnout rozchod? Já nevím, jaký je ten tvůj, ale můj tyran byl v podstatě zbabělec a dával si moc dobrý pozor, aby neudělal něco přehnaného. Dokázal mi podrobně popisovat, jak mě zprovodí ze světa, ale časem jsem poznala, že nic takového neudělá. To období strachu bylo ovšem hrozné. Jenže nejsou všichni stejní a někteří to udělají třeba i ze vzteku a žárlivosti...Je to hrozně těžké. Moje psychoterapeutka mi vysvětlila, proč byl před rozvodem mnohem horší než dřív. Že mu vlastně beru jeho "hračku" a tak se mstí. Ještě máš spoustu let před sebou, můžu říct, že jsem také myslela, že to nikdy neskončí a že to nevyřeším, ale teď je mi nádherně. Držím palce!

Malinečko,chce se mi brečet,když čtu tvé příspěvky.Doma mám taky tyrana,ale týrá mě spíš psychicky,fyzicky mě za 25 let napadl asi 5x.Byla to asi 2x "jenom" facka, 2x kopnuti a asi 3x strčení,že jsem hlavou narazila do dveří,zdi nebo futer.Ale jeho psychické týrání nemá konce a já už nemám sílu na nic.Jenom si pořád dokola opakuji,jak se může narodit takový člověk,který ja jedné straně říká,že mě miluje a na druhé dělá hrozné žárlivé scény a psychicky mě týrá a když má vyjímečně světlou chvilku a řeknu mu to,tak se urazí a přestane na dlouho mluvit.Já to nikdy nepochopím.Místo aby se cítil trapně a omluvil se,tak se urazí,jako kdybych já jeho psychicky týrala a jako kdybych mu já hnusně nadávala a hrozně ho urážela,ponižovala a napadala.Fakt takové povyhy do smrti nepochopím a nemám sílu se rozvést.Řekl mi,že jestli se rozvedu,tak mi nic nedaruje.Při představě,že to pak bude ještě horší,jsem to vzdala s vědomím,že takto dožiju svůj život,jestli ten nahoře to nezařídí jinak.

Ještě mě napadlo - možná si někdo řekne jak se dostala má noha mezi dveře a proč jsem držela? Byl rafinovaný - vzal k sobě do pokoje mou malou dceru a trochu ji profackoval, když brečela, snažila jsem se tam dostat. A pak už jen stačilo počkat na vhodný okamžik. Jo, dovedou být ti tyrani dost vynalézaví.

Evo, dík. Docela se mi daří zapomenout, raduju se t volnosti, dělám si, co chci, nemusím nikomu nic vysvětlovat a hlavně - bát se, až přijde domů, co zas bude. Je to obrovská úleva. Je mi líp i fyzicky, srovnal se mi tlak, můžu líp spát. Ten stres byl vysilující. A přitom by to do něj málokdo řekl - měl 2 VŠ, když chtěl, choval se náramně na úrovni, zábavný, vtipný, příjemný společník, chytrý i úspěšný v práci - někdy je dost těžké už jen to, že té postižené oběti nikdo nevěří. A on si dával dobrý pozor, abych nechodila s monokly, třeba mi zavřel nohu mezi dveře a drtil, a to bolí hodně, není to však potom vidět. No, je to pryč.

diky holky ja si taky myslim, že je to štětka a že ho jen tak nalákala, on mi tvrdi že mu ji bylo lito!!že v žadnem připadě neřeši takova sve problemy sexem s jiným. dík!

P. tady jsem ti zkopírovala z diskusí pár příspěvků jenom tak pro zajímavost.bylo to jenom tak v rychlosti:

Ale jdi, naivko! Tihle svalovci většinou moc rozumu nepobrali a chytrá ženská si s nimi mává, jak chce. Nejhorší jsou uhlazení elegáni, kteří na prvním rande recitují verše, ale jen mají holku zaháčkovanou, pomaloučku začnou přitvrzovat. Odříznou od kamarádek, od rodiny, od peněz. A zamilovaná nevidí neslyší. A když prohlédne, je pozdě. Podívej se na film Noci s nepřítelem. To je dokonalý obraz navenek milujícího manžela, v soukromí sadisty.

no nerada beru iluze, s jedním takovým kouskem 120 kg, 190 cm, v pase 79cm jsem 20 let žila, jeho oblíbeným sportem bylo lámat mi nechty v půlce lůžka - víš pěkně do živého, byl střízlivý, nic nebral. dnes žije s potetovanou kočkou, vaří, uklízí, maká .... mám báječného syna a dceru a na to ostatní jednou zapomenu.

Ano, je to tak, domácího násilí se často dopouštějí takzvaně slušní muži , mnohdy s VŠ titulem - lékaři, profesoři,..., tedy ne žádní drňáci s řetězem na krku, a pak je to o to horší, protože navenek se snaží vypadat bezúhonně. To je realita.

na partnerovi NIKDY nepoznáš předem,že má skolony k agresivite.když jde samozřejmě o tzv.inteligentního skrytého tyrana.ten tě oblbne chováním na vysoký úrovni a udeří až po svadbě.s takovým člověkem bys musela žít na psí knížku a bez dětí několik let a možná,ale jenom možná by se něco dalo předvídat,ale pochybuji.

Ahoj!Je možné nějak poznat na partnerovi,že má k agresivitě sklony?Může se stát,že několik let "seká dobrotu" a po svatbě nebo po dítěti se vše změní?