DOMY PRO SENIORY

Přesně tak,člověk si povi...Máte to přesně a logicky rozebrané, ale takhle v obraze jsou jenom lidé, kteří se s tou situací v praxi setkali. Ostatní jenom rádi plácají a případně pomlouvají.

Přesně váš případ, s tím padáním, je jeden z těch, kdy není o čem uvažovat. Pokud nejste schopni zajistit celodenní dohled a pomoc. A z 8 tisíc důchodu a 800,- koru příspěvku těch služeb moc "nenakoupíte". A to ještě ti blbci z ministerstva chtějí zkoumat "využití" peněz z příspěvku.

Přesně tak,člověk si povi 1 stupeň,to je ještě skoro soběstačný člověk,jen třeba obstarat nakuoy,ale
není to tak,mamka jak jsem psal,toho docela dost nezvladne a potřebuje tu pomoc vic.Někteři lide nam řikali,že jsme tam mamku neměli davat,že existuji pečovatelky,ale co ony by pomohly? Nepřijdou když je maminka na zemi a nebo nemůže vstanout z WC atd.A navíc za vše se plati. Duchodu ma 8800kč.Par krat do měsíce musí k lekaři,sestra nemá řidičak a já musim byt v praci,občas mne to vyjde,že si mohu vzit volno,ale to je malo.Sama se samozřejmě do nemocnice nedostane a asanita to neřeši-musite opět zajit k lékařce pro papiry na sanitku a než dojde sama bez pomoci ke dveřim otevřit,obleci se tak to trva a sanitaři nebudou čekat třeba hodinu.Prostě není to jednoduche.Sousedka nam říkala,dejte mne 4000kč a já k ni budu 3x denně chodit a pomáhat...ji by se to libilo,to věřim,ale z čeho by mamka žila? a stejně i to je malo-myslim ten dohled. A tak jen chodila a nejvic pomlouvala,hlavně sestru,že je doma na ID a že mohla k mamce chodit.Ale nikdo nevidi,že sestra ji ze země nepostavi,parkrat do roka trávi v nemocnici na kapačkách,manžel se musí taky hodně o ni starat a to ma jen 1stupen invalidity.Ma problémy sama se sebou a ještě se starat o maminku to by nedala. Ale my už to neřešime,jsme radi,že je tam maminka spokojena,jezdiváme za ni,dame si spolu kafičko a je nam dobře.A lidi? Ty at si pomlouvaji.Když jede maminka k lekaři,odveze jich sanita,jede s nima vždy sestra,je to dobře o nich postarano. Ano,doplacime na domov,ale není to moc.Má dobře dvě pani na pokoji,vyjdou si vstřic a už se těši na jaro,že mohou jit ven na zahradku.Proto lidičky,když mate takový problém,řeště to s rodiči,vysvětlete jim,že to není poslední utočiště a že někdy je jim tam lip než doma aby čekali kdy je děti přebali a donesou najist.Ano hodně lidi je proti DD,ale v dnešní době si myslim,že je to normálni.Možná když ma někdo 3-4 stupeň a zustane někdo s rodiny doma a stara se o rodiče,tak jim to vyjde finannčně,ale jinak to nejde,

mame taky maminku v DD.Neni...Tome, přesně tak. A nejhorší je co píšete. Příspěvek pouze 1. stupeň (s odpuštěním nějakých usratých 800,-) a člověk se o sebe defacto nepostará.

mame taky maminku v DD.Neni na tom tak špatně,že by nemohla stat z postele,ma jen přiznany 1 stupeň přispěvku,ale v domku kde s ni bydlim sama již nemohla existovat. Ano,na WC si zašla, spomoci berli.Obědy ji vozi,ale musí si ho ode dveři donest,ohřat a to již byl problém.Parkrat spadla a chuděrka tam ležela než někdo přišel. Sestra se o ni taky postarat nemůže,nebot mají maly byteček a i když bydli kousek od sebe,tak to prostě nejde a ještě ma dosti zavažne zdr.problemy pohybove. Tak jsme zavažovali co dal? Nechat práce kde jsem od rana do večera a občas nočni a nebo dat maminku do DD.Jenže kde bych našel praci jinou a stejně bych tam taky musel byt.Byli jsme se podivat do DD a divil jsem se,kolik tam je lidi soběstačných-většina.Chodili po chodbách bud s berlemi nebo chodítky.jsou soběstačni si zajit do jidelny,na prochazku. Takže to není jen o tom že tam jsou až nemužou vstanout z postele.Dali jsme požadavek a do pul roku se tam maminka dostala a jsme všichni radi. je tam o ni pěkně postarano,teplo,čisto a stále někoho po ruce.

On skutečný problém v péči o seniora nastává až v okamžiku, kdy si nedojde ani na toaletu a není schopen opustit lůžko.
Do té doby se veškerá péče dá nějak rozumně zařídit a případně skloubit i s jinými aktivitami.

A nelíbí se mi, jak řada lidí o domovech pro seniory mluví jako o vyloženém zlu, lidé kteří tam dají svého příbuzného mají automaticky nálepku největších lidských šmejdů ap.

Mě by zajímalo, kolik lidí si třeba uvědomuje, že v dřívějších dobách byly žena dříve v důchodu a měly možnost se o své rodiče postarat? Dnes ještě lidi pracují a mají nejhorší období z hlediska pracovního trhu.
Za další, při dnešních možnostech medicíny dlouhodobě přežívají lidé, kteří v minulosti do několika měsíců od vznuku závažného problému zemřeli.

Já jsem na tom podobně jako...Do dvoulužaku bych nešla,to bych raději volila variantu byt doma a pak,když bude nejhuř,tak třeba i tam,ale nyní ještě ne.Kamaradka byla taky v DD nejdřiv sama na pokoji,ale chtěla jit pk na dvojlužak,nebot se přestala pohybovata bylo ji tam smutno. Jenže spolubydlicí byla taká divná,nechtěla větrat,poviat si chtěla jen ona o svých problemech,na televizi taky se kamarádka nesměla divat,až do chvile než jsme ji koupili naslouchadla na uši a byla spokojena. Pustila si sve serialy,dala klapky na uši a sousedka si mohla mluvit tak sama se sebou.Pak kamaradkaprodělala mrtvici a dali ji na 4 lužkač-měli to k ni personal bliž a tam se ji opět libilo.Měla si s kym povídat. co taky už jiného zbyva,když jen celé dny jste upotani na lužko.v 75 letech chudinka umřela.Takže já chci jen byt sama na pokoji,je to v dnešní době problém,ale snad se dočkam.A vy třeba zkuste dvojlužak,možná budete mit štěstí na spolubydlici a bude vam tam dobře.

Je mne 70let a již jsem 5let...Já jsem na tom podobně jako vy Mileno.Taky mám zažadan DD.ale 1 pokoj pro mne mne jenuskutečnitelný óhledně financi. Bydlim v přizemi,mladí o poschodi vyš,ale jsem pořad sama doma,ano zajdu na zahradku,projdu se,pokochám se kytičkama.Jenže i když je mne 68 let,tak jsem po mrtvici a těžce se mne chodi. Nyní jdu na vyměnu kolenního kloubu. Mladí mne donesou vše co chci,pomohou s koupaním,ale vim,že to bude stále se mnou horši.A v DD taky dokud budu moci tak budu chodit na menši procházky a hlavně,když mne bude smutno,tak si mohu přes den s někym povykládat. Vite je něco jiného,když ještě můžete chodit za kamarady,do přirody atd a něco jiného když jen doma sedite a čekáte až někdo přijde.Jen se bojim spolubydlici.Závidím Vám,že si můžete dovolit 1 lužkový pokoj.Byla jsem se podivat u nas v DD a libilo se mne tam.

Přesně tak jak Milan píše. Mně je 65 a kdyby mi někdo řekl, ať jdu do domova pro seniory:-), asi ho praštím.Pro mně to je něco nepřijatelného. Nemocná jsem byla dost, ale zvládla jsem to. Bydlím v domě sama, smutno mi rozhodně není. Nejen že mám stále co dělat doma a na velkém pozemku..Ale nestíhám všechny ty vycházky do přírody, cesty do města a pokec mezi lidmi..Když občas přijede dcera, dáme kafe a vedeme holčičí řeči.Rozhodně jí neukoluji návštěvami, stačí když si můžeme volat. Jedinou starost o sebe mám, abych nezhloupla, abych nezlenivěla..Je to hodně v povaze, já po těžké operaci po pár dnech stáhla řezy a jala se kopat záhonek. Nevytahuji se, jiné chápu, jen vím, že mnozí se moc poddávají boesti i samotě. Osobně samotu miluji, protože jsem tím pádem v dobré společnosti. Na smutnících lidech které v okolí znám mi ale hodně vadí ta lenost mysli, lenost těla. Jít někam, přemoci sebe a zjistit, že jedině pohyb mi i přes počáteční bolest pomůže a udrží fit. V okolí jsou dvě kamarádky a je jim 83 a 84 let. Znají se od dětsví, obě spolu vychodily základní školu, pak se vdaly a nakonec ovdověly. ted mají kousek společnou chalupu, kam jezdí velmi často z města. Obě chodí na tůry, ale obě mají také nějaké nemoci, artrozu..Beru si z nich příkla a potkám -li je v přírodě, jak křepce pochodují, mám radost.

bez pomoci se neobejdou...Ahoj, nevím, co mi vlastně tím příspěvkem chceš říct.
Vždyť píšu, že potřeba pomoci je individuální a vůbec nemusí souviset s věkem.

Mileno, málokdo má tak...Věk je jenom číslo, které nemusí být až tak vypovídající.
Znám lidi, kteří se bez pomoci neobejdou od šedesáti let a na fotbálek se mnou chodí chlapi, kterým bylo 70. Právě naopak si myslím, že se na domovy pro seniory pohlíží jako na konečnou, ale přitom ze sociálního hlediska by tam řadě seniorů bylo lepší, než být zavřeni sami doma a stýskat si, že nikoho nemají.
Ostatně s tímto filosofickým problémem se taky potýkám. Tedy do jaké míry žít vlastní život a do jaké míry chodit dělat každý den společnost mojí matce, kterou navíc moc nemusím.

Je mne 70let a již jsem 5let...Mileno, málokdo má tak rozumný názor na věc, jako vy. Ale zatím mi připadáte ještě celkem mladá a soběstačná, abyste šla do důchoďáku...

Je mne 70let a již jsem 5let v pořadniku do DD. Mam požadavek na 1lužkovem pokoji.I když bydlim s dětmi,momentalně jsem pohyblivá na tom ještě docela dobře i když chodim o dvou berlich.Ale přesto roky přibyvaji a dětem nechci byt na starost. Jenže nevim jak dlouho ještě budu čekat,chtěla bych si to tam trošku ještě užit,rada si s někym povídam,zučastnuji se rada ruznych akci no přizpusobuji to k memu zdrav.stavu.Duchod mam nizký,ale něco mam našetřeno.děti o tom ještě nevědi. Mam doma dva pokoje,na zahradku si vyjdu,ale jsem pořad sama a bojim se co bude za par let.A myslim si,že DD nejsou tak špatne.A když mate děti,kteři za vama přijdou a nebo vy můžete k nim tak si myslim že je to dobra volba.Dnes mladi maji svých problemu dosti.

Muj otec ma první stupeň a...Zvažujte již ten DD.byli jsme na tom doma podobně a stav maminky se rapidně horšil,já musela do práce chodit,maminka měla druhý stupeň,ale byla na tom moc špatně.A čekali jsme dvaroky a bylo to utrpeni pro všechny,nevysapne noci,strach v praci co se bude dit doma po navratu,maminka z toho všeho byla neklidná,zlá,nechtěla spolupracovat,nebavil ji život,pořad chtěla do nebíčka.V domově se jeji stav zlepšil-myslim tim po psychické strance,jsou na pokoji tři a stále si mají i po roce co povídat,prostě není sama a to je nejduležitějši.

Muj otec ma první stupeň a skoro nic nemůže bez pomoci,chodi o dvou berlich,ujde par metru,neokoupe se sam bez pomoci,nenachystá si jidlo.Takže než jdu do práce,tak mu jidlo přichystam na těch skoro deset hodin,ale jsem pořad ve strachu v práci.Taky zvažujem o DD.

hyeny,když se nepostarate o...Váš cynický příspěvek o vás hodně vypovídá, nicméně z ekonomického hlediska máte pravdu. Ale nejspíš nemáte žádné vzdělání, takže byste stejně dělala jenom nějakou podřadnou práci za pár šupů, takže pro vás je to opravdu terno.
Ostatně takto byl zákon i původně koncipován.
Jenže když jsme tak u toho hyenismu, tak si taky uvědomte, že ty nároky jsou dnes tal přísné, že řada lidí má přiznaný jenom první, maximálně druhý stupeň, nicméně v praxi by se o sebe nepostarali. Takže potom tenekonomický výpočet vychází úplně jinak.

hyeny,když se nepostarate o rodiče a šoupnete je do DD,i kdybyste měli zdechnout,ale měly byste se postarat a navyc vam od státu chodi peníze na ošetřovne a plus duchod rodiču-parada. Já mam oba nemocne,beru 4000 a 8000kč a duchody jejich takže 32000kč a že bych je šoupla do DD? to bych byla na hlavu padla.jen musí stařici dlouho žit a navíc se mne to počita do duchodu,no neberte to.jidlo mají,teplo také,pleny jim párkrát za den vyměnim,dobrá práce,nestěžuji si.

Vy jim dáváte z důchodu...Ja měla na mysli,že me děti se snaži davat svým dětem vše,takže bych nechtěla aby se ještě starali o mne

Nevystrčíi ho z domu, aby se osamostatnil a začal kopat sám za sebe. To je potom výsledek.

Vy jim dáváte z důchodu...Tohle je bohužel častá chyba některých rodičů, kterou absolutně nemohu pochopit.
Máme to v rodině. Oba rodiče pracující za jednu skoro průměrnou mzdu a jednu minimální. Přesto svému dospělému synovi, který má práci a je sám, vaří, perou, žehlí a hlavně ještě dávají kapesné. Tento klučina, který již asi 6 let dělá, nemá ani korunu úspor.

Jak já říkám, každý stěstí svého strůjcem.

Vy jim dáváte z důchodu aby měly vše? Proč?