Reklama

Dostala jsem druhou šanci!

lékorka (Ne, 8. 2. 2009 - 21:02)

..ale citím, že mu potřebuju toho říct moc..

lékorka (Ne, 8. 2. 2009 - 21:02)

Coli: pokud k tobě stále ještě něco cítí, znamená to, že ještě nemá uzavřenou minulost a tudíž předpoklad pro nový vztah, takže třeba by se ještě dal zlomit, s tím by se dalo možná ještě pracovat. Věřím, že tohle všechno je otázka těch správných argumentů (a to je vlastně to, co řeším skoro nejvíc :( ) ale jen můj názor, no.. chvíli si říkám, že s tím začnu zase něco dělat, ale pak zase začnu mít pochyby o tom, jestli bych to tak všechno zbytečně neuspěchala a pak toho nelitovala (abych si neříkala něco jako "kdybych ještě chvíli počkala, viděla bych to zase jinak, měla bych lepší argumenty) :(

Anička (Ne, 8. 2. 2009 - 18:02)

No, za mnou byl před Vánoci můj ex, že by se rád vrátil... jenže pak se skoro měsíc neozval. Viděla jsem ho minulý týden, byl celý zkroušený, pak to vybalil, že prý se zapletl s nějakou holkou a ona je teď možná těhotná a že mě do toho nechce zatahovat a čeká, až se to vyřeší. Špatně z toho spím. Jednak, že by nám do toho mohlo na poslední chvíli "vlézt" něco takového a jednak, že nevím, jestli to dokážu přejít, když to dobře dopadne, podle mě to provedl až poté, co byl u mě. Na druhou stranu jsem si uvědomila, že o něj ještě stojím, což jsem si předtím teda jistá nebyla. Co si o tom myslíte? Připadá mi to jako špatný vtip. Rok jsme nebyli spolu, asi oba chceme zpět a teď tohle... Zapomenout?

Coli (Ne, 8. 2. 2009 - 17:02)

Lékorko... Já jsem se svým přítelem chodila rok, v listopadu se se mnou rozešel... A byla to moje chyba, teprve teď si uvědomuji, kolik trápení jsem mu způsobovala (nešlo o to, že bych ho podváděla nebo tak, ale ty moje věčné nálady, pořád jsem mu něco vyčítala, pohrdala jsem jeho přáteli...). Chovala jsem se jako kráva prostě. Ale takový věci si člověk uvědomí většinou, až když je pozdě... Já ho pořád miluju a chtěla bych to všechno napravit, fakt si myslím, že jsem se změnila... Na začátku ledna jsem mu to všechno řekla, byla jsem k němu absolutně upřímná a prosila ho o odpuštění, on se asi 14 dní rozhodoval, jestli se ke mně vrátí nebo zůstane se svou novou přítelkyní (byl s ní úplně čerstvě, pár dní)... Nakonec mi řekl,že ke mně toho sice cítí víc, ale nemá na to, aby se ke mně vrátil. Samozřejmě že mě to dost vzalo, pořád se z toho moc nemůžu dostat, jindy je to lepší, jindy horší... Pořád ho moc miluju, ale snažím se na něj nemyslet, neupínat se na třeba něj (dost si třeba píšeme na icq, ale on mě už asi bere jen jako kamarádku). Pomalu se těším, až potkám někoho nového, koho budu moct milovat a kdo bude milovat mě, a myslím si, že jsem teď lepší člověk... Ale co naplat, když mi není přáno být s ním. Nejhorší je vědomí, že kdybych se tenkrát chovala jinak, mohla bych být pořád s ním a šťastná... Já si myslím, že bys to měla zkusit, třeba se dáte znovu dokupy, ale udělej to, co nejdřív, nejhorší je to oddalovat a pořád doufat... Pak se tim můžeš taky užírat pěkně dlouho, takže to zkus, ale musíš počítat s tím, že to třeba nevyjde.

lékorka (So, 7. 2. 2009 - 02:02)

vlastně by mě zajímalo, jak muži berou v téhle době pokornou holku- která je upřímná, na nic si nehraje, dokáže přiznat svoji malost atd. takový holky v téhle době už asi nemají co dělat, že jo?

lékorka (So, 7. 2. 2009 - 02:02)

přemýšlím, jak mu říct, že jsem loni na pořádný vztah ještě neměla předpoklady. to je celý můj problém :(..dokázal by něco takového chlap pochopit?

lékorka (So, 7. 2. 2009 - 02:02)

přemýšlím, jak mu říct, že jsem loni na pořádný vztah ještě neměla předpoklady. to je celý můj problém :(..dokázal by něco takového chlap pochopit?

Diana (St, 28. 1. 2009 - 11:01)

Neuvěřitelný! :o)

Přijď se na nás mrknout, ráda si přečtu, jak to s tebou bylo...

Ať ti princezna roste do krásy a hlavně je zdravá!

wyckyy (Út, 27. 1. 2009 - 22:01)

Jo Di jsem to já.Děkuji moc :-)

Diana (Út, 27. 1. 2009 - 14:01)

Wyckyy...jsi to ty...z tématu Rozchod...už je to hrozně dlouho, ale jestli jsi to ty, tak moc gratuluju!!!

wyckyy (Út, 27. 1. 2009 - 07:01)

Pokud vás ta druhá strana ještě alespoň trošku miluje vše se dá napravit.Mě se to podařilo 2x a teď spolu máme měsíční holčičku.

Kamila (Po, 26. 1. 2009 - 22:01)

taky řeším,jak začít znovu od začatku,jak k tomu partnera přimět :(

lékorka (Ne, 25. 1. 2009 - 11:01)

je rozdíl, jstli ty knížky píše někdo jentak pro srandu, nebo zkušený psycholog, který má v oblasti mezilidských vztahů dlouholeté zkušenosti.

lékorka (Ne, 25. 1. 2009 - 11:01)

to vím, je jich dost, ale tahle mezi ně zrovna nepatří.. člověk musí vědět, co si z těch knížek má pro sebe vzít..

patsy (Ne, 25. 1. 2009 - 00:01)

No jo, některý tyhle knihy jsou trochu mimo...

lékořice (Ne, 25. 1. 2009 - 00:01)

nesmíš všemu věřit,podle knihy se žít nedá,sám život je velká kniha moudra.

lékorka (So, 24. 1. 2009 - 23:01)

asi takhle: v knihovně jsem narazila na knížku "Tajemstvů mužů, která by každá žena měla znát" (B. De Angelis)a když ji tak čtu, jsem skoro vším zaskočená (nebo překvapená??). Uvědomila jsem si, že právě "ty tajemství", jsem já neznala (holt ve škole se to neučí, mezi holkama se o tom taky běžně tolik nemluví a mě prostě nad tím nikdy nenapdalo přemýšlet) a to byl důvod, proč jsem se chovala přesně opačně, než partner potřeboval,aby mohl vztah dál fungovat, vlastně jsem ho svými nevhodnými reakcemi od sebe nevědomky odrazovala. :( knížka na 320 stránek, plná "tajemství" typu že "muži když řeší problém, řeknou nám až výsledek, naopak ženy přemýšlí nahlas, zahlacujou partnera informacemi, jemu to je nepříjemné a...." nebo "muži berou vše, co se jim řekne, smrtelně vážně, a tak když si žena začne na něco stěžovat = zahlcovat ho informacemi, cítí se povinni ten problém vyřešit, protože nevědí, že žena si tím, že se takhle vypovídá (vynadává), vlastně od problému sama pomáhá" a že "muži radši holce sdělí své city k ní sexem, než aby jí -jednodušše- řekli, že ji milují".. oprvadu zajímavá knížka, otevřela mi oči.. nejsou tam jen "tajemství" ohledně rozdílné komunikace a uvažování, ale i odlišný přístup k sexu.. vždycky jsem pochopitelně věděla, že rozdíly mezi muži a ženami jsou, ale nikdy mě nenapadlo, že by mohly být až tak velké, proto východisko pro dlouhodobý vztah vidím v naučení se správně mezi sebou komunikovat, no..

Jirik (So, 24. 1. 2009 - 20:01)

Ahoj lékorko, chápu tě, já také chyboval v komunikaci a doplatil na to. Člověk se z chyb učí, hlavně z těch co hodně bolej.
Jestli se tě můžu zeptat z pohledu protistrany, v čem myslíš, že jsi chyboval konkrétně.

lékorka (So, 24. 1. 2009 - 12:01)

no, piště dál svoje zkušenosti. můj poslední vztah byl jen po měsíci a půl ukončen "pauzou", která už však trvá skoro půl roku. během té doby jsem se neuvěřitelně natrápila a nabrečela, opravdu muka, nemohla jsem se vůbec smířit s tím, že by byl konec (z mého pohledu vůbec k němu důvod nebyl, všechno bylo skvělé). To mě vyprovokovalo k tomu, abych se o celou tu situaci, prostě o všechno, co se mezi námi dělo, začala víc zajímat, chtěla jsem to nějak vyřešit. Tak jsem čtením odborných knížek dospěla v závěru, že ve skutečnosti jsem v té době nebyla na takový vztah vůbec připravená (je mi 21), skoro pořád jsem nevědomky chybovala ( např. vůbec jsem v té době neměla ponětí o tom, že kterýkoliv suverenní muž mívá velké problémy s vyjadřováním svých citů a prostě že celkově uvažuje a komunikuje naprosto jinak než ženy a tak prostě vznikalo jedno nedorozumění za druhým a to bylo důvodem ke konci se slovy "nemáme asi nic společného", což vůbec není pravda). Teď si samozřejmě své chování vyčítám a chtěla bych to vše nějak zase urovnat, takže se ted snažím sebrat veškerou svou odvahu a nelézt k tomu vhodný způsob. přehodnotila jsem své názory a celkem jsem i změnila vůbec své uvažování, prostě mi něco pořádně otevřelo oči, až teď vím, na co si dávat ve vztahu s chlapama pozor. člověk holt potřebuje nakopnout k tomu, aby se v něm něco změnilo, byla to pro mě lekce, kterou si budu do smrti pamatovat...

Dara (Čt, 22. 1. 2009 - 21:01)

K tomuto se musím přiklonit. Bylo mi 16 a i přes tento věk jsem toužila po přítelovi nadlouhou dobu. Nemám ráda krátké vztahy, hledám lásku, touhu i porozumnění. Avšak se mi přihodilo, že mě jeden kluk využil a po měsíci po "splněné sázce" odkopl.. Pak jsem si řekla, že už žádného přítele nechci a budu raději sama.
Ale sotva po měsíci se objevil nový přítel a já si řekla, že to tedy naposledy zkusím. Chvíli jsem si byla stále nejistá a držela se zpět. Pak ale nastala chvíle, kdy jsem šla na jednu vesnickou zábavu a vykousla se tam v opilém stavu, kdy jsem nic nevnímala, s nejlepším kamarádem. V té chvíly jsem si najednou uvědomila, co to dělám, že mám přítele. Najendou mi začalo docházet, že i přes tu "zkoušku" s novým přítelem jsem se do něj zamilovala a chci být s ním. Ale teď tu byl tento problém.. Přítel je extrémně (nebo v té době byl) žárlivý a vznětlivý dosti. Po 3 dnech jsem to nevydržela a musela mu to říct (nedokázala jsem vydržet pocit, že bych mu to měla tajit). Přes týden to byl přímo horror, přítel se mnou nemluvil, já celá v depresích a pláči... ale přítel se rozhodl mi dát druhou šanci...

To byl v tu chvíli pro mě dar z nebes, rotože jsem si uvědomila, že chci být s ním a ne s nikym jinym, že to pro mě není jen zkouška, ale opravdový vztah. Nyní jsme spolu už rok a máme přímo přenádherný život. Chystáme dovolenou, přítel mě teď bude učit řídit do autoškoly a spousta dalších a náš vztah je pevnější, než jsem si kdy dokázala představit.

I takováhle zkušenost, když je partner soucitný, dokáže vztah upevnit! Ale bacha na to zase holky, ne vždy to tak dopadne! Jen jsem měla štěstí :o)

Reklama

Přidat komentář