Existuje dnes panic po třicítce ?

Je těch kluků asi dost, protože můj současný přítel, když jsme se seznámili, byl také ještě v pětatřiceti panic, jsem jeho první holka, ale vše dohání. Když jsme se o tom bavili, tak říkal, že má spoustu kámošů u kterých ví, že ještě nesouložili. 

Nejsem panic jako takový, já jsem jednou v osmnácti a pak jednou v      sedmadvaceti souložil, ale vždy to bylo s vdanou holkou, která si potřebovala užít, že její manžel se kterým má tři děti ji pořádně neuspokojí. Já jsem jinak sám a táhne mi již na čtyřicítku a zatím jsem se s žádnou holkou neseznámil i když se snažím. Jsem nějak nesmělý a má strach to na nějakou holku vybalit, že bych s ní chtěl chodit, aby mi někam neposlala. 

Nevím, zda je to ostuda, že jsem ještě po třicítce stále ještě panic nebo hrdinství, protože někteří spolužáci jsou již i dvakrát rozvedení. 

Vím, že u kluků je panictví po třicítce již na zamyšlení, ale pořád mají ještě čas. Horší je to u nás holek. Mě je také již po třicítce a stále jsem neměla ještě kluka. S jedním jsem již chodila, ale jen jsme se vodili za ruce a k ničemu nedošlo jedině líbání. Ani jeden z nás nebyl tak smělý, aby to nějak dovedl dál, až jsme se rozešli. Teď již koketuji s jedním rozvedeným kolegou z práce, tak uvidím co ukáže čas, teď až bude příležitost, tak asi budu již více tlačit na pilu.

Já jsem na tom stejně. Bude mi už 33 a pořád jsem panic. Asi v tom vždy hráli roli jisté faktory z mé strany, například jsem měl nedostatek sebevědomí, různé psychické problémy, nemluvě o tom, že v kalhotách nemám sotva ani průměr. Takže jsem za ten život pár holek i odmítnul. Bylo to na prd, ale u jedné mě to fakt mrzelo, měl jsem jí hodně rád a jednu chvíli to vypadalo, že ona mě taky. Dávala mi ruku kolem krku a dokonce mi nabízela sex. Tak jsem jí taky odmítl. Na druhou stranu ona byla taková, že už těch chlapů měla možná víc jak třicet. Povídali se o ní věci. Ale asi mě fakt měla ráda, protože když se dozvěděla, že jsem řekl ne tak brečela. No to je fuk. To bylo před cca. 7 lety. Od té doby nic a nevím jestli se to dá nějak změnit. To bych musel za prostitutkou, ale to jsem nikdy nechtěl.

V době puberty jsem s několika děvčaty zažil poměr, ale pak se to nějak hrnulo a já stále neměl žádnou známost. Někdy jsem si za to částečně mohl i sám, že jsem se chtěl rovnat partě a alkoholu jsem měl trochu víc. Stále jen kamarádky a stále nic. Jelikož jsem z mládí poznal tu slast soulože a milování stále nic a to mi již táhlo na čtyřicet. Pak jsem se seznámil s jednou rozvedenou s většími dětmi se kterou jsme se navzájem na sobotu a neděli střídali. Vždy jsme skoro ten víkend prosouložili, pak jsme se opět rozešli a jsem stále sám. 

Než jsem začal hledat na seznamce, tak jsem byl panic skoro do čtyřiceti. Tam jsme byli podobné osudy a jen chci potvrdit, že ty slečny také na to čekaly. První setkání někde v kavárně, postupné tykání a za pár dní při druhém setkání jsme většinou skončili u mě v bytě nebo u slečny v bytě a jak jsem se prvně osmělil, tak jsem to setkání nějak vedl a stačilo málo naznačit a již jsme se svlékali a došlo na soulož. 

Nedovedu si to představit. Ve třiceti už jsem byl dávno ženatý a zplodil minimálně 4 děti, o kterých vím. Ženil jsem se ve 22 letech, abych unikl "fraucimoru", neboť jsem byl vyhledávaným milovníkem. Od šestnácti let, kdy to bylo poprvé, šířily mojí pověst ty, které mne důvěrně poznaly, dokud jsem se neusadil v trvalém manželství.

Ahoj lidi je mi 30 roku a ještě se neměl sex měl se sem znamost 20 let a to mi nevyšlo pak sem další 10 let chodil do práce i soboty i neděle nebyl čas myslíte že bych měl u žen ještě šanci prosím za odpověd děkuju  

Existuje. Třeba já. I když... Ale to už je promlčené a bylo toho málo. Taky by se nic nestalo, kdybych si tuto zkušenost odpustil. A toto platí i o pornografii.

Ale chyba nění u mužu i u žen muže se snaží ale stejnák mu žena nedá šanci a tahle to furt jde dál snaží se u dalších 10 žen a zase pohoři a ják si pák ma veřit když ho furt odmítají . pak se nedívím že je radči sám . 

Panicem nemusí být žádný muž starší 18 let. Stačí, aby si zašel do bordelu. Problém je jinde. A sice v neschopnosti navázat normální partnerský vztah. V současné době se většina mladých lidí pohybuje výhradně na sociálních sítích. Což je virtuální realita. V rámci toho se pohybují i na nějakých seznamkách. Většinou se nesetkávají osobně a neumí spolu osobně komunikovat. My, kteří jsme vyrůstali v 70 a 80 letech jsme se denně stýkali ve třídě, venku a tudíž jsme se naučili dokonalé komunikaci. Mě je 47 let a nikdy jsem neměl problém se seznámit s nějakou ženou. Mé současné přítelkyni je 51 let a jsme spolu necelé dva roky. V řadě situací si nemusíme slovy vůbec nic říkat. Dorozumíváme se pohledem. Máme podobnou povahu i názory. A hlavně máme rádi klid a pohodu, a proto je takový i náš vztah. 

Kdo má do koho kopnout je asi různé, mi holky většinou čekáme, že první impuls dá samec, ale pokud má třeba špatnou zkušenost, tak je pak zdrženlivý. U mě je to podobné,také jsem po třicítce panna. Když mi někdo dělá návrhy, tak je to nějaký alkoholik a normální kluk se asi stydí i když je sám. Již jsem rozhodnuta, že nějakému klukovo to řeknu na rovinu, maximálně se mi vysměje.

Do čtyřiceti let jsem byl svobodný, chodil na zábavy, jezdil na výlety, kámošil se s holkama, ale se žádnou jsem nesouložil. Holky by možná bývaly chtěly, ale já jsem vždy udělal něco špatně, že k tomu nedošlo a žádná mi nekopla, aby řekla pojd. Když jsem byl před rokem dosti nervózní, že si do čtyřiceti nevrznu, tak jsem se sešel s jednou svobodnou matkou se kterou jsem se znal od mládí a dceru měla na noc u své maminky. Nějak se to zamotalo a já se najednou ocitl u ní doma. Tam jsem jen náznakem, že bych chtěl a za chvilku jsme byli v posteli. První byl trochu trapas, při předehře jsem se udělal, ale za další hodinu jsem již souložil a jako je tomu do dneška souložíme stále bez antikoncepce, jediná je přerušovaná soulož a do dneška jsem se jí nepřiznal, že jsem byl prvně ještě panic. Dnes již žijeme spolu a máme druhé dítě. Pro ostatní kluky, naděje žije stále, tak to nevzdávejte a pokud se vám naskytne holka, tak ji řekněte co chcete, oni na to také čekají, jen se asi více netrvají si o to říci.

Je mi 51 a jsem panic . Od deseti let si pravidelně honím pinďoura a naprosto mi to vyhovuje. Nehodlám na tom nic měnit .