Existuje Osud?

Já si naopak myslím, že Osud existuje. Všechno konání na světě, všechna setkání mají svůj smysl. Vše do sebe zapadá, jak ozubená kolečka v hodinách. Svůj smysl má, bohužel" i to zlé (nemocní, vrazi, úchyláci....)
Vše co se nám stane, má svůj důvod, který ovlivní někoho (něco) jiného, dalšího... malé, bezvýznamné, každodenní události(setkání, letmý pohled, radost, smutek, nehoda, nemoc..... )se vzájemně propojují, prolínají a ovlivňují běh světa.

existujeTeď jsem se JÁ rozhodla napsat! Žádný osud, jenom já! Kdo by nám ten "osud" dal do vínku? Nemocným, vrahům, úchylákům, těm kdo májí rádi adrenalin, ti kdo způsobí dopravní nehodu.

existuje

Souhlasím stěma co říkaj že...Souhlasím , můžetese mrknout na www.ichtyscz.cz.

Souhlasím stěma co říkaj že osud neexistuje...:D neexistuje prostě..mám na to dost velkou obhajovu

mmmmmmmmmmmmmmm

pár příspěvků na toto téma naleznete i na internetové televizi :

http://www.cestyksobe.cz/

novinka - cesta Toltéků :

http://www.cestyksobe.cz/serialy/cesta-tolteku.html

http://www.facebook.com/group.php?gid=129042922329&ref=mf

Alo,sama jsi si odpověděla.

Jdi do hajzlu s tou tvou prachsprostou reklamou!

Máš naprostou pravdu v tom co jsi napsal.Já netušila,že to byl despota celý život. Víš já mám sousedku a ta žije s jedním hajzlíkem(teď se to nedá jinak napsat) a ten ji taky týrá,bije. Ona byla kdysy vdaná za strašně hodného muže,měla s ním dvě děti a teď se zahleděla tady do toho. Rozvedla manželství vzala si ho a má s ním ještě jedno dítě.žije v blahobytu,každý rok u moře,v zimě v Alpách,má na co sivzpomene,jenže co se u nich děje po nocích by člověk nevěřil. Ona se ho bojí,nic mu neodmítne,mívá v jeho přítomnosti vyděšený výraz,a jednou se mi i svěřila. Myslíš,že toto je osud? Nebo je to pomsta za to ,¨že rozbila manželství a šla za bohatstvím. Víš je mě ji líto je moc hodná a dobrosrdečná,ale pomoci ji neumím,to musí ona sama. Takže někdy ženské radši trpí,hlavně že se jinak mají dobře.Člověk by řekl,,DOBŘE JIM TAK''

Jime, je to tak. Cí vodu piješ, toho chleba jíš. Boužel a nedají si říct a nedají.

Alo,nesmíš se dívat na to jak je agresorovi.Toho je třeba zničit,aby on nezničil Tebe.Na cynika lze jít jedině cynicky.Jinak je to dokonce oboustranná deviantní úchylka.Tyrana a týrané,kterým to dělá dobře,píši slušně a tak to je.Doufám,že se z toho probereš i Ty.Tak nevím,ale i z Tebe to cítím.Petro tady to co jsem napsal Ale je Bohužel to co Ty považuješ za osud a že to tak mělo být.NEMĚLO.To je jen manipulace s člověkem k ukojení vlastního ega a ze druhé strany je to ukojení tzv. libé bolesti,že mě někdo miluje když je na mě hnusný,na všechny a že mě bije.Tvá máma od něho neodejde,to by ji muselo to hovado zabít.Víš on jí vyhrožuje a to jí dělá dobře a ona se ho bojí,no a to prase se zase napase.To nelze pochopit,pokud to neprožiješ.Já takové případy řeším dost často.Ne osud,ale lidi co to ne a ne pochopit a nedají si říct a nedají si říct...

KOMPLETNÍ VÝŽIVA PRO VAŠE TĚLO
7 denní kurz hubnutí zdarma - registrace na www.snama.cz/dieta NEJDE JEN O HUBNUTÍ, ALE PŘEDEVŠÍM O KVALITÍ VÝŽIVU ORGANISMU

Přeji vám všem sílu ,ale myslím si Petro že maminka neodejde i když bych ji to tak moc přála. Je to jen můj názor ,přeji vám hodně štěstí.

jim - já doufám, že mamka už nikdy tatovi otroka dělat nebude, já pevně věřím v to, že to tak mělo být,aby našla sílu od něj odejít...

ala - to osud jsem psala já... on byl takový ikdyž byl zdravý... nikam ji nepustil, měl rád jen svou matku... asi se zeptáš, proč tedy mamka s takovým člověkem byla? protože měla před tím manžela ( můj vlastn otec ) který byl alkoholik a mamku hrozně mlátil, proto jediný co požadovala od muže, tak aby nebyl, ano tento manžel nepije, ze začátku byl skvělý, hodný fajn, pak se narodil syn jeho vlastní, začal být na mne hnusný...atd. mamka se mě zastávala a snažila se mu domluvit, ovšem nijak to nepomohlo, byl hnusný i na ni, zakazoval ji mne obejmnout ( prý jsme lesby ) atd... byl takový ikdyž nemocný nebyl a pak najednou onemocněl... choval se tak vždy, možná tou nemocí se to ještě umocnilo... jeho syn ho zajímal jen prvních pár roků, pak už žárlil i na něj, že si s mamkou povídá atd... prostě je to v něm, ted po té nehodě ho vůbec nezajímá co je se synem, chodí ještě do školy a ani se s ním nikdy neučil nic... ted ho jen zajímá to, že ho mamka nechce vidět, protože je v uboženém stavu a necítí se na to silná...on se ani nezeptá, jak to zvládáme my doma ( hlavně tedy jeho syn ) nic prostě... je to v něm... už to tam bylo vždy

Jime,sice máš pravdu v podstatě,ale dá se to napsat i slušně,ne?hele skuzte se vžít tak trošku i do toho tatu. Víte jak mu musí být,když ona může a on ne? Nedivte se,že nemoc člověka změní. Lidé jsou sobečtí a vyžadují větší pozornost,jsou lítostivější a uvědomují si,že co by s nima bylo kdyby? Já vím o čem mluvím,pracuji v domově pro seniory.

osude je mě Tě líto a Tvé maminky.Tomu se říká syndrom týrané ženy.A nedá si říct a nedá si říct.Až se z toho Tvá maminka dostane,zase bude dělat piču tatovi tyranovi.Je to úchylka.To není osud.Hlavu vzhůru!

reknu vám příběh co se stal moji rodině... moji rodiče tata ( invalidní důchodce na vozíčku s roztroušenou sklerozou ) maminka ( starala se o tatu, péče o osobu blízkou ) nikam nejezdili, nechodili, byli pořád doma, mamka měla doma zvířata o která se starala a velkou zahradu, to bylo její náplní života... starala se o manžela, který ji nikdy s ničím nepomohl, odmítal pomoc např. lázně atd, psychicky ji ničil a týral, ona však je hrozně dobrá duše a starala se nadále, ikdyž ji to ničilo... na velikonoční pondělí vzala tatu na procházku vezla ho na vozíku a pár metrů před barákem je přejel opilý řidič... to jsem si říkala, že je opravdu osud... tatovi se nic nestalo, mamka byla odvežena vrtulníkem do brna s těžkým zraněním. Dopadla tak, že byla ochrnuta od trupu dolů, pouze hýbe rukama... v Hrabyni, kde byla na rehabilitacích, tak tam nastali ted po dvou měsících od nehody komplikace a skončila v nemocnici, byla po těžké operaci střev a opět bojovala o život, stejně jako na začátku... najednou se probudila a začla hýbat nohama, ted čekáme co bude dál... s tatou se od té doby neviděla, myslím, že to bylo varování, že musí změnit svůj život a nestarat se o člověka, který si to nezaslouží a je zlej... nevím, co tím přesně osud chtěl, ale vemte, si, že oni nikam nechodili, nanejvýš na procházky, byla upoutaná pořád doma, jelikož ji manžel nepustil nikam 12let byla jen zavřená doma s ním a najednou se stalo toto... to je prostě osud... před barákem je přejede auto...

Smrt není otázkou toho,že by jí ovlivňovalo něco jako osud,myslím si,že osud jako takový ten pojem,jak ho chápeme,není.