FAKULTNÍ NEMOCNICE- JSME POKUSNÍ KRÁLÍCI STUDENTŮ???

ˇČlánok 23.6/KBSE/Účastnícke štáty sa zaväzujú:chrániť osoby pred akoukoľvek psychiatrickou alebo inou lekárskou praxou, ktorá porušuje ľudské práva a základné slobody, a prijímať účinné opatrenia aby sa zabránilo takejto praxi a aby bola potrestaná.

Na učebné aktivity medikov existujú platné EU.právne normy napr. EU.Charta práv pacienta.Pokiaľ sa dodržia platné právne normy je to v poriadku, ale ak nie je to hrubé zasahovanie do súkromia čiže porušovanie ľudských práv.Štáty , vstupom do EU sa zaviazali dodržiavať všetky platné právne normy ktoré sú platné v EU.

4. Právo vyjadriť súhlas Každý jednotlivec má právo na prístup ku všetkým informáciám, ktoré by mu umožnili aktívnu spoluúčasť pri rozhodovaní o svojom zdraví; tieto informácie sú základnou podmienkou pred akoukoľvek procedúrou a liečbou, vrátane účasti na vedeckom výskume. Poskytovatelia zdravotníckej starostlivosti musia poskytovať pacientovi všetky informácie súvisiace s plánovanou liečbou alebo operáciou, vrátane súvisiacich rizík a ťažkostí, vedľajších účinkov a alternatívnych prístupov. Tieto informácie sa musia poskytnúť dostatočne včas (najmenej 24 hodín vopred), aby mohol pacient aktívne spolupracovať pri výbere liečebných možností týkajúcich sa jeho zdravotného stavu. Poskytovatelia zdravotníckej starostlivosti a odborní pracovníci sa musia vyjadrovať v jazyku, ktorý pacient pozná, a komunikovať spôsobom pochopiteľným pre osoby bez odborného vzdelania. Vždy keď informovaný súhlas poskytuje právny zástupca, pacient musí byť čo najviac zaangažovaný na rozhodnutiach, ktoré sa ho týkajú, bez ohľadu na to, či ide o neplnoletú alebo dospelú osobu, ktorá nechápe alebo nie je schopná uplatniť svoju vôľu. Informovaný súhlas pacienta sa musí získať na tomto základe. Pacient má právo odmietnuť liečbu alebo lekársky zákrok, zmeniť svoj názor počas liečby a odmietnuť jej pokračovanie. Pacient má právo odmietnuť informácie o svojom zdravotnom stave.

6. Právo na súkromie a zachovanie dôverného prístupu Každý jednotlivec má právo na zachovanie dôverného prístupu k svojim osobným informáciám, vrátane informácií týkajúcich sa jeho zdravotného stavu a možných diagnostických alebo liečebných metód, ako aj na ochranu svojho súkromia pri výkone diagnostických vyšetrení, prehliadke u odborného lekára a lekárskom ošetrení alebo chirurgickom zákroku vo všeobecnosti. Všetky údaje a informácie súvisiace so zdravotným stavom jednotlivca a s lekárskym ošetrením alebo chirurgickým zákrokom, ktorému sa podrobuje, sa musia považovať za súkromné, a ako také sa musia primerane chrániť. Osobné súkromie sa musí rešpektovať, a to aj počas lekárskeho ošetrenia alebo chirurgického zákroku (diagnostické vyšetrenie, prehliadka u odborného lekára, lieky, ap.), čo musí prebiehať v primeranom prostredí a len v prítomnosti osôb, ktorých prítomnosť je nevyhnutne potrebná (pokiaľ pacient nedal výslovný súhlas alebo o ich prítomnosť nepožiadal).

No, tak to jsme taky kdysi dělávali. Je těžké se učit tolik knih najednou, člověk v tom má zmatek. Hlavně v nižších ročnících. To jsme se taky pro jistotu ptali, člověk se hned nezorientuje z pouhého vyprávění pacienta, bez toho, abysme viděli nějaká vyšetření. Teď v šestáku je to už lepší, člověk má přehled, ale záleží na tom, jak moc srozumitelně pacient mluví. Někdy se ptáme dotyčného na jeho choroby a dozvíme se, co má jeho dcera, manželka atd... to je nejhorší:)

Take jsem je zazila ,nekde se naucit musi a je s nima i legrace .Jeden medic mel semnou pohovor a mel urcit diag., z meho vypraveni byl v koncich .Poprosil me jestli by mu ji nerekla , nejdriv me to tak dopalilo ,ze jsi chudak neco vyslech , no proste kazani o doktorech ktery nic neumej ,ze nicej lidem zivoty...a vite co me rekl -prosim ,prosim ja budu jenom zubar :-)))))rekla jsem mu ji ,doufam ze je z neho dobry doktor.

V tom s tebou souhlasím.Myslela jsem si už,ženás berete,jako starý protivný ženský,co nevědí co zkritizovat.Bohužel máte pravdu,že jsou černé vrány,které pak zastiňují bílé a je to škoda.Ale tak je to ve všem.Asi to chce pevnější nervy a nedivit se už ničemu.Medici jsou jinak fajn,aspoň ti co jsou zvídaví a chtějí se učit.Není nic horšího než jim něco vysvětlovat a oni člověka přezírají jen proto,že je to nebaví a nebo proto,že není doktor.I když některý učivo je dost nezáživný,jako všude.Budu se snažit být optimističtější.

Jasně, máš pravdu, ale nevztahovala bych to na všechny mediky. Nás opravdu nebaví rozebírat ve volnu pacienty, které jsme viděli. i když občas se nějaký blbec najde, že.

Ten rozhovor byl dost hlasitý a docela jasný.Medici by se mohli trochu krotit a nevyřvávat to tak.Fakt nás to dost zarazilo.Jinak to chápu,jsou to mladí kluci,přesto chtějí být doktorama a my za nimi posíláme svoje děti.Lékaři si taky velmi hlasitě nevykládají na veřejnosti o svých pacientech a jejich nemocech.

Ležela jsem ve fakultce vPraze na pokoj za mnou přišla nějaká dr. a slušně mně požádala zda by mi nevadilo a šla jsem s ní do učebny mediků a popovídala jim něco o své nemoci nebyla jsem proti a šla v učebně sedělo asi25černochů mediků a 2učitelky to jsem se lekla ale pak ze mně strach opadl strávila jsem tam s nimi skoro2hodiny povídali jsme o nemoci paní uč. jim překládala i když oni museli hodně mluvit česky a tak jsme se i zasmáli jo bavilo mně to! Aspon jsem zabyla nemocniční nudu!Dodnes když jdu na kontrolu tak třeba potkám nějakého toho známého černouška s hodiny mé nemoci tak se zdravíme je to milé mám opravdu pěkné vzpomínky!Vždyt oni se to nějak naučui musej a je jedno jestli je bílej nebo černej

Mám za sebou porody i operace, protože jsem z Prahy, připadaly v úvahu vždy jen fakultní nemocnice.Bylo mi jasné, že u operací, porodů a na vizitách jsou medici.I když ještě nesložili Hypokratův slib, tak je beru jako budoucí lékaře.Lékaři by je nenechali dělat nic extra složitého, nedopustili by zbytečné zdržování operací, kde jde o čas.A jestli se nevyjadřují případně zrovna podle etikety?V narkoze nic neslyším a těžko pak medik stojí o to, dát si při vizitě dohromady obličej pacienta v čepci s pacientem ležícím už na posteli.Čím více toho medik vidí či si vyzkouší, tím lépe pro budoucí pacienty, třeba někdy pro mé blízké či opět pro mne.

Mám na to stejný názor. Teď jsem byl v FN HK, holky se mnou sepisovaly dotazníky a já nevím co ještě a je to nutné pro jejich vzdělávání.

Mám syna s mozkovou obrnou, a tak jsme častými hosty ve fakultní dětské nemocnici. Musím říct, že nemám absolutně nic proti tomu, když u vyšetření, zákroků nebo ošetření jsou medici či žákyňky - jak je psáno výše, jak by se asi jinak naučili aplikovat nastudovanou teorii v praxi, kdyby za 6 let studia neviděli živého pacienta? Naopak mě potěší, když vidím, že mají zájem, že se například přítomného pedagoga, lékaře nebo i mě zeptají na něco, co přímo nesouvisí s aktuálním problémem, ale se specifiky vyplývajícími z jeho základní diagnózy. Buďme rádi za každého medika či studentku zdrávky, i dnešní doktoři a sestry jednou zestárnou a bude je muset někdo nahradit.

Já ve FN rodila a klíďo jsem nechala mediky, aby byli při porodu i poporodní kontrole. Někde se to učit musejí, ne? I ten můj starý dobrý zkušený porodník kdysi studoval. A jaký je to teď formát. Možná i díky tomu, že ho při praxi nenechávali stát za dveřmi kvůli hysterickým pacošům. Navíc diplom ještě nikoho z doktora neudělá, to jedině léta praxe, která mu ale musí někdo umožnit. Nevidím přílišný rozdíl mezi medikem před státnicemi a začínajícím lékařem chvíli po nich.

No tak a kde se mají studenti učit ??? My máme jedinou praxi během studia. Pak dostaneme diplom a nastoupíme přímo jako doktoři, kteří se o vás budou starat a nikoho nezajímá, že nic neumíme a nic jsme neviděli.Třeba kamarádka za 2 měsíce končí medicínu, chce dělat chirurgii a v životě nebrala krev. Takže pokud jdete do FN, tak máte počítat s tím, že tam studenti budou, jinak běžte do jiné nemocnice, kde budete mít horší péči, ale bez mediků. Fakt by mě zajímalo, kde se to máme asi tak učit, jen z knih? To je blbost, praxe je praxe. A u nás ve FN se doktoří pacientů ptají, zda medici mohou být u vyšetření a pokud to pacient odmítá, tak se mu to snaží alespoň rozumně vysvětlit. Pokud je pacient rozumný, tak svolí. A když je to intimní, tak nás doktor pošle rovnou pryč.

Myslím, že vážení a uznávaní páni docenti se za svých studentských let bavili zrovna tak. :-) A jelikož to dotyčná neslyšela, tak si s tím hlavu dělat nemusí. Bych chtěla mít vaše starosti.

Jednou jsme šly okolo nemocnice pro děti a míjely jsme hlouček mediků.Popisovaly vyšetření asi u větší dívky formou:Ty viděl jsi ty kozy?Čoveče dal bych si říct!Mám sama doma slečny a mít tam zrovna některou z nich asi bych se neudržela!A tohle k nim pouštíme!Ještě že a to doufám nejsou takoví všichni,ale obrázek si udělá člověk hned a špatně se ho zbavuje!

Merčo nepřeháněj. Na výběr pacienti dostávají. Pokud někdo nechce, aby ho ošetřoval, nebo vyšetřoval medik, nebo o něj pečovala žákyňka tak stačí jen říci, nebo to vyznačit do souhlasu s hospitalizací. A tvá představa, že na operačních sálech se něco zkouší na pacientech je rovněž mylná. Kolik myslíš, že se k tomu operačnímu stolu vleze lidí? A kolik by to asi stálo, kdyby se celý studijní kroužek měl převléct do sterilního? Studenti dělají maximálně asistenty zkušeným chirurgům a to většinou ještě asistenci druhou. Nemocnici si můžeš samozřejmě vybrat, ale studenti chodí na praxe i do "okresek" :-) .

No každopádně by měli dát pacientům na výběr,není morální,že ve chvíli tak intimní-nemoci-se do pokoje nahrne skupinka čučilů,nemocný člověk nemá psych.sílu se tomu bránit,mohou neomezeně nahlížet do lékařské dokumentace a věřte mi,že ne všichni jsou natolik vyspělí,aby znali míru mlčenlivosti před kým a do jaké míry.Jste-li na oper.sále v narkóze,budiž vám útěchou,že nemáte potuchy,jaké časové prostoje nastávají tím,že do vás nahlíží a leccos zkouší min.jeden medik.Čím více lidí,tím vyšší riziko infekcí,bohužel.Budu-li mít volbu,fakultce se vyhnu obloukem.

Souhlasím s Formolem a ještě jedna poznámka: Díky takovým lidem jako jste vy, co k vyšetření mediky nepustí vás nakonec bude minimálně jednou vyšetřovat lékař, který pacienta viděl opravdu jen z dálky. Hned po škole jsme doktoři a už nikoho nezajímá, že jsme na fakultě nic nezkusili. Takže buď se s tím smiřte, že vás vyšetří medik po dohledem doktora nebo jděte do jiné nemocnici (ne fakultní, nikdo vás nenutí). Nebo si teď na to nadávejte a nechte se pak vyšetřovat nezkušeným doktorem ...Nejen na medicíně existuje praktická výuka a medicínu se člověk opravdu nenaučí jen z knih, ale z praktických příkladů. A ještě něco, někdy je medik mnohem pečlivější než lékař...