Reklama

Hodgkinova choroba

Iva (Pá, 24. 9. 2010 - 20:09)

Lenko,já vím co jsi prožívala,když se ti udělala ta bulka v prsu. Já to měla 2x a 2x mě operovali. Jenže se mi po druhé operaci udělala znovu,tak lítám už 9rok stále co půl roku na kontroly. Je to fibroadenom.Prožívala jsem pokaždé to co ty,než přišly výsledky.))K tátovi,na hočkina to vypadá,ale zase tenhle druh rakoviny má největší úspěch ve vyléčení.Můj syn se nakazil před lety toxoplazmozou od kočky a naběhly mu uzliny a hlavně v podpaží. tehdy bylo podezření na hočkina taky. Neumíš si představit,co jsem tehdy prožívala. Naštěstí to nebyl.Nakupilo se toho na vás opravdu moc a člověk až žasne,co toho obyčejný člověk vydrží,že? Ono,pokud jde o nás,tak to člověk nějak vezme,ale pokud se to týká našich nejbližších natož našich dětí neseme to hodně tšžce.Propuštění z práce není sice příjemné,ale zatímto vypusť z hlavy.Najde se jiná a lepší.Se synem už je to horší,ale zase se najde lékař co mu pomůže. Prostě tohle se nedá vrátit.No a táta teď bude prodělávat období které nebude příjemné,ale zase bude den ode dne blíž k vytouženému cíli být zdravý.A vy rodina mu musíte v tomto boji pomoci,jak to nejlépe půjde. Pokud mu na to přišli včas(což podle dvojky ano),tak tu léčbu ani nebude tak pociťovat.Spíš jenop psychicky.Máš pravdu v tom,že je téhle nemoci jako je rakovina hodně. Jen u nás v okolí teď přibylo od 40 let do 50let hned několik případů.Je pravda,že zdraví je to nejdůležitější co máme. Měj se hezky a pokud ti bude smutno tak napiš.Budu tu pro tebe. Dobrou noc

Lenka N (Pá, 24. 9. 2010 - 13:09)

Ahoj Ivy tak to jsi mě uklidnila,poslední dobou slýchám na Olomouc chválu ale lepší je to slyšet od lidí kteří to tam absolovovali.Akorát mě šokuje že toho poslední dobou moc přibívá.Podle příznaků co měl táta to vypada na Hočkinův lymfon,omlouvám se nevím jak se to přesně píše.Má větší uzlinu na krku a menší nález u klíční kosti.Tak snad to bude tato nemoc.Tu holku taky nechápu,já měla bulku v prsu když byly děti malé tu mi odstranili ambulantně ale tenkrát jsem na výsledky čekala 3 týdny.Pro mě nejdelší v životě.Hodně se mi ulevilo když to bylo negativní,byl to jen zánět který se zhluknul v bulku.A nyní při sebemenších pochybnostech nenechávám nic náhodě a valím k doktorovi.Snad mamka přijede z pozitivní zprávou a mě se zítra za ním i líp pojede.Víš sama že na psychice to nepřidá a letos toho bylo požehnaně.Propuštění z práce,následně na to měl syn těžký úraz takže skončil na čelistní a obličejové chirurgii v Olmiku a tam též jsou machři.A nyní táta.Je toho už moc a to ještě lítáme okolo odškodnění za úraz syna jelikož si to nezavinil sám,bylo to na pozemku města.Něco podobného se mu stalo jako ve Zlíně když spadl ten strom akorát že syn žije ikdyž měl zlomeninu lebečních kostí,lícní,přeražený nos o pár zubů přišel a obě čelisti zlomené a to otevřené a ta spodní tak ta byla na 7 kousků takže byla nutná operace.Dodnes tu čelist spodní nemá ok,takže obvodní ho opět odesílá na čelistní zda nebudou trvalé následky a pokud jo,tak to necháme písemně vyhotovit kvůli odškodnému.A paradox?Dodnes tam kde se to stalo stím tam nic nedělají a těch stromů ve špatném stavu je tam spousta a nedávno se tam opět uvolnila a spadla další velká větev.Ivy už toho je na mě moc.Já sama jsem nemocná mám Agorafobii ale už jsem z nejhoršího venku ale bohužel díky lékům.Nyní bojuji z podváhou a ikdyž jím né a né jí zvednout.I ztoho jsem nešťastná.Jo tento rok se život z naší rodinou vůbec nemazlí ale snad nám to vynahradí tím že táta se bude uzdravovat ikdyž né hned,vím že to chce trpělivost a čas ale vrátí nám to takto.Díky za povzbuzení moc a moc děkuji.

Iva (Pá, 24. 9. 2010 - 12:09)

Lenko,asi jsme obě z moravy,protože já mám z Olomouce z onkologie jen a jen dobré zkušenosti. Jezdila tam ta má sousedka a teď tam minulý měsíc jezdil i můj švagr s rak.tlustého střeva a nemůžou si personál vynachválit. Myslím si,že bude tatínek v nejlepších rukách a půjde to už jen k lepšímu. Tu tvou kamarádku nechápu. Pokud takhle blbne je odkázaná umřít. Přijdou(pokud už nepřišly) metastáze a rakovina kůže bývá jedna s nejagresivnějších. Vím o tom trošku víc,jsem zdr. sestra a pracuji v oboru už 30let.Neboj se návštěvy tatínka.Musíš mu ukázat,že jsi silná a že věříš,že tuto mrchu porazíte. Pokud je tvůj táta ve dvojce,tak k tomu má nakročeno.Můj bratr měl před 10lety rak. mozku a po operaci žije stoprocentním kvalitním životem a měl trojku...Držím váp pěsti a pak napiš,,,pa

Lenka N (Pá, 24. 9. 2010 - 09:09)

Ahojky všem,tak ve středu táta nastoupil v Olomouci na onkologi a asi už ve středu mu dávali chemo,prý ho hospitalizují i kvůli tomu že chtějí vědět jak bude tělo reagovat.Má tu někdo zkušenost z Olomouckou onkologií?Dnes tam jede mamka a já pojedu zítra opět sní a z velice fantastickýma známýma našich,kteří nikdy nikoho nenechali ve štychu.Pojedeme asi autem.Víte možná to bude odemě sobecké ale jsem hodně citlivá povaha a těžce nesu když vidím jak člověk trpí a nemohu mu pomoci a kort když se jedná o mého otce.Takže jste určitě pochopili že sbírám odvahu ale myslím si že pokud nebudou vedlejší účinky nějak zlé tak se pak stím i srovnám a uklidním i já.Ale tátovi je 67 a je ještě mladý aby to jen tak vzdal.Dcera mi vykládala že má známou té se cosi udělalo na tváři a lékaři doporučili operaci ikdyž to tenkrát ještě nebylo zhoubné.Ona odmítla jen kvůli tomu údajně že by pak musela cvičit tvář aby to rozhýbala.A dnes?Má to i na druhé straně a ještě kdesi a bohužel už to přešlo v zhoubné a přesto pořád léčbu odmítá a nikdo jí nemůže donutit aby už něco dělala.Její odpověď je že nechce přijít o vlasy.Je to mladá holka,bude jí myslím 21 toto nechápu,já se svou povahou už bych to dala pryč při prvním příznaku.Ale holt každý jsme jiný.A Ivy ta tvá sousedka si teda chuděra musela užít,takto bohužel může dopadnout i dceřina kamarádka.U táty to vypadá spíš na druhé stádium.Jsem zvědavá a budu pěkně nervozní z jakou mamka dojede.Tak nám držte palečky a já naoplátku držím všem kteří stouto nemocí též bojují.

Iva (Pá, 24. 9. 2010 - 08:09)

Promiňte nějak se to odeslalo.Tak se mějte krásně a bojujte. Stojí to za to...

Iva (Pá, 24. 9. 2010 - 08:09)

Ahojte holky,,,chtěla bych vám napsat příběh mojí sousedky,která taky jako 20letá onemocněla touto chorobou.Nevím jaké měla stádium,ale asi dost špatné,protože prodělala 2x 20 chemo a spousty ozářek. Je to už 8let po nemoci a holka se zatím vdala,má dvě krásné děti a žije úplně normální život. Děti ji sice moc nedoporučovali,že by se to mohlo zase rozjet,ale ona chtěla žít plnohodnotný život,třeba i kratší,ale se vším co k tomu patří. Tehdy jí slezly vlasy,ale dnes je má krásnější,má je vlnité a dlouhé. Prostě je to nádherná holka a když ji potkám,tak má stále úsměv na rtech.Takže i vám všem i Karinčinýmu tatínkovi přeji aby vám se ten život takhle pěkně odměnil,za to,čím jste si museli projít. M

Lenika (Čt, 23. 9. 2010 - 20:09)

KARIN- ahoj Karin ano vsetko som schudla asi 3-5 mesiacov po vysadeni ale som sa zacala aj zdravsie stravovat :-) schudnes v podstate vsetko aspon podla mna, trosku zmen stravu- v ziadnom pripade nie drasticke diety !! A hlavne oddychuj je este skoro po liecbe.. Ja som si dopriala este oddych asi pol roka :-) kedze som studovala. So sportom som zacala az po roku aj nieco, nenamahala som sa skor.. :-) keby este nieco kludne pis..

Ahoj Karin (Út, 21. 9. 2010 - 11:09)

Moc ti děkuji za odpověď,jsem ti vděčná a uklidnila jsi mě.Ikdyž ten strach o něj bude pořád.Je jetě mladý aby to vše vzdal,byly chvíle kdy otom uvažoval ale myslím si že to bylo spíš psychického původu a než se stím srovnal.Nejtěžší je ho podpořit vždy to veme a odpoví že nevíme očem mluvíme atd.Vtom má pravdu,nevíme jak mu bude při léčbě ale snažíme se oto aby se tomu nepoddával a myslel pozitivně že má velkou šanci se vyléčit ale chce to čas a trpělivost.Víš ono je už toho na všechny moc,začalo se to tu sypat celkově,v květnu jsem přišla o práci a jsem v částeč.inval.důchodu tak jsem šla na nemocenskou a to jsem samoživitelka.Dotoho brácha přišel též o práci.Na to syn měl těžký úraz který si nezavinil sám a dotoho teď ta tátova nemoc.O tuto chorobu se zajímám,sbírám informace atd abych i tátovi dodala více odvahy a přesvědčil se že bude zdráv.Ještě jednou Karin moc ti děkuji za odpověď i tak nějak za podporu DÍKY

Karin (Po, 20. 9. 2010 - 19:09)

Prosím moc odpoví mi nebo...Ahoj Lenko,
podle toho, co píšeš, by měl tatínek asi druhé stádium, což je myslím docela dobré- je u toho méně chemoterapií a tak i méně vedlejších účinků. Já měla 3.stádium - 8 chemoterapií + užívání prednisonu po dobu léčení. Ten prednison pociťuju nejhůř, kvůli přibývání na váze. Při chemo byla nejhorší únava, teď - měsíc po skončení léčby mě ještě bolí celé tělo, hlavně dlouhé kosti - paže a stehna, taky ramena a paty a po užívání prednisonu mám ještě velké otoky, hlavně dlaně a chodidla, ale jinak mi připadá, že se mi voda usazuje skoro všude. Takže ta léčba je celkem hnusná, ale vydržet se to dá. Hlavně že je to úplně vyléčitelné. Pokud má tvúj taťka dvojku, tak by na tom měl být lépe - prednison sed nedává a chemoterapií je podstatně míň. Kdyžtak si přečti i starší příspěvky tady, je toho celkem dost, každý reaguje na léčbu trošku jinak.
Tvůj táta má v tobě určitě velkou oporu, je super, že se tak zajímáš. Tak hodně štěstí a uvidíš, že to bude ok.

Lenka N (Po, 20. 9. 2010 - 13:09)

Prosím moc odpoví mi nebo poradí na můj předešlý příspěvek?Dnes došel táta z nemocnice a zjistili mu že krom uzliny na krku to má trochu i pod klíční kostí.Ve středu má nástup do nemocnice a bude podstupovat chemo.Jsou u toho velké vedlejší účinky?Děkuji moc za radu snad ta diagnoza sedí,nic nechce říct ale podle počátečních příznaků co jsem si vyhledala to na ní vypadá a údajně je i plně vyléčitelná ikdyž musí podstoupit to nepříjemné.

Lenka N (So, 18. 9. 2010 - 17:09)

Jaroušku trošku jsi mě uklidnil.Toto má i můj otec a není na to zrovna psychicky dobře a my už nevíme jak ho podpořit.Ho teprve léčba čeká a v pondělí se rozhodne co.Zda jen ozařování či chemo.A nebo postupně obojí.A Elen tátovi se udělala uzlina na krku,taky to nechal být a nyní má malý nález i pod klíční kostí.A teprve teď lituje že nešel dřív ale stím už bohužel nic nenadělá,čas už nevrátí.Od nás může čekat jen podporu a aby věděl že vtom není sám ale musí chtít.Někdy je to hodně těžké a já bych nejraději utekla daleko odsud ale je to můj otec a nemůžu mamku a brách na to nechat samotné,to by bylo odemě sobecké.

Jarousek (So, 18. 9. 2010 - 14:09)

Jen vím, že se to dá vyléčit - úplně. Takového člověka dokonce znám. Měl to a dnes je čistý.

Karin (Pá, 17. 9. 2010 - 21:09)

Ahoj Katka, az teraz som...Ahoj Leni,
díky za odpověď. Podařilo se ti zhubnout všechno? A jak rychle? Já mám spíš pocit, že strašně zadržuju vodu. když chodím déle, nebo jedu třeba v autě delší cestu, hrozně mi natékají nohy a ruce.Od poslední chemo jsem 4 týdny.

Lenika (Čt, 16. 9. 2010 - 15:09)

Elen myslim, ze by Ti mali uz len rast. Aspon u mna to tak bolo, teraz mam krajsie a hustejsie. Zelam vela energie a pevne zdravie :-)

Elen (St, 15. 9. 2010 - 22:09)

Holky taky vás moc zdravím...Mě je 19 taky jsem nečekala že mě to potká ale stalo se a jsem moc ráda že už je to zamnou tedy doufám za dva měsíce budu mít Petko tak jsem zvědavá. Já jsem nepřibrala ani kilo naopak jsem zhubla asi tak 5 kilo. Doktoři v Olomouci jsou nejlepší sice neznám ty ostatní ale mám skvělou zkušenost vůbec neriskovali a radši mi odložili chemoterapii. Prednison mi postupně snižovali nakonec jsem brala 20 miligramů denně. Taky mám hlavu jako měsíček ale mě to po týdnu hend spalskne každý na to má jiné reakce a taky mi po 7 chemo začli růst vlady předevčírem jsem měla poslední tak nevím jak to bude jestli mi ještě vypadnou nebo budou lepší prosím za odpověď

Elen (St, 15. 9. 2010 - 22:09)

Ahojte
V Listopadu minulého roku jsem měla angínu při které se mi zvětšila uzlina kliční kosti až v lednu jsem stím šla k doktorce. Udělali mi biopsii a zjistili Hodgina tak jsem začala s léčbou v Olomouci kolem března. Předevčírem jsem měla poslední chemo 8 cyklů a za dva měsíce mě čeká petko snad dopadne dobře držte mi palce. Chtěla jsem se zeptat jak to je u holek jestli jste měli injekce na ochranu vaječníku a jestli jste měli po chemo děti a neobjevily se někomu z vás hnědé šmouhy po těle a jestli vám zmizeli nebo ne děkuju za odpověď

Lenka N (St, 15. 9. 2010 - 09:09)

Ahojky potřebovala bych radu.Tátovi je 67 a nedávno byl u lékařů skrz uzliny na krku.Prošel veškerá vyštření a krom asi dvou nebo tří uzlin je vše čili celé tělo čisté.Diagnozu neupřesnili ale já podle toho co jsem si pozjišťovala přes internet,tyto příznaky co měl,tak by se mělo jednat o tuto nemoc.Jedinné kde to má že něco má trošku pod klíční kostí,tak proto zatím operaci kvůli náročnosti odložili.Bl v jakém si tunelu kde mu předtím píchli jakousi radioaktivní látku a hodinu čekal než se vstřebá a další hodinu byl v tunelu.Olomouc tento přístroj tu má nový.V pondělí se dozví podle výsledků jakou léčbu nasadí.Zda bude stačit jen ozařování a nebo chemo.A ztoho má velký strach,hlavně z vedlejších účinků.Můžete někdo kdo stím má zkušenosti poradit jak se dají zmírnit a zda je tato nemoc ikdyž vím že to nebude hned plně vyléčitelná?Jeden onkolog mi tvrdil že tyto lymfony i ve druhém stádiu jsou plně vyléčitelné ale bohužel musí projít vším co mu lékaři doporučí.Děkuji

Lenika (Út, 14. 9. 2010 - 22:09)

ahoj holky,
chci se zeptat,...Ahoj Katka, az teraz som nasla tuto diskusiu..
Ja som brala tiez prednison nejak 100 mg denne :( Z neho /a zjedla kedze mi chutilo zrazu az moc/ som pribrala asi 20 kg behom 4 mesiacov. Po vysadeni-brala som ho pol roka mi bolo tiez akosi cudne, bola som nervoznejsia, precitlivena a tiez ma bolel zaludok a nemohla som velmi jest. na jednej strane OK aspon som pochudla. Pomaly sa to zlepsilo,jedla som jogurty,vlocky , polievky len lahke jedla. Teraz som dva roky po.. stale mam trosku problemy so zaludkom, ale su to uz take zanedbatelne..:-) vsetkoje v ramcinormy. Citim savelmidobre. Zelam vela zdravia :-)

(St, 1. 9. 2010 - 22:09)

v roce 2009 jsem podstoupil chemo, měl jsem 6 cyklů a posléze mě chtěli ozařovat, měl jsem nádor lymfatický pod hrudním košem velikost mi řekli 11x9 cm čili vyoperovat nešel... přišlo se na to dost pozdě a to diky alkoholu večernímu nadměrnému pocení a horečky.... po 6 cyklech odporné chemoterapie se mi nador zmenšil na 3x2 prej už to neni patologické a že to budou jen hlidat jestl ise to nezvetšuje .... 17.9 jdu na dalši pet tak uvidime... Po chemě jsem všechny kila shodil šlo to pomalu ale šlo... unavený jsem byl taky .... doporučuji hodně spánku a jist hodne ovoce a zeleniny a pohybu taky moc ne, protože vím jak to vysilovalo mě ... musi se začít pomalu a každy den toho nachodit víc a víc.

simona (St, 1. 9. 2010 - 20:09)

Holky mně je 26,se sportem jsem začala postupně,asi 3 měsíce po poslední chemce jsem začala chodit na pilates,před tím,jsem hodně procházkovala i přes ukrutné bolesti celého těla a hlavně mě bolely ramena,probrečela jsem spoustu nocí,ale postupně to ustalo,jen ještě brnění prstů a ztuhlost chvíli přetrvávaly,ale odeznělo to už také,únavu jsem se snažila utlačit,šla jsem si třeba před cvíčem na hodinku lehnout.Teď chodím na jumping a aqua aerobik a dá se říci,že se cítím fajn,kila pořád moc dolů nejdou,tak si poiřizuji nové hadříky :-)).....tak papapa a všem hodně zdravíčka

Reklama

Přidat komentář