Reklama

Hovory s bohem

Zujatar (Čt, 14. 3. 2019 - 08:03)

Krestansky buh je ten nejvetsi hnuj pod sluncem jakmile se s nim zapletete uz nikdy nebudete moci zit nezavisle a svobodne jako driv. Ta nadhera nezavisleho zivota je jednou provzdy v trApu. Je to ta nejstupidnejsi vira, kurva lidi nespolehejte na nejakwho pochybnyho boha ale na sebe nebo budete blbi a jeste blbejsi. Ten debilni jezis zrovna neni pro zdravy rozum.

Manka (Čt, 17. 10. 2013 - 08:10)

Jestli ti to pomáhá, hovoř. Kdysi se chodilo vypovídat taky do vrby, taky to asi někomu pomáhalo. Jen si dávej pozor, aby se to nestalo zvykem a ukočírovala jsi to, protože se může stát, že si to neuvědomíš a budeš si hovořit všude. Taky takovou potkávám.

to dělá každý (Čt, 17. 10. 2013 - 08:10)

pro uvolnění duchovního napětí. Je to lepší než se svěřovat nějakému člověku. Většinou ti lidé přejí to špatné a závidí to dobré. Jdu na procházku a když jsem sama tak si povídám nahlas. Povídám si s Bohem? Já nevím,ale vždycky se mi uleví. Mám toho na starosti dost a dost. Musím mezi tím vším bruslit. Snažím se nikomu neubližovat a všem pomáhat.Bohužel okolí si dost zvyklo že nic nechci nic nepotřebuju jen dávám pracuju a všichni očekávají že jim ve všem vyhovím. Je to tím že jsem si nikdy na nic nestěžovala takže to vypadá že jsem vždycky v pohodě. Nejsem ale okolí jako by tohle nechápalo. Takže proto ty procházky a vypovídání se s Bohem. Je to asi blbost ale mě to pomáhá víc než si dojít k doktorovi pro nějaké medikamenty nebo do kostela.Máte někdo také takovou zkušenost nebo tohle dělám jenom já? Vlasta

Světlana (Út, 2. 12. 2014 - 19:12)

Úvaha o posledním soudu

...Milá asso, já jsem to nečetla a nikomu bych ji nedoporučila. Čtěte povzbuzující ,optimistické knihy,které Vám pomohou cítit se dobře. Žádný soud nebude,odporuje to přírodním zákonům. Kdyby měl být v plánu,tak by už byl. Budte v klidu ,radujte se. S tím přece nemůžete spát,to Vás děsí. Kdo by chtěl,aby se někdo jako vy tak děsil. Věřte bohu lásky a láska nikdy nikdy nikdy nechce nikomu ublížit. Přečtěte si hovory s bohem 1, s otevřenou myslí a srdcem a nechte do svého srdce vstoupit lásku a mír,nebot žádný soud neexistuje, s pozdravem Světlana

Silvie (Út, 2. 12. 2014 - 19:12)

neznám,možná je to...Díky za reakci, právě to jsem udělala,prostudovala jsem za 30 let co jsem našla a to mě právě dovedlo k němu. U mě to bylo tak,že jsem neustále oddělovala zrno od plev,získávala zkušenosti,ale nefungovaly tak,abych byla spokojena. A pak se mi dostaly do rukou knihy HOVORY S BOHEM, okamžitě jsem cítila ve svém nitru,že to je to ,co jsem hledala. Takhle by to měl udělat každý,být otevřený a odvážný naslouchat všemu. Jediné,co je rozhodující pro člověka,je co sám cítí v sobě jako pravdu. Proto se Vám zdá,že to pravda není,protože cítíte něco jiného. A to je v pořádku. Já jsem došla ,kde jsem došla a stojím si za tím. Zítra možná budu někde jinde, o tom je život. Podívejte se na svět- žádná absolutní pravda neexistuje,jen pravda,co nosíte ve svém srdci a na to má každý právo. Hledám odvážné lidi ,co se nedrží tisíce let starých doktrín- vidíte kam nás dovedly,takže asi něco nefunguje. A to je má zkušenost. Nefunguje prostě nic. Jestli je něco co funguje,hned se to označí za pomatenost. Mnoha lidem by se zřítil domeček z karet a museli by přiznat,že se mýlili. Kdo by chtěl přiznat,že celý život věřil v něco,co nefunguje. Je to škoda,že se bojíme prozkoumat jiný hlas a hned na něj nadáváme,aniž víme,co vlastně říká. Děkuji,že jses ozval.

farář Blažek (So, 29. 11. 2014 - 16:11)

Úvaha o posledním soudu

... kdo to má číst? je to dlouhé a stojí to za hovno, jsou to cinty blinty, raději si jdu dát vyhonit kašpárka k bábě Hubáčkové. tedy ona je to mladice,ta hubáčková amen

assa (So, 29. 11. 2014 - 14:11)

Četli jste tuto knihu?Úvaha o posledním soudu

Poslední soud! Pojem spojující se s velkou knihou nejen křesťanského světa - s Biblí. Poslední soud! Spojení dvou slov, která nám při hlubším pohledu samy odhalí vlastní smysl. Pojem, znamenající výstrahu pro lidstvo na zemi.

Slovo "soud" značí vynesení rozsudku, určení trestu za předchozí provinění. Odplatu za něco, co bylo provedeno nesprávně. Ze slova "poslední" lze vyčíst, že těch dílčích a menších soudů již bylo pravděpodobně více. Jelikož ale navzdory všemu nedocházelo ke změně a k polepšení, vyvstala nutnost udělat konečnou přítrž trvale nesprávného jednání. Nutnost podrobit provinilce, v tomto konkrétním případě celé lidstvo velkému, rozhodujícímu a definitivnímu "poslednímu soudu".

Ale proč má být naše vzdělané, civilizované a kulturní lidstvo takto přísně souzeno? Čím se provinilo? Co takového špatného udělalo, nebo dosud dělá?

Podobné otázky nesvědčí o ničem jiném, než o velké povrchnosti v posuzování reálného života. Neboť žel pod vlivem na efekt vypočteného vnějšího lesku a zdánlivého pokroku přestali miliony lidí vnímat hlubokou vnitřní shnilost a dutou prázdnotu toho, co samo sebe klamně nazývá slovem "civilizace".

Copak je možné přenést se lehkomyslně přes ony dílčí "soudy", projevující se během celé lidské historie ohromným a mnohostranným utrpením milionů lidských bytostí, ať už formou válek, útlaku, vykořisťování, nebo jiných druhů krutosti člověka vůči člověku? Copak je možné přenést se lehkomyslně přes ony dílčí soudy, v nichž lidé nemilosrdně soudili a odsuzovali sami sebe?

Technický pokrok, mylně zaměňován s civilizační vyspělostí pouze korunoval a plně odkryl skutečnou, byť obratně skrývanou pravou tvář lidstva. V "moderním" 20. století zahynulo ve dvou apokalyptických válkách takové množství lidí, jaké jich bylo pobitých ve všech dosavadních válkách během celé historie lidstva! Hle, civilizace!

Pokud však je společenství lidí na zemi schopné ve vzájemných vztazích mezi sebou jednat takovým způsobem a to ze stále větší intenzitou, čeho se asi ještě dočkáme? Může být snad současný morální stav světového společenství zárukou, že se podobné věci už nebudou opakovat?

Žel, při pohledu na televizi, na internet a do novin, při poslechu rozhlasu, ale i běžných rozhovorů lidí velmi rychle ztratíme jakoukoliv iluzi o výši morálního stavu populace. Velmi rychle ztratíme jakoukoliv iluzi o tom, že by to v dnešní době už konečně mohlo být jiné. Je to smutné, ale morálně lidstvo ve skutečnosti téměř vůbec nepokročilo, nebo možná jen o velmi maličký krůček. V každém případě ani zdaleka ne tak, jak by mohlo.

Při kritickém pozorování lidstva se nás pomalu začne zmocňovat neodbytné přesvědčení, že někde tu musí být nutně nějaká skrytá a po tisíciletí stále přetrvávající tatáž chyba! Něco hluboko v jádru lidstva musí být zkažené! Zkažené a pokřivené do té míry, že navzdory strašlivým, ba až katastrofickým zkušenostem se nehledají pravé hodnoty a svět se i nadále tupě klaní opravdového lidství nedůstojné modle zisku!

Každý se pachtí za hmotou a chce mít stále více! Hromadění majetků, luxus a bezbřehé užívání si pestré škály požitků dává lidem egoisticky zapomenout na skutečný stav reálného života milionů, nacházejících se naopak v neuvěřitelné bídě a zoufalé materiální nouzi. Není snahy ani chuti hledat, najít a odstranit pravou příčinu, s trvalou pravidelností se opakujících, stále tragičtějších selhání lidstva, jejichž jednou z hlavních příčin je právě obrovská nerovnost mezi lidmi.

A přece nám už velmi dávno bylo jasně ukázáno, jak je třeba správně žít a do jaké podoby třeba upravit vzájemné vztahy mezi sebou. Už dávno nám bylo přece řečeno o principu lásky k bližnímu jako k sobě samému, který v praxi znamená, že nikdy nemáme druhým dělat to, co nechceme, aby druzí dělali nám samotným.

Jaký by byl dnes tento svět, kdyby lidé při všem co plánují provést zohledňovaly, jestli je to opravdu věc, která by byla i pro ně samotné akceptovatelná, pokud by se jich osobně dotkla? Jaký by byl dnes svět, kdyby se lidé naučili brát úplně stejný ohled na jiných přesně v takové míře, v jaké ho berou sami na sebe, nebo na své nejbližší?

Avšak proto, že lidé na jiných takový ohled nikdy nebrali a dosud neberou, právě proto mohlo být a může být na světě tolik bídy, bezohlednosti, surovosti, utrpení, sdírání a válek. Lidé prostě zavrhli vesmírný princip Lásky, jehož poznání nám přinesl Kristus. Po tomto principu vzájemné lásky jedněch vůči druhým dennodenně šlapou, nemilosrdně tím odsuzujíc jiných k bolesti, utrpení, strádání, bídě, hladu, či nedostatku.

Svou vzájemnou neláskou lidstvo samo sebe odsuzuje a nemilosrdně soudí. Nesčetné druhy a způsoby utrpení zažil již tento svět. Je to dlouhá a nekonečná série malých, dílčích soudů, v nichž jedni soudili a odsuzovali jiných. Soudů, ve kterých se soudilo a odsuzovalo na základě barvy pleti, na základě náboženského vyznání, na základě národní a etnické příslušnosti, na základě ekonomických a sociálních poměrů a ještě na základě mnoha jiných věcí.

A právě pro toto všechno přichází k lidem poslední soud! Poslední soud, jako konec jejich vzájemného odsuzování se! Poslední soud jako nevyhnutelný důsledek tisíců dílčích soudů, v nichž odsuzoval k utrpení jeden člověk druhého. Poslední soud jako definitivní konec všem starým praktikám a jako začátek nové kvality života, spočívající na principu vzájemné lásky.

Posledním soudem tedy to staré a zkažené skončí a to nové a lepší začne. Poslední soud bude totiž vzájemným oddělením dobrého a špatného, které dosud žilo pospolu. Bude oddělením dobrých od špatných. Oddělením těch, kteří mají předpoklady a jsou schopni žít na základě principů vzájemné lásky od těch, kteří toho schopni nejsou a nikdy se o to ani nesnažili. A tento den se blíží!

Popis toho, jakým způsobem onen soud proběhne a jaké hodnoty v něm budou považovány za rozhodující naleznete v následujících krásných, hlubokých a výstižných slovech:

Tehdy velký Soudce shromáždí všechny, jedněch po své pravici a druhých po své levici. A pak řekne těm, kteří budou stát po jeho pravici:

Pojďte ke mně vy všichni, kteří jste mě viděli hladového a dali jste mi jíst, kteří jste mě viděli žíznivého a dali jste mi pít, kteří jste mě viděli bez šatů a oblékli jste mě, kteří jste mě viděli v žalu a utěšili jste mě. Vy, kteří jste mě navštívili, když jsem byl nemocný, kteří jste mi pomohli v mé bídě, vzali jste na mě ohled a projevili jste mi soucit.

A tehdy oni udiveně řeknou: Pane, kdy jsme tě viděli hladového a dali jsme ti jíst a kdy žíznivého a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli bez šatů a oblékli jsme tě, kdy jsme tě viděli v žalu a utěšili tě? A kdy jsme tě navštívili, když jsi byl nemocný, kdy jsme ti pomohli v tvé bídě? Kdy jsme brali na tebe ohled a kdy jsme ti projevili soucit?

A on jim odpoví: Amen pravím vám, co jste udělali byť jen jednomu z mých nejmenších, mně jste učinili. A vykročí tito směrem k branám nového a lepšího života.

Pak se však obrátí k těm, kteří budou stát po jeho lavici a řekne jim:

Odstupte ode mne zlořečení, protože nedali jste mi jíst, když jste mě viděli hladového a nedali jste mi pít, když jste mě viděli žíznivého. Neboť jste mě nezaoděli, když jsem byl bez šatů, ani neutěšili, když jsem byl v žalu. Neboť jste mě nenavštívili, když jsem byl nemocný, ani jste mi nepomohli v mé bídě. Neboť jste nebrali na mě ohled a neprojevili se mnou soucit.

Tehdy oni zděšeni svolají: Pane, kdy jsme tě viděli hladového a nedali jsme ti jíst a kdy žíznivého a nedali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli bez šatů a nezaoděli jsme tě, kdy jsme tě viděli v žalu a neutěšili tě? A kdy jsme tě nenavštívili, když jsi byl nemocný, kdy jsme ti nepomohli v tvé bídě? Kdy jsme nebrali na tebe ohled a kdy jsme ti neprojevili soucit?

A on jim odpoví: Amen pravím vám, co jste neudělali byť jen jednomu z mých nejmenších, mně jste neučinili. A odejdou tito na cestu utrpení, končící jejich záhubou.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.

Venca Velebný (Pá, 28. 11. 2014 - 23:11)

jsem ženatý, každý den si honím ptáka, zkusil jsem číst bibly ale bylo to ještě horší, na mrdání myslím každých deset minut. mám jít za farářem?

Silvie (Čt, 27. 11. 2014 - 14:11)

Zdravím všechny,najde se tu ještě někdo aktuálně,kdo se vážněji zabývá a čte knihy od Neale Donalda Walsche? (bouře před klidem, co řekl bůh, život je změna a změna je život, jediné na čem záleží) Budu ráda za případné odpovědi a kontakty. Jsem od Fulneka.

Panenka (Po, 10. 5. 2010 - 15:05)

Tuhle knížku si musím přečíst:) Protože se mě jednou stala taková zajímavá věc. Jednou, to bylo poprvé a asi i naposledy co jsem byla na nedělní mši v kostele. Nejsem křesťanka, byla jsem v takové fázi hledání. No a tak jak probýhala mše v té její klasické formě, tak mě probýhaly myšlenky jako kdyby ke mě promlouval Bůh a tak nějak jsem došla k tomu, že Boha v podstatě lituju, že musí tohle poslouchat věčně (pokud existuje), pořád ty samý fráze dokola,hlavné v neděli jen v ČR tak milionkrát:) myslím, že Bůh má rád legraci, uvolněnost, ale tohle na mě působylo stroze a smutně. Každej věděl co se bude dít, kdy vstát, kdy říct Amen, kdy se začně zpívat. Nepřišlo mě to přirozený, nejsem na to taky zvyklá. Takže jsem to vzala tak, že ke mě Bůh promluvil a díky tomu jsem zjistila co určitě pro mě není to právé. Doufám, že jsem někoho neurazila, ale tohle je prostě moje osobní zkušenost s Bohem)

--- (So, 8. 5. 2010 - 14:05)

Ty kretene, ty zase spamuješ ve všech diskuzích.

Svetlo (So, 8. 5. 2010 - 12:05)

Zajímám se o život na Zemi, taky tedy
trochu o Boha, webovky jsou: www.svetlo.ic.cz
Dělám to pro radost ze života a chci se podělit s ostatními lidmi.ahoj svetlo.ic.cz

Nicolas (Čt, 27. 8. 2009 - 09:08)

Vše dává smysl - máme svobodnou vůli (ať už od Boha nebo bez boha, to je fakt jedno). Můžeme si dělat co chceme.

Svobodná vůle a samotný akt možnost se rozhodovat (i špatně). Je nejvyšší dokonalost. K tomu známe přírodní zákony a zákon příčiny a následku. Vše funguje opravdu dokonale.

Kdyby Bůh (či bůh) opominul k dokonalému světu a vesmíru přidat i prvek svobodné vůle, tak by to vše bylo nalajnované.

Návštěvník (Pá, 3. 7. 2009 - 09:07)

DĚKUJI VÁM

jim (Pá, 3. 7. 2009 - 00:07)

ml jsi dobrým pokorným i chápajícím hodnotným člověkem.Nezapomínejte však lidé na to,abychom nebyli vůči Pánu Bohu vlažní a stále se učili a hlavně Duchovně rostli.V nové Bibli jsou určité změny kde se uvádí jakým způsobem získávali proroci od Pána Boha informace, děkuji za důležitý příspěvek a všem doporučuji si tuto Bibli přečíst aspon třikrát...

Návštěvník (St, 1. 7. 2009 - 23:07)

četl už někdo z vás novou Bibli-překlad 21 století ?
A co na ni říkáte?

ml (Ne, 28. 6. 2009 - 18:06)

Jime,částečně máš pravdu:-((

jim (Ne, 28. 6. 2009 - 18:06)

Barunko děkuji Ti.Krásně jsi to napsala.Je to doopravdy tak.To smítko je ta perla sám p án Ježíš Krist a pro něj pro tu perlu,lze ten palác opatrovat to je jeho Země nám pouze půjčená od jeho Svatého Otce Pána Boha Hospodina.No a ten sprostý 26,ml nechápe,že právě politika naší Č.R. toto vše ničí a vědomě okrádá nejen nás ale Pána Boha,zabíjí nás a tím i naši Lásku.Kdo je Láska?BŮH JE LÁSKA.Tedy Svatokrádež a Svatovražda je politika České Republiky...

ml (Ne, 28. 6. 2009 - 08:06)

Ježíšmarjáááá do pičéééééé proč do toho plantáte politiku????

Bára (Ne, 28. 6. 2009 - 08:06)

Jime, představ si, že postavíš a vybavíš nádherný obrovský palác, s koupelnami, fontánami, obrovskými jídelnami, krby, rozlehlými zahradami - prostě si představ něco opravdu velkého a honosného. A teď si představ, jakou práci to dá udržovat.

A to jsi všechno vybudoval a draze a pracně udržuješ jen kvůli jednomu smítku v rohu nějaké místnosti, jedné z několika set.

To ti opravdu přijde normální, tahle představa?

Nestačilo by prostě svou všemohoucností to smítko chránit?
Nemuset budovat obrovské dílo, které nemá ale vůbec žádný smysl???
Copak Bůh nedokáže to smítko udržovat i bez toho paláce? - já myslela, že je všemohoucí...

Reklama

Přidat komentář