Reklama

hysterie u chlapa

hloupá husa (Čt, 3. 11. 2011 - 19:11)

Lidi, já už žiju s...Jo, tak to mi povídej. Mám to doma 30 let a každý jeho návrat z práce jsou pro mě žaludeční křeče, rozklepané ruce. Nikdy nevím, co jsem zase provedla, aby se mohl vyřvat a litovat. Baštím antidepresiva, prášky na nervy a on je v tom jako ryba ve vodě.

hlupačka (Čt, 3. 11. 2011 - 13:11)

Taky jsem narazila nedávno...Lidi, já už žiju s hysterikem skoro 40 let. Znám měsíce nemluvení, neustálé mentorování, hledání mých chyb když se jemu něco ztratí, když ho můžu nakazit rýmou, protože je to moje vina, že jsem jí dostala, jeho řvaní v autě, všichni všechno dělají špatně, nikdy jsem se na něj nemohla v ničem spolehnout, nezvládne absolutně jakoukoliv nenadálou situaci, reaguje buď ječením, nebo dupáním. Teprve před rokem jsem zjistila jakou má poruchu osobnosti, ale pozdě, už jsem se dostala až k nervovému zhroucení, teď beru antidepresiva, takže se cítím relativně v pohodě, ale mrzí mě, že jsem kvůli dětem a majetku neodešla včas. Všechny vás prosím v zájmu vašeho psychického a následně fyzického zdraví, odejděte co nejdřív, zdrhejte co nejrychleji.......

Lenka (Ne, 16. 10. 2011 - 17:10)

Ted se také rozcházím s...Taky jsem narazila nedávno na hysterického chlapa. Byl zábavný a milý. První příznaky byly pomluvy jeho partnerky - ona je hrozně líná a nechce mi s ničím pomáhat - nic za mě nevyřídí a já jsem tady v Čechách chudák ztracený, nedomluvím se... Chvíli jsem mu to žrala. Dokonce ignorovala historku od jeho přítelkyně jak jí rozflákal telefon, když ho nachytala při lži. Postupně, ale i mezi námi došlo na konflikty typu "Ty mi nevěříš?!" aneb to je tvoje chyba, že na tebe řvu. Nepokryté lži kdy věděl, že vím, že lže, ale také to, že se bojím mu to říci. Když jsem zjistila, že jsem z jeho chování paranoidní tak jsem rychle kontakty s ním ukončila. Ječel na mě sotva popadal dech. Několik dlouhých dnů jsem nevěděla co se stalo až jsem narazila na článek o hysterii. Přečetla jsem si o ní víc a najednou to všechny ty jeho divné reakce do sebe zapadly.

Dana (Ne, 11. 9. 2011 - 18:09)

Ted se také rozcházím s partnerem ,byly jsme spolu 7 let vůbec jsem netušila ,že něco takového existuje.Zprvu jsem myslela,že je cholerik.Ale jak se zde píše on je nejlepší,jediný on má pravdu,v každém zaměstnání vydržel chvilku.Jakmile měl někdo jinýnázor,ihned se vytočil.Neschopný samostatného života,vše za něj vyřídit,on je bud unavený nebo ho něco bolí.Ale kdo ho nezná doma,tak Vá řekne milý člověk.Jenom mě mrzí ,že jsem byla tak hloupá.Ale máte pravdu ty lidé s Vámi manipulují.

Monča (St, 11. 4. 2007 - 23:04)

Ano, Andy má pravdu. Vylíčila osobu, která trpí hysterickou poruchou osobnosti. Můj manžel to má také, zrovna jsem o tom diskutovala s psycholožkou, takže chápu naprosto Andy, co prožívá. Všichni v okolí hysterika jsou na prášky, zatímco on je v pohodě. To, co tady popisují ostatní, nejsou hysterici, ale cholerici... např. Vladko z vyvolených, klasický cholerik. Což není žádná vada, jen typ osobnosti. Hysterická porucha osobnosti je neuróza, dříve se tito lidé nazývali psychopaty. Ale zase docházelo k záměně názvu se sociopatem (ti vraždí atd.), psychopat ne, ten je jen narušený. Kdo nežil s hysterikem, nikdy to nemůže pochopit a bude považovat za hysterického a odsuzovat toho, kdo s ním naopak žije. Věřte není to život, ale jen přežívání! Taky se rozvádím a bude to hustý.

Dr. Chocholouše (St, 11. 4. 2007 - 21:04)

Omluvte prosím našeho pacienta který je hospitalizován v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Vystupuje zde pod přezdívkami > borec, kanec, šarik< etc. Často je mění, ale je stále čitelný. Byl mu znemožněn přístup na pracovní terapii k počítači, ale o vycházkách navštěvuje internetovou kavárnu na náměstí a kompenzuje si svou duševní meněcennost a sexuální deprivaci vulgárními reakcemi.

bb (St, 11. 4. 2007 - 18:04)

Jakube,daw:o lásce víte kulový.Andy má pravdu,je to o dávání i braní.Sobec jenom bere a miluje tak akorát sám sebe.Často bývá i hysterický,hlavně, když není po jeho a měl by ,nedej Bože,občas dávat.

daw (St, 11. 4. 2007 - 10:04)

Jakub: wow, krásně napsané... nic proti Andy, ale ... mimo téma... člověk miluje, protože miluje a nehledí na to, jestli dává nebo bere.. jinak Kubo díky... dobře sem se zasmál ;o)

Jakub (St, 31. 1. 2007 - 14:01)

Andy, jsi zvláštní - z mého pohledu ... Jen jestli není chyba i na Tvé straně, jak to tak vypadá. Je pošuk !? Říká se, že vrána k vráně sedá ... Vážně tady od Tebe o jeho histerii moc není, spíš o jiných věcech. A milovat ... stylem brát a dávat !? Miluješ a nebo ne ... styly si nech ... Láska je o jiných věcech, než o stylu :)

Andy (St, 31. 1. 2007 - 13:01)

Ony byl je a bude hysterik. Navíc solidní pošuk. Řekla bych, že v tom sehrává určitou roli i jeho patologický vztah k matce. On neumí milovat stylem beru, ale taky dávám. On jenom bere a bral...

bb (St, 31. 1. 2007 - 05:01)

Hysterický chlap je mnohem horší ,než hysterická ženská.Muži jsou chápáni ,jako představitelé opory,jistoty.Pokud se chovají hystericky ,tak se tak akorát ženě zhnusí.

Jiri (St, 31. 1. 2007 - 03:01)

No jasne, Andy spis popisuje chovani typickeho chorobneho zarlivce se vsim vsudy, jen nema moc jasno v pojmech :)

plachetnice (St, 31. 1. 2007 - 02:01)

já si histerii předtavuju jako častou emoční neovladatelnost = nepřiměřená výbušnost, řev, nadávky, neovladatelný pláč ap.
Andy, příště spíš popisuj události se jménem dotyčného než s názvem HISTERIK, je to trochu zavádějící, protože ne všechny vlastnosti dle mě jsou vlastnosti histerika :-)

Hysterik (St, 31. 1. 2007 - 00:01)

Hysterie
Jde o souhrnný pojem pro několik klinických obrazů, spojených osnovou hysterického chování a základních hysterických příznaků:

hysterická reakce,
hysterická psychoneurosa,
hysterická psychopatie,
symptomatický hysterický syndrom.
Každý člověk je vystaven risiku hysterické reakce, a to nejméně ve dvou situacích: a) Nečekaná účast na nějaké dramatické, nebo katastrofální události, při níž dojde ke zranění více osob, nebo v okamžiku přímé účasti na smrti, nebo těžkém zranění druhého. Pokud se nezdaří takovou událost zvládnout na plné vědomé úrovni, deliberují se nižší podkorové automatismy a vzniká hysterická reakce buď ve formě i mobilisační (pohybové ustrnuti, thanatosis), nebo ve formě hyperkinetické. b) Hrozí, nebo už nastal zánik nějakých významných životních hodnot (citový vztah, uplatnění, prestiž) Za normální reakci v takové situaci považujeme neokázalý smutek, s nimž se člověk uchýlí do ústraní. Čím více nabývá reakce smutku na okázalosti, dramatičnosti až teatrálnosti a čím více svým smutkem postižený zavazuje, případně tyranisuje druhé, tím více má reakce hysterické zabarvení. Čistým projevem hysterické reakce je jednak okázalost, jednak citové vydírání vynucující emoční účast druhých.

Hysterické reakce mají přirozený sklon se fixovat, protože se jimi životní nesnáze zdánlivě překlenou. Hysterické návyky se postupně stávají hysterickými zlozvyky a jejich fixací se otevírá cesta ke vzniku hysterické psychoneurosy (viz heslo Neurosa).

Hysterické chováni a hysterickou symptomatologií lze nejlépe ilustrovat na hysterické psychopatii.

Již v dětství lze nalézt hysterické rysy v chováni. Tyto děti jsou problémové a neukázněné tím, že jsou zbrklé a poké a přitom nedbalé a nepořádné. Již dávno před pubertou tyranisují rodiče tím, že dokáží předstírat onemocnění a touto cestou něco vynucovat, přinejmenším pozornost nebo soucit. Týrají nejen své rodiče, ale i kamarády.

Puberta u nich probíhá bouřlivě a jak během puberty, tak i těsně po ni se fixují hysterické vztahy dospívajícího pubescenta k rodičům. Zatímco směrem k otci jsou u děvčat tyto vztahy nezřetelné, manifestují se mimořádně nápadně vůči matce. Hysterické dívky zaujímají přibližně v 90 % ke svým matkám vztah trvale nepřátelský, tyranisující a protestní v 10 % se rozvíjí nechutně přeněžnělý, teatrálně okázalý vztah, jímž většinou dcera vytváří s matkou protestní koalici proti otci. Hysteričtí chlapci zaujímají ke svým matkám vztah puerilně závislý. Zdá se, jakoby se jim nechtělo dozrát a opustit mateřskou ochranu. Zůstávají na matce i úsudkově závislí, i když současně matku trvale tyranisují tím, že ji děsí někdy vědomým, někdy ne zcela vědomým simulováním nějakého somatického onemocněni. Typické je neurčité, nezřetelné naznačování, že se objevil nějaký varovný příznak závažného onemocnění. Tímto způsobem vnucované závislosti angažují ovšem své matky do svých budoucích rozhodování včetně výběru partnera pro erotický vztah a manželství.

Po pubertě, zvláště pak ve věku kolem 16 let, se již hysterické projevy manifestují v plné šíři. Odhaduje se, že hysterických psychopatických žen je nejméně desetkrát více než mužů.

Hysterický psychopat postrádá pocity trapnosti, a proto se ztrapnění neobává. To je patrně důvod, proč současně při silné emocionalitě se jejich chováni hemží scénami, skandály, dramatickými výstupy. Přistupuje tu navíc faktor tyranisováni. Hysterický psychopat ví, že veřejné skandalisování je ostatním trapné, a proto tyranisuje své nejbližší právě tímto způsobem.

Vynucuje si pozornost především tam, kde to není vhodné, nebo od lidí, kteří nedokážou pozornost vyjádřit. Tu ihned následuje skandál nebo hysterický útěk, čímž hysterický psychopat naznačuje, že je všeho schopen. Hysterické trestáni je obpuhodně rafinované a míří vždy na slabé místo partnera. v manželství jsou to hlavně děti, kam zacílí hysterická psychopatka své akce, a to tak, že děti nějak trýzní s vědomím, že tím trestá manžela. Klasické je dramatické a okázalé naznačováni sebevražedných úmyslů. Hodnocení těchto pohrůžek je obtížné, protože hysterický psychopat, je-li ohrožen ztrátou toho, oč usiluje, je schopen sebevražedný čin skutečně dokonat.

Hysterická osobnost buduje kolem sebe ve svých vztazích (milostných, manželských i pracovních) hradbu hysterické nedotknutelnosti. Presentuje se jako ušlechtilá povaha, vysoce pravdomluvná a morální. U všech pak vyžaduje, aby tyto vlastnosti byly uznávány a ceněny. Z posice nedotknutelnosti lze totiž dobře hájit dvě typické hysterické vlastnosti: hysterickou prolhanost a hysterickou lenost. Hysterické lhaní má většinou povahu skutečné lži, kdy vědomě pronášejí nepravdu ve svůj prospěch na úkor druhého. Je většinou promyšlené a uvážené a bezostyšně se presentuje i v případech, kdy je lze vyvrátit. Z takové situace si pomůže skandálem, záchvatem nebo dramatickým útěkem. Od pravého hysterického lhaní musíme rozlišit hysterickou pseudologii (infantilni bájivost) a skutečné hysterické paramnesie vyskytující se velmi vzácně, a to až u hysterických poruch vědomí. Dětinskou bájivostí na sebe většinou hysterická osobnost jen upoutává pozornost, nebo si vytváří ilusivní svět, v němž se pokouší realisovat tužby a záměry, jež se ve skutečném životě nedaří. Tato bájivost proto bývá až finálním projevem vývoje hysterické osobnosti, která selhala a resignovala.

Hysterická lenost je standardní příznak hysterie a vysvětluje se trvalým zaujetím neracionálními emociálními záležitostmi Jakmile hysterická osoba vynutí od svého okolí třeba jen předstíraný respekt ke své morálnosti, pravdomluvnosti a ušlechtilosti, daří se jí zastřít svou lenost a lhaní jako důsledek špatnosti někoho druhého. V manželství, v němž se vůbec hysterie maximálně realisuje a manifestuje, vysvětlí hysterická psychopatka špínu a nepořádek tím, že ji manžel zanedbává, uráží a ničí. i v práci kolem sebe vytváří gloriolu trpící bytosti, která nemůže v důsledku utrpěných křivd podávat náležitý pracovní výkon.

Hysterická tyranie dosahuje někdy neuvěřitelné krutosti Děti jsou zavlékány do manželského konfliktu a rafinovaně vydírány, těžce nemocný partner je decimován bez ohledu na jeho onemocnění, které se často prohlásí za předstírané.

Permanentní hysterické konfrontace, scény, skandály nezlepšují ovšem vnitřní nespokojenost a napětí (hysterickou tensi), a dochází postupně k sesuvu z agresivního stadia do stadia resignačního. Osobnost získává rysy osobnosti ukřivděné, ublížené, nespokojené, utrápené.

V tomto druhém stadiu se objevují tendence uvíznout v nějaké obecně respektované roli. Nabízí se možnost role dítěte, nebo role vážně nemocného. Končí-li vývoj v roli dítěte (výhradně možné jen u žen), nalezneme infantilní slabá stvoření, parasitující na svém okolí právě svou infantilní neduživostí.

Role vážně nemocného je častější. V rozvoji hysterické psychopatie se akceleruje vznikem konversních fenoménů. Mají pestrý a dramatický akcent, odporující klinickému nálezu. Existují hysterické psychopatie bez konversních jevů a jiné, kde se tyto jevy objevují od samého počátku. Nejčastěji je však nacházíme v období kulminace hysterické psychopatie v okamžiku před resignačním stadiem.

Konversní jevy jsou ovlivněny civilisačními náhledy současnosti. Nyní jsou vzácné hysterické záchvaty, pády, generalisované torsní křeče (hysterické oblouky), nebo dlouhodobé hysterické astasie, mutismy, hluchoty a slepoty.

Dnes vídáme nejčastěji hysterické tachypnoe, hr delní dušení, torsní spasmy horních končetin, nejistou chůzi, třesy, hyperestesie.

Pravé konversní fenomény nejsou simulované a nezřídka přicházejí pro nemocného nečekaně a nevítaně. Ovšem postupně nabízejí možnost hrát od tohoto okamžiku roli zřetelně a manifestně nemocného, zvláště pak, pokud poděsí a polekají okolí. Tu se nabízí cesta, jak intensivněji okolí tyranisovat a vynucovat respekt. Pacienti si brzy uvědomí, že vymizení konversních jevů bude znamenat ztrátu výhodné role, a proto se urputně brání jakémukoliv uzdravení. To je podstata hysterického útěku do nemoci.

I když u každé hysterie nacházíme "vratké vědomí", přece jen lze nalézt případy, kde se hysterická symptomatika odvíjí především na bázi zřetelně porušeného vědomí. Hysterická desintegrace vědomí je specifická. Zaplňuje pomezí mezi zcela nevědomým a plně vědomým. Tam, kde porucha vědomí dominuje, nacházíme hysterické mrákotné stavy, pravé amnesie na určitá, většinou dramatická životní údobí, nebo jen události, a hysterickou pseudodemenci, kdy nemocný degraduje na nečekaně nízkou úroveň intelektu s přídatnými projevy zdětinštění (hysterický puerilismus). Sem patří též Ganserův syndrom, kdy nemocný v nějaké mimořádně tiživé situaci (většinou ve vyšetřovací vazbě) ztrácí paměť a není schopen ani elementárních mentálních výkonů

Zdá se, že primárním příznakem všech forem hysterie je trýznivý a mimořádně naléhavý pocit neuspokojení, nutící nemocného k tomu, aby se tohoto stavu nějak zbavil. Co je příčinou této primární hysterické tense, zatím nevíme.

Jestliže si jedinec navykne hystericky reagovat, pak dostane-li se do konfliktní situace, pokouší se ji řešit hysterickým jednáním. Bez ohledu na to, zda jde o neurosu či psychopatii, je výsledek i pro nemocného vcelku nezdařený. Je to hlavně proto, že hysterické jednání nemá nějaký faktický konstruktivní cíl, ale především jen snahu oprostit se od nesnesitelné tense. To je také jistě důvod, proč hysterická psychopatie (stejně jako neurosa, pokud se nepodaří ji vyléčit) končí v nějakém nouzovém finálním stavu.

Z lékařské

Jakub (St, 31. 1. 2007 - 00:01)

Jaksi mám pocit, že ani tak nemluvíš o hyterii, Andy !!!

Jonas (St, 31. 1. 2007 - 00:01)

Vcelku s Andym souhlasím, ale podle mého názoru není tak úplně pravda, že se člověk s hysterickou poruchou vrhá nepoznamenán do dalších vztahů. On to nedělá pro zábavu, on Vás potřebuje. A vnitřně tím trpí. A mohu potvrdit že rozchody s tímto člověkem jsou opravdu těžké, zvláště pokud ho máte rádi, ale víte že žít s ním prostě nejde.

Jonas (St, 31. 1. 2007 - 00:01)

Vcelku s Andym souhlasím, ale podle mého názoru není tak úplně pravda, že se člověk s hysterickou poruchou vrhá nepoznamenán do dalších vztahů. On to nedělá pro zábavu, on Vás potřebuje. A vnitřně tím trpí. A mohu potvrdit že rozchody s tímto člověkem jsou opravdu těžké, zvláště pokud ho máte rádi, ale víte že žít s ním prostě nejde.

Andy (Út, 30. 1. 2007 - 22:01)

Mám za sebou dlouholetý vztah s chlapem hysterikem. Je to opravdu pošušňáníčko. Ono vůbec než vám to docvakne, že je to hysterie...Jsou to hadi škrtiči, kteří se postupně kolem vás omotávají a dusí a dusí a dusí.Hysterik potřebuje být obdivován a milován. Na začátku vztahu se může přetrhnout, píše básně, stále vám volá, máte pocit, že bez vás nemůže být. A to je zčásti pravda. Hysterik nesnese pocit, že je sám. Nesnese pomyšlení, že byste se dokázala bavit i bez něj, proto vás neustále kontroluje a otravuje. jenže zase jak říkám, dloho trvá, než vám dojde, že to není z jeho strany láska, ale projev hysteričnosti. Hysterik je teatrální. Umí sehrát divadlo kdykoliv a kdekoliv. Pokud nezabírá divadýlko, začne citově vydírat. Kvůli čehokoliv. Jenže to už je fáze, kdy si obvykle uvědomuje, že váš obdiv k němu je poněkud na ústupu. To jsou ty chvíle, kdy hysterik propadá panice z toho, že byste ho mohla opustit a on by chudáček zůstal sám. Vyhrožuje sebevraždou ve snaze zlákat si vás na svou stranu. Ale v soukromí už hledá další oběť a věřte že typický hysterik si kvůli vám bude v pondělí podřezávat žíly,samozřejmě to zinscenuje tak, aby jste ho objevila ještě dřív, než řízne:-), protože vy jste pro něj ta jediná na světě a tentýž hysterik je schopný vás ve středu či čtvrtek opustit bez jakýchkoliv výčitek svědomí, neboť našel konečně tu pravou (svoji další oběť). A kolotoč se točí na plné obrátky. Za týden či měsíc už je hysterik zpátky s prosíkem atd...Chlapa hysterika se jen tak nezbavíte. Vpodstatě pokud vztah s hysterikem máte ukončit, je zde pouze několik možností. Buďto to nepřežijete a zemřete na nějakou srdeční chorobu, nebo to nepřežije hysterik, anebo budete mít to štěstí, že si najde jinou oběť svojí "lásky" a touhy a na vás zapomene. Hysterik totiž nemá nikdy problém navázat s někým novým kontakt:-). zatímco vy jste po takovémto vztahu zralá na psychiatra, on nepoznamenán vrhá se střemhlav do dalších a dalších vztahů:-).

Jana (Út, 29. 11. 2005 - 12:11)

A je to tady.Asi každá věděla proč utíkat.

Šarik (Po, 28. 11. 2005 - 19:11)

Zatím mi každá utekla dřív, než se stala hysterickou :-)

Reklama

Přidat komentář