Jak moc je dulezity sex ve vztahu???

Aislinn, a proc jsi se svym protejskem teda? Na cem to stoji teda?

Pro me neni dulezity vubec.

RADA STARŠÍCH: Předem se DOHODNÉTE, co budete dělat a odsouhlaste to, jinak oba "tlačíte provaz". Některé věci nelze alespoň zatím dosáhnout, zeptala bych se miláčka, zdali je mu to jasné. Alespoň trochu mozečku by mohl použít, ale chápu, že ho má v danou chvíli odkrvený

Podle mě sex ve vztahu je důležitý.Vždy jsem měla partnery,kterým sex tak nějak "šel" a nikdy jsem si nemyslela,že to může být jinak.Pak jsem ale narazila na přítele se kterým sex netrval dýl,jak pět minut.Samozřejmě jsem ho měla ráda,a tak jsem se to snažila nějak přehlížet,ale po delší době to prostě nejde.Mluvila jsem s ním o tom a on věděl,že jsem nespokojená,a tak se v posteli začal tak nějak snažit a tím se mi zprotivil úplně hrozně.Přestal se mi líbit a dokonce se mi i hnusil.Začala jsem ho i podvádět.Je to asi i má chyba,ale chybělo mi to.Po té,co jsem jednoho dne narazila na o několik let staršího muže jsme se po nějaké době rozešli a já teď s tím mužem,teď už mým přítelem se kterým jsme spolu přes dva roky zažívám nejlepší sex mýho života a myslím si,že i to se podílí na tom,že jsme spolu tak šťastný,milujem se a máme hrozně hezkej vztah,kterej už bych za nic nevyměnila.

Pro Petra:Dík za radu, zkusím být tedy dominantní. Včera jsme spolu byly a dopadlo to fakt tragicky. Snažil se mě opět udělat sám manuálně, tak jsem ho nechala, nechtěla jsem ho ranit tím, že mu odtáhnu jeho ruku a dám tam svojí. Navedla jsem mu ruku na to srávné místečko a šlo mu to lépe než minule. Bylo mi to příjemné a taky jsem mu to řekla a byla jsem z toho na druhou stranu nervózní, páč jsem věděla, že mě k vyvrcholení nikdy nedostane, ale tak jsem mu to říct nechtěla. Řekla jsem mu, že ho asi trápím, a že už ho asi ze mě musí bolet ruka, tak že ho vystřídám a on mi na to hned odpověděl, že se mi nebude plést do "mého řemesla". Pak se ode mě odtáhl a byl zklamaný a to mě odradilo samozřejmě pokračovat ve vyvrcholení sebe sama, takže jsem přestala a přitulila jsem se k němu. A pak jsme oba civěli někam do blba plní nějakých divných myšlenek. Odešel domů a napsal mi ten večer jednu "normální" smsku na dobrou noc. Tak jsem mu odepsala taky tak nějak normálně, jenže pak mi to nedalo a chtěla jsem mu pozvednout sebevědomí, tak jsem mu napsala, že jsem s ním šťastná a že ho mám moc ráda atd, i když v mysli mi kolovaly spíš jiné myšlenky a chtěla jsem ho nějak povzbudit.Už neodpověděl, zřejmě už spal. Čekala jsem smsku ráno, vždycky mi píše, jak jsem se vyspala a co dělám a teď je odpoledne, tak jsem mu napsala první, jaký má dnes den, atd., prostě něco milého a ještě mi neodepsal. Ještě nikdy mi to neudělal...Podle mě je náš problém v tom, že přítel je hodně ctlivý a vzrušivý na pouhý dotek, já nemám vůbec problém s tím ho jakkoliv udělat a jemu je to samozřejmě líto, že mi to nemůže oplatit:-( Ale na druhou stranu, bydlím u rodičů a když za mnou přijede a je u mě v pokoji, tak se asi těžko můžeme nějak uvolnit, když vedle jsou moji rodiče, proto nemůže dojít ani k sexu, i když bych po tom toužila. Není na to klid. Už vím, co mi je tak nějak příjemné a jak na to jít, ale zatím není příležitost to vyzkoušet a mám pocit, že přítel ztratil už naději, že by mě mohl nějak udělat.

Zabka: zkus byt dominantni! Vyber si polohu, ve ktere si budes prubeh ridit sama. Klidne behem aktu naznac, co ma kdy delat nebo naopak nedelat. Naznacenim mam na mysli treba uchopeni za ruku a "pritahnuti" ho "nahoru" atd. Proste naznacit "ted chci samotny styk, dost snazeni". Slovni debatu nech samozrejme az na nejakou dobu po sexu. Behem sexu pusobi rusive, tesne po muze byt nespravne pochopena jako kritika.Take by me "mrzelo", nenabidnout partnerce uspokojeni. Take bych se snazil naucit se ji uspokojit. Proto je dobre navadet partnera k tomu prijemnemu. Urcite zkouset a trenovat, ale postupne. Treba jako forma predehry. Mozna casem sam partner pochopi Tvou slozitost, snad se take nauci aplikovat to, co je Ti prijemne - to se ovsem musi dozvedet (sam na to neprijde). Vyhni se vsak lzim a predstirani byt "v dobrem". Partner by jiste realitu nepoznal a "trapil" by Te opakovane v domeni, ze zrovna to co dela je spravne.Hodne stesti

Hned a všechno,jinak to nejde...

Ahoj, už od začátku jsem si myslela, že sex je ve vztahu důležitý a vím, že když není dobrý sex, tak vázne i komunikace. Bohužel teď nejsem z těch, která by chtěla někomu radit, i když jindy jsem dobrým psychologem. Teď mám chuť řešit svůj problém, který zdá se je větší, než jsem si na začátku myslela.Jsem teď s novým přítelem něco přes měsíc. Dokud jsme nezačali žít intimně, vše se zdálo v pořádku. Rozuměli jsme si jako každá čerstvě zamilovaná dvojice. Pak došlo na naše první milování, bohužel bylo to tak plánované, že to nedopadlo podle našich představ, prostě to bylo nic moc, partner měl problém se do mě dostat, spíše jsme se tomu víc smáli, než byli vzrušeni.Předtím samozřejmě došlo na mazlení. Přítel mě chtěl udělat prsty nebo orálně, ale nešlo to, ani když byl ve mně, tak mě neudělal, byl moc rychlý. Řekla jsem mu, že mi to nevadí a že jsem vaginální orgasmus ještě nikdy neměla a udělám se jedině sama. Hrozně ho to mrzelo.Teď pokaždé, když spolu jsme, tak se mě snaží udělat prsty. I přesto, že to bylo příjemné, tak jsem se neudělala. Ale nechala jsem ho, i když jsem věděla, že orgasmus mít nebudu.Snažila jsem se s ním o tom mluvit, vysvětlila jsem mu, že jsem ještě mladá (22.let), a že nemám tolik zkušeností a poznávám teprve, co mi je příjemné, ale on o tom nechtěl mluvit. Řekl mi, že se ve mně nevyzná, že mě chce moc uspokojit a neví jak. Vysvětlovala jsem mu, že na to nemá naléhat, jinak by to bylo nucené a ne spontánní, a to nakonec člověka i odradí.Jak já bych byla ráda, kdyby se se mnou radši pomiloval a já bych se přitom dráždila sama. Taky jsem mu to tak řekla, ale on mi to pořád chce dělat sám. Jenže se mu to nepovede a pak jsme zklamaní oba dva. Bojím se mu říct něco tvrdě, abych ho neranila, je moc citlivý a mohl by ze mě do konce života mít trápení.Nevím co dělat, ale jestli to takhle půjde dál, tak nám to fungovat nebude. Nevím, mám pocit, jakoby snad ani moc na sex nebyl. Možná by si připadal, jako hulvát, který mě znásilňuje. Pro něj sex není tolik důležitýjako mazlení. Já mám ráda obojí, ale když už jsem jím rozvášněná, tak očekávám, že to sexem zakončíme, ať to bude s orgasmem nebo bez orgasmu a ne, že to zakončíme útrpnými pohledy a oboustranným zklamáním. Takhle by to mohlo jít s náma do háje... Jak to mám ale s ním probrat, když o tom se mnou nechce mluvit? Prosím... budu ráda, když někdo poradíte.

Jo,je

Jo,je

ahojte, taky se přidám do diskuse - oba studujeme (24,ona23),žijeme každý ještě u rodičů. Já sex chci, ona ani ne. Jenže je to složitější. Oba máme vposdstatě první vážný vztah(od 18). Ze začátku byl sex celkem fajn,na nic jsme nespěchali. Po čase(asi rok, už nevím)přítelkyně začala být "suchá", takže jsem se často do ní nemohl ani dostat, a když jo, tak to dřelo, chápete(tak jsme používali lubrikant-pak ok)po čase zase byla až moc mokrá - :) z extrému do extrému. Začala mít taky po krátké době mykotické problémy, tzn. že jí to furt pálilo, a to bylo utrpení(má ráda sladké,no co) - sex často nechtěla,protože se bála,že to bude pálit, já chtěl,ale samozřejmě jsem bral problém v potaz-a to mě UKRUTNĚ NIČILO ZEVNITŘ. A trvalo to hrozně dlouhou dobu (asi tak 2-4 roky - se světlejšími místy-i ted je někdy má,ale už ne tak často-bude tím, že už spolu tak často nespíme).Samozdřejmě jsem ji podporoval a většinou nedělal nic proti její vůli(až se divím,že jsem to tak dlouho vydržel) A v průběhu té doby se ve mně asi vytvořil vůči "ní" nějaký blok(asi i v ní) - že sex často odmítala. Teď jsme spolu 6 let, ona studuje medicínu(tzn. nervy ve zkouškovém,vpodstatě celé prázdniny - nepřeju nikomu zažít - ještě ona je dalo by se říct "depresistka",stres.. )No a sex? Ten už v poslední době radši moc neřeším, protože to nemá asi cenu. Ona ho nepotřebuje(mi tak připadá-kvůli nervům), já ho chci(jsem muž),ale v poslední době je mi to skoro až jedno(sám si od toho pomůžu:).Asi už tak přes rok(cca) k ní spíš moc necítím, než cítím, nedokázu to popsat. Poslední dobou přibrala(168 cm, přes 70 kg-cca 73,možná i víc). Taky mě hrozně odrazuje její chování - ne že by byla zlá, ale ve zkouškovém(což je pro ni skoro 1/4 roku-už to radši ani nepočítám,možná i víc)jsem jí dřív hodně podporoval, utěšoval, chlácholil, dodával sebevědomí - a myslel si, že se to zlepší - ho.no... Je to asi ještě horší,nebo mi to tak připadá. Asi tak 2 roky jsem to vydržel,každý semestr její extrémní výkyvy - tzn. že mi říkala, že to neumí, nepamatuje a tak dále.. já jí utěšoval,říkal, že to bude ok, možná až moc (že si na to zvykla) - jenže kdyby to brala -ale ona skoro vždy mně bravurně vysvětlila,že to stejne neudělá,nechápe,atd.. tzn.že mě vlastně protiřečila,když jsem ji utěšoval.. Dva roky jsem to vydržel,pak se to ve mně postupně bloklo, a teď mi vyčítá, že ji nedokážu podpořit,utěšit..(a diví se?). Asi poslední rok bojuju sám se sebou a s tím, jestli to má cenu... tzn. že už s ní moc nekomunikuju, radší si dělám svoje věci, když nejsme spolu, tak mi ani nechybí(to ze začátku nebývalo). Ale štve mě to,jenže co s tím?Možná že jsem se na ní moc ze začátku upnul(neměl,ani nemám moc kamarádů),byl docela žárlivý,ale pak to přešlo..Možná už je to o zvyku.Nebudu zastírat, že mě vzhled u žen nezajímá - zajímá. A možná v tom je ten problém,že přibrala..Nechci být hajzl, jsem hodný kluk, ale bojuju.. Vím, že vzhled není všechno, že je důležitá láska, jenže když se ke vzhledu přidají i deprese,nedostatek sexu a další "drobnosti", tak toho je celkem dost.Možná bych potřeboval pauzu, abych si buď uvědomil, že bez ní nemůžu být, nebo že bez ní být můžu úplně bez problémů..Jenže ona mě má ráda(protože jsem hodný,nehádáme se(fakt nikdy),už ve mně vidí asi hodného tatínka..)nechci jí ublížit,ale ani sobě..je to těžké,doufám že se to uklidní. A ještě k tomu jsem byl ted parkrát se svou "znovuobjevenou" kamarádkou. Chtěl něco pomoct s počítačem, byl jsem s ní celkově asi 5krát(2x u ní v pokoji kvůli pc), 1x(poprvé)na hřišti pokec,2x s ní na brigádě v obchodě(kecali jsme-každý den asi 4-5 hodin).Naposledy jsem jí políbil na rty. Ona se nedávno rozešla s přítelem(asi-ještě má obrázky v pokoji - byli spolu 6 let skoro,takže to musí odeznít postupně asi-ale říkala,že s ním už nepočítá asi,ale kdo ví).Znám se s ní od střední,byla mou partnerkou v tanečních..Líbí se mi,dobře si pokecáme,ale asi nemá zájem(nebo možná zatím - je to jen brzo po rozhochu) a nebo mě má jen jako kamaráda(což je nejpravděpodobnější).. sakra, to jsem se ale rozkecal... snad celý muj život, stejně to nikdo nebude číst... když jo, tak poraďte..

Ty jako ne zas stavebni, to si nemyslim. To je spis takova operna hul. Se blbe chodi bez berli, kdyz ma covek zlomenou nohu, ze? Ale zas - berle nas nikam nosit nebude, musime chodit sami.

sex je zaklad, stavebni kamen. bez nej to proste nemuze jit.

V klidu, Olivia. Ja preci necekam na zazraky:o) Cekam, az odpadnou trochu city k nemu, ne chut na sex :o)) Jsem tak nejak rozhodnuta, ze bude konec. Ale uz jsme se rozesli dvakrat a ani jednou se to nejak nepovedlo. Jsem proste mekkon. Dycky mi to prislo strasne lito. Ani jednou jsem to neustala a skoncili jsme... Sak vite. Stravili jsme v posledni dobe spoustu casu spolu. Ja ho jako cloveka nechci ztratit. Bych se asi utrapila. Proste to nejde hopsnout z jednoho extremu do druheho. Se musime ted vidat min, nejak zase zabehnout zpatky do starych koleji, vic casu travit s prateli, a pak to bude jednodussi. Hotovo.

Martina,nebud naivná a rýchlo od neho utekaj.Si velmi mladá a tvoj priatel sa nezmení,len to bude horšie a horšie.To chceš prežit svoj mladý život bez sexu a všetko čo k tomu patrí?A že budeš dúfat?Nedúfaj!!!!Viem o čom hovorím,sama-(dúfam,dúfam,dúfam)už 11 rokov!Ale už nedúfam!!!!Bež od neho pokial nemáte deti a nájdi si muža ktorý sa bude rád s tebou milovat.Ved nie je jediný muž na svete!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

sorry za preklep - koncentrovat se budu na svuj zivot a konicky. A doufat a doufat a doufat.

Tak jsme o tom opet vedli konverzaci. Zatajila jsem tu jednu informaci. Vlastne dve. Neni to Cech a je to katolik. Ze pry tam u nich o sex proste nejde. Ze to, jak mne miluje, je hodne takove citove, ne sexualni. Trochu stresoval, ze pry tusil, ze mezi nami bude kulturni rozdil. Kdyz jsem se ho zeptala, kolik holek miloval, rekl, ze par jo. Tak to mne nejak tak presvedcilo. Neni to to pravy vorechovy. On si na tu svoji orechovou asi jeste pocka.Je to skoda ovsem. Takze plan cislo tri. Na rozchod jsme mekoty oba, tak se zacnu koncentrovat na svuj zovot, koicky, atp., a budu doufat, ze to opadne samo.

Abych řekla pravdu, nedokáži si představit vztah bez sexu, jedině snad, kdyby byl někdo nějak nemocný, ale sex to není jen vagína a penis, někdy můžou stačit ruce či jazyk. Ale vím i o lidech, kterým je sex odporný, tam to chce asi nějaké sebezkoumání proč a odkdy a nějak se snažit odblokovat buď sám nebo potom s pomocí snad psychloga anebo úplně nejlepší s pomocí svého partnera po přečtení nějakých odborných publikací. Přčeji hodně zdaru!

Miry: A jaky mas z toho pocit? Jestli jsi v pohode ty, tak je to prece v pohode, ne?

Milá Martino já jsem vdaná 13 let a sex????no.....taky občas,většinou uspokojuji já manžela a já samozřejmě mám odkrouháno,ale zase když jsou nějaké pozitivní vlny tak to je super